Náš diář

Editorial No.105

      Zajet se podívat na představení divadelní společnosti 4 pod peřinou do olomouckého Divadla hudby bylo pro mne povinností. Dlužno podotknout, že velmi příjemnou. Pravidelným hercem tohoto teplického spolku je totiž můj bratránek Pan Roman. A vzhledem k blízkosti jejich hostování by bylo vyloženým faux-pass do Olomouce nepřijet. Vzal jsem s sebou také maminku a jednu tetu, čímž se naše trojka stala toho dne suverénně nejstaršími návštěvníky divadla. Nicméně jsme se nad hrou ze současnosti všichni tři bavili a o to šlo divadelníkům určitě nejvíc. Jen doufáme, že Pana Romana zrovna teď nikdo od filmu "nevynalezne," poáč by ze své přiřazené škatulky asi moc radosti neměl:-) O představení jsem sepsal malou recenzi, kterou najdete vedle.
      V Thájmsech pak přibyla ještě jedna akce, kterou je moje cykloputování Novohradskými horami. Tohle bílé místo na mé soukromé mapě poznaných krajů jsem musel vlastně navštívit povinně, ale o to milejší bylo mé překvapení, jak bájo tam bylo. Doufám, že z článku je ten pocit jasně cítit.
      No a pokud se mí klenbovní kamarádi, kteří pobývali v Tatrách v ten stejný čas, co já v Nových Hradech, zvetí, přibudou tady ještě jejich fotky a snad i nějaký záznam. Prý se na něm pracuje:-) A propos, taky vás překvapilo, jak brzy a rázně se o svou nadvládu přihlásil podzim?

Mějte se. md:-)

FREE´D´LANDy

weby

www.badi.cz

PanRomanovy stránky

      Začátkem července prošly značným faceliftem i PanRomanovy stránky. Zmizel nefunkční Vzkazník, který nahradil starý známý chat, předělal jsem vyčpělou grafiku a v neposlední řadě uspořádal všechny soubory tak, aby pro mne jako webmajstra byly stránky přehlednější a logičtější. Třetí projekt během jednoho měsíce, to je paráda...
A propos, PanRomanovy stránky se přestěhovaly na novou - placenou - doménu www.badi.cz!!!

Novinka

Cyklo Novohradsko 2008
9. až 12. září

      Valím však dál, cesta ubíhá do lesa, mezi rybníky a dost mne překvapuje Klikov. Dědina, kde snad v každé chalupě zadělávají na keramiku. Ta tradice tady frčí už několik stoi let a až na mostě přes Lužnici chápu, že hlíny tady měli vždycky dostatek. Horší to bylo o pár chvil později, kdy jsem dojel na hlavní cestu a po nekonečné rovné cestě na Halámky dojel do Suchdolu nad Lužnicí. To je přesně ta dědina, o které Brekoun mluvil, jako o místě zaslíbeném? Tahle paneláková prdel, kde se snaží dojem vylepšit savbou kulturáku a rádobypřívětivou základní školou. Ba ne, tady se mi nechce zůstávat zbytečně dlouho a raději jedu kolem strého náměstí, kostela a hospody (kua, kru-kru!) dále. To ještě netuším, že jde o poslední hopsodu na dlouhých deset kilometrů, kde jsou sice Hrdlořezy, ale na nejbližší pivo to bude daleko, možná ještě dál...

... pokračování a mraky fotek:-)

20000!

      Tak máme za sebou další metu. V noci z prvního na druhého října někdo z vás překulil naše počítadlo přes dvacetitisícovku. Vím to určitě, protože v jedenáct před půlnocí na mne zablikalo číslo 19999. Jestli máte důkaz svého štěstí, dejte vědět. Máte u nás hodnotný dar:-)
      Protože kulatá čísla nejsou zase tak častým pravidlem, mrknul jsem na statistiky našich stránek a mám pár zajímavostí. Tak především jsme začali počítat začátkem července roku 2002. Prostým vydělením počtu dní zjistíme, že denně na nás za tu dobu kouklo asi devět lidí. Na čistě soukromý web to vidím velmi pozitivně. Nejčastěji na nás, holomci jedni, koukáte v pondělí (dvakrát více než v neděli a půlkrát více než jindy) kolem deváté dopoledne a jedné po obědě, z čehož musí mít asi velkou radost vaši nadřízení. Čas kolem oběda je vůbec nejoblíbenějším. Na druhou stranu se třeba najde i pár nočních ptáků. Není hodiny, kdy by za posledních sedm let někdo na Thájmsy nekoukal:-)
      Dva dny po nových Thájmsech až týden poté býváváte nejzvědavější:-) Občas se také najde někdo, kdo probírá stránky velmi podrobně, soudě podle náhlého množství vybočení načtených stránek. Obvykle totiž koukáte na dvě stránky. Obrázky se přitom do statistik nepočítají:-)
      Suverénně nejnavštěvovanější byly naše stránky v roce 2005, kdy jste k nám přišli 5123 krát, ale vzhledem k tomu, že letos to bylo již 5063 krát, čekáme pokoření rekordu. Díky! Suverénně nejvíc (v měsíčních statistikách) jsme vás zajímali letos v červenci (to bylo asi hnusně:-)) a vloni v září. To už si nepamatuji, jaké počasí tenkráte vládlo...
      Zajímavostí třeba také je, že v 80% používáte Explorera 6.0 a rozlišení pak 1024 na 768. Udivilo mne, že někdo máte monitor s rozlišením 2560 na 1024, stejně jako 720 na 480. V internetových prohlížedlech snad není žádný, který byste nepoužili. Nepřekvapí, že Visty nikdo nechce a zase překvapí, že někdo na nás kouká i přes NT4.0 a to třikrát častěji než přes poslední microsoftí zázrak:-)
      To vše mne naplňuje spokojeností a budu se snažit i nadále přinášet informace pro Ty, kteří ví. Díky za podporu:-)

-md- 03.10.08

Kultura za 60

Václav Roman - LOSERS
sobota 27. září, Divadlo Hudby Olomouc

      Zajet na olomoucké představení divadelní společnosti 4 pod peřinou bylo pro mne vlastně příjemnou povinností. Její nedílnou součástí je i můj bratránek Pan Roman a nepřijet toho sobotního podvečera do olomouckého Divadla hudby, by byla ode mne nehoráznost. Divadelní společnost měla na programu svou novinku hru Losers, se kterou tady zavítali vlastně díky panromanově domovské firmě, která náklady na představení hradila a velmi decentní formou skryté reklamy jí to pak k pobavení všech na pódiu vrátil...

      Lůzři jsou autorskou hrou ze současnosti, ve které účinkují čtyři ctižádostiví zástupci dnešního světa. Jednak manželé (neúspěšný spisovatel a scénárista Tom v podání autora samého a úspěšné spisovatelky jeho ženy Kláry v docela přesvědčivém podání Lenky Podhradské) a druhak studentky umění Katky v podání Magdy Paučkové a konečně všeho schopného filmového producenta Patrika, jehož ztvárnil Pan Roman. Nechci tady popisovat děj, ani povedenou zápletku tohoto manželského čtyřúhelníku (v tom se Václav Roman vyznamenal a vazby mezi lidmi vychytal), poáč budu rád, když se na představení zajde podívat každý. Musí stačit, že jde o směs dramatu a komedie, přičemž ani jednoho není přehršel a pointy se dávkují v přiměřeném - nepřehnaném - množství. Nutno podotknout, že se zde počítá s inteligentním divákem, na zlatém podnosu až pod čumák vám tady nikdo nic nepřinese a to je moc dobře.
      Rozjezd představení byl na můj vkus až trochu rozvláčný, malinko poznamenaný nervozitou, ale to se nedivím, poáč sál byl téměř zaplněn! Postupem času si především pánové začali být stále jistější a děj příjemně zrychlil až nečekaně vyvrcholil. Tady vzpomenu na dvě věci, které trošku zamrzely. Jednak na vyvrcholení by chtělo malinko zapracovat a zvýraznit jej. Napadla mne metafora na slečnu procházející s cedulí a nápisem "... o pár let později...," ale to je jen detail. Horší to bylo s výkonem studentky umění Magdy Paučkové, která byla nějak moc zakřiknutá, postelové scény ji moc nešly a vůbec by mne o své lásce nepřesvědčila. Škoda. To Lenka Podhradská dokázala svou mrchu zahrát přesně a člověk by se jejímu manželu ani nedivil, že ji chce zabít. V obou případech však bylo na co kouknout. Tedy mluvím aspoň za nás pány:-))
      Pánové pak byli nosníkem dramatu celé hry. Zamindrákovaný Tom, který je navíc zapleten do svých nekonečných lží pak jen těžko může po radikální životní změně komukoli vysvětlit, že si tentokrát nevymýšlí. Jeho přednes byl také přesvědčivý, ale soucit tenhle Tom u mne na konci nezískal, spíš klasické kiš-kiš, dobře ti tak. (tady by mne docela zajímal ženský pohled na věc:-))
      Úplně na závěr jsem si nechal pochopitelně Pana Romana, alias Patrika. Ve hře jde o rozhodně nejzápornější postavu a Roman tím získal velký prostor, aby na jevišti projevil své herecké umění. Jako jediný měl nevýhodu, že znal téměř celé publikum a ono znalo jej, takže mírná nervozita byla pochopitelná. Roman svého sígra Patrika začal hrát Vašutovsky, čímž mne (Roman odpustí:-))) sral. Ale v okamžiku, kdy se cítil na jevišti jistý, odešel i Vašut a přesvědčil i mne. Jen bych mu nepřál, aby jej zrovna v téhle pozici objevil film, neboť by z téhle (i když velmi přesvědčivé!) škatulky asi nadobro nevylezl:-) Patrik je taky jediná postava ze čtyř, která skončila špatně. Jak? Neprozradím:-)
      Lůzři jsou chytrá hra, která podle mne časem získá na přesvědčivosti. Když holky malinko přidají a vyrovnají se s výkony chlapů, ocitne se na jevišti silné kvarteto, které i z minima dokáže vytěžit maximum. I má společnost - obě tetky - byly spokojené, svými výkřiky "Roman! Roman! Roman!" vlastně uvedli do rozpaků i samého autora hry, ale Pan Roman se ihned přiznal, komu tato ovace patří: "Klíd, to jsou moje tety..." Děkovačka byla opakovaná a herci nemuseli použít připravenu aktovku Vichr z hor:-))) Následující firemní rautík si asi zaslouženě všichni užili a já doufám, že Lorika bude osvícená i napříště a DS 4 pod peřinou zase někdy přijedou do Olomouce.

Fotky zveřejněny s laskavým svolením Pana Romana.
md:-) 30.9.08

Cesta z města

Tour de Lysá

      První zářijový víkend byste nevymysleli luxusněji. Je sobota ráno, startuji svého bika a přes Pakov (Paskov) a Bruzovice valím na Žermánky. Neboli Žermanice. Nenápadná obec pod přehradou, kterou jsem ve finále stejně minul, ale na druhou stranu jsem zastavil v kemopu hned vedle hráze. Na jaro tam byl maník v našich letech, odhodlán odevzdat pro zákazníky všechno, teď tady je jeho hluchý otec, který dneska navíc končí, ale jeden odpustí. Jak jinak, dejá-vu prostě funguje a Radeg12 chutná stejně skvěle...

      I další cesta byla luxusní. Ve Vojkovicích nejenže zmizela hlavní cesta, ale dálničáři vyasfalovali všechnoi kolem, takže se tady jede příjemně. V pivovaru U Koníčka jsem (opět) nezastavil, poáč tam bylo větší než malé množství lidí a raději jsem pokračoval dále do Dobrašic, kde jsem zastavil v Obecní, kam se člověk rád vrací už od dob klenbovního Kotaře a ani dnes tomu nebylo jinak. Po dvou pivkách jsem pak vyjel dále do kopce (byl menší než jindfy...) přes hospodu Pod Prašivou (pozor - mají tady bazén!) a abych si odpustil pohled na Hiundai, makal jsem dále (co to dá) až do Raškovic. Odtud na zahradu k rodičům to byl jenom kousek (s mezipauzou v Krásné, kde jsem viděl nejprve občerstveného hospodského, ale o to raději pak jeho (vodou) malinko skropenou manželku... No, paráda. K rodičům kousek a i večer se nadmíru povedl. Mé přesvědčení o zítřejší Lysé rozhodně nezměnil. Při pohledu na Kyčeru jsme šli spát...

      Máme neděli ráno, na začátek září je naprosto letní počasí a mé přesvědčení, že Lysá dneska bude, neubrali ani komáři prudící celou noc. V devět ráno vyrážím Nahoru. Jasan, hora Lysá je ten správný cíl, jennže já se musím nejdříve poprat s Kyčerou. Její svah má pořád viditelný šrám po povodních 97, kdy ujel svah, který má tak 200 na 300metrů a kam dojet není žádná sranda. Však taky poprvé fučím do kopce a nekritičtější úsek jdu pěšky. Kyčera samotná (nad ssvahem) je pak docela sranda a následný úsek pod Ivančenu naprostá sranda. Teda je fakt, že po makadamu do kopce šlapu pěšky, ale přítomnost jiných (i starších - to především) cyklistů mne vyprovokuje k větším výkonům. Pod Zimným to však vzdávám a opouštím makající skupinu cyklistů. Dávám pauzu, využívám vodního zdroje. Poslední necelé tři kilometry už chci projet normálně...
      A skoro jo, záhuil to byl, ale přece jen jsem něco málo předjel. Jak je brutální celé stoupání až navrch, závěrečných cca 800 metrů je přece jen postavených tak, aby byker mohl machrovat. Najinak já. Ale to horskoprémiové pivo jsem si vážně vychutnal...
      Odeslal jsem pár sms a některé odpovědi byly i docela akční. To mne těšilo. Nicméně jsem nikoho známého nepotkal a poslal jsem se velmi rád dolů. Až na Zimný (ano, to jsou ty tři kilometry dolů, které člověk, když jede nahoru, tak nenávidí, utekly jako sviňa, a navíc si tu cestu pořád pamatuju hodně dobře, takže riskuji na max (ehm, vzhledem k věku...). Nicméně jsem tam byl v cuku letu a protože už nebyla taková zima (a hlavně plha) jako nahoře, dal jsem pauzu. Navíc mne zaujal krásně podzimně probarvený svah, který jsem si chtěl vyfotit. Než jsem vytáhl foťák, slyším cyklozvuky a tak jsem ještě chvíli počkal na toho řítícího se cyklistu (byť teprve jel nahoru - ale to je právě Lysá), který taky nevěřícně kouká, který debil má potřebu si ho fotik, aby se z něj náhodou vyklubal ex-kolega Geboš, se kterým se na tu naši cyklo Lysou domlouváme už celé léto. Opačná cesta nás rozdělila a já si po pár tempech začal užívat sjezdu k Šanci, což je přehrada. Ano, vloni na Vendelajnově afterweddingparty jsme dali s Charliem Praděd, ale proti Lysé je to pořád hovno. Myslím si. Sjezd (i s pár VELMI riskantními úseky) byl NAPROSTO ÚŽASNÝ a asi ani Zippovi nevysvětlím, že dole bych byl dříve.
      Zastávka na Peřejích byla sice povinnál, ale taky příjemná a jediná věc, která mne malinko rozhazovala, bylo počasí. Vypadalo to, že každou chvíli bude pršet. Nebyylo tomu tak a i oběd na Letohrádku ve Frýdlantě byl famózní. Už dlouho si slibuji, že musím napsat Šmíraprint Cestu z Města, která se bude týkat další cesty, takže teď jenom konstatuji, že cesta z Letohrádku (Štramberský Trubač a Pivo z Letohrádku), přes Kozlovice (KozloMlýn - Trubač a Kozlovský Fojt), Dolní Sklenov (Hukvaldský ležák), je jedna velká pivní oáza a jsem rád, že ji tady máme. Byl jsem mopc rád, že zrovna tudy jsem to vzal, poáč přesně tahle cesta je ta pravá, na kterou jsem Hrdobec...:-)))

-md- 26.9.2008

Ex Post

Ekonomická "krize"

      Investovali jste na burzách a máte chmury? Vaše bohatství plné čísel valem mizí? Tak to je mi vás upřímně líto. Po Doc.com aféře splaskla další dlouhodobá bublina. Naštěstí. Podle všeho aspoň ve Sněmovně reprezentantů USA nesedí blbci a tito lidé odmítli šílený plán v Bílém domě končící smrduté žluté opoce (Jak víte, že mluvím o Bushovi Jnr.?). Zarazili tak "grandiózní plán" zaplácnout dluhy zlatých hošíků částkou 700 miliard. I přes tonoucí amíkovskou měnu jde pořád o neuvěřitelný balík a každého Amíka tenhle menší ekonomický lapsus přijde na pouhých 40000...

      Ze začátku jsem si říkal, že bych byl pro "sanaci," jenže teď, když už Medvědovi je jasné, že ani jeden z prodejců "zlatých zítřků" - No ano, o nic jiného nešlo - v podstatě nebude potrestán, natož zavřen, ale bude jim tak nějak odpuštěno, je nejvyšší čas postavit mimo zákon Ekonomiku. Stejně jako komunismus a fašismus je třeba postavit mimo zákon i tuto ideologii. Píšu to s plným vědomím. Každý obchodník, který koupí něco za deset a prodá za pět, by logicky zkrachoval. Těmhle tesilovým sráčům se prostě dlouhou dobu tolerovalo absolutně všechno. Viděli jste třeba poslední bilbórdy na finančníky ze slavné české spořky? Komu z těch pěti "vyvolených" byste svěřili své finance? Já ani jednomu!
      Tenhle bizardní svět divných čísel se prostě vyčerpal. Obchod s hovnem funguje jen po nějakou mez a tihle přeborníci jednoduše hráli tohle letadlo dlouho. Tesilový sráči s nosánkem nahoru, kteří již desetiletí neprodukují nic a jsou pouhými parazity (a jsou tudíž pro společnost naprosto zbyteční), prostě musí dostat logicky na hubu. Banky a zlatí hošíky (dívky nevyjímaje) se svým mrzkým chováním si jednoduše nic jiného nezaslouží.
      Ano, je možné, že obětujeme hospodářský zisk (což je ovšem zase jen ekonomický pojem), jenže po pár letech po těchhle mrzácích nikdo nevzdechne, stejně jako po ISO9001, SAPu a podobných jiných ekonomických vychytávek, kterými se bezskrupulózně živí.
      Co s nimi? Inu, pěkně si budou i nadále doplácet své luxusní hypotéky, ti nejvyšší si půjdou sednout a ostatní třeba zametat ulice. Děsí vás tahle představa? Já budu raději tyhle tesilové sráče živit takhle. Samodeci za přiměřený plat...

md:-) 080929

chat

Akce roku 2008

KLENBA

Pivnice otevřena od 11 hodin!