Náš diář
Vítejte na našich stránkách!
Dnes je .
Svátek slaví .
FREE´D´LANDy
|
Editorial No.108
Zdravím všechny!
... a nebudu tentokrát příliš řečnit. Chci všem popřát všeho dobrého do nastávajícího roku, hodně zdraví, štěstí a aby byl ten rok s devítkou na konci povedenější než ten letošní. Pamatujete? Před pár roky splaskla internetová bublina, letos pro změnu ta drsnější - ekonomická. A je to tak dobře. Věřím, že teď, kdy všichni ti tesiloví sráči ztratili xicht, bude lépe. Ahojda na Lyžáku!
Mějte se. md:-)
Ze spolku
Na předchozí Arabela Klenbu seriál jsme v neděli 14. listopadu navázali druhým dílem. Jeho název je poněkud podivný, ale 30 případů majora Zemana znalého člověka taková souvislost jistě nepřekvapí. Skouknout všech třicet dílů najednou by chtělo nejen heroický výkon od Věrky na baru, ale také pořádnou výdrž případných diváků. A uznejte, že zabít Zemanem celý víkend by bylo lze jen za spoluúčasti časoměřičů z agentury Dobrý den...:-)
V inkriminovanou neděli bylo to správné seriálové počasí. Psa by nevyhnal a tak i dochvilnost všech Klenbovníků byla o poznání lepší než minule. Zatímco Pižva brousil své nože v přítmí své kuchyňské špeluňky a vymýšlel, čím překvapit naše trávící ústrojí, Věrka v klidu přerazila sud na Gambrinus 11 (příznivá cena zůstala) a my ještě přípravně skoukli druhou třetinu finále mistrovství světa ve florbalu. Bohužel bez účasti našich borců, ale ti svým postupem překvapili už tak jako tak.
Přestávkový program nás však už nezaujal, nadešel majorZemanův čas. Program byl jasný. Vzhledem k přítomnosti některých méně odolných jedinců jsme začali druhý Klenba seriál ponurou Bestií. Strejček v podání Stely Zázvorkové nás strašil ještě chvíli při svištění včeliček (Ano, Mimikry!) a Lábusového Biče božího. Když následně přistálo letadlo v Mnichově a ručičky pomyslných Klenbovních hodin se posunuly k osmé hodině, proběhla Věrka s velkou televizní hvězdou (Pamatujete?) přes Klenbu, zhasla světla, rozsvítila svíčky a tím nás decentně upozornila, že přichází horor.
Ztemnělá Klenbovní atmosféra zcela zapadla do Zemanového rozplétání podivných událostí kolem vyhořelého Brůnovic domu. Když pak mladý Brůna kápnul božskou a začal odhalovat příběh onoho temného večera, i Věrka pochopila, že flaška fernetu je nadobro ztracena, neb starou Brůnovou skutečně hrála Valerie Kaplanová. Já na tu sázku úplně zapomněl. Ale když se Věrka před pár dny přiznala...
Studna nakonec nepřekvapila. Prvek očekávání byl záhy vystřídán prvkem zklamání. Přeci jen jsme tenhle vrchol hororové tvorby komunistické televize coby mláďata vnímali úplně jinak. Major Zeman je skutečně velmi špatná detektivka.
Co jsme však nečekali, že pivo během trilogie nedojde. Malý sud nám přece nemůže činit žádný problém? - Říkali jsme si. Jenže stále se neozval onen správný syčivý zvuk, který vše dokáže rychle ukončit, takže nezbylo než posedět (ostatně Klenba při svíčkách je docela romantické místo) a pustit ochutnávku časů budoucích. Tím nebylo nic menšího než Film o seriálu Návštěvníci. Je jasné, že oproti Zemanovi jde o dílko v žánru sci-fi zcela bezprecedentní, ba převratné, a natěšenost naše na časy příští se tím jen zvýšila.
Pivo nakonec došlo až u čtvrtého dílu Zemana, který si vyžádali lační Zemanožrouti a tak jsme se mohli začít propouštět k domovům. Nevím koho ještě cestou v temných klimkovických uličkách provázel otřesný duch kymácející se postavy starého Brůny, ale je fakt, že oproti předchozímu pokusu o Deset otázek na Čestmíra (tenkrát to byl on, kdo utekl), jsem já zjistil, že s trojkou v žíle se už jednoduše na počítači psát nedá. Ani složitě... Díky Pižvovi jsem se přece jen dostal tam, kam jsem potřeboval. Ale to už je úplně jiná kapitola...
Pižvo, díky! 081219
md:-)
Mít čtyři křížky za sebou, to už je slušná polovina života. Alespoň podle statistik a u chlapů ještě malinko více než u ženských. Na ty čtyři křížky si teď chťác nechťác bude muset zvykat i Brekoun, nebo chcete - li Aljoša, zkrátka Aleš Neuwirth, stálý to člen klubu SZKF ve funkci stálého a také zcela nefunkčního korepetitora...:-)
Osobně nás sezval již o čtrnáct dní dříve na Arabela Klenbě, kde sice povídal něco o tom, že v žádném případě nejde o nějakou slavnostní schůzi, natož o banálnější oslavu přirozenin. Nebylo však problémem spočítat si, kolikže mu to vlastně je let. Hlavně Kufberek se chtěl pro příště vyvarovat dalších slziček. Nechtěl nadále poslouchat, že když on měl ... let dostal kolo a on teď nic. Pro klid duše jsme se sešli o den dříve s Kufberkem v Shopping parku, abychom si po hodině bloudění odnesli jenom mírnou depresi z toho, že jsme nic nekoupili a podstatně hlubší depresi z předvánočního shonu, který byl všude kolem nás. Karamba! Tyhle svátky klidu a míru...
V poledne o den později - v den oslavy - jsme na tom nebyli lépe a s přicházející časovou tísní byl náš stav stále horší. Jak jsme se však už mnohokrát dříve přesvědčili, jen v takovýchto stresových situacích si víme rady a mohli jsme oba hodinu před začátkem zvolat lakonické: "Mám!"
Normální schůze, jak tomu eufemicky říkal, měla dle brekounových instrukcí začít v šest večer a já jej odhalil už ve čtyři odpoledne, kdy mne to trklo: "No jasně, od šesti tady Čestmír čepuje zkušebně Excellent 11, nový pokus od Gambrinusu, a navíc za zcela netradiční cenu patnáct kaček. Ušetřit chce, holomek jeden!" Po příchodu se samozřejmě tvářil překvapeně, že o ničem nevěděl a my se pro změnu tvářili, že mu to baštíme. Když už to má tak levné, původní lehké temto v konzumaci jsem mírně zvýšil. Netušil jsem však, co rozpoutáme předáním darů, neb následná fernetová smršť, které následně přišla, mne poměrně rychle katapultovala někam, kam jsem se rozhodně dostat nechtěl:-)
Oslava, pardon schůze, to byla bujará, v podstatě se občas propojil pivním a panákovým teleportem náš stůl Televizní se stolem Fotbalovým, což Čenda přičinlivě svou obsluhou přiživoval. V Klenbě došlo také k malému objevu, což vlastně způsobila fernetová smršť, po které jsme shledali, že v kamenech na pravém konci Důchodcovského stolu je ukryta tajemná mužská tvář. Inu, i Klenba má v sobě kousek tajemna:-)
Až zvednuté židle všude kolem nás decentně upozornily, že je ten nejvyšší čas odejít zpátky domů k maminkám. Kufberek se doftípil natolik rychle, že jeho bleskový odchod z Klenby na autobus jsem odchytil až příliš pozdě. Jak on, tak autobus už jsem toho večera neviděl a bylo to vlastně jenom dobře, poáč jsem se následnou chůzí k domovu zřejmě dostal z nejhoršího. Tím však ani náhodou nechci naznačit, že sobota byla pohodová. To ani náhodou. I když vlastně ano, poáč byla čistě pyžamková...
Do poněkud humourné situace nás tak vlastně dostal pouze Skoumal, jež se sice tvářil celou dobu, že přijde, leč bez omluvy nakonec schůzi vynechal, což obzvláště Kufberka nadzvedlo. Ještěže s placením svého podílu zase tak moc neotálel:-) A asi správně tušíte, že je třeba se zmínit ještě o jednom členu našeho spolku, kterým je sporťák Npor. Ano, ten se nedostavil také, neb jej zhatila nějaká brutální chřipajzna. Ještěže nešlo o klasické puchýře. Vždyť Tour de Lysá byla teprve nedávno...:-)
081202
Indurajn:-)
10 otázek
Skoumal
Jedeme se Skoumalem služebně do Práglu, cesta v jídeláku celkem utíká a je v něm příjemně. Se zpožděním vlaku je to mnohem horší, ale co by člověk za ty prachy chtěl, že? Každopádně i Skoumal podlehl potřebě zopakovat si Deset otázek a zároveň zjistit, jak na tom je...:-)
1. Z čeho máš teď největší radost?
To já ani nevím. Už vím, že se blíží konec roku, poáč budu mít konečně tři týdny volno. To teď potřebuji ze všeho nejvíce.
2. Naopak, co Tě teď prudí?
Prudí mě to, že se mi doma posral počítač. Odešla mi grafika, máme půl roku rozbombardovaný celý byt a nezastavil jsem
se. A teď to budu muset řešit. V lednu snad konečně domalujeme, to se dělá dobře a pak se do toho dám.
3. Chystáš teď něco velkého?
Ne. Rozhodně ne. Ale něco se najde: Chci vzít tatíka k narozkám do Práglu. V dubnu, až bude teplejc.
4. Tvůj největší kůň? Pořád kocouři?
Ano, pořád moji milovaní kocouři!
5. Práce? Baví? Nebaví? Proč?
Jsem rád, že je ten konec roku. Baví, člověk se dostane někam jinam. Třeba na Avalu, že jo? Ano, tam jsem byl jednou
v létě. Tam staví betonový vysílač a až bude jednou hotový, bude to široko daleko nejlepší výhled.
6. Tvůj velký sen?
Založit velkou rodinu a mít kupu dětí:-))) S kolika manželkama? Manželství je dneska jenom přežitek. To je jenom papír.
7. Jaká hudba a film Ti zrovna frčí hlavou?
Jééé, hudba, teď jsem si stáhnul nové Kjůry, musím si to poslechnout několikrát za sebou. Něco už jsem slyšel na živo, tak uvidíme. A co Depeš v Bělehradě? Mno, asi to zase vyhraje Bratislava. Je to v pondělí, pochodím po městě a tak.
A film? Film mne nenapadá nic. Ale chystám se stáhnout Máj. Všichni mne sice zrazují, ale zítra to na firmě půjde...
Doporučuji Občana Havla, viděls? Tam si uděláš mimojiné obrázek, co s chlapem dokáže udělat ženská. Jo, to znám, to mám doma taky.
Stresy, špatně se mi dýchá, ale pak naštěstí přijde zase pondělí a je klid.
8. Tvoje oblíbená hračka?
S čím si já pořád hraju. Asi tenhle mobil. S tím si pořád hraju, poáč pořád ta Nokia N73 potřebuje resetovat...
Ale taky cestování po mapách, mám projetou celou Evropu, ale jen málo z toho se realizuje. Bohužel:-)
9. Jídlo a pití, po kterém se můžeš utlouct a co naopak zrovna nemusíš?
Přišel jsem na chuť srbskému jídlu. No jasně, maso! Kdo by nepřišel...:-) Ano, obzvláště kombinace masa s masem.
A co se týče pití, tak to pivo tradičně. Ostrava dvanáctka, rum s kolou, balantýnka s kolou. A kafe! Kafe turek pořádně připravený.
To člověk pochopí až na balkáně. Tam se kafe vaří. Dvakrát necháš projít varem.
A co nemusíš? Stálou trvalkou jsou buchtičky s krémem a pórková polévka. To jsou stálice, které se udrží věčně.
A možná i žemlovka, tu bych si taky dobrovolně nedal. Víno nepiju tak, abych se z něj ožral. Když někdo otevře dobrou láhev, prosím.
Ale jinak ne. A vodku, hahá, tu vůbec. To je něco strašného. Dneska by to do mě nedostal nikdo. To ne.
10. Co zrovna čteš?
Teď jsem si přečetl třetí díl od Čvančary Někomu život někomu smrt o odboji. Kniha má pět set stránek a za dva dny nebylo co číst.
Možná si celou trilogii nadělím na vánoce.
11. otázka, je otázka, která nikdy otázkou nebyla, a každý si tady mohl říct bez cenzury co chtěl! Tak se do toho s vervou pusť:
Topolánek škodí v jakémkoli množství, ale to není moc originální. Ač se mnozí bojí finanční krize, tak já se zase tak moc nebojím.
9.12.2008 -md-
|
chat
Akce roku 2009
Akce roku 2008
KLENBA
Pivnice otevřena od 11 hodin!
|