Střípky a vzkazy:
- Brzdy -
Už nikdy kotrmelec! Ale pořád lepší, než abych měl zpívat! Bylo to super!!! Díky!- svědek -
Musím poslat poděkování svědkyni za perfektní přípravu a ostatním svatebčanům za skvělou spolupráci.- manželata -
... všem zúčastněným děkují za skvělý průběh akce! Všichni jste byli skvělí! Díky!Omluva
- od Medvěda -
Tož, děcka, mažu si na hlavu máslo a zasypávám popelem, poáč jsem původně nasliboval křížový výslech novomanželů. Jenže, věřte, nevěřte, průběh veselky byl tak rychlý a intenzivní, že na rozhovor nakonec nedošlo. Omlouvám se a snad později.- fotky -
| Hlavní stránka | <<< | 2001 | >>> | Náš diář |
|---|
- Den před -
... si dáváme s Kufberkem přesně na poledne sraz v Klenbě. Je třeba doladit posledních pár maličkostí na zítřek. Přijíždím načas a u ptačí fontány potkávám jednoho z fotbalistů-štamgastů. Jeho pohled na hodinky a následný údiv v okamžiku, kdy mne vidí zamířit do pivnice, se mi ani nechce komentovat. U pípy stojí vysmátá Věrka, rádio Čas hraje perfektně do optimistické noty a následně v dobré náladě vstupuje do hospody i Kufberek: "Tak přesně takovou náladu bych potřeboval i zítra a bylo by mi všechno úplně jedno!" Nemaluj čerty na stěnu!Jdeme se mrknout do slavnostní síně na úřadu, ve které se Kufberek pohybuje jako doma: "Být tak už zítra touhle dobou..." Neboj, dočkáme se. U oběda se ještě dovídáme, že Věrka tady bude i zítra. Skvělá zpráva! Rádio Čas se stále snaží, seč mu síly stačí a nám se po jedné hodině z Klenby ani moc nechce. Loučíme se a mizíme každý svým směrem.
- Noc před -
... nebyla kdoví co. Nevyspali se ani manželata, ani svědci. "Je všechno OK?" Já měl svůj standartní "předakční utíkací sen," na jehož konci mne většinou někdo zastřelí a v ten okamžik se probudím. Marcela s Kufberkem už taky od tří nezabrali.
- Ráno -
Vstávám před šestou, hážu na sebe slavnostní montérky a vyrážím před půl sedmou poprvé a naposledy ke slečně Řeháčkové. Začíná příprava na přípravu. Vyfasovávám klíče od bytu a jsem jmenován do funkce klíčníka. V osm přijíždí nevěstinic rodina a následně další a další lidé. To už ale zdobím auta svatebčanů nezbytnými proprietami. Odjezdový čas přišel náhle. A ejhle, čeká se na svědka. Zdržuje!Pět vozidel se vydává o půl desáté na cestu. V ženichově voze panuje skvělá nálada a předpokládáme, že nejinak tomu bude i v ostatních vozech. Je nádherné počasí. Svítí sluníčko, ale jsme rádi, že jedeme v autě. Venku je slušná kosa.
- obřad -
Přesně v deset se dostavujeme před slavnostní sál. Ženich si ještě naposledy zkouší nanečisto pochod k "oltáři" a za několik málo minut už vcházíme naostro. Těsně před půl jedenáctou zazní dvakrát do sálu slovíčko "ANO" a obřad pomalu končí. Novomanželům se oběma evidentně odlehlo. Podle nich nejhorší část dnešního dne mají za sebou.Rodina a svědkové se odebírají k fotografovi pořídit nějaký ten památeční snímeček a ostatní svatebčané se usazují do právě otevřené pivnice.
- Slavnostní oběd a povinnostě -
V pravé poledne vedoucí vinárny vítá svatebčany před vchodem do Klenby, rozbíjí talíř, jehož střepy ženich promptně uklízí (nikdo nemá zájem zdržovat, poáč venku dost profukuje) a odcházíme zasednout k slavnostní tabuli. Přítomní si musí přetrpět svědkův křečovitý proslov k přípitku (Ví někdo vůbec, o čem jsem hovořil?), po kterém následuje velká žranice. Stejně jako tady nedávno bývalo podobně příjemné posezení taky na Svojanově než tak blbě předělali chlastací místnost...
- Nad dopisy diváků -
... aneb Jindra Vostrá opět zasahuje: "Děkujeme těm, kteří nám předem nařezali. Ty obálky. Můžeme se pustit do čtení vzkazů: ..." A už to jelo. Hlavně žádný patos! Pokud možno co nejveseleji a nejhumorněji! I tak nám se svědkyní pěkně vyschlo v hrdle.Mezitím, zatím ještě "konkurenční" zbytek svatebčanů sedící v pivnici, vymyslel, za neustálého Šemišova požírání ...
- ... únos nevěsty ... -
... a to za její vydatné pomoci do Klimkovických lázní. Po ukončení relace "Nad dopisy diváků" simulují se svědkem odchod na potřebu a mizí auty do lázní. Na lázeňských hostech je vidět, že k podobným návštěvám tady nedochází příliš často a promptně uvolňují průchod na kolonádu. Netušíme, jak je možné, že nás ženich tak brzy objevil, ale stačil přijít rychleji než objednané šampaňské na náš stůl! Nebyl sviňa a poseděl ještě chvíli s námi. Sedělo se dobře!
- "živá" hudba a bojofky -
Vracíme se po třetí hodině a to už do Klenby dorazila živá kapela, která nebyla věru početná. Oba muzikanti (klávesista a klávesista) dělali co mohli. Bohužel. Bylo jich zbytečně moc a setkat se v rytmu byl pro ně docela problém. Co už. Náladu nám naštěstí nezkazili, poáč čím více bylo později, tím jsme iniciativu přebírali sami.Svědkyně s manželem připravili pěknou řádku bojovek. Od neškodných (lžičky na vodítku) přes podbarvené (pingpongové míčky v nohavicích) až k brutálním (vařečky a úkoly), ke kterým jsme se propracovali pozdě v noci. To už se odvázali i ti nejméně odvážní. Sám ženich svatbu posléze zhodnotil jako velmi kvalitní klenbovní pařbu.
- závěrečná -
... přišla před druhou hodinou starého času. S postupujícím časem nám řidla obsluha, která tak byla jedinou vážnější závadou veselky. Během hodiny obětavě odvážel ženichův brácha svatebčany domů až nás zůstalo v pařeništi jen pár. Předposledními odváženými byli manželata:Kufberek: "Marcelo, bude ti vadit, když tady ještě zůstanu?"
Marcela: "Ty jsi se zbláznil?!?"
Kufberek: "Ale, Marcelo, vždyť jsi říkala, že se po svatbě nic nezmění..."
Překvapivě odjeli nakonec spolu.
- poslední bojofka -
Úplně poslední várkou na odvoz byla Jana, Brzdy a svědek. Chtěli jsme zajít do kulturáku podle plánu: V 2:58 odejít z Klenby a ve 2:03 téhož dne dorazit do baru. Vyšlo by nám to na minutu přesně, nebýt zavřeného kulturáku. Odešli jsme počkat na odvoz do restaurace na Myslivnu. Jedno pivo a jeden tanec na poslední písničku tuc-tuc. Velkoryse odvážíme Brzdyho domů a míříme na Zábřeh přes Polanku. Když tu nám na Skotnici dochází benzín: "Chtěl jsem brát benzín, až se kontrolka rozsvítí trvale..."Co teď? Skoumal není na příjmu, tak zkoušíme vzbudit Brzdyho. Chytá se, přijíždí a odváží řidiče na benzínku. Za nějakou chvíli jej přiváží zpět s celým JEDNÍM litrem (!!!) benzínu. Nalévá jej (benzín, ne Brzdyho) do nádrže, nadrncáváme autem a: NIC! Tak ještě jeden pokus, tentokrát s dvěma litry a: NIC! Napadlo nás ještě roztlačit auto, což se ukázalo jako spásný nápad. Super! Chytlo a ujížďíme vstříct domovům...
-md-
Šup k odkazům nahoru!