<<< COLOURS OF OSTRAVA >>> | |
---|---|
W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í chatAkce roku 2003Náš diářKoho jsme slyšeli |
11. a 12. července 2003
Festival a lidé
Pri pobytu na letosnich Barvickach jsem se samozrejme obcas nemohl ubranit srovnani poctu navstevniku vloni a letos. I pres nepopretelny fakt, ze hudby, programu a podii je mnohem vice, cena listku na miste (sest stovek) je pro mnoho prichozich evidentne prilis. A (muze jit samozrejme o muj subjektivni pocit) pocet korzujicich lidi vsude kolem je taky nizsi. Samotne centrum Ostravy si samozrejme pomohlo, protoze kdo chtel stihnout co nejvice, musel neustale pendlovat. Mozna ze priste by pomohlo konecne zbourani stareho zimaku a na jeho miste vybudovat areal vhodny treba i k tomuto ucelu. Na druhou stranu je taky fakt, ze na MFF KV se take prebiha o sto sest. -md-
Na dalších řádcích najdete můj popis zážitků z festivalu. Je dvojího druhu: Jeden typ jsou přímé a autentické poznámky, které jsem postupně "online" odesílal přímo z akce a ty jsou uvedeny kurzívou a vzhledem k mobilnímu emailu i bez hacku a carek. Pátečně - sobotní noc
"Slova jsou jen kapky deste a ty volas, slysis jeste?" Tak na tohle se urcite Krejsic na Barvickach tesil. Jenze osud tomu chtel jinak a misto v Ostrave si uziva v Maroku. (Až později v sobotu večer se dovídám, že dal přednost Love parade v Berlíně...) Ja po seste vecerni za totalniho vedra prichazel k vystavisti na Cerne louce prave za zmineneho textu, ktery se rozléhal celou Ostravou. Mam vsak smulu, protoze listky jsou spolecne se Zippem na ceste mezi Rymarovem a Ostravou. Takze si kapelu Krystof uzivam jen za plotem a musim konstatovat, ze to neni vubec spatne vystoupeni. Skoda toho koncertu, ze zacal tak brzy. Lidi zatim malo, vzdyt i tramvaj, ktera mne dovezla ke Stodolni byla prazdna. Dam jeste par kousku od Krystofa a hura smer Stodolni. Bude to dnes ostre, protoze Jiri Smitzer uz chysta ve Spektru u Bauhausu sve vystoupeni. Vitej poutnice na Barvickach! Pá18:22 -md-
Japonec, ty vole, japonec... Vyhodne misto na zahradce naproti Bauhausu, hned vedle Spektra, coz je hlavni scena se skvelou a vykonnou aparaturou, zvuk mam, s obrazem je to horsi, ale ten neni zase tak dulezity. Lidi zatim neni mnoho, ale velice prijemnym prekvapenim je centrum mesta, ktere aspon na tech par dnu ozilo. Normalne (samozrejme s vyjimkou Stodolni ulice) je centrum smutne a opustene. Ale ted? Korzujici mladi lide, jini sedi v obrovskych stanech uprostred namesti, ve kterych je k dostani pivo od Plzne ci Budejic; nebo taky spousta peknych rostenek, proste super! Dneska to tady jednoduse zije a to je jen a jen dobre! Ano, i Jirka Smitzer vali a ja si hned vzpomnel na lonsky Trutnov. Smankote, vzdyt mame leto! Pá18:59 -md-
Goran Bregovic a jeho svatebni a pohrebni band. Koukat (teda spis poslouchat) na nej zpoza plotu je drsny. Pocetny band se predvedl skvele. Smes jugoslavskych lidovych rytmu ocenovali divaci pod podiem mnohokrat behem jednoho kusu a dobre se bavili. Tady za plotem to bylo horsi, ale Zipp uz se hlasil z UANu, takze se blizi chvile naseho vstupu do viru festivaloveho deje. O tom, ze Barvicky jsou festivalem svetove hudby uz netreba vubec pochybovat. Prvni dukaz byl prave snesen. Rozjezd Gorana a spol. byl sice odvazne pomaly, ale divactvo zacina byt stale vice spokojenejsi. Jen tak dale! Jen ty dve rostenky z Prahy zasah bandu neustaly a odesly kamsi na net... Pá20:29 -md-
Hned pote, co se Zipp dostavil k Bauhausu, davame jedno pivo a po nem mirime k hlavnimu vchodu do Stodolni, kde se nechavame onaramkovat. Avsak predtim nez vejdeme do deni, je treba prodat zbyvajici prebytecne listky. To se nam napoprve nedari a navic prichazi hlad, takze odchazime do Vyzieraku na steaky se kterymi o neco pozdeji sedame na narozi Stodolni a ze zemni perspektivy sledujeme frkot kolem nas. Take velmi zajimavy zazitek. Ja pritom zjistuji, ze mnohe obliceje jsou mi vice nez povedome z beznych akci tady na Stodolni. Ano, domaci tvori vetsinu pritomnych navstevniku. -md-
Po druhé hodině ranní opouštíme festivalové dění na pár hodin, abychom nabrali sil do mnohem náročnějšího sobotního dne, který pro nás začne už ve dvě odpoledne, kdy svou celodenní šou začíná Ester Kočičková v klubu Boomerang. (Jen těch osm hodin spánku mi bylo nějak málo;-))) Sobotně - nedělní nášup
Prvnim sobotnim koncertem se pro mne stal bluesovy zazitek stale zivouciho domaciho patriota Pepy Streichla v doprovodu nebo spis vzajemne spolupraci s trebicskym Mirou Kasparem. Jejich vystoupeni uvedla Ester Kocickova, ktera se pro dnesni den zavazala na nas neznalych festivalovych pomeru destrukcni skoleni na tema: "Festival - jeho organizatori, ucinkujici a hoste," po jehoz absolutoriu, jak rekla pani profesorka: "...budete plne pripraveni do festivalu." Skoda jen, ze zaverecna prednaska bude az pri koncertu Lubose Nohavici, ktereho je mi uz ted lito;-) Proc? Vy neznate Ester? -md-
Po duchovnim vystoupeni manzelu Havlovych, do ktereho nas primo bajecne uvedl pani profesorka Kocickova: "...pokud vam vadi ve vnimani umeni tamto rvouci dite, klidne jej demokraticky vyhodte ven! Samozrejme i s rodici..." a ktere jeste bajecneji ukoncila: "...a protoze se tady nemohlo behem vystoupeni temer nic, sla jsem do vedlejsiho bufe, kde jsem si mohla dat (prave ji zakazanou!) klobasu a virzinko, odchazime prave vcas na hlavni scenu Spektrum, kde akorat (lehce zpozdeni - jako my) zacina hrat skupina Pokazde jinak se svym primasem Vlastou Rédlem. Zcela urcite byla silna aparatura pro ne vyzvou a predvedli skvely vykon! Ted uz mi Zipp veri, ze pro ne-kvalitu jsem vloni utekl z vystoupeni Tatabojs v Trutnove. Jedinou chybu tahle hudebni koupel mela: Jako kazde skvele veci ji bylo zatracene malo! Vlasto, byli jste skveli!!! -md-
Posilneni radnou porci kvalitni hudby (Rédl, jak jinak) odchazime ze Stodolni pres Cernou louku na Farskou zahradu a pomerne presne stihame zacatek koncertu hospodske kapely (sami se tak pojmenovali) Traband. Vali jim to skvele a pokud ma existovat nejaky zpusob navratu lidi, zejmena tech mladych) k dechovce, tak je to rozhodne ta spravna cesta! Drsnejsi texty k dnesni generaci patri a Trabandaci si se slovicky hrat umi. Konecne neprisli jsme na ne jen my, ale dobre se bavil i Vladimir Javorsky nebo Radek Pastrnak. Jen Jirka Cerny se tvaril, no sama chmura. Koncert opoustime pred posledni skladbou, protoze na Spektru ve Stodolni se chystaji Oi - Va - Voi. -md-
Zklamanim festivalu se necekane stali Supporti, kteri nastoupili na hlavni podium po Oi-Va-Voi, coz byla britska particka hrajici zase jinou hudebni smes, nez jake jsme doposud videli. Clovek si dava dohromady peknou skladanku a ma pocit, ze dnes hrajici skupiny hledaji novy vyraz smesi ruznych stylu. A o tom vlastne je cely festival. Pred Supporty jsme na chvili sedli do Boomerangu k Ester, respektive k zajimave hudbe skupiny Cabelique (vyborna poslechovka) a nacas jsme pak vyrazili na hlavni scenu. Lec vykon Supportu byl slusne receno standartni. Cekat neco vice nez co je na desce, bylo od nas docela drze. Kapela nepodlehla pokuseni (nebo treba nemohla) vyzkouset bajecnou aparaturu a ani frontmen nemohl svym "vtipem" zakryt nesehranost kapely. Skoda. Predcasne jsme tedy odesli a velmi zvedavi prechazeli na Klaru Nemravovou, ale o tom jinde. -md-
DJ Forest a C-lara (v cicilu Klárka Nemravová byli uzavřeni v podivném Algida stanu, jehož neosobnost byla cítit úplně všude. To, co zmíněný DJ předvedl neokomentuji, protože této hudbě nerozumím a obávám se, že se na tomto stavu nic nezmění. Dívat se na výkon C-lary se dalo chvíli, ale po pěti minutách poměrně otráveně odcházíme. Tak tohle vážně ne! Cestou necestou, polem nepolem dáváme jeden bramborák, jehož příprava zabrala věru spoustu času a přesunujeme se zpátky do Stodolní. Začínáme zjišťovat, že celodenního poběhávání po městě začínáme mít docela dost.
No parada! Tak Ko-sheen se nekonali. Tedy ne,ze by na Barvickach nehrali, ale nam se to se Zippem u Pavouka tak dobre rozkecalo, ze jsme ani nepostrehli, ze jsou dve hodiny v noci. Tak tedy povidame dale. -md-
Jak píši o kousek výše, měli jsme celodenního courání dost a tak jsme před plánovaným (pro nás) posledním koncertem na chvíli zasedli za stůl u Černého pavouka a dali se do klábosení. Povídalo se tak dobře a dlouho, že jsme nakonec o britský Kosheen přišli! Pohled na hodiny nám jasně naznačil, že jsme to nezvládli. Vykládáme tedy dál a dál a prokecali jsme se až do svítání noci. To jsme však stačili nasát atmosféru Bastily, ve které stačí sledovat příchozí a odchozí lidi, aby se člověk bavil. A abych zase skončil tím, čím jsem začal: "Svítá a v tramvajích pospávaj modelky..." Jo, festival to byl nádherný! -md- 13.07.03 |
Poslední aktualizace: |
|