chat

Akce roku 2009

Náš diář

letem červnem

      Červen? Pracovní, rychlý, virtuální, podvodní, dovolenkový, jednoznačně extrémní! Tak nějak jsem viděl šestý měsíc roku 2009. Jeho počátek byl poznamenán především prací, díky které jsem nestíhal vůbec nic jiného. Třeba Langerovic veselku v klimkovické kapli a následně v BarBaru.

      Nicméně nejen prací živ je člověk a když jsem konečně dva extrémní pracovní projekty ukončil, odskočil jsem si zarelaxovat do Posázaví a večer pak po roce navštívil ku všeobecné radosti Bláhovce v Třemblatu. Bylo fájně!
      Po posázavské malé dovolenkové předehře jsem už odpočítával jeden pracovní den za druhým, odsloužil si sobotní emcy a v neděli ráno vyrazil na vytouženou dovolenou. Co tady mám vykládat: Česká Kanada, Slavonice, Peršlák. Nebo třeba Chlum u Třeboně a především magické Nové Hrady. Škoda jen, že jsem zbytečně vytuhl před deštěm a do Vyššího Brodu nedojel po své ose. Daleko rozhodně nebyl a já přišel o nejeden kopec. Však jsem si vše vynahradil nepředpokládaným zájezdem k Lipnu.
      Z Vyššího Brodu pak začalo povodňové a značně virtuální putování Vltavou přes Rožmberk, Český Krumlov a Zlatou Korunu. Počíst si zápich z celé akce bude i pro mne zajímavé, neboť z celé akce mám jenom výjevy. Doufám, že REjže něco napíše:-) Návrat z dovolené pak byl pro mne brutálním skokem zpět do pracovní pakárny. Začalo období nekonečných bouřek a dusna...

Medvěd:-)

fotky

ČEZká krajina a Paroubek

      Nevím, zda jsem v povolebním pondělí nemohl dospat nedočkavostí, ale vstával jsem až příliš brzy. Ve čtyři hodiny ráno. Určitě za mé předčasné vstávání mohl elegantně zacházející měsíc. Ten byl prvním, koho jsem toho rána spatřil. Spát se mi nechtělo a tak jsem nastartoval auto a odjel do práce. Po předchozích bouřkách bylo nebe vymetené, obraz byl ostrý a tak jsem neváhal a šel fotit. Možná si někteří notoričtí prohlížeči Thájmsů vzpomenete, že jsem se několikrát zmiňoval o popílkových lagunách nedaleko Sviňákova. Chladící věže třebovické elektrárny jsou stejně nepřehlédnutelné jako hornbašské ufo nad naším pracovištěm a ve spojení s přírodou obojí dokáží vytvořit nečekaná panorámata.
      Laguny jsou večer a po ránu skoro tutovkou. Nechodím k nim příliš často, ale nikdy neodejdu s prázdnou. Jsou dvě a po letošní zimě se voda "přestěhovala" z pravé do levé. Když vidíte tu šílenou plochu, do které nasypou popel, říkáte si, že na té zelené, nikoli modré planetě přece jen něco bude. Pro své pohodlí jsme zpopílkovali pěknou řádku černého uhlí. Jak má anabáze dopadla, můžete posoudit právě zde.
      Před týdnem mi rozčeřil nervy Paroubek. Tenhle lhář pěstující v lidech závislost a závist si už přestal zcela vidět do své nevymáchané tlamy. Vajíčková akce ukázala, co je Džordžíno zač, jen jsem se bál, že pro nadpoloviční většinu českého národa to nic neznamená. Pár lidí svou nabubřelou tupostí přece jen přivedl k volbám a ředitelem zeměkoule se naštěstí nestal. Teď jen doufám, že skutečně splní své sliby a nadále bude důvěřovat svému Tvrdíkovi. Jak jsem slyšel tohodle šibala, který dostal na pokraj zkázy dokonce i ČSA, mluvit o systému předvolební kampaně, jsem přece jen spokojenější. S tímhle to Paroubek naštěstí vyhrát nemůže. Jen mu to, probůh, neříkejte. Do karet všem slušným lidem hraje, že podobnými Tvrdíky se Paroubek rád obklopuje. Vraťme se však k ČEZké krajině:

... co se druhý den chystá, nebylo večer úplně jasno. Jasno bylo jenom částečně a částečně dokonce i pršelo. Oblohu kromě temné modré přikryla nezvyklá žlutá barva. Když jsem koukl z jiného okna, bylo vše jinak. Příroda se opět vyřádila a já se to jen pokusil zaznamenat: