10 otázek pro Peťana

W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í

10 dr.Ápalích otázek

chat

1. prosince 2012

Deset otázek pro ... hádejte!

Dr.Ápal. Sobotní podoledne. Před chvílí za okny poodjela historická olomoucká tramvaj. Fotil jsem. Respektive jsem se snažil fotit. Pony - místní výčepní pohunek - přinesl vychytaný zákusek ke zdejší mimořádně chutné sPlzničce, totiž domácí čerstvě udělané kořeněné chipsy. Neuvěřitelný fet! Takže můžeme začít:-) Je důvod. Peťan oslavil slušné čtrnácté výročí čtvrtstoletí páry a my dva prostě museli někam po ránu zajít na oběd. Dr.Ápal je klasika a nejen obědová. A mne trochu tlačil čas (především chuť) vydat další nové Thájmsy. A z Otázek Václava Hlodavce se v jistých nejmenovaných kruzích stává kredibilní théma. Prý, kdo je nedostal, jakoby nebyl. Pojdme do nich. Ani nevím, kdy naposledy vznikaly takhle "live."

Některé otázky byly na tělo, jindy se Peťan rozvášnil:-)

1. Z čeho máš teď největší radost?
(chvíle - několikaminutového velmi intenzivního a především dlouhého přemýšlení...:-) Že se zeměkoule pohnula. Ne, začínám mít radost z práce, což nezní úplně dobře, alé.... Díky tomu mám radost i z běžných věcí v životě. Jako je zubní kartáček, toaletní papír a pod. Prostě no-stress. Uvolnil jsem se. Když něco řeknu, začíná to někdo konečně brát v potaz. Konečně!

2. Naopak, co Tě teď prudí? A nemusíš zrovna teď hned mluvit právě o mně:-)
Lidská blbost. Ta mne prudí pořád. Setrvalý stav. Ne, zkusím to jinak. Mám teď kreativní období, takže mně teď vlastně neprudí nic. Jó, kdybys ses ptal před měsícem, odplivl bych si úplně jinak. Navíc jím Dr.Ápalí chipsy s tankovou se sPlzničkou, takže mně nic prudit vlastně prudit ani nemůže.

3. Chystáš teď něco velkého? Třeba svatbu nebo pohřeb?
To ještě o pár století odložím, jo? Nechystám nic. Chci být s přáteli, s lidmi, kteří mne baví a já bavím je.
Tak abych šel, ne? (smích) Ne, chci se seberalizovat, což je otázkou správného načasování. Potřebuji více sebedůvěry a seberealizace.
Abys nám nespychnul! Ano, to bych nechtěl. Na to je ještě čas. Asi tak.

4. Tvůj největší kůň?
(opět smích) Kůň? Mám přece rybičky! Kůň? Mám přátele, kamarády, fajn lydi. S tvrdým nebo měkkým? Dej s měkkým. Tak jo.Nic víc nepotřebuju. Potřebuju kolem sebe lidi. Chápu, jsme na tom velmi, ale velmi podobně.

5. Práce? Baví? Nebaví? Hapure?
... perbole? Ipruh! Baví! Jsem kreativní, teď mám pocit, že .... dokážu to, co mám v mysli, aplikovat. A jsem vyslyšen. Je to takové klišé, ale mně teď práce baví. Ledy se pohnuly, respektive změna velení.

6. Tvůj velký sen?
Sen? Můj velký sen? Slipy se plní o vánocích, takže tomu budu věřit. A můj velký se je mít kamarády. Ty je ještě nemáš?Ne, vlastně ano, já mám kamarády. Vyhneme se raději slovu "mít," jo? Můj sen částečně splněn, mám kolem sebe kamarády, na který se můžu spolehnout. A úplné splnění snu je mít i životního partnera. Ale to se nedá napsat, to se musí vyžít. To je ten průser. P.S. Zabalené a v řádném úboru očekávám pod stromečkem od Ježíška. Ještěže to není baba, co? Ne, Ježíšek je chlap!

7. Jaká hudba a film Ti zrovna frčí hlavou?
Skyfall. Fakt? Já bych chtěl v blue ray všech 50. Ježíšku, narozky se blíží! Ne, tak Skyfall, Skyfall, Skyfall, to mne dostalo a nemíním uhnout. Krásné padesátiny. Kua, neměl jsi tady pětadvacet, ne? Si říkal. Ne, padesát bondovek. Jo, a víš co se tam závažného stalo? Ne. eM už není! Ty hajzle, tys mi zabil eM!? Tos mi neměl říkat, budu teď dlouho smutnyt. Takže si zajdi do někdy a máš tam Adele taky. V uších:-) Mně dokonale zatemnila mysl. Doporučuju! A ten Bond byl KONEČNĚ Bond! Jsem se teď rozvášnil, co?

Někdy se úpěnlivě přemýšlelo při pohledu za okno ven do víru velkoměsta.

8. Tvoje oblíbená hračka?
(standarní chechot jako u všech ostatních otázek..:-) Zvláštní... Modelová železnice, vláčky... Tak to je fakt zvláštní. Pan Mobil a mí přátelé. Ne, otoč to, nejdříve Přátelé pak mobil. Tak to jsem rád, že jsem dnešní noc celkem v klidu ustál... Však jo, vždyť je o pracovní verzi. A sakra!

Občas byla otázka natolik záludná, že bylo třeba přítele na telefonu :-)

9. je docela blbá otázka zrovna u Dr.Ápala, ale: Jídlo a pití, po kterém se můžeš utlouct a co naopak zrovna nemusíš?
Začal bych, co nemusím: držkovku Fákt?, plíčka a to, co včera dělal Pavel: zemlbába. A co chci? Ťuknout si se sPlzničkou. Chci v podstatě sedět s přáteli u dobrého moku Jo, chápu, soud je hned vedle přes ulici... a jídla. P.S. Utlouct se můžu po české kuchyni kromě výše vyjmenovaného. To fakt nedám. A napiš tam, že rád vařím českou kuchyni, ale ne jenom pro sebe. Pro samotného mne to nebaví.

10. Co zrovna čteš?
Nečtu nic. Spíš sleduji dokumenty na kabelovce. Ale náprava by byla vhodná.

11. otázka, je otázka, která nikdy otázkou nebyla, a každý si tady mohl říct bez cenzury co chtěl! Tak se do toho s vervou pusť:
Kua, to není desátá, vole, tu máme už za sebpu, tohle je jedenáctá! Tak spusť! Chci být s přáteli, chci být s rodinou, chci žít. Pěkně děkuji!

Petr Blaťák. Člověk, který mne "pronásleduje" už od puberty. Bydlel na vedlejším pokoji na intru a chodil do vedlejší třídy železniční průmky, vždyť je jaro. :-) Spolu s dalšími jsme poprvé tehdá podnikali výlety za vínem (viz třeba Drnholec v těchto Thájmsech), aby postupem času Drnholec vyšuměl. Ještě jsme stihli pár společných akcí, třeba Horní Lomnou. A já kolem dvaceti rád objevoval Olomouc. Takový Bunkr (později Nausea) byl doslova zjevením. Někdy kolem roku 1997 (po Norsku) naše setkávání nenápadně utichlo. K pekelnému obnovení a drsnému zpravidelnění mých výplazů na Olomouc došlo v době, kdy jsme se Skoumalem pravidelně začali jezdit školit zabezpečováky právě do peťanovy Olomouce. A lze říci, že poslední dva roky jsem v Olmíku pečený / vařený. Díky naší spolupráci jsme znovuobnovili těžkotřebovský sraz obou našich tříd. Petra mám rád, byť se spolehlivostí je na štíru, ale klady jasně převažují. Je velmi citlivý, vlídný, starostlivý a v podstatě i šťastný člověk. Jen to neví:-)