Znojmo - Mikulov

W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í

Znojmo - Mikulov

chat

od pondělí 6. května do úterý 7. května

Hurá pod zem!

Pracovní povinnosti mne občas zavedou na místa, kam bych se jinak asi podívat moc nechtěl. Jedním z takových je město Znojmo. Bizardní až šílená všehochuť (spíš nechuť, ba otřes) vinou vskutku "vkusných" budovatelských cílů našich inteligentních komunistů. A tak jinde asi nenajdete ulice, které z jedné strany tvoří blok překvapivě zachovaných domů a naproti ni v též ulici pak fakt ten "nejlepší" nerekonstruovatelný panelák s rozpadajícími se zdmi. Úplnou špičkou místní tuposti je dodnes stojící a překvapivě nezlikvidovaný přerostlý šumperák v čele hlavního náměstí. Nebo jste snad ještě neviděli místní obchodní dům Dyje? Mělo být smeten už dávno. Tolik let od roku 1989 a tady je stále mnoho stop po brutalismu. Je tak škoda, že mnoho z těch "staveb" nezmizelo v místním rozsáhlém podzemí...

      Ale abych jenom nenadával. Okolí místního hradu s rotundou (později pivovarem Hostan) je jakoby z jiného světa. Krásné výhledy na řeku Dyji, původní (famózně stavebně chaotické!) staré město v úzkém u hlubokém údolí mezi hradem a katedrálou. Tady mne bavilo toulání městem a kochání se vší tou nádherou kolem. Ostatně monumentální železniční most do Rakouska je přirozenou ikonou města a tady patří rozhodně lépe. Nově posázené vinné stráně pod chrámem pak dává tušit Mělník. Chybí tady snad jen soutok dvou velkých řek. Ale zase tady mají přehradu s nádhernou vilou hrázného.
      Poprvé jsem s ostatními sestoupal do údajně dokonce čtyřpatrových podzemí pod městem. Běžně přístupné je nejvyšší patro, ale i tak je dojem ze staletého kutání místních občanů neuvěřitelný. Původní soliterní sklepy jednotlivých domů kutané v mramoru se postupně ve staletích změnily ve spleť obrovského podzemního labyrintu, kde určitě kromě darů naší země existoval určitý paralelní život. Až překvapivé propady částí domů či náměstí do podzemí po druhé světové válce vinou předchozího bombardování donutilo místní začít znovu hledat a především zpevňovat podzemní prostory. Betonem, přirozeně. Rozhodně podzemí doporučuji k návštěvě. Lze si vybrat jeden základní či další tři levely adrenalinových okruhů. Ostatně už vstup do podzemí přinese pohled na rozhodně nejmalebnější nádvoří v tomto městě:-)
      Skvělým zpestřením či zážitkem byla návštěva nedalekého Nového Šaldorfu. Jestliže Znojmo je na celé na žulovém masivu, Šaldorf naopak leží na dně bývalého moře a všude kolem je pískovec. Ten se tady dokonce kdysi těžil nikoli jako dnes povrchově, ale kutáním, což dalo základ nynějším pískovcovým sklepům. A to je úplně něco jiného, než na co jsem byl doposud zvyklý. Ušlechtilou černou plíseň jsem už viděl, tady ve spojení s pískovcem vytváří originální plastiky. Pískovcové sklepy jsou navíc konstruovány jinak. Klenba není kulatá, ale gotická. Sklepy jsou tak na svou šířku mnohonásobně vyšší. A pocit pobytu v jeskyni je zcela oprávněný. Jednodušší je v pískovci i budování, takže sklepy jsou delší a mnohdy i propojené. I proto mne překvapilo, když sommeliér řekl, že přejdeme do vedlejšího sklepa a místo očekávaného "zpětného chodu" jsme pokračovali dále do hloubi. A později pak vystoupili zpátky na povrch úplně jiným sklepem!
      Jiný materiál obsažený v půdě pod vinicemi a zřejmě také "atmosféra" ve sklepení Vinařství Dobrovolný způsobilo, že zdejší vína jsou vskutku jiná, než na jaká jsem zvyklý v Mikulovské či Pavlovické oblasti. Výraznější a mnohdy pozdní sběr neznamenal zároveň i vysokou cukernatost. Svou značku jsem si vybral: rýňáček. A bylo u něj velmi příjemně:-)

Hrrrr na Mikulov!

Itinerář úterý 7. května:
ZNOJMO - Nový Šaldorf - Pískovna - Načeratice - Derflice - Strachotice - Slup - Jaroslavice - Hrádek - Dyjákovice - Hevlín - (začátek Route 5) - Jevišovka - Nový Přerov - Březí - MIKULOV (Mamut) // Břeclav // work

Je druhý den poledne. Brainstorming končí. Od západu se pomalu, ale jistě nasouvá hnusná dlouhá nepříjemná oblačnost, která hrozí počasím jako od Dědy Komárka. Přesto jsem stále hustý byker a rozhoduji se opustit pohodlí automobilového přesunu. Cíl mám jasný: Moravský Žižkov. Proč? Tak zaprvé je zítra volno a nic mi nebrání dojet v pohodě až domů. Zadruhé tam mají spřátelený pivovar. Kudy vystartovat? Nádraží ještě v pohodě nacházím. Ale s cestou, kterou bych sjel k řece Dyji, je to horší. Fakt bloudím! Nakonec přeci jen nacházím serpentýny, kterými se dostávám k hladině. A taky už vím, že alespoň ze začátku musím velmi opatrně!

      Vida, sympatická hospůdka přímo pod železničním mostem. Ano, proslulý červený most! Dneska teda už po rekonstrukci, takže zelený. Ale celkem si dovedu představit, že právě tady jej Záviš napsal. Krásné místo. Naštěstí je ještě brzy. Nicméně se právě rozhodlo, že dále jedu v krátkém dresu. Jsem na jižní Moravě a je teplo. Kam asi dojedu?
      Do Jaroslavic pod zámeckými troskami. Krásný (teda kdysi) zámek evidentně zažívá krušné časy. I mne nijak prvních dvacet kilometrů nebavilo. Nudná krajina, nadějná cesta kolem řeky skončila krutě brzy. Tady už mám potřebu doplnění tekutin. A riskuji Hostan. Přišel, viděl, vypil a raději odjel. A zapomněl:-)
      Hezky, bloudím! Hnedka za Jaroslavicemi mezi rybníky. Aha, tady neradno se spoléhat na cyklistické značení! Nicméně cesta polem/nepolem z Hrádku do totálně rozbitých Dyjákovic mne baví. Stále mírně zvlněná krajina, ale tady příjemně posetá sklípky. Drnholec odtud není zase tak daleko. Jímá mne nostalgie.
      Ty vole, nakonec až Mikulov! V Hevlíně na opačném začátku cyklohájwej No.5 (nedávno ještě začínala v Brně, ale popošoupli ji až k hranicím) jsem potřebu doplnění tekutin necítil. Naopak jsem si naplánoval zastávku v Březí. Místní "nádražka" je neodolatelná. Leč chyba lávky, od dvou odpoledne zavřená. Co teď? Březí? Zkouším. Marně. Rozhodnutí je jasné: Pivovar Mamut!
      Otvírá "až" ve tři. Tedy za dvacet minut. A to ještě netuším, že jsem na konečné. Proč? Poprvé zapršelo a než jsou skolil druhého Mamuta, začalo chcát definitivně. Plán na další jízdu se rozplynul. Už jsem se přesunul (Kde jsou moje blatníky?) pomalu na místní kolodvor a odtud již používám služeb ČD. Ani Břeclav nedala naději na zlepšení počasí. Moravský Žižkov si tak holt na mpou první návštěvu bude muset počkat...

Přiznám se, že trasa Znojmo - Mikulov mne nijak nenadchla s výjimkou pár příjemných úseků kolem Hrádku. Když vzpomenu na dávné zážitky, bylo tomu tak vždy. Po jízdě přes Podyjí přichází Znojmo a nuda. Navíc systém (ne)vinných stezek je tak chaotický, že v orientaci absolutně zradí. Úsek Znojmo - Mikulov je tak spíše jen pro hltače kilometrů. Fajnšmekr toužící po zážitcích je rozladěn. Tenhle den jsem na to byl připraven. Těšil jsem se na další část (Mikulov - Lednice a dále), leč nebylo mi tentokrát dopřáno.