Akce do roku 1996

Náš diář

vzpomínky na město, které bylo naším domovem

Česká Třebová? Aha, už vím! Tady se hrálo přípravné utkání mezi pardubickým Dynamem a brněnskou Kometou. Byla zima roku 2009/10 a na místě, kde jsme chodili před dvaceti lety hrát tenis, pinčes, či cokoli jiného, vyrostl zimní stadion. Místní uvažovali, že by bylo super pozvat na otevření nové haly někoho mimořádného. A tak zapíchli kružítko do mapy a pozvali Dynamo a Kometu. Tenkrát. Dobré, ne? Byli jsme z toho s Petrem Blaťákem Malinko off. Myslím z ledové haly místo nafukovačky. Teda Peťan přece jen troštičku více, poáč já tady lákal na přípravu na přípravu Pivka. Tenkrát to nevyšlo a já dodnes nevěděl, kde přesně (u, při, kolem) Skály stadion stojí. Že stojí na místě, které tak dobře známe, jsem netušil...

      Jenže Česká Vepřová (á-la Pařík) není jen Skála nebo Skalka. Je tady toho tady podstatně víc. Třeba Habrmanova škola práce, kam chodíme a kam učitelé chodili většinou za trest. Ne, vážně, na tuhle školu chodili lidé, které komouš z nějakých pro něj důležitých důvodů sesmažil a poslal tady mezi Hory na rychlíkovou zastávku spoustu obtížistů. A to se obvykle nevyplácí. Daleko od Prahy stejně jako od hornické Ostravy je komouš poslal. Tak nějak napůl. Jenže napůl nikdo na škole nikdo nebyl. Buď byl ten, kterého si žák váží (nebo je z něj třeba zatraceně posrán), nebo se našli kováci, co kuli rudou nenávist. A ti to vlastně na železniční škole neměli nikdy lehké, poáč to byla vždy škola odpadlíků.
      A proto jsem tam přišel tenkrát zřejmě i já. Osud nezastavíš a když jako primus třídy na základce dorazíš ve čtrnácti do železniční průmky v Třebové, tak logicky narazíš. Premiant se stane rázem průměrem a veškerá křečovitá snaha jde stranou. Pakliže chceš obyčejně dosáhnout cíle a nezadat si s řidkými soudruhy, musíš. Až když konečně pochopíš.
      Nezadal jsem si, ba naopak. Internátní dril (a podmínečné vyloučení za šikanu) člověka přece jen z blbosti vyučí jinam. Smířen s tím, že na tuhle školu vážně nemám, jsme všichni půlnočním expresem odjeli do Žiliny a já pořád doufal, že to snad nějak vyjde.
      Vyšlo to. A nejen na Malé Fatře. Vyšlo to i ve škole, byť místo skvělého Ing. Ďopana jsme vyfasovali Štětku. Neuvěřitelnou Pohromu školy a paní, která zřejmě byla vždycky zcela mimoň.
      Čas oponou trnhul a i se Štětkou (nyní nás neučila jen ruštinu, nebyla jenom naší třídní, ale přišla s klasickým Véčkem a HavelOF) jsme odmaturovali. Nějak. Tak Nějak jsme odmaturovali a dodnes si vážím třeba takového pana Kohúta, který po mém "výkonu" říkal: "Varhaník, ty se na vysokou nehlaš, nemáš na to!"
      Měl pravdu. A nejen proto na něj velmi rád vzpomínám. Mrzí mne, že když jsme s Petrem Blaťákem náhodou potkali Štětku, nechtěl jsem se k ní znát. Sebrala mi toho moc, a dodnes jsem ji vlastně neodpustil. A měl bych, poáč i o tom je Třebová. Stydím se...

      Ale pojďte do Třebové -20 let. Nádražáci a pražce mu velí. V relativně pohodovém místě, poáč v horách. V prváku běháme do hor a jsme spokojeni. Pak revoluce a trošku změna. Kdepak! Město je stále šedivé, ale butik Broulík u světelné křižovatky (mno ano!) je tam chvíli po revoluci. Chodíme kolem a víme o něm. Co tam dělat? Nic. Nic pro nás, ale dneska člověka potěší, že jsou věci na svém místě.
      Co ještě? Třeba škola! Blízká setkání jiného druhu a zároveň pocit, že tady už dávno nepatřím. Nevěříte? Tak nebuďte dětina, pane Kabát! Je to úlet, byť ze mne mají všichni srandu. A právě v ten čas je člověk ožratý. Včetně medvěda...:-)

A vlastně nám tady chybí už jen kousek. Koupalištní kousek. Nad cestou z Třebové do Hor a dále do Litomyšle totiž bylo koupaliště. Minulý čas je na bohužel na místě, poáč je dneska všedhno jinak. Díky Póťovým fotkám jsem si velmi rád vzpomněl, že něco takového tady vždycky bylo. Aspoň za nás. Štvalo nás, jaký kus světa člověk musel ujít, ale ve finále je vlastně takové milé koupaliště v Horách zázrakem. Vlastně bylo...

honza:-) 16.04.2012

Nově objevené fotky - majitelem je Franta Potměšil. Díky!

Dášina vzpomínková.

A propos, máte-li nějaký komentář k jakékoli fotce, ozvěte se. Díky!