EXPEDICE ALFA 1994
|
---|
Hlavní stránka | <<< | 1996 | >>> | Náš diář |
---|
Doslova "Na vlastní kůži" (Svého času investigativní pořad Rádia Alfa, pozn.) jsme si vyzkoušeli, co to je jet na kole za deště, zimy a mlhy. A ještě jsme si k tomu vybrali Jizerské hory. U přehrady Souš, nás zastihla až tak obrovská "vedra," že se to nedalo vydržet. Všude samá mlha, která se s námi táhla a dolů hluboko do údolí...
Když se počasí konečně částečně ukáznilo a přestalo aspoň pršet, dorazili jsme s vypětím všech sil na hradozámek ve Frýdlantu v Čechách. Naší milou hostitelkou byla paní Zdražilová, od které nyní víme, že na hradě se chystá spousta novinek. Jednak počet zpřístupněných místností je v zámcích třicet a na hradě dvacet a k tomu ještě kaple. Loni byla poprvé otevřena koupelna a šatna z devatenáctého století. Na hradě navíc probíhá tzv. zabydlování a například právě ve zmíněné koupelně máte pocit, že zde před chvílí ještě někdo byl. Všude jsou instalovány stále nové a nové doplňky.
Dále jsme se ve Frýdlantě dozvěděli, že proběhla oprava střech na obou zámcích a stále probíhá oprava věžiček na celém objektu. Raritou hradu je nedávno opravený a zcela funkční padací most. Jak je vidět, vyřešený problém restitucí je nutností pro živý ruch na zámcích.
Hlavní akcí letošní turistické sezóny jsou oslavy 360. výročí úmrtí Albrechta z Valdštejna od 28. června do 3. července, na kterých místní chtějí navázat na tradici ukončenou v roce 1944. Na nádvoří se bude konat řada kulturních akcí, z nichž první bude koncert pro zdejší rodáky. Barokní a klasicistní koncerty provedou studenti teplické konzervatoře, jež zde návštěvníci uvidí po celou sezónu.
V samotném frýdlantském městě proběhne jarmark tradičních řemesel, kde by se neměly objevit žádné tretky. Hlavním dnem oslav pak bude první červencový den, kdy projde průvod z města až k zámku. Večer se představí divadlo Minor z Prahy z hrou "Strašidla na hradě" s podtitulem Dnes straším naposled. Vlastní noc vyvrcholí ohňostrojem. Nezbývá než doporučit návštěvu Frýdlantských zámků a hradu se všemi jejich akcemi. Vstupné je zde úměrné bohatosti a trvání prohlídky: 30 a 15Kč.
Kemp v Jablonném v Podještědí je parádně umístěný přímo na místním koupališti. Sociální zařízení je velké, údržba nic moc a teplá voda jen, co bojler vydrží. Zdejší restaurace má otevřeno do osmi, jinak je dost možností i v nedalekém městě. Nedaleko je hrad Lemberk a kousek dál i hrad Sloup.
Vzpomínka na neuvěřitelně uchcané Jizerské hory byla už dávno přebita vzpomínkami jen o něco novějšími. Především se nadvakrát opakovala neuvěřitelně chlastací Hubertka v letech 1998 a 2002 a kdesi mezi ně se pak vejde vzpomínka na Jizerky v Bedřichově. Tam jsem tenkrát měl s sebou i kolo, počasí bylo fantastické a Souš jsem viděl ještě jednou. Od tehdy až dodnes si tak Jizerky držím v hlavě a vzpomínka na Lijavec, jak už jsem na začátku psal, vzala dávno za své...:-)
Z Tanvaldu jsme vyjeli na Desnou a za stálého deště jsme dojeli na přehradu Souš (nevím, kde vzala to jméno), kde byl naštěstí hotel, a že byl čas oběda, zastavili jsme se. Po dlouhé době, kdy stále nepřestávalo pršet, jsem si navlékl pláštěnku, která vyvolala Jenův smích, když čekal na Smědavě. Počasí bylo tak hrozné, že nebylo vidět na druhý okraj silnice, šílený vítr a voda padala i ze spoda a přitom všem se jelo do kopce. Zřejmě jsme překročili výšku 1000m. Cesta v mrakách nás dovedla do Bílého potoka, kde se začalo rozjasňovat (nad horama však zůstávalo při starém). Po dojetí do Frýdlantu jsme navštívili místní zámek, ač jsme byli celí mokří. Bylo tam velmi příjemně (hlavně tam nepršelo a dobře jsme si popovídali s kastelánkou). Pak přes Chrastavu do Jablonného. Měl jsem sto chutí zajet do Petrovic k Pakostům, ale nevím, zda by mě poznali. Škoda, hned se sem zase tak nedostanu. V Jablonném jsme se jako vždy ubytovali načerno. Byl tu nějaký strojvůdce z Liberce a tak jsme chvíli pokecali u ohně. Ladin
Sedmý den jsme po ránu zahájili návštěvou barokního zámku Lemberk, který se majestátně tyčí nad Jablonným v Podještědí. První zprávy o tehdejším hradu se datují k roku 1241, kdy byl hrad majetkem Markvartice Havla, jinak zakladatelem linie pánů z Lemberka. Jeho manželka byla Zdislava, kterou prohlásili roku 1907 za blahoslavenou...
Hrad Lemberk byl v polovině 16. století přestavěn na renesanční sídlo, které tvořilo obytným palácem, jemuž vévodí reprezentační Bajkový sál s malovaným stropem plným zvířecích námětů a bajek ve stylu manýrismu. V 17. století znovu obnovil interiéry Albrecht z Valdštejna, když je doplnil bohatou štukovou výzdobou v mnoha místnostech a také na fasádě. Již několik let probíhá obnova celého zámku, se kterou souvisí i archeologický průzkum, který byl právě zcela nešťastně ukončen. Byly totiž objeveny stavby z ranného středověku.
Od lemberského kastelána jsme se dozvěděli, že o letošních prázdninách se pro návštěvníky otevře konírna a zámecká kaple. Již tradiční expozicí zámku je Zdislavina komůrka a také výstava uměleckého skla. Návštěvníky jistě ani neodradí i výše lidového vstupného 10 a 5Kč.
Pěkné počasí nás doprovázelo i dále, takže jsme nemohli minout středověký skalní hrad Sloup z přelomu 13. a 14. století, který založil Berka z Dubé. Hrad stojí majestátně na vysokém pískovcovém masivu, který byl po příchodu poustevníků v 17. století dále rozšiřoval a další skalní místnosti a chodby. I jejich práce pak posloužila po jejich postupném odchodu za vlády pánů Kinských ke vzniku romantického místa pro zábavu jejich hostů. Vstupné tady vyjde na 8 a 4 koruny.
Poslední dnešní nácestnou zastávkou byla Prácheň u Kamenického Šenova, nad nímž se rozkládá naprosto unikátní výtvor samotné přírody - bizardní čedičové hranoly, tzv. varhany, u nás známé především díky pohádce Pyšná princezna. Povedený páteční den jsme pak ukončili v kempu ve Staré Olešce v Českém Švýcarsku, který sice nepatří k nejlevnějším, ale ceny zcela odpovídají kvalitě.
Kemp ve Staré Olešce je určený především zahraničním návštěvníkům. Sociální zařízení je na slušné úrovni, stravování ve vedlejší restauraci není rozhodně lidové, lépe je zajít do obce. Čistota je v kempu slušná a je vidět, že se provozovatel snaží. Atraktivnost je jistá, jsme v Českosaském Švýcarsku na hrázi rybníka. Co více si přát.
Ráno jsme navštívili místní obchod (Ukrajina) a vylezli na hrad Lemberk (Zdislava z Lemberka). Ten se celý opravuje i když je přístupný (expozice skla). Kastelán nás protáhl celý hradem. Pak jsme přejeli Cvikov a zamířili na skalní hrad Sloup, pod nímž jsme se najedli (zajímavý hrádek). Poté přes Nový Bor do Staré Olešky. Mezitím jsme se zastavili na varhanech a Varhaník je málem přejel, nicméně se povedlo (takové blbosti mě vždycky dostanou). Po chvíli bloudění jsem nalezli i kemp, ve kterém byla akorát předražená hospoda, vysprchovali jsme se (to byla úleva) a šli do vsi, kde jsem narazili na výčep, takže jsme se zdrželi a do kempu jsme pak museli lézt přes zamčenou bránu. Ladin
Hlavní stránka | <<< | 1996 | >>> | Náš diář |
---|