EXPEDICE ALFA 1994
na kole kolem republiky z Pardubic do Ostravy

Akce do roku 1996

Náš diář

28. června 1994 - dvacátý pátý den - z jihu na sever

      Tak jsme opět na cestách. První naší zastávkou byl Mikulov, kde jsme marně hledali všude avizovanou jeskyni. Řekl bych, že je to jistá diskotéka. Po marném hledání jsme dojeli do centra, kde konečně dostavěli spořitelnu na dolním konci náměstí. Tvoří jakýsi vstup do města a povedla se...

      Z Mikulova jsme jeli dále do Lednice. Ovšem ten kopec za Mikulovem je doslova šílený. Nikdo z nás dvou jej tady nečekal. Navíc to vedro a dusno... No nic, dojeli jsme k zámku, ve kterém se viditelně za tři roky od mé poslední návštěvy nic nezměnilo, což nám nakonec potvrdila i kastelánka paní Ivana Holásková: "Nic se tady nemění, všechno chátrá a minaret to bude mít brzy za sebou."
      Navíc spolupráce správy zámku s městským úřadem a dalšími místními institucemi je přímo na katastrofální úrovni, dokonce i údajně občerstvení pod skleníkem je zavřené a určitě ne první den, o čemž nemá kastelánka ani ponětí. Památkový ústav by potřeboval postrašit, aby se konečně vzpamatoval a ukáznil. Prošli jsme celým pořádně zanedbaným parkem až k minaretu, který je po celém obvodě pořádně popraskaný a taky v havarijním stavu.
      V Lednici jsme stačili dokonce i povečeřet a s plným žaludkem se vydali na další cestu. V podstatě bez velkého zastavení jsme dojeli až do kempu v Boršicích. Kde jsme skončili už za tmy, stačili si vzít ještě chatku a šli hned unaveni spát. Malé zastávky cestou jsme vlastně dělali jen kvůli přeháňkám nebo (a to především) k fantastickým třešním všude kolem.

      Po náročném odpočinku jsme přes Mikulov jeli do Lednice (vedro jako prase). Vyjeli jsme pozdě, ale dojeli až do Buchlovic (sprcha). Ladin

*****

29. června 1994 - dvacátý šestý den - od Buchlova k Helfštýnu

      Po naprosto dokonalém prospání se v chatce a pekelně drahé snídani v místním kempovém kiosku jsme se rozjeli do Buchlovic na jeho velice malebný barokní zámek, který má rozlehlý a elegantní park...

      Vrcholem místní stupidity, a zřejmě komunistický pohrobek, je zdejší ředitel, který zastřešuje (sic!) pod sebou správce zdejšího zámku a hradu Buchlova. Katastrofa. Odmítl s námi hovořit a už vůbec nechápeme, jak může být tenhle namyšlenec v místní radě. Místní správcová se s námi také moc nechtěla bavit, ale oproti té lednické měla alespoň přehled, co se v zámku a okolí děje. Doporučila nám prohlídku fuchsií v zámeckém letohrádku. Měla pravdu, stále za zhlédnutí.
      Za totálního vedra jsme stoupali po solidní cestě na hrad Buchlov. Rozladil nás protijedoucí cyklista, který se v půli cesty rozsekal. Natrvalo. (Co to, kua, medvěde?) Na Buchlově, který je nejnavštěvovanějším hradem u nás, jsme se bavili s matkou správce. Taky nebyla zprvu ochotná, ale rozchodila to. Prohlídka hradu je skvělá, hrad je navíc po mnoha letech poprvé otevřen celý. Na konci jsme si ještě povídali se ženou správce a pak už vyrazili na další cestu.
      Nedlouho jsme jeli dolů. Sotva jsme se dostali pod vrchy na státovku, začal stoupák, pak klesák a zase stoupák. Už jsme se těšili na odbočku na Kroměříž. Moc jsme si ovšem nepomohli, zase perfektně "spravená" cesta. Hrůza! Asfalt byl v tom vedru totálně roztopený.
      Po příjezdu do Kroměříže jsme se chtěli najíst s tím, že by neměl být vůbec žádný problém. Omyl, byl to velký problém! Hned ve dvou hospodách jim trvalo sto let než si nás všimli a pak nám slavnostně oznámili, že se nevaří. Děs běs. Třetí případ byl pekelně drahý, ale aspoň úspěšný. Rozladěni hanáckým velkoměstem jsme ignorovali místní zámek a raději se vydali na další cestu.
      V Břestu mezi Hulínem a Přerovem jsem zaznamenal letošní první sedmitisícovku. Oslava na hlavní silnici? Kdepak, v pohodovém počasí jsme pokračovali dále až do Týna nad Bečvou pod Helfštýnem. Bečva nám posloužila místo koupelny, místní nálevna jako oslavovna. Spát jsme šli s klidem pod širák hned kousek kousek vedle nálevny.

      Druhý den nás čekal místní zámek (prohlídku jsme prošli s dětskou výpravou a výklad stál za to) a Buchlov Hrad (opět se zase potkávám). Přes Chřiby, Kroměříž (zavřeno), Přerov do Týna. Spali jsme u Bečvy a stále sjížděli k vodě. Ladin

Jednou z posledních zastávek Expedice Alfa se stal hrad Buchlov. O tom, co je na něm a v jeho okolí nového, hovoří Jan Varhaník:
      Každého, kdo projíždí Chřibskými vrchy musí zaujmout honosně se tyčící středověký hrad Buchlov, sloužící kdysi k ochraně zemské hranice. Po několikaletých opravách, zahrnující i statické zabezpečení a obnovení fasád, se od loňského roku postupně otevíral pro návštěvíky i hradní palác. Tak může opět každý shlédnout proslulé hodovní buchlovské korýtku, lípu neviny, knihovnu čítající na deset tisíc svazků a hlavně nádhernou vyhlídku na rozhledně, odkud se vyjímá celá Morava i se západním Slovenskem.
      V bývalých hospodářských budovách hradu je umístěna stálá výstava myslivosti a nebo se je možno třeba občerstvit. Po úplném ukončení oprav bude otevřena nová restaurace a pokladna. Turista, který zde hodlá strávit celý den, může na protějším kopci navštívit první křížovou stavbu u nás - kostel svaté Barbory, nebo barokní zámek dole pod kopcem v Buchlovicích, kde je k prohlídce připraveno patnáct komnat s původním nábytkem.
      Kolem celého buchlovického zámku je rozložen překrásný osmnáctihektarový park, na jehož konci stojí letohrádek se známou výstavou všech existujících druhů fuchsií. Letos v létě tady najdete i také výstavu obrazů Vladimíra Komárka a expozici lidového umění Uherskohradišťska. Vstupné do obou objektů vyjde na pět korun, vlastní prohlídka pak na dvacku. Děti a mládež za polovic. Za Expedici Alfa Jan Varhaník pro rádio Alfa.