Akce roku 1997

Náš diář

První kvalitní túrka

5. den: úterý 22. července

Dalo mi chvilku uvažování vzpomenout si, která byla ona první túrka. A nedal jsem moc zážitků. Jen to společné focení, jak píše Marťas, jsem si vybavil. Víc ale nic. Pomůže někdo odvát šedý závoj mého zapomnění? Stačí malý prazážitek.

martinovy poznámky k cestě...

Ráno nabíráme vodu hned u kempu Sjoa. Jdeme pro ni rovnou přes plot, autobus staví za mostem a vodu bereme z umývárek. Je tady červenej rybíz. Pak vyjíždíme na odbočku na HORRINGEN, ve kterém zastavujeme na větším placu u chaty Laurgardseter. Na vršku je studna (vodu nabírat do lavorů a přelít do barelů). A tady i večeříme.

TÚRA: Kolem potoka jdeme vzhůru k jezeru a chatě Smukksjo seter, dále na Peer Gynthyttu a zpět. Celá trasu s několika přestávkami (1 hodina u Peer) jsme ušli za 5 až 6 hodin. U Peer je malý kaňon s ledovou vodou, ve kterém se dá i koupat.
Po cestě zpět se dělíme a naše skupinka vylézá na vršek Skorutberget 1306 m, ze kterého je pěkný výhled. Cesta nahoru se nezdála, ale dost drsná. Pořídili jsme i společné vrcholové foto.

Po návratu k autobusu odjíždíme na tábořiště, u kterého večeříme. První příjemnou túrku máme za sebou. Po cestě na dnešní konečnou máme zastávku v DOMBASU. Kde nakupujeme mimojiné i zmrzlinu. 2 kg za 20,-. Ve městě je kostel, benzínka, samozřejmě obchody a dáváme si na jednu hodinu rozchod.

Dále jedeme do malé vesnice Lesjaskog. Je v ní mělké jezero a jakási chatařská oblast. Jedna bába nás chtěla vyhnat, že je to privat a nocamp, ale i když jsme nakonec drsně zůstali, nic se nestalo. Dá se tady i trochu koupat, jenže voda mělká a smrdí od ryb a rybářů. Ani na kempování není místo moc vhodné, protože je tady nechutně mnoho komárů. Ano, tady jsme absolvovali první větší komáří invazi. A ještě maličkost: voda pitná tady není a WC opět in nature. Náš autobus stojí ještě před mostem na cestě v malém výklenku, ve kterém se i vaří.

Trolí stěna, pádovody na Raumě a fakt hustá túra

6. den: středa 23. července

Děs běs, k Marťasovu popisu nemám co dodat. Je dokonalý a dnes již asi nepřekonatelný...

martinovy poznámky k cestě...

Ráno po snídani a sbalení propriet přejíždíme k Trolské stěně. Po cestě zastávkujeme u řeky RAUMA, na které je spousta peřejí, u kterých zastavujeme se (asi na třech místech) a úspěšně se prostřelujeme na konce filmů.

A to jsme ještě neviděli peřeje poslední, které jsou největší, u kterých je naštěstí kiosek se suvenýry, ve kterém mají nešťastlivci příležitost doplnit podceněné zásoby kinofilmů. Toto místo se jmenuje Sleta. Peřeje proti toku nad ním jsou ideálním místem ke koupání. V malém jezírku, ke kterému se musí slézt po nenáročné skále, skáčeme do vody. Přestávka máme opět dlouhou tak asi jednu hodinu.

U Trolské stěny nabíráme vodu, je tady WC a další suvenýry. Dále míříme do Andalsnes. Máme asi půl hodiny na prohlídku města. Ve městě je směnárna.

TÚRA: Z města stoupáme svahem. Dost velkej hang! A na kopci Nesaksla 808 m máme pauzu. Více než zaslouženou, protože naše túra začínala u fjordu. Na vrcholu je nouzové přístřeší. Z vršku se tlačíme více nalevo a traverzem postupně scházíme k Isfjorden. Po cestě potkáváme několik sněhových ploten, ve kterých se koulujeme (náš první sníh!). Z některých ploten vytéká ledová voda, která po několika metrech končí svůj pád v jezeru. Jinde dokonce je přímo pod plotnou voda. Drsňáci se koupou a ostatní využívají možnosti sbírat borůvky. Je jich tady doslova moře! Na tento pochoďák byly lepší pohory, ale ti zdatnější to zvládli i v teniskách. Túra trvala i s večeří sedm a půl hodiny. Večeře byla fakty už nutná kousek vedle hřiště přímo na konci tůry, protože přejíždíme dost daleko a hlad byl obrovský. Jen ta nešťastná čočka s vejcem, po které byl kontaminovanej celej bus.

Není nikde kolem pitná voda ani WC, takže hned po večeři přejíždíme na tábořitě k jezeru EJKESDALSVATNET. Ještě po cestě nabíráme vodu v kempu Herje. Je to hned u fjordu.

Místo na spaní je u řeky, mezi jezerem a fjordem. Toto místo je vyhrazeno pro zdejší rybáře, takže pokud budou chtít více místa pro sebe, klidně vyhodí nezvaný návštěvníky. Jinak je to v pohodě a nakonec v klidu přežíváme až do rána. Večer ještě jdeme skákat z dřevěného mostu do neuvěřitelně čisté vody. Most stojí přesně v místě, kde končí jezero a začíná řeka. Přirozená přehrada nemá chybu! Voda teče na pohled klidně. Jenže je to klam. Je hodně hluboká a po skoku a vynoření musí člověk vynaložit hodně sil, aby nesjel s proudem moc daleko. Velký fofr! Hygienu jsme bez problémů spáchali a na potřebu se chodilo přes silnici do lesa.

P.S.: Další vhodné místo ke stanování jsme našli vzadu v zatáčce. Místa je tam málo, ale zase je tam krásná pláň a dá se bez problému udělat oheň.

120501
Medvěd:-)