FREEDLAND.cz
W E B    P R O    T Y,    K T E Ř Í    V Í
<<<       O.D.S. 1998       >>>
chat

Akce roku 1998
Náš diář


plán  |   1  |   2  |   3  |   5  |   6  |   7  |   8  |   9  |   10  |   11  |   12  |   13  |   14  |   15  |   sčot

aneb Okolo demokratického Slovenska (holou hlavou vzhůru!)
Kousek za Levočou na hlavní silnici. V dáli konečně na vlatsní oči vidíme Kráľovu hoľu:-)

Levoča a termály Vrbov
11. den - pondělí 15. června

„Piš, poáč bude třeba trávit!"

Itinerář dne:
SEDLO PETRUŠKA - Brutovce - Oľšavica - Nižné aj Vyšné Repaše - Uloža - I/18 fuj! - Levoča - Dlhé Stráže - Dravce - Jánovce - Abrahámovce - Vlková - Vrbov - Ľubica - Kežmarok - Spišská Belá - Bušovce - Toporec - TOPORECKÉ SEDLO (802m.n.m.) (94km)

Ze sedla do sedla. Hurá na věc! Probuzení bylo poněkud větrné, ale příjemné. Únava na nás večer začíná slušně padat. Usnul jsem totiž uprostřed věty. Ani nevím, která to byla. „Na Karkulku ti seru, bude Detektiv!" Pronesl Zipp, když jsem chtěl pohádku na dobrou noc. A ještě jsem k tomu usnul. No to je vrchol! Máme za sebou desetihodinový spánek a to je příjemné. Čím déle jsme vzhůru, tím více pociťujeme chlad. Tak raději balíme. Něco nám říká, že počasí i vítr budou proti nám. I Zipp se byl dnes schopen sbalit během 24 minut, což je snad jeho rekord. Hygienu budeme páchat až někde v údolí. Teď nás čeká parádní sjezd.

Levoča pod námi. 1.zastavení: Nižné Repaše, 21.km, 10:20a.m.
      Původně jsme chtěli snídat už v Brutovcích. Jenže místní pekaři jsou tak drsní, že pečivo v tuto dobu jaksi ještě nény. Až teprve před Repašema nás předjíždí Aiwa s charakteristickou vůní. Cesta není vůbec příjemná. Střídavě padá a stoupá, má nekvalitní povrch a k tomu ještě brutální protivítr.
      V malém obchůdku s opravdu jen základním zbožím kupujeme takřka polovinu nabízeného sortimentu. Před prodejnou pojídáme štátny rožek, čučorietkový jogurt, mlieko Tatry 2006 a jsme slušnou atrakcí pro školní družina, která jde kolem. Mezitím nám vítr rozehnal mraky, vysvitlo slunce a my můžeme bušit.

Levoča. Před branou za branou nikdo nesmí stát, nebo... 2.zastavení: Levoča, 573m, 37.km, 0:00p.m.
      „Čo v módě Paríž, to v pive Šariš!" I tímto billboardem lze začít návštěvu tohoto města prezidentů. Cesta sem nám od sedla Krúžik pěkně padala až na Route18. Ze sedla jsme poprvé zahlédli Hohe Tatra. Na křižovatce jsme si začali užívat hustého provozu, který navíc musíme ještě chvíli vydržet.
A zase ta Levoča.       Město se mezi poslední Zippovou návštěvou, kterou zdejší kronikáři kupodivu nezaznamenali, a návštěvou sedmi prezidentů, kterou paradoxně neopomněli, změnilo podstatně svou tvář. Z města plného ruin se během několika málo let přeměnilo v historické centrum. Jedná se však tak trochu o Potěmkinovu vesnici, poáč je opraveno pouze náměstí a nejbližší nutné okolí. Tomu vévodí gotický kostel s největším (prý) oltářem na světě, renesanční radnicí s klecí pro nemravné ženy (Proč jenom ženy?). Všude kolem je mnoho různých měšťanských domů různých stavebních stylů. Muselo to být město skutečně bohaté.
      Přikoupili jsme nějaké to čtivo, pohledy a pozor - nový Reflex. A já konečně i nové špalíky do přední brzdy za 37 peněz. Snad chvíli vydrží.
      Počasí se značně vylepšilo a i vítr se rozhodnul, že nás chvíli nechá jet. Po dvou hodinách se chystáme po Route18 opustit toto město.

3.zastavení: termály Vrbov, 662m, 60.km, 3:15p.m.
Termály ve Vrbově.       Tak přesně tohleto už naše zubožená těla potřebovala dávno. Termály. Areál je dvakrát větší než v Bešenové. Stánkaři se teprve připravují na sezónu. Nikdo po nás ani nechtěl nějaké vstupné. Osmělujeme se a vstupujeme do bazénu. Je tu jen pár lidí a nikdo je nevyhazoval. Trochu jsme se předehřáli ve velkém bazénu s vlažnou vodou a pak už jdeme na ostro do řvavé vody sedacího bazénu. Více než hodinový pobyt nám udělal velmi dobře.
      Cesta z Levoče byla odporná. Nic horšího jsme nezažili. Odvyklí jakéhokoliv provozu jsme se vrhli na Route18. Naštěstí v některých úsecích vede souběžně i stará cesta a tak si lze na chvíli oddechnout. Velmi jsme si v Jánovcích na odbočce oddechli. Škoda, že nad Levočou je nepřístupný vojenský újezd. Byl by jinak do Kežmaroku nádherný průjezd.
      V Jánovcích jsme přejeli na Route536, kterou už taky známe (kousek za Krompachy). Tady pro nás začíná dvoukilometrovým výšlapem na rozvodí a pak už padáme k vodám Popradu.

4.zastavení: Kežmarok, 630m, 71.km, 5:00p.m.
Nikoli Kežmarok, ale Levoča.       Město překvapilo (alespoň mne) svou starobylostí, stejně jako jeho „Místek" Ľubica. Hodláme tady něco pojíst a to znamená hledat a to znamená leccos vidět. „Levoču mají hotovou, tak jdou dál", říká Zipp. A má pravdu. Je to tady komplet rozkopáno, ale až to tu dají dohromady, bude město vypadat lákavě. A ještě tady mají navíc rozsáhlý hrad. Tak to už jsem opravdu nečekal.
      Na jídlo jsme nakonec zašli do Pizzerie „Pivo kousek pod náměstím. Pivo mají dobré (Žabant), cesnaková polievka a kapustnicová jsou dobré a zeleninová mísa taky. Celkem spokojeni můžeme popojet dále. Směrem na Toporec. Snad jej ztopoříme.

Zakotvení: Toporecké sedlo, 820m, 8:30p.m., 95.km
      Tak to bylo dost drsný! Posilněni dobrou večeří a dvěma pivy jsme odrazili po Route67 (tu už taky známe!) do Spišské Belé a dále po Route77 na rozcestí k Toporci. Vítr nám takřka ustal a 16 kilometrů jsme ujeli během 34 minut. Obce po cestě jsme nestačili nějak vnímat. Měli jsme chuť bušit, tak jsme bušili. Až Toporec zaujal svou malebností. Také proto, že cesta přes něj stoupá a rychlost zákonitě klesla. Mají tady zajímavou modrou hospodu. My však dále za svitu slunce a pohledu na Tatry stoupáme do sedla. Zprvu jemně, poslední kilometr byl brutální.
      Tentokrát vpravo od cesty jdeme do kopce k lesíku, za kterým stavíme Palace Coleman. Dáváme už jen ždibec čerstvého chleba s česnekem, k tomu zbytek Detektiva (Cha! Cha!) a spinkáme.

Jedenáctá sumarizace:

Vstáváníčko bylo příjemné. Horší to bylo dále. Dopoledne jsme projížděli proti větru v krajině podobné Nízkému Jeseníku. Cesty byly buď nekvalitní nebo s obrovským provozem. Odpoledne se vše vylepšilo. Konečně jsme se dočkali toho nejlepšího slovenského vynálezu - termálů. I cesta byla lepší.

****

A zase: Za nás tady nebyla! Co? Spišská cyklistická magistrála, která elegantně pod vojenským prostorem Javorina obchází děsivou silnici I/18. Musí. Už tehdejší provoz byl děsivý. Dneska nepředstavitelný. Těžko říct, zda bychom se tak zastavili v historické Levoči. Myslím si, že asi ne. Užívali bychom si kotárů nad ní. Z akce jsem si vybavil onu příšernou silnici první třídy a pohled na vzdálenou Kráľovu hoľu. Konečně jsme ji i viděli!

2.12.2013 (remastering)
medvěd:-)


plán  |   1  |   2  |   3  |   5  |   6  |   7  |   8  |   9  |   10  |   11  |   12  |   13  |   14  |   15  |   sčot

Poslední aktualizace: