chat

Akce roku 1998

Náš diář

aneb Okolo demokratického Slovenska (holou hlavou vzhůru!)

HOHE TATRA a(ž) ROHÁČE
13. den - středa 17. června

Probuzení bylo skvělé. Sluníčko svítí. Jen teplota je níž, než bychom uvítali. Ale což. Vždyť jsme relativně vysoko. I tady jsou mouchy dotěrné, což nám urychluje potřebu a sbalení. Při výjezdu z lesa jsem sebou slušně říz. Po šíleném „asfaltu" jsme se po chvíli zřítili na starou známou Route67. Dáváme se doleva a po několika kilometrech odbočujeme na cestu Slobody. Ještě netušíme kam až po ní dnes pojedeme. U bystřiny konečně pácháme hygienu. Voda doslova řeže a někteří slabší kousci mytí jen simulují. Po víceméně rovné cestě dojíždíme na snídani do…

Itinerář dne:
LENDAK - Tatranská kotlina - Kežmarské Žľaby - Tatranské Matliare - Tatranská Lomnica - Tatranská Lesná - Horný Smokovec - Starý Smokovec - Tatranská Polianka - Vyšné Hágy - Popradské Pleso - Štrbské Pleso - Podbanské - Pribylina - Vavrišovo - Liptovský Hrádok (Alcatel city) - Podtureň - Uhorská Ves - Liptovský Mikuláš - Liptovský Trnovec - Sielnica - Liptovské Matiašovce - Huty - ZUBEREC (122km)

1.zastavení: Tatranská Lomnica, 880m, 13.km, 9:15a.m.
      Pidlivizace nám dovoluje trochu si vymýšlet. Papáme jogurty, sojové rohlíci a mléko. A propos. Nejíme to vlastně vždy?
      Tady v lomnici jsem ve svém ráji. Funkcionalismus je všude kam dohlédneš, jen místy rozrušen nějakým KoKosem (Komunistickým Kostelem, ty vole.). Všude sportšopy. Asi jsme fakty v Tatrách. Za chvíli budeme dupat do kopce. Jedeme přece na…

2.zastavení: Štrbské Pleso, 1346m, 39.km, 0:15p.m.
      Cesta Svobody má kvalitní povrch, ale v našem směru a v protivětru není nic moc požitek. Odbočkou po staré cestě jsme dostoupali na Štrbské Pleso. Z čisté nostalgie jsme se zajeli podívat pod mostíky, na pleso a nakonec zastavili u nádraží, kde se občerstvujeme.
      Tatry jsou jediné místo na Slovensku, kde už nyní panuje turistický ruch. I když ten je tady snad pořád. Všude v obchodech jsou zimní slevy. Nestačím se divit pěknému počasí, které jsem tady ještě nezažil. Daleký výhled na všechny směry. Sluníčko se snaží, ale je vidět, že v Nízkých Tatrách prší. Další oblačnost už míří i tady. Raději se balíme a jedeme dále.

3.zastavení: Liptovský Trnovec, 570m, 94.km, 4:00p.m.
      Daleko jsme nedojeli. Hustý déšť nás chytil už kousek pod Plesem. Zastavujeme u nejbližší zastávky a schováváme se. Mraky vypadají, že tady budou až do vypršení. Po chvíli jsme se domluvili, že kašleme na déšť a pofičíme dále. Cesta vede dolů a rychle ubíhá. Po několika kilometrech se dostáváme z deště ven. Cesta stále klesá. Jen projedeme kolem Podbanského a Podtatranského skanzenu. Vítr nám fouká do zad a tak se nám nechce zastavovat. Bušíme dále.
      V Alcatel-city jsme chtěli poobědvat, jenže nebylo kde. Pokračujeme po OldRoute18, na které je odporný provoz. Jinudy, bohužel, nelze. Cesta naštěstí ubíhá dost rychle. Přibrzďujeme až na náměstí v Liptovském Mikuláši. Najít tady hospodu, kam lze schovat kola, je opět problém. Plánujeme dojet ke kempu u Mary, tak snad tam.
      Ani tady není kde. Kemp nefunguje a v hospodě se nevaří. Lobuju pro další postup k Červené Karkulce. Zipp po chvíli uznává, že jinak ani nelze. Máme před sebou Zuberecké sedlo.

4.zastavení: Zuberec, 760m, 122.km, 6:00p.m., Izba u Karkulky
      Už kousek za Trnovcem si nás vyhlédl mrak. Rozhodl se, že se nás už nepustí. Co se dá dělat. Není to příjemné, ale dáme mu co proto. Stoupáme do sedla a tak nám není zase moc zima. V horních partiích cesty už jsme durch mokří. Nedáme se! Sedlo už mrak přeskočit neuměl. Pršet přestalo a ozvala se zima. Zipp se obléká, já na to kašlu. Jedu až do Izby bez zastavení. Okamžitě objednávám teplé jídlo a čaj. Převlékám se do suchého. Už jím a Zipp konečně přijíždí.
      V Izbě jsme sami. Ohříváme své údy a dostáváme těla do normálu. Vykládáme si konečně zážitky z cesty a popíjíme v klidu Tatran. Žádné pivo, rum, pivo…
      Počasí se už snad nad námi smiluje. Do postýlek nám chybí jen kousek. Hned za Zubercem postavíme Palace Coleman a uleháme. Vypadá to, že se bude v noci zase bouřit.

Třináctá sumarizace:

Já jsem to říkal, že zrušíme 13. Den. Jenže to by stál za prt vlastně den čtrnáctý. Nejprve pěkně a večer odporně. To je pro nás novinka. Snad trestem za první půlku putování nám byla Route18, Alcatel-city a Liptovský Mikuláš, které hrdě umisťuji na seznam mých „nejoblíbenějších" měst. Někde mezi Bohumín a Třinec. Fatální nedostatek restaurací nás dohnal k vražednému výstupu do Zubereckého sedla. Červená Karkulka nás nezklamala a taky hodně vylepšila hodnocení. (Čtvrtou hvězdu dáváme za vítr v zádech.)

****

"Jo tááák, já jsem s sebou na začátku říz? Tak to tu nemam!!!" Myšleno v paměti. Mnohem více si pamatuji nekonečný stoupák magistrálou na Štrbské Pleso a pak především neskutečný, dlouhý a nekončící čtyřicetikilometrový padák do Liptovského Mikuláše. Vrcholný zážitek(zřejmě životní) mé downhill cyklistiky. Čtyřicet kilometrů zadarmo s větrem v zádech za necelou hodinu se prostě jen tak nezažije. Z "tupého šlapání v dešti" na sedlo spojující Oravu s Liptovem marně vzpomínám stejně jako na rychlý dojezd do Červené karkulky. Dvě vysoká sedla za jeden den? Byli jsme holt drsní bykeři:-) A zmíněné "žádné pivo-rum-pivo-rum"? Zřejmě narážka na předchozí lyžařské výkony tamtéž.

3.12.2013 (remastering)
medvěd:-)