aneb Okolo demokratického Slovenska (holou hlavou vzhůru!)

VELKÁ FATRA
2. den - neděle 7. června

"Po ranní koupeli ve vaně za řevu opocí snídáme a pomalu se balíme..." Naprosto dokonalá věta popisující první ráno ráno na Slovensku ve mně vyvolala smích. Jak se všechno dalo schovat do jedné věty. Kua, byl jsem mistrem zkratek:-) Jinak šlo o den "v sedle do sedla ze sedla." Hustá etapa, jejíž konec byl neplánovaně dále. Ale jinak platí pro tuto kapitolu po patnácti letech následující: Mnoho zážitků, málo vzpomínek... A závěr dne: "Zipp už zase smrdí."

Itinerář dne:
      PODHORIE - údolí Mojtínského potoka - Mojtínska jaskyňa - sedlo - Zliechov - Zliechovská dolina - Čavoj - sedlo Obšiar - Chvojnica - Nitrianske Pravno - Vyšehradné - Vyšehradské sedlo - Jasenovo - Budiš - Dubové - Turčianské Teplice - Háj - ČREMOŠNÉ (76km)

Budíček máme po sedmé hodině a jde to samo. Modrá obloha slibuje další pěkný den. Zjišťuji, že mne pálí záda. V noci navíc kousali mravenci. Jinak to byla těžká romantika. Po ranní koupeli ve vaně za řevu opocí snídáme a pomalu se balíme. Prvních pět kilometrů bude velmi lahůdkových. Vracíme se totiž přes Mlynisko, kde aspoň nabereme pitnou vodu.

1.zastavení: sedlo Jeseňová-Zliechov, 13.km, 10:00a.m.
      Nedalo se tady nezastavit. Jednak mám na tachometru 8888.8km, druhák je tu krásný pohled na Strážov. Takový místní Říp. Myslím tvarem. Navíc rádi odpočíváme, protože vítr je opět jižní, tedy proti nám. Teď nás konečně čeká super padák po kvalitní cestě. To my můžeme! A snad se schováme v údolí před větrem.

2.zastavení: sedlo za Zliechovem, 17.km, 10:30a.m.
      Nedalo se tady nezastavit. Jednak mám na tachometru zrovna 8888.8km. Druhák je tu krásný pohled na Strážov. Takový místní Říp. Myslím tvarem. Navíc rádi odpočíváme , protože vítr je opět jižní, tedy proti nám. Teď nás konečně čeká super padák po kvalitní cestě. A to my můžeme! A snad se schováme v údolí před větrem.

3.zastavení: ves Čavoj, 27.km, 11:30a.m., 534m
      Padáček a následný kaňon opravdu nezklamal. Cesta se kroutila kolem vody a i vítr jsme necítili. Na 25.km opouštíme idilku a stoupáme do Čavoje.
      Před sebou máme poledne a Topvar 12´za 11 peněz. K tomu ještě pěkný krpál. Navíc špatnou cestu, kterou musíme nejprve najít.

4.zastavení: sedlo Pod Obšiarom, 29.km, 792m, (Obšiar=776m!!!)
      Tomu říkám paradox. Sedlo je výše než vrchol, pod kterým by mělo být?! Máme za sebou první pěší výšlap. Nějak jsme netrefili cestu. Nejprve aspoň tvrdý podklad. Od poloviny už jen tráva. A stojíme u pokrývače. „Boha Jeho, jak ho tu dostali?!" Ještě, že byl po cestě potok, jinak bych asi padl. „Už bychom měli padat, ne?" Napadá mě při pohledu na jedinou možnou cestu nahoru.

5.zastavení: Nitrianske Pravno, 43.km, 1:30p.m., reštika Casablanca
      „Ta cesta ze sedla nebyla ta, kterou jsme vybrali, že?" „??? Ne! Ale nevadí." Jen jsme se přehoupli před sedlo nad sedlem a po špatné cestě padáme směrem na Pravno. Teď už jsem aspoň doufal. U prvních domků poznáváme to báječné černé na cestě-asfalt nebo jak se tomu říká. A jedééém!
      Reštika Casablanca nám není cizí. Před třemi i pěti lety tu už byla. I tehdy stála za prt. Šampiňóny nemají, azda rybacky a vyprážaný syr. K tomu Smädný Mních. Čo dodať. Azda nyšt.

6.zastavení: odbočka za Jeseňovou, 53.km, 4:00p.m., les
      Po obědě jsme se hned chtěli někde natáhnout. Protáhlo se nám to až za Vyšehradské sedlo. A ještě kousek. Vítr se programově stáčí proti nám. Teď je východní. Potřebujeme už skutečně odpočinek. Uleháme do lesa, Vytahujeme Reflex a tlač. Zipp už zase smrdí.

7.zastavení: hospoda v Háji, 71.km, 6:15p.m.
      Cesta sem byla odporná. Stabilizovanou rychlostí 20 a s roubíkem v ústech jsme dojeli v ostrém protivětru do Turčianských Teplic. (Teda fakt nevím, proč se to hnusné socměsto tak jmenuje.) Nejprve jsme hledali hospodu se zahrádkou, pak jen hospodu, a pak už jen výjezd z tohoto sídla. Fuj!
      Dojeli jsme do Háje. „Není možný, že by v tak pěkně pojmenované vsi nebyla hospoda!" Bala. A jaká! Na hřišti. Sice s Martinerem, ale za to s točenou kofolou. Už ani nevím, kolik jsme jich dali.. Každopádně to naše těla potřebovala. Hned za vsí budeme hledat nocliště.

Zakotvení: Čremošné, Lazy, 76.km, 710m, 8:30p.m.
      Trochu nečekaným stoupáním přes nádhernou ves Čremošné, kde mají hromadu zachovalých dřevěnic, ukončujeme v sedle dnešní trasu. Je odtud jediný pěkný pohled na T.Teplice. Hlavně díky oparu, panelákovému horizontu a zapadajícímu slunci.
      Dojeli jsme dnes dále, než určoval itinerář. Hygienu necháváme na ráno. Poslední síly věnujeme vytáčení dvou klíšťat na mém těle a usínání. Ani jedno nám nedělá problém.

Sumarizace druhého dne:

Dnes nás docela dostalo vedro. To naše organismy fatálně dehydrovalo. A vítr? Ten aby se nepřidal. Jen abychom na vedra ještě nevzpomínali. Klady rozhodně převažovaly. Přechod tří sedel, poměrně dlouhé sjezdy, stoupání a pauzy. Závěrečný výstup přes Čremošnou taky potěšil.

Tudíž:  *****   pro druhý den.

28.11.2013 (remastering)
medvěd:-)