chat
|
10. a 11. dubna
(zápis z medvědova Deníku 01)
- den před -
Máme neobyčejně vydařené jaro! Čtrnáct dnů za sebou je relativně teplo a bývavají dny, kdy je na tričko. Po báječném dni na kole mi večer volají Zipp s Fünfem. Jsou v Ótravě a navrhují, že bychom mohli zajít na pivko Na chalupu, což odmítám, a navrhuji Klenbu, ve které už stejně sedím. Dáme pár piv, poklábosíme a po osmé hodině se rozjíždíme každý svým směrem. Zipp s Fünfem k Meluzajnům, já musím do práce. (Pst!)
- sobota -
Na odpoledne, tedy v okamžik, kdy Fünf se Zippem vstanou, přijíždějí ke mě. Ostříháme Fünfovu hlavu a před jednou hodinou odpoledne se s ním loučíme a jen se Zippem odjíždíme na výlet. Zipp dostal na výběr ze tří tras: 50, 75 a 100km. Vybírá si prostřední variantu, kterou se stává výlet na Hukvaldy a zpět. Ještě netušíme, kam nás kola dovezou...
Zatímco ráno bylo jasno a zima, při odjezdu máme teplo a oblačno. Vítr naprosto žádný, což je super. Vyrážíme směrem na Starou Bělou a Zipp začíná tušit, že po zimní hnilobě nebude dnešní sportovní výkon žádný dýchánek při pivu. Nasadili jsme v rámci možností rekreační tempo.
Dnešní trip bychom mohli klidně pojmenovat "Okolo Ondřejnice", poáč jejího toku se držíme celou cestu, což má jednu výhodu: stoupáme, ale pozvolně. Přes Starou Ves vede přímo skvělá cyklotrasa kolem řeky a je jen škoda, že na konci obce končí a nepokračuje až do Brušperka. Ve stoupání na Hukvaldy Zipp pociťuje první krizi a proto rádi zastavujeme v Restauraci Pod kaštany. Zatímco já obědvám skvělé riziko, Zipp jen pocucává džus. Jak tak vykládáme, přijde mi na jazyk Bobo, který zrovna v opevněném areálu Českých drah na Freedlandě pořádá pařbu. A protože jsme k tomu chytili nostalgii po vícedenních tripech (loňská ODS je stále živě v paměti), měníme původní plán návratu. Místo návratu domů volíme další postup přes hukvaldskou ohradu a Ondřejník na Freedland. Urkitě z nás Bobo bude mít radost!
V Kozlovicích ukecávám Zippa: "Když jedeme jen do Fredlandu, mohli bychom protáhnout trasu přes Solárku?" Chvíli trvalo než podlehnul dalším argumentům a nakonec zakýval hlavou. Na konci Kozlovic, kde cesta přechází ve stoupák, nabíráme sil.
"Kurva, zase ty jeho zkratky!!! Já se na to snad..." S oddechem Zipp zjišťuje, že traverza nad Čeladnou kolem Skalky nestoupá a já jej uklidňuju, že už máme dostatečnou výšku na Solárku, což už moc nepomáhá. Zipp z posledních sil dojíždí na Solárku.
U turistické chaty na zahrádce dáváme jen jedno pivo: "Janáček - nejlepší pivo Česka se dělá na Moravě!" Za předchozí větou si rozhodně nestojíme! Dalíme jsme ještě jedny brambůrky pro přidání soli do našich organizmů a už se těšíme na cestu dolů do města! Po kvalitním asfaltu jedou kola s větrem o závod!
A taky že jo! Sjezdík byl místy na pokraji života. Ještě kousek podchodem a kolem nádraží a jsme u opevněného areálu. Hudba je slyšet široko daleko a Bobo nevěří vlastním okím. Nečekal nás a tváří se příjemně překvapen.
Kola necháváme na středisku a jdeme se Zippem pojíst do Club for you. Máme pořádný a zasloužený hlad. Seitan na pivku i salátech nezklamaly. Po třech Velvetech platíme a po cestě zpátky se ještě zastavujeme ve večerce pro karcinogenní čůráky.
Zatímco Bobova banda dohrává s mírnými zraněními fotbálek, přicházíme trošku narušit poklid, který na středisku vládne po intenzivním pátečním paření. Lijeme do sebe mysliveckou, Zipp se bije za Medvídka (od Lucie) a prý někdy před půlnocí náš poslední zbytek upadá. Jo, ještě závěrečný hovor s Kachnou se stihnul...
- neděle -
Zcela bez násilí se mi podaří vstanout v osm hodin ráno. Překvapivě zjišťuji, že budu dokonce schopni dnes fungovat! Potkávám Boba, který je stále ještě vedle sebe, pročež si po chvíli jde opět lehnout. Ostatní už vzbuzení marně bloumají po areálu střediska.
Zipp definitivně vstává po jedenácté hodině a nelze rozhodně mluvit o příjemném pohledu na něj. Kolem poledne se loučíme s osazenstvem Freedlandu a opouštíme na kolech pařeniště. Na cestu máme zataženo, ale neprší.
Za Frýdlantem projíždíme Metylovice, což je malebně posazená obec v údolí. Nechápu, že jsme tudy ještě nikdy nejeli. Vždyť cesta vede pořád z kopce! Bohužel nedlouho, poáč v Palkovicích se prudce lomí do Hůrek. Na druhou stranu jsou z ní pěkné pohledy na Olešnou, FM i Beskydy. Zippův organizmus poprvé protestuje.
Před Staříčem dávám čurpauzu a Zipp mne po chvíli "dohání" s mobilem u ucha. Hovoří s Charliem a po chvíli si role prohazujeme.
V Brušperku se rozhodujeme, že dáme menší zajížďku přes Trnávku, ve které zastavujeme na ne-pivo. Odporná socialistická stavba skrývá celkem sympatický interiér. Domů dojíždíme slušně uondáni a Zipp má slušně řidké dřevíčko. Pěkně se nám ten výlet na Hukvaldy protáhnul!
*****
-md-
Šup k odkazům!
|