chat

Akce roku 1999

Náš diář

7. až 9. srpna

Na druhý srpnový víkend, respektive sobotu a neděli, jsme se se Zippem domluvili, že bychom mohli opakovat naše putování na kolech. Volba tentokrát padla na trasu z Veselí nad Lužnicí přes Třebíč, kde jsme se na noc zastavili u mé sestry, do Brna za Brňáky. V pondělí po víkendu pak Zipp odjel za prací do Prahy, zatímco já pokračoval dále na kole do Ótravy. O tom všem je právě tato stránka. (Na závěr jedno drobné připomenutí: Ve středu po akci bylo ve střední Evropě úplné zatmění Slunce.)

sobota 7. srpna: VESELÍ NAD LUŽNICÍ - TŘEBÍČ

Veselí nad Lužnicí - Dráchov - Nitovice - Kardašova Řečice - Pohoří - Pluhův Žďár - Deštná - Mnich - Mirotín - Bohdalín - Březí - Kamenice nad Lipou - Autonka - Pelecký kopec (719m.n.m.) - Častrov - Veselá - Hříběcí - Horní Cerekev - Bezděčín - Batelov - Třešť - Stonařov - Kněžice - Okříšky - Třebíč (116km)

Veselí nad Lužnicí, ráno:
      Cesta plným vlakem z Ótravy do Veselí byla šílená Moc jsem toho nenaspal a tak jsem s úlevou vystupoval na své vlakové konečné. Kol bylo v hytláku jak mraků, ale vykládka proběhla v klidu a pohodě. O něčem takovém si člověk může ve Sviňákově nechat leda zdát.
      Vycházím před nádraží. Je nádherný letní opar, přes který si Slunce začíná protrhávat svou cestu. Vyrážím do středu města a sháním se po nějaké kavárně či cukrárně, kde bych posnídal. Snaha byla marná a tak beru zavděk lavičkou na náměstí, kolem kterého se snaží marně snoubit baroko s brutální panelovou zástavbou. Jihočeská idylka tady skutečně nehrozí. Neposedím na lavičce dlouho, poáč zippův vlak se blíží. I od Prahy přijíždí mraky kolistů. Vítáme se a aniž bychom se nějak dlouho zdržovali, sedáme na kole a vydáváme se ukrajovat z prvních dnešních kilometrů: "Na východ, Vávro, na východ!"

Kardašova Řečice, 19.km, 9:15:
      ... je naším prvním dnešním zastavením. Silnice II/147, která se ale jako II. třída rozhodně netváří, není zatím špatná. V Řečici jsme přibrzdili kvůli hladu u zmiešaného zboží, které nás lákalo jen svým zahrádkovým stolem: "Nemáme, njéni, nejde, modlíme sa." To už známe. Dlouho se nezdržujeme a vyrážíme dále.

Kamenice nad Lipou, 47.km, poledne.
      Jižní Čechy jsou moc příjemné a malebné, což platí i o naši druhé zastávce, kde se dnes koná pouť a kde mají největší kšeft tradičně Ťamani. Ve městě nás zdaleka vítal známou skladbou žlutej Hejma. Jak krásné! Cestou jsme začali s postupujícím časem potkávat stále více cyklistů. Je vidět, že jsme v kolařském ráji. Snad i proto jsme se takticky dnes vyhnuli Červené Lhotě a raději mrkli na úzkokolejku, která nám přišla do cesty ve Včelničce. Ale dost bylo sedění u fontány a raději popojíždíme dále, dokud se nerozsedíme zcela.

Třešť, 81.km, 2pm:
      Třešť nebrat! Není tady vskutku vůbec nic, co by cestovatele zaujalo. Snad jen jako nás 2xKrušovice, 1xRegent a ... a 1xG! A ta je naše! Vlastně ne, poáč: "Cokoliv je 5, to vždycky stálo za hovno!" Povídám na téma zippova přeskakujícího pátého koleska.
      Za Kamenicí nás čekal docela nečekaný brutální výšlap. Po pravé straně někteří z nás dvou viděli Javořici - nejvyšší kopec Vysočiny -, které se raději vyhýbáme. I tak máme nejvyšší nadmořskou výšku 719metrů, za níž se začíná pomalu měnit krajina. Pěkné vesnice byly vystřídány obce se šílenými bývalými kolosy JZD, kolem kterých v podstatě jen tupě šlapeme. Například taková Horní Cerekev, která připomíná spíš hanáckou obec - nemít tady nádraží, tak... Jen na náměstí se válejí vyčerpaní turisté.
      Za Batelovem, který překvapuje pěkným zámkem a vůbec svou "střediskovostí", nás čeká další z nekonečných stoupání. Slušná prověrka našich sil. Po ní už nejdříve zjemna, později brutálněji padáme na Třešť, kde v pravý čas nalézáme hospodu, do které zalézáme chvíli předtím, než se spustí pořádná průtrž mračen. Zatímco já pivuju, Zipp žbrďoluje.

Třebíč, 116.km, 5pm a dále:
      "Hurá, díra Dobyta!!!" Třebíčáci odpustí, ale stejně jako my musí i oni nadávat, když se vrací z hospod ve městě do svých obydlí na kopcích. Zvládli jsme to. V Třešti jsme přečkali déšť, zaplatili za 4 piva, 2 žbrďoly, čipsy, utopence a jednoho karcinogenního za 90Kč včetně dýžka (Nekup to!), a po II/402 začali hned brutálně stoupat. Ta Vysočina! Krajina začíná být zase hezčí. Další kopec za Kněžicemi mne už dostává. Provoz houstne a na I/23 už jen tupě šlapeme. Ještě závěrečný padák do Třebíče a od náměstí znovu do kopce.
      V Třebíči kromě nás jsou i mí rodičové. Konverzuje se a pečou karcinogenní na zahradě. Velká pohoda. Po spáchání hyeny scházíme jen kousek dolů do Barče: "Tam nechoďte, jsou tam jen pitbulové a pankáči!" Jsme varováni a Zipp odvětí: "Tak to je přesně to, co my hledáme!" Vše je naprosto v pořádku a nám se jen velmi těžce zvedá od posledních Budvarů. Mňam!

neděle 8. srpna: TŘEBÍČ - BRNO

"To je paráda! Když má Medvěd to silniční kolo, tak aspoň nebudou ty jeho ZVZ!" (Zipp)

      Tuhle větu jsem musel zmínit, poáč zapomínáme a Zipp má pocit, že ji použil v roce 2001 poprvé. Ráno vstáváme řádně vyhajaní. Zipp vstává opět DŘÍVE než já. To už se fakty něco děje! Zatímco po osmé vstáváme, na cestu vyjíždíme po půl desáté. Dnes nemáme zase proč až tak spěchat. Míříme jen do Brna.

Velká Bíteš, 36.km, 11:15:
      Po počátečním bloudění třebíčskými sídlišti se nám podařilo najít správnou cestu. Jedeme po Route 536 směrem na Velké Meziříči. Za Trnavou však měníme směr na Budišov. Stále klesáme a stoupáme. Vítr je tradičně proti nám. Za to okolní krajinka pohladí na duši, kór takové údolí Oslavy plné borovicových lesů. Překulili jsme se přes dálnici a po bývalé hlavní silnici jsme dojeli do Bíteše. Jen chvíli posedíme na lavičce, Zipp obvolá pár známých a jedeme dále. Hospody mají zatím zavřeno.

Kemp u Brněnské přehrady, 64.km, 13:30.
      Z Bíteše se vylepšil asfalt a my už frčíme klasickou jihomoravskou krajinkou: zalesněné vrchy a hluboká údolí. Do Veverské Bitýšky padáme dlouho a intenzivně, škoda jen, že rychlostí rekord zase nepadl. Tady jsme chtěli původně zastavit, jenže v obci je jen jedna hospoda, která byla narvaná k prasknutí a navíc Starobrno. Zipp domlouvá, co s námi bude dále: Barbecue v Brně! Domluveno a my slibujeme, že dojedeme tak za dvě hodiny.
      Hrad Veveří nad námi, luxusní povrch cesty, neustále klesáme a stoupáme a zastavujeme v kempu u Géčka. Posezení pod stromy láká, v kempu prázdno, jen pár stanů. Zákaz koupání.

Největší maloměsto - Brno, 77.km:
      To byl fofr! Zipp jak při sportu požije, tak pak buší a buší! Kolem přehrady do Bystrce a po okruhu do Pisárek. Takřka na chlup přesně dorážíme k Lence, která tradičně nestíhá. Rychle pášeme hyenu a pomáháme s vybalováním. Po čtvrté jsme zajeli do centra na pár pivek do hospody, kde nás čekal Manťas, abychom kolem sedmé byli zpátky a chystali se na opékání vzadu za domem. Paření nám ale dlouho nevydrží. Kolem půlnoci odpadáme únavou. Se Zippem spíme na zahradě.

pondělí 9. srpna: BRNO - OSTRAVA

      Zipp už potřetí vstává dříve než já (o půl sedmé) a mizí do práce, což mě dneska nehrozí. V osm jsem však už taky na nohou a po deváté odjíždím na cestu aniž bych měl představu, kam až mne kolo doveze. Začátek stál pochopitelně za prt: Brno a jeho okruh - fůůůj!

Prostějov, 67.km, poledne:
      Koukám, že dnes pořádně buším: Moravský kras nezklamal (hluboká údolí, lesy, sjezdy, kopce, všechno jak má být), Drahanská vrchovina překvapuje malebností a za ní konečně klesám až sem do Prostějova, kde už mne nohy donutí seslézt z kola. Hlad zatím není a tak po půl hodině vyrážím na další cestu.

Hranice, 120.km, 2:45pm:
      Husté tempo! Včera bušil Zipp, dnes zase já. Jede se samo i když tupě. Tady už musím zase zastavit, dávám litry pití a badžetu. Vítr v zádech a teď i mraky mne pobízejí na další cestu. Kam až?

Jistebník, U Matěje, 165.km, 5pm:
      Z Hranic v podstatě kolem trati jedu až tady. Mraky se sice honily, ale nějak mne nedohonily. Tři piva, držkovka a stehna se střapáči je to správné jídlo za odměnu. Do posledních patnácti kilometrů se už pouštím v pohodě. Zatímco jsem v Jistebníku stál, počasí v Ótravě se vybouřilo a za sucha dojíždím domu. Mám to za sebou. Hodně drsná cesta. Jen nedokážu pochopit, jak jsem kdysi mohl ujet za den 220 kilometrů...

-md-14.04.2002