| Hlavní stránka | Poslední Free´d´land | Náš diář |
|---|
| Zajímavosti z okolí Frýdlantu. |
|---|
Bílá:
... je obec vzniklá z roztroušených osad a pasek. Dnes je letoviskem. Do doby výstavby přehrady Šance byla na Bílé konečná stanice romantické lokálky z Frýdlantu. Dnes zůstala na jejím místě pouze pila a celní stanice. Dřevěný kostel sv. Bedřicha sverského (norského) typu z let 1873-74 od Antonína Kybasty (romantická vazba na lidové stavby). Dřevěný zámeček, dnes SL. V katastru obce na říčce Bílé i přítocích jsou k vidění klauzy, což jsou nádržky využívané při plavení dříví (Maxův, Bedřichův, Lučovec aj.). 1,5km od ústí Velké Smradlavy sirovodíkový pramen. Hotel Pokrok, výborné možnosti lyžování a turistiky.
Čeladná:
... je rozlehlá obec vzniklá koncem 16. století, kolem roku 1700 se stala stanicí portášů. V roce 1678 a znovu koncem 18. století připomínány hamry, od roku 1819 železárny. U kostela sv. Jana Nepomuckého litinový kříž z roku 1834 ukazující vysokou úroveň zdejších železáren. U pramene Cyrilky na Horní Čeladné dřevěný altán a kaple, stavby od ing. Roska z r. 1936, realizované pod vlivem D. Jurkoviče. Od poloviny roku 1944 byla obec střediskem partyzánského odboje, působiště různých partyzánských skupin. Na hřbitově hrob poručíka Jána Ušiaka, velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky, který se v chalupě u Machandrů po těžkém zranění pod Kněhyní zastřelil. Na rozcestí na Horní Čeladnou památník obětem fašismu s plastikou Josefa Bílka z r. 1953. Směrem na Frýdlant u silnice pomník popravených partyzánů Ol. Machandra a K. Vinklera z roku 1962 od K. Vašuta. V tzv. prostřední škole na Horní Čeladné expozice památníku partyzánského odboje. V obci značný počet chat. Koupaliště s vyhřívanou vodou, v zimě lyžařské možnosti.
Frýdlant nad Ostravicí :
- Fridlant v roce 1892: městys na Moravě, na levém břehu Ostravice, v hejtmanství a okrese místeckém, 318 domů, 2410 obyvatel českých, 247 obyvatel německých, 13 jiných národností (1890), farní kostel sv. Bartoloměje apoštola panny Marie, klášter milosrdných sester sv. Karla Borromejského, 4 třídá škola obecní a klášterní pro dívky, pošta, telegraf, železniční stanice, doly, železárny a válcovny arcibiskupství olomouckého.
- Frýdlant v roce 1992: město v kotlině při řece Ostravici, turistické východisko. Kolonizační ves je připomínaná poprvé roku 1300. V roce 1680 byl vypleněn kuruci a roku 1777 povýšen na městečko. Městem je Frýdlant od roku 1948. V polovině 17. století dala hukvaldská vrchnost postavit vysokou pec a hamry na zpracování železných rud - podbeskydských pelosideritů. Z hamrů se v průběhu 19. století vyvinuly železárny, ve kterých docházelo k dělnickým bouřím, zejména roku 1870. Od roku 1871 je město napojeno na železnici. Na tradicích železářství vyrostl Ostroj s výrobou důlních strojů a Norma, produkující smaltované kuchyně a nádobí Sfinx.
- historické objekty: Farní kostel sv. Bartoloměje je trojlodní raně barokní z roku 1665, upravený v letech 1886 a 1906. Náměstí dominuje mariánský sloup, jenž je kvalitní barokní prácí. Z dalších barokních soch možno uvést sochu sv. Jana Nepomuckého v zahradě domova důchodců a sv. Josefa při cestě k Ostroji. Autorem pomníku padlých v obou válkách se sochou partyzána je Antonín Ivanský, dílo je z let 1949-50. Památník grafika Ferdiše Duši (1888-1958) je v jeho rodném domku. Ve městě je areál zdraví při soutoku Ostravice a Ondřejnice, sportovní letiště, autokemp, hotel Beskyd a motel Panorama. Frýdlant je i sídlem oblastní správy Horské služby.
Janovice:
jsou ves připomínaná už v roce 1450. Janovice jsou rodištěm Ondřeje Šebesty (1680-1715), lidového hrdiny Ondráše, "pána Lysé hory", který má na místním hostinci pamětní desku. Po vysvobození svého otce z hulkvaldského vězení prchl do hor a bouřil poddané proti vrchnosti. Každoročně se zde konají folklorní Ondrášovské slavnosti. Pomník obětem válek od Jana Knebla z r. 1947. Jihozápadně od obce Velký a Malý Pahorek se nacházejí zbytky bradlového útesu Západních Karpat.
Lubno:
První zmínka o obci je již v roce 1281. V katastru stopy po dolování pelosideritů, v opuštěném lomu na Kameni se tesaly ruční mlýny žernovy.
Malenovice:
- (v roce 1892) ves ve Slezsku, hejtmanství Těšín, okres Frýdek, fara Borová, pošta Frýdlant u Místku, 65 domů, 435 obyvatel.
- (v roce 1992) v části Borová nejstarší spořitelní spolek ve Slezsku, barokní kostel sv. Ignáce z r. 1673 dominuje vsi. Hotel Borová, lyžařský areál na svahu Staškova.
Metylovice:
... je obec připomínaná už v roce 1299. Na přelomu 19. a 20.století zde byla výroba bičů a postrojů. Lidový název pro ně je Koňské nebe. Hodnotný renesanční kostel Všech svatých, doklad přežívání gotiky. Uvnitř kaple sv. Barbory z r. 1745. Při cestě do Palkovic socha sv. Josefa na podnoži božích muk. V obci chráněné jilmy a lípy.
Ostravice:
rekreační obec pod přehradou Šance s největším počtem soukromých i podnikových chat v Beskydech. Vznikla spojením moravské Ostravice, slezských Hamrovic a osady Beskyd. Hamry založené v 19. století na ložiskách pelosideritů v okolí pracovaly do roku 1926. Od roku 1905 v provozu lokální trať z Frýdlantu (původně až do Bílé), velká pila založena 1858. V části Hamrovice srub Petra Bezruče z r. 1935, dnes básníkovo muzeum na tzv. Ďábelském ostrově. V zahradě domu, odkud vykonával své "výplazy" na Lysou horu jsou zajimavé stromy. Kostel v Hamrovicích je z roku 1874. Při ústí údolí Mazák pamětní deska J. Rogocskému, který zde byl oběšen pro spolupráci s partyzány. Hotely a ubytovací hostince Smrk, Ostravice a Na mýtě.
Podolánky:
Jsou osadou obce Čeladná, objekty využívány převážně k rekreaci. Přírodní rezervace V Podolánkách (50ha) je jedinečnou ukázkou podmáčených smrčin na rašelinách v Beskydech, doprovázených bylinným podrostem. Po povodních v roce 1997 byla rekonstruována celá cesta do Čeladné v délce deseti kilometrů, která je skvělým terénem pro kolečkové brusle. Nad osadou se nachází megalomanský Hotel Srdce Beskyd. Okolní lesy jsou vyhledávaným houbařským rájem. U cesty na Čeladnou se v místě V jámě nacházejí jediná dvě veřejná tábořiště v Beskydech.
Pstruží:
... je roztroušená obec na svahu Ondřejníka, která je bez centra. Klauzy pro plavení dříví dnes využívány jako pstruží líhně, chráněná lípa velkolistá.
Pustevny:
Jsou nejvýznamnějším horským střediskem v Beskydech, nazvané podle poustevníků. Turistické objekty zde byly stavěny Pohorskou jednotou Radhošť již od r. 1891 (Pustevna), následovaly Šumná (1894, Maměnka (1898), Libušín (1898) a naposled Tanečnice (1926). Dřevěné objekty (Pustevna, Maměnka, Libušín a zvonička) byly postaveny podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče a jsou památkově chráněny. V jídelně Libušína jsou malby podle kartonů Mikoláše Aleše. Rozhledy z vyhlídkového altánu Cyrilka. Stejné jméno má významná pseudokrasová lokalita, jejíž rozsáhlý systém podzemních prostor dosáhl 370 metrů. Pustevny jsou významným střediskem zimní i letní rekreace, východisko turistických túr, je zde skokanský můstek a řada sjezdových tratí,služebna Horské služby a končí zde sedačková lanovka z Ráztoky, Hotel Tanečnica.
Radhošť:
... dosahující nadmořské výšky 1129metrů je jednou z nejvýznamějších hor Beskyd s nádhernými rozhledy. Údajné kultovní místo starých Slovanů s uctíváním boha Radegasta. V roce 1862 se zde uskutečnil tábor lidu (15000) za práva národa. Roku 1868 byl odtud odvezen jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Typickou dominantou vrcholu je poutní dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje z let 1896-98. Přístavba zvonice a obklad šindelem je z roku 1926. Na oltáři je kopie Liebscherova obrazu Valašské madony. U kaple stojí kříž a sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931. Pohled na vrchol je dnes rušen stožárem televizního převaděče. 2km východně na hřebeni umístěna působivá socha boha Radegasta rovněž z roku 1931 od Albína Poláška. Kolem vrcholu je lokalita celoroční turistiky a sjezdového lyžování. Hotel Radegast, služebna Horské služby. Pseudokrasová puklinová jeskyně Volařka malých rozměrů (2x3m).
Satina:
... je rekreačně využívané údolí pod Lysou horou, někdy zvané též Ondrášova dolina. Četné podnikové i soukromé chaty, zotavovna Satina, lyžařské možnosti. Na svahu Lukšince se nachází rázovitá hospoda U Veličků. Horní část údolí je uzavřena průlomovým údolím s vodopádem, v uzávěru se nachází Louky pod Lukšincem, chráněná vlhká louka s cennou květenou.
Benešky:
... jsou pro Valašsko typická, málo zalesněná část hřebene Vsetínských vrchů s rozhledy a celoročními možnostmi turistiky.
Koryto Ostravice:
... nebo taky peřeje na Ostravici jsou přírodní památka geologického charakteru. Prahy a peřeje v řečisti jsou ukázkou styku slezského a podslezského příkrovu. Po povodních v roce 1997 mimořádně obnažené po odplavení usazenin.
Lysá hora:
... dosahující výšky 1323metrů je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Centrálním masivem Giguly se čtyřmi zalesněnými rozsochami dominuje okolí. Vrchol hory budované gudolským pískovcem je holý, zvýrazněný telekomunikační věží. Na vrcholu je dále služebna Horské služby, meteorologická stanice (jedno z nejdeštivějším míst u nás) a lyžařské vleky. Vyhořelou Bezručovu chatu nahrazuje bufet. Na vrcholu je rovněž umístěna pamětní deska turistům padlým a popraveným v létech 1938-45.
Ondrášovy díry:
... jsou podzemní pseudokrasové prostory na hřebeni Lukšince, vzniklé rozekláním a svahovým rozjížděním skalních bloků godulského pískovce, jež jsou přírodní památkou.
Ondřejník:
... je název pro samostatný masiv Štramberské vrchoviny, který je geologickým složením (godulské pískovce) shodný s Moravskoslezskými Beskydami. Nejvyšší vrchol Skalka (964m) s rozhledem a přírodní rezervací přirozeného jedlosmrkového porostu 13ha poskytuje nejkrásnější pohled na pohoří Beskyd.
Smrk:
... 1276m vysoký osamocený masiv godulských pískovců s typickou siluetou. Rozhledy z hlavního vrcholu i Malého Smrku (1174m) jsou daleké. Souvislé zalesnění, poškozené emisemi, oživují jen lovecké boudy. Je to jediný vrchol Beskyd, na který nevede žádná cesta pro auto. Za komančů právě pro tento fakt byl Smrk místem schůzek režimu nepohodlných lidí.
Solárka:
... je tradiční turistická lokalita pod hřebenem Ondřejníka. Útulna KČT z let 1906 až 1907, která je dnes rekreačním střediskem, se stala prvním turistickým střediskem v Beskydech vůbec. Roku 1933 byla vystavěna nová útulna chata Solárka. Kolem chaty jsou možnosti lyžování, především běžkařského kolem Ondřejníku. Jde o oblast příměstské rekreace.
Šance:
... je údolní nádrž na řece Ostravici, zdroj pitné vody pro Ostravsko s úpravnou na Nové Vsi. Vodárenská nádrž s kamennou hrází 65m vysokou, v koruně 342m dlouhou o vodní ploše 335ha byla dokončena v r. 1970. Pod vodou zmizelo centrum Starých Hamrů i část železniční trati na Bílou.
Radhošť
- národní přírodní rezervace (145ha) v podhřebenových partiích severního svahu chrání původní lesní společenstva vysokých poloh Beskyd (smrčiny a bučiny s jeřábem a klenem).