| Občasník SZKF | 1. června 2001 | ročník 2/2001 číslo 10. |
| Hlavní stránka | <<< | >>> | Archiv |
|---|
| Občasník SZKF | 1. června 2001 | ročník 2/2001 číslo 10. |
|
řešíme teď, u nás ve Spolku, jednu velmi zásadní otázku: Profesionalizovat stránky nebo ne? A když ano, tak jak daleko? Jsme totiž na sebe stále náročnější a za současné situace už nám přestává vyhovovat úroveň služeb, které jsou nám poskytovány našim webovým správcem. Znáte to. Darovanému koni na zuby nehleď. Poslední dobou jsme se totiž "našli" ve formátech stránek, které dokáží naše stránky vylepšit. Jenže to už je otázka placeného webu. Poprvé s tímto návrhem přišel Vendelín, který je už přeci jen, díky svému povolání, o notný kus ve znalostech webového zákulisí dále. Navíc by se rád aktivně zapojil do tvorby našich stránek a jen blázen by se tomu bránil. Nakonec vznikla v našich úvahách zlatá střední cesta. Zachováme si svou už fšem dobře známou doménu a budeme si platit "jen" nadstandartní služby. S výsledkem našeho počínání se setkáte asi už zanedlouho. Máme tady dvě jubilea. Prvním je desáté vydání Thájmsů a tím druhým je naše půlroční existence. Půlrok je prý taková v internetovém světě uznávaná doba, kdy se z drtivé většiny rozhodne o existenci soukromého webu. Do půl roku prý umdlévá úsilí tvůrců webu a na síti pak po nich zůstávají takové malé hrobečky. To ale není náš případ! Alespoň tomu fšichni věříme a nadále máme před sebou spoustu skvělých plánů. Závěrem musím ještě dodat, že právě dnes oslavují své narozeniny Dana se Zippem. Nové vydání Thájmsů jim budiž takovým malým dárkem za nás fšechny. -md- 23.května, club Parník Ano, ano. já vím. Už jste to ode mne slyšeli mnohokrát. Leč nemůžu si pomoct a řeknu to znova: Jsem hrdobec na náš ostravský Parník! Splavnou řeku, pravda, nemáme, ale za to máme šumný klub! Bral jsem to tak, že Etc. s Mišíkem jsem dostal dnes za odměnu.Tentokráte jsme na ně šli pouze se Skoumalem. Pozornější čtenáři Thájmsů si vzpomenou, že loni jsme původně šli ve třech, ale právě Skoumí o koncert přišel. Skrochovice mu prý byly milejší. Přiznám se, že loňský koncert Mišíka a spol jsem řadil k zážitkům spíše průměrným. Tentokráte si ale u mne reputaci maximálně vylepšili! Je fakt, že lidí na koncert nepřišlo mnoho. Parník pamatuje lepší návštěvy. Jenže bylo zrovna (možná?) Vladimíra a panáčci nám předvedli maximální výkon! Ostatně Mišík je v podstatě ve velmi záviděníhodné situaci, poáč kamkoli v archivu sáhne, nemůže netrefit. A to se pak hraje! Etc. je správně rozjetá a sehraná hudební skupina. Ať hráli své vlastní pecky, či sáhli do archivu "Modrého" efektu, bylo znát, že jsou doma a mají pevnou půdu pod nohami. S malou přestávkou nakonec hráli přes dvě hodiny, na jejichž konci jsme se dočkali i tří přídavků. Byla to velmi příjemná odměna! P.S.: O zmiňované přestávce jsem zamířil k Mišíkovi. Jednak měl přece svátek a druhak s sebou vždy přiveze na koncert něco málo nahrávek ze svého archivu. Rozhodně jsem nečekal, že to musím být zrovna já, kdo spustí lavinu zájemců o koupi. Moc toho u sebe Vláďa neměl. I tak jsem dva kousky přikoupil. 31.května, club Boomerang Tak za prvé: Posílám jedno velké never more majitelům klubu Boomerang. Nemůžu si pomoct, ale asi netušili, koho si to do svého hudebního stánku přivedli. Alternativní folková kapela (jak si sami Jablkoňáci říkají) opravdu nesnese tak hlučnou klimatizaci a mytí nádobí u baru v době představení! Třískající dveře od záchoda byly proti tomu už jen detail. Faktem je, že jsem s obavami šel na Jablkoň do Boomerangu. Sedí jim mnohem více Parník. Tam jsou na podobné koncerty po fšech stránkách patřičně vybaveni. Naštěstí příznivci tohoto hudebního seskupení si cestu do Boomerangu našli. Zhruba hodinu před koncertem to pod pódiem vypadalo ještě smutně. Ale židle se do poslední stačily včas zaplnit. Kapela předvedla jako vždy skvělý výkon a rozhodně nezůstali "jen" u skladeb z poslední Malé lesní Jablkoně. Já osobně jsem se těšil nejvíce na skladbu Chmury, na které jsem minule velmi příjemně "ujel." Tentokráte, žel, nebyla tak skvělá, poáč klimatizace na této skladbě obzvláště zapracovala. Inu, co se dá dělat. Pro příště je třeba hlídat si nejen skupinu, ale i sál, ve kterém hraje. Na závěr došlo i na tři přídavky, po kterých se s námi kapela definitivně (po více než dvou hodinách) rozloučila, což jsme jako publikum jen nemile kvitovali. Po hudební stránce šlo o velmi kvalitní zážitek. A abych Boomerang jen nekritizoval. Je fakt, že i přes nezvyklou notnou otrávenost obsluhy ("Já chtěla jít dneska na Nohavicu!") se jí taky občas podařilo vstoupit do hudby pozitivně a to tím, že ve správný okamžik (který nevím jak odhadla?) rozflákala nějakou tu sklenici v baru... P.S. pro dramaturgii Boomerangu: Lidi, fakty vašemu klubu sedí více produkce rockových kapel, které dokáží zvukem lépe zaplnit prostor klubu a hlavně překřičet klimatizaci. Jablkoň nechte Parníku. Dík. |
Free´d´land "Babí léto" patrně 21. až 23.září Právě jsme se dozvěděli, že Pan Roman a Jíťa čekají v lednu děťátko. Ještě nevíme, jestli kluka nebo holku... každopádně přejeme vše nejlepší! Ve čtvrtek 24. května jsme oslavili 27. narozeniny našeho kamaráda Skoumího v oblíbené hopsůdce Klenba. A poáč jsme se už nemohli nadále dívat na to, jak se nám Skoumí prostorově zvýrazňuje, dohodli jsme se na společném dárku. Tím byla koloběžka. Oslavenec projevil při předání velkou radost. Jenže pak začaly přicházet další podmínky: Nosnost je pouhých 80kg. Skoumímu byla zakázána přeprava do Klenby jinak než koloběžkou či kolmo. (na místě mu byla s okamžitou platností zabavena šalinkarta a klíče od auta) Již v den oslavy chtěl Skoumí nám i sobě dokázat, že to dokáže, a hrdinně dojel po půlnoci domů právě na kolobězce. I přesto, že i jeho ženě se nápad s koloběžkou také velice zamlouval, byl po Skoumího dojezdu medvěd okamžitě bombardován touto esemeskou: "Vrahu!!!" Naštěstí Skoumí svůj křest přežil a hned o fíkendu "spáchal" okružní jízdu na koloběžce Polankou a dokonce i edvenčrovou jízdu po Ótravě na kole. Je zřejmé, že vysněná limitující osmdesátka se přeci jen blíží! Jen tak dále! Jaký byl? Nějak jsme se fšichni celý fíkend míjeli. O některých lidech snad ani nemohu říct, že jsem se s nima viděl. Ale pozor! Byla to velmi vydařená taškařice! Posuďte sami: Nejlepší pokec jsem zvládnul s účama. Tedy s oslavenkyní Romankou a Květulí. Času jsme měli na sebe moře. Poprvé v pátek odpoledne, kdy jsme měli scuka před pařeništěm alias chatou, kterou jsme následně celý fíkend okupovali. Do večera jsme nejen proprali "naše rodinné prádlo," ale navíc jsme objeli Bedřichov včetně stejnojmenné přehrady a Josefova Dolu. Bylo moc krásně. Podruhé jsme na sebe s účama měli čas po odjezdu fšech v neděli, kdy jsme navzájem sbírali fragmenty okamžiků, které nám nějak "unikly." Pobyl jsem až do pondělka. Ještě chvíli zůstanu u sebe, poáč mi nedá nevyzdvihnout krásy Jizerských hor. Počasí vyšlo skvěle a já nezaváhal ani jeden den a projel jsem Jizerky křížem krážem. V neděli dokonce v doprovodu Jeliho a Míry, což bylo příjemné. Ve více lidech se přece jen jede lépe. Jizerky mají ohromnou vlastnost. Jsou prokřížené silničkami třech kategorií (III. šotolina, II. panely a I.luxus asfalt highway) a pokud nesjede člověk do Hejnice, pohybuje se neustále ve výšce 800 metrů +/-100. Samozřejmě jsou místa, která jsou obsypána cyklisty, ale lze najít i pravý opak. Prostě je tady skvěle! Ale pojďme zpátky k lidem. Čárlí, co by druhý oslavenec, přijel už v pátek "připojen" a celý fíkend systematicky přikrmoval. Některé okamžiky jeho bytí byly docela mňamkové. Ale nějak jsme nepokecali. Míra s Jelim jsou ti dva z nedělního tripu a užili jsme si dokonale. Mé rozseklé lýtko a Jeliho dva defekty způsobily naše "drobné" zpoždění na trati, které nám bylo vyčteno. Docela jsme stihli popovídat ještě s Kačenkou, která byla té lásky a přikoupila pro mne turistické známečky na Ještědu. (to mi připomíná, že tam musím zajet, poáč jinak by mne doma známky nikterak netěšily. V pondělí jsem to nějak nestihnul.) Trošku jsme poklábosili ještě s Ditou a jedním účatníkem, který tam vlastně nebyl. S ostatními přítomnými jsem se skutečně nějak míjel, ale oni taky urkitě byli v nějaké té podskupince lidí. To mi připomíná, že akce měla vlastně jednu jedinou chybu. A to tu, že chyběl nějaký ten jednotící element, který by nás posadil k jednomu stolu. Holt mafie nebyla. Znovu musím zopakovat, že akce to byla skvělá. O tom, jak prožívali akci ostatní nevím, poáč nějak nikdo (vyjma úč) neměl potřebu se mnou mluvit. A to je škoda. Docela bych bral, kdyby někdo vzal tato slova jako výzvu a do příštích Thájmsů přispěl svou troškou do mlýna. Co to zase je? Jak je zmíněno o pár řádků dříve, medvědovi rodičové konečně postavili na své zahrádce chatu. Ehm, tedy zahradní domek. Práce na něm, v něm i kolem něj je spousta a tak se v průběhu měsíce června chystá "pracovní malý freedland." Ona zahrada s chatou se skutečně nachází jen pár kilometrů od stejnojmenného města. A proto si půjčila i název. O co na pracovním malém freedlandu půjde? Ale ano, milí milí, o práci. Je třeba zavést elektřinu a provést zemní práce. Odměnou fšem pracujícím bude soudek piva a ubytování zdarma. O podrobnostech budete fčas informováni v našich Thájmsech. |
ANNA K 7.6.2001 20:00 Klub Fabric LOUKA 2001 29. až 30.června Loucký klášter Znojmo DEPECHE MODE 4.9.2001 20:00 Paegas Arena Praha ELÁN 24.9.2001 Palác kultury a sportu Vítkovice Na tuhle řevnivost jsem si vzpomněl v okamžiku, kdy přišel kolega do práce z jednou historkou, které se nám nechtělo ani věřit: Nechal si vyspravit hokejové rukavice. To by nebylo nic divného, kdyby se tak nestalo ve Frýdku-Místku. Už asi tušíte. Frýdek leží historicky ve Slezsku a Místek na Moravě. Každé z nich mělo za Rakouska svůj okresní úřad. Dělila je jen řeka Ostravice. A je velmi zvláštní, že ač příslušníci jednoho města, nemají se navzájem rádi. Dodnes. Onen kolega nebyl místní a věděl od nás znalých jen to, že ta opravna je v pravé (frýdecké) části města. Ulici našel bez problémů. Horší to bylo se samotnou provozovnou. I poptal se místních, zda-li nevědí. Ve třech po sobě jdoucích případech se mu dostalo neuvěřitelné odpovědi: "Pardon, nevím. Já jsem totiž z Místku!" Kolega byl šikovný a nakonec si poradil sám. Opravna byla hned vedle jeho zaparkovaného auta. Nějak ji napoprvé přehlédnul. Druhý den nám tohle vyprávěl a já si musel vzpomenout na svého parťáka, mimochodem místečáka, který se taky vlastně narodil, žije a každopádně i umře v Místku. Slovo "Frýdek" bere do úst jen s největším sebezapřením. Dokonce i vlakem jezdí do Místku, což skutečně fyzicky nejde. Nádraží je ve Frýdku. Mám ofšem dobrou zprávu: blíská se na lepší časy! Jeho nastávající je totiž z Frýdku. A až se v září vezmou a založí společnou frýdeckomísteckou (nebo chcete-li místeckofrýdeckou) domácnost, budou urkitě bydlet ve společném městě. Stanou se z nich skuteční zakladatelé "nového" města. Nebo se mýlím? md:-))) Protože je pravidlem, že v okamžik, kdy čtete aktuální Thájmsy, my už vymýšlíme, co přineseme příště. Chybět nebude informace z oslavy Daniných a Zippových narozenin. Pokusíme se získat i exkluzivní rozhovor s jedním z oslavenců. Jak jsme se dozvěděli, chystá se jedna velmi tajná mise kamsi za účelem oslavy čehosi. Fšichni jste prý dostatečně informováni. Kdyby ne, tak je možno získat fše potřebné (snad) na emailu: LeV1@centrum.cz A to je fše. Tá dy dády tády dá... Ano! Konečně je tomu tak. Dostal do časově zatím neomezeného pronájmu nojtbuk AMD 586. Má z něj obrovskou radost, poáč jak sám říká: "Nejlépe se mi vymýšlejí ptákovinky do Thájmsů na kole. Jenže hlava má má už strašně špatný harddisk, který časem uložená data ztrácí." A tak teď už není problém kdekoliv data zálohovat na lepší hardware. Starou poděděnou tři osm šestku definitivně věnoval svému pracovišti v zaměstnání, aby kolegové měli na čem hrát Gordikon. (Oblíbená hra návěstních mistrů) Důkazem fšestrannosti "medvědova" nojtbuku jsou i tyto řádky, které vznikají na chatě medvědových rodičů. Pravda, je to trochu vyžrané, nicméně efektivní. My ze Spolku si tak slibujeme, že stránky budou vznikat častěji? Jo! Nevíme, kdo fšechno to ví nebo aspoň tuší. Naše kamarádka ze Žiliny změnila na nějaký ten měsíc své působiště a rodné hory vyměnila za slunnou a rovinatou Itálii. A poáč by ani teď nechtěla být opomíjena, poslala nám na sebe mobilní kontakt: |