chat

Akce roku 2013

Náš diář

Editorial No. 177

Panejo, dobré tři měsíce bez Thájmsů! Vlastně jedny nedokončené tady přece jen byly. A kdo hledá, obvykle najde. I proto jsem jedno číslo na první pohled přeskočil...

      K nepsaní Thájmsů jsem měl svůj pádný důvod. Po celodenním intenzivním simulování, které trvá již desátý měsíc, můj organismus, především hlava a oči odmítali jakýkoli další pohled na monitor počítače. Naopak jsem začal snad ještě více ve volném čase sportovat, relaxovat a odjíždět k častým "resetacím" palice, abych se k simulaci druhý den či víkend mohl vrátit. Zcela symbolicky tak po deseti letech na stránkách došlo k další významné pauze, u níž je navíc pravděpodobné, že bude pokračovat. Jediným důvodem, proč jsem se rozhodl oprášit hlavní stránku, jste vy a Barvičky. Nemyslím si, že někdo neví, proč, kde a jak, ale přeci jen. Ústřední domácí akce si zaslouží jistou pozornost.
      Vzpomněl jsem zároveň na "staré dobré časy." Tak třeba včera, když jsem projížděl kolem beznadějně opuštěného bývalého Opevněného střediska Českých drah ve Frýdlantě nad Ostravicí. Smutek či beznaděj? Spíše smíšené pocity. Naopak rozkvetl do krásy hrad Svojanov, jenž se prý dokonce stal nejnavštěvovanější památkou Pardubického kraje. Nevídané! Na druhou stranu už asi bude obtížné spáchat v jeho hradbách jakoukoli akci podobnou těm našim. Vida, zase kus nostalgie a mé sentinelnosti.
      Ale nejen ta! Třeba před týdnem skončivší olomoucký beerfest mne utvrdil, že fakt dost dobrých přátel mám kolem sebe stále dost a pochopitelně si jich a jejich přítomnosti obrovsky vážím. A jsem jim samozřejmě za mnohé i zavázán. Proto i na první pohled mrtvé stránky potajmu "kynou" a kdo chce, svou část života si i nadále někde uvnitř najde.

medvěd:-)

!!! AKCE !!!

12. Kolos of Ostrava
v noci ze čtvrtka 18. na neděli 21. července 2013
Zvadlo nebo nezvadlo?

Barvičky, Kolorsy, Kolos of Ostrava. Nebo taky od loňska vtipný název STRUSKAfest! Sakafaka, spousta barevných názvů pro jeden a ten samý fesťák, který se stal stabilkou a zavedenou značkou v mém Městě Omezených Možností. Bylo jich už spousta. Dvanáct? Asi. I z mé strany. Pochopitelně. Úlet za úletem, změna za změnou, ve finále vydařená akce tak, jako tak. Berete? Já každopádně, poáč loňský ročník mezi trubkama (jak by se rád urkitě vyjádřil Pavel Krejsa) v oblasti Dolních Vítkovic překvapil vším možným a nemožným. Dokonce i s na začátku zmíněnou struskou. Konečně, i ta vlastně patřila do areálu až mrazivě industriálního. A až teď přicházím na chuť loňskému vstupu do areálu od nádraží Ostrava střed, ze kterého se procházelo místy tak průmyslově bizardními, že s odstupem času i v téhle drobnosti shledávám jistou záměrnou naschválnost organizátorů. I to šáší s obrovskýma trubkama bezprizorně volně loženýma (a bordelem všude kolem) jednoduše patří k dnešní bizardnosti místa MOM. Na MOM začínám být hrdobec. Tady "to" patří a těžko byste hledali místo podobné vytěženému areálu Dolních Vítkovic. Místu, kam se i coby rodilý hrdobec chci i letos vrátit. I kdybyste přišli s jiným programem, nemohu. A nechci. Tady patřím a tady si užiju první čtvrtku prázdnin.

      A taky letos nikoho nezvu. Haha:-) Kdo chce, nechť přijede. A bude vítán. I s nějakou větší propagací si dám letos vale. Snad vyjdou alespoň Thájmsy. Proč si dávám vale? Mám kamarády, kteří vydírají stylem, že: "Je to drahé!" Inu, dobrá. Jsme v první fázi prvobytně kapitalistické společnosti a i na trubkách se musí umět vydělávat. Pročež třeba sám vtrhnu do víru Ocelového města v Dolních Vítkovicích a nechám se s klidem unášet "povinností" domorodce. Povinností, kterou jsem sám díky vám kdysi založil. A které jste se rádi chytali. A jestli letos nic? Tak chce se mi říct: Krokodýl...! :-)
      Takže Kolosy. Kolosy ústy své organizátorky Zlatuše slíbily méně strusky a více zážitků. Při jejim spojení s vítkovickým "bossem" jsem ochoten věřit. Ostrava (nebo MNM nebo !!!) roste bez ohledu na porážku ze sPlzně v soutěži o evropské města kultury. Naprostá většina projektů tady i přes porážku sviští správným směrem a jestliže MhM trapně sbírá korunku ke korunce na dostavbu tramvajové trati (inu, padesát let vysněný cíl:-), tady v Dolních Vítkovicích se s přehledem jede v miliardách, které jsou dobře vidět. Zatraceně dobře vidět. A přijde mi, že oproti jiným nesmyslným EU projektům dávají dokonce smysl. Potenciál areálu Dolních Vítkovic musí pochopit každý, kdo se tady jednopu protáhne. Cože? Říkáte Poldi Kladno? A co z Poldovky zbylo? Hnědé pole, jak se dneska říká...
      Tady v MOM vzniká navzdory krajně nepovedené stavbě "Nové Fukušimy," která výhled z centra města jednoznačně dusí, projekt zcela ojedinělý. Trubky (skoro) zůstávají na svém místě a i přes nepřehlédnutelné částečné ocelové "vytěžení" vypadá komplex majestátně. A tady je vidět hlavní myšlenka: Zachovat! Ani Tatra v Koprcity už nemá tolik "železa v sobě." Tady je šance zachovat navždy (nebo dočasně? :-) něco, co se vážně nikde jinde nevidí.
      A Kolosí fesťák se časem snad stane logickou součástí. Pravda, nachodíme se zabořeni ve struskách urkitě i letos, poáč mi přijde, že Dolní Vítkovice jsou snad ještě větší než dopředloňska z Kolosů známá mostní spojka Černá Louka-Slezskoostravský hrad. Ale nadšení lidí všude kolem bude určitě fungovat i letos. I já si našel Důl Hlubina až skoro na závěr loňského fesťáku, poáč areál je velký. A o kapely, design a kulturní zážitky se postará znovu Zlatuše. Tak co?

Novinka

Beerfest Olomouc
ze čtvrtka 27. na neděli 30. června

Základem každého dobrého pivního posezení má být především stůl. Lhostejno, zda jste v hospodě, na zahrádce či třeba na největším pivním festivalu u nás v Olomouci na Korunní pevnůstce. My ten "svůj" stůl také měli. Hned na kraji velkého stanu téměř na konci areálu s třetím pódiem. A taky hned kousek od stánku s nejlepším pivem, které tady bylo k vidění. Totiž pivem z Moravského Žižkova. Prosím? Že nevíte, kde tenhle Žižkov je? Byli jsme na tom ve čtvrtek úplně stejně, aby v sobotu padaly nápady, kdy se ku Břeclavě vydáme na inspekční cestu:-) Takže to máme stůl. Stůl, který se postupem času rozšiřoval a měnil svůj tvar. Tu z něj byla slušná kancelářská zasedačka, tu stůl i pro tu největší deskovou hru, která existuje. Řezi by věděl:-) K dobrému variabilnímu stolu pak přísluší i dobrá společnost. Každý den byla trošku jiná, i během dne, či chcete-li hodin, se několikrát měnila, ale vždy měla svou zábavu a svůj půvab. A ke konci večera ve čtvrtek, pátek i sobotu došlo k naplnění známého hesla z freedlandské vyhlášky: o Správně rozpité chlastací partě...:-)

      Na začátek musím zmínit, že celý olomoucký pivní festival propukl ještě o den dříve než jsem se na něj doporoučel. Ve středu. Slavnostní plzeňský sud narazil olomoucký primátor a k prvním načepovaným pivům zahráli Jan Spálený s ESPM (žádná náhoda - povinnost:-), MIG21 a večer pak ještě Wanastovo vejce. Nic z toho jsem neviděl ani neslyšel. Měl jsem své pracovní povinnosti. O to více jsem se těšil na čtvrtek. Nicméně své zástupce jsme už na místě samém měli již ve středu a tak už tehdy vznikl "náš pracovní stůl." A také úzká vazba k pivovaru z Moravského Žižkova:-)
      Na čtvrtek jsem se těšil už jako malý kluk. Žlutým pohodovým expresem jsem se přepravil z MOM do MhM (Město hanáckéh Možností:-), kde už mne jako správnou delegaci na nádraží vyhlížel Řezi, se kterým jsme v zápětí vyzkoušeli nový podnik kousek od nádraží směrem do centra - eMtrojka. Plznička a Birell (!!!) ze stanku a slušné menu. Obsluha vzorná a celý suterénní podnik funguje možná tak týden. I s naplněním tanků:-) Plznička za 33 ze stanku je široko daleko nejlevnější a podrží-li si podnik úroveň i v následujících časech, máme další kvalitní zářez na pažbě našich gringerů:-) Ale pojďme raději odložit batožiny, připravit ubytování a v klídku vyrazit do víru Korunní pevnůstky. Její brána se dnes totiž otevřela už v jedenáct hodin.

Korunní pevnůstka? Místo, které sloužilo kousek před středověkou olomouckou pevností jako sklad střelného prachu a zbraní vůbec. Po mnoha desítkách let chátrání se podivná spící princezna probouzí k svému novému tentokrát kulturnímu životu. Její poloha je naprosto dokonalá, byť na první pohled naprosto zašitá. Především jste na pevnůstce od Tržnice za nějakých pět minut, na náměstí pak o kousek později. Pevnůstka je v tomto navýsost kompaktním městě přímo v centru! Ostatně z jejích hradeb, kterými je samozřejmě ohrazena (a taky ještě vodou Mlýnského náhonu), je kostel svatého Michala na dohled. Přičemž hned vedle pevnůstky je sportovní areál, minigolf, pakr či krásná botanická zahrada. A její prostor (prostor pevnůstky) je jako předem připravený pro jakoukoli letní akci. I proto do útrob jejich hradeb před třemi roky vtrhl od Hradiska olomoucký beerfest. Ale o tom si povíme ještě později:-)

      Jo, takže čtvrtek. S Řezim jsme "do ní" dorazili ze všech přátel jako první a ihned jsem byl seznámen se stanem s třetím pódiem a "naším" pracovním stolem. Tady prý budeme prostě furt:-) Tudíž jsem musel ihned poznat i nedaleký stánek pivovaru Moravský Žižkov a také jeho obsluhu. A krýgl, který jsem u nich zakoupil. Nene, přátelé, už jsme vyrostli z kelímků. Výhodou beerfestu je fakt, že sklo lze leckde umýt a konzumace je pak hned na jiné, takříkajíc dokonalé úrovni:-) Jak jsem psal na začátku, známí lidé k našemu stolu postupně přicházeli a není vůbec důležité, kolik nás bylo. Pochopitelně jsme okoštovali mnoho vzorků, přičemž jsme zcela logicky ignorovali velké pivovary, poáč ty zkoušet tady na Korunní pevnůstce netřeba. Než mne přestalo bavit psát, zaznamenal jsem si tyto vzorky: Moravský Žižkov, Parník 11, Krákora 12, Moravský Žižkov 10, poličský Otakar, Radniční Jihlava (no fuj!) a Vojvoda z Kozlovic. Přičemž jsme se s Řezim ve výběru vzorků střídali. A Řezimu se vesměs vždy dařilo přinést obzvláště "výživný" vzorek. Jihlavský radniční těžce smrdící a chutnající jehličím jsme vyhlásili za pravý nefalšovaný festivalový odpad. Paradoxně tenhle stánek stál hned vedle našeho oblíbeného Žižkova.
      K olomouckému beerfestu patří tradičně hudební doprovod. Pódia letos byla bohužel hned tři, přičemž tady platilo paradoxní pravidlo, že čím větší kapela (objemem i projevem), tím menší stage. S výjimkou Kryštofa, kterého je mi vážně líto. Kalhotky na Krajča sice i tady tradičně lítaly, ale kapela by si vážně zasloužila daleko lepšího zpěváka. Krajčo prostě kráká. Jinak jsme dneska především polemizovali s Polemicem, osobně jsem definitivně odsoudil prý kdysi nadějné Sunshine, které jsem chtěl vidět live a do sbírky dnešních zvadlých růží (to mi to ale jde...:-) tak vlastně chybí už jen Petr Kolář s kapelou. Jo, na jednoho umělce jsem ještě zapomněl! Ano, náš (a nejen náš) oblíbený maskot Dušan, který zvládá vystupovat coby mluvící předskokan postupně na všech pódiích a to hned několikrát. Jistou přidanou hodnotu jeho výstupu přinášíme i my (naše historky a zážitky:-), což je docela příjemné. Navíc Dušan zvyšuje celkovou kvalitu beerfestu. Jak se říká, nepochválíš-li se sám, nikdo to za tebe neudělá:-)

      Olomoucký beerfest? Po létech bahenních lázní nedaleko olomouckého Hradiska se před třemi lety přesunul na olomouckou Korunní pevnůstku. Už jsem ji o kousek výše popsal, takže víte, že pro podobné akce je naprosto dokonalá. Zato beerfest nemá ke své chybě stěžejní linii a potácí se mezi různými nápady, kdy vlastně ani nevíte, zda slovo "Pivní" není jenom náhoda. Konkrétně? Umístění pódií. Nemyslím si, že je třeba mít na pivním festivalu hned tři. Pevnůstka skutečně unese pouze jedno velké a v krajním případě decentní malé. Ovšem nelze je postavit proti sobě, natož tři! Na malou stage měly být zvány lokální kapely, ale pak se musíte smát, když právě tady vystoupí Rock´n´roll Marcela Woodmana (mimochodem vynikající!) od nás z Ostravy. Koncerty se mlátí mezi sebou a to se nelíbí nikomu. Návštěvníkům ani interpretům. Na hradbách pevnůstky pak vznikají příšerné mixy. Spíše rachot. Takže snad napříště ubude jedna stage. Nevadí, když zmizí i dvě:-) Pivní festival je přece především o pivu, ne? A u piva se chce lidem především vykládat. Porovnávat vzorky, povídat o životě a s nadějí třeba řešit nekonečnou otázku hladomoru v Somálsku:-) Jenže klidná zóna k pokecání tady žádná nebyla. Neustálá produkce někdy až otravovala...
      A pak ty pivovary. Každý z těch menších sčítal ztráty vinou hustých (přímo nemravných) nájmů. Velkým pivovarům je to naopak fuk. Chápu, že ty velké byly za branou, tedy na začátku areálu vždy. Naopak u těch malých se mi vloni jejich poloha kolem druhé stage moc zamlouvala. Mnozí z pivovarníků od loňska nepřijeli a i návštěvníků bylo na pevnůstce znatelně méně. Přičemž paradoxně podmínky byly doslova pivní! Počasí bez deště (s výjimkou středy) a teplota kolem 20°C. Co by chtěl pořadatel víc? Prachy. Tudíž zřejmě zařízl mnoho potencionálních návštěv. Asi mu nedošlo, že lidi fakt už peníze nazbyt nemají. Jeho nenažranost byla místy až moc viditelná. Tím dokonale rozbil ještě vloni mnou tak obdivovanou "skorotrutnovskou" spikleneckou náladu. Pochválit naopak musím neuvěřitelně vychytanou a nenucenou ochranku. Neprudící a případně problémy okamžitě řešící. Bravo! Naopak pan Spálený by se měl sakra zamyslet, co vlastně chce. Zda hudební či pivní festival. Tipuji, že po letošku bude ještě více lidí svou účast napříště velmi zvažovat.

      Vida, pátek! Včera jsme se slušně (tedy téměř skoro všichni:-) vrátili kolem půlnoci a sil jsme spánkem do dalšího festivalového dne nabírali neskutečných deset hodin. Paráda! Zpátky do hotelu Řehák se nám obvykle pěšky nechce, ale na fesťák vyrážíme s radostí pěkně po svých. Člověk (potažmo medvěd) cestou vyvětrá a pobaví se. Olomouc (MhM) má tu kouzelnou vlastnost, že je ve městě všude neuvěřitelně blízko. Veškerá sídliště nejsou nijak daleko a netrvá déle než nějakých dvacet minut se dostat do centra i z nejzapadlejšího koutu. Kompaktní město a přitom metropole. Byť hanácká, ale s krásným historickým centrem, množstvím vysokým škol a s tím spojenou kulturou. Je radost tudy kdykoliv procházet. Takže i dneska přicházíme na Pevnůstku. Zase v brzkém odpoledni a Ondra ze Žižkova už se znovu vítá se známými tvářemi:-) Takže, pojďme pro začátek troštičku vzorkovat: novopacký Brouček, Žižkov 11, Garážmistr 12, Ryzák 11 od Koníčka, Žabák 13 ze Skřečoňa, Otakar 11 od Poličky, Námořník 11 ze Přerova a... A pak už mne psaní zase přestalo bavit:-)
      Páteční hudba? Dneska jsme měli doslova hudební koupele. Je fakt, že i Miro Šmajda byl už v brzkém odpoledni docela k poslouchání. Ondřej Havelka se svými Melody Makers (paradoxně na druhé stagi...:-o) byli ovšem nejen k poslouchání, ale i k pořádné vizuální zábavě. Přiznejme si však, že nejsou pro všechny naše kamarády právě dobrým šálkem kávy:-) Ale osobně jsem se královsky bavil. Výkon předvedli obdivuhodný. Dalším setem mezi pivy (a baňkomatem v mém případě) byli slovenští Desmodi, jejichž frontman má prostě dokonalý hlas, abychom si po jejich koncertu jen chvíli oddechli a přešli zase naproti na "malou," kde hrál Walda Gang. Tuhle partičku lze popsat jako mnohem zábavnější Kabát. Hrají staré fláky (včetně reinkarnovaného Waldy) a na co potřebují Kabáti světla a megavýbavu (poáč jináč, však to znáte:-), těmhle chlapíkům stačí jejich nástroje a především show, kterou dokáží vyprodukovat. Vlastně se mi jen těžko rozhoduje, kdo z tří posledních byl ten nejlepší. Následná namyšlená N.O.H.A. nám pak dala svým "výkonem" šanci konečně na delší dobu usednout do naší "zasedačky." Nesmírně důležitá bilaterální jednání na nejvyšší úrovni se nám pochopitelně znovu protáhla až do příliš rychlé uzávěrky:-)

      Oficiálně závěrečným festivalovým dnem byla sobota. Od pořadatelů jde vlastně o docela chytrou věc určenou k tomu, aby člověk mohl do pondělka a tedy nastávajícího pracovního týdne pohodově zrelaxovat a upravit organismus do provozuschopného stavu:-) Zatímco Skoťák musel naši správně rozjetou partu již ráno opustit, navečer naopak přivítal do Olomouce Vendelín. Vlastně dostal "jen" chuť na pivko (a tak trochu poklábosit) při své návštěvě s rodinkou v Ostravě. Ale jak se za pár hodin ukázalo, tenhle pivní festival jej dostal stejně jako nás ostatní. Do Pevnůstky jsme jako každý jiný den vyrazili odpoledne. Počasí se opět mírně vylepšilo a lidí něco málo ubylo stejně jako některých zástupců pivovarů. (vzkaz pro organizátora...) Počasím jsme se nechali inspirovat a místo do tradiční "zasedačky" jsme s Řezim vyrazili na hradby Pevnůstky. Do "zalehačky." Vybrali jsme správné místo "s přehledem" o dění v celém areálu. A stejně jako v zasedačce i tady v zalehačce si nás postupně příchozí našli. Včetně žižkovského Ondry, který příjemnému polehávání přišel také na chuť.
      V "zalehačce" jsme tak stačili dát NOIDa, Portless (ex Support Lesbiens, ovšem bez "koulí") a především Flerety. Pohodička přerušovaná jen občasným "návozem" nutných tekutin. Zrovna na Neckáře s Bacily akorát z Ostravy dorazil Vendelín. Čerstvě nadšen úrovní žlutých vlaků:-) A kapela? Václav Neckář má můj velký obdiv! Muzikanti patřičně šlapali, zatímco "On" musel číst texty, které nezná, ale jejich intonaci stále dokonale. Chápete, jak si s námi ta příroda stále hraje? Neuvěřitelné! Příjemně nakaženi Bacily jsme se navečer přesunuli do "zasedačky," k jejíž pohodě přispěl už dříve zmíněný Garážmistr Marcel Woodman a jeho Rock´n´roll band. Dokonalá show na zatraceně malém prostoru třetího pódia mnohé z nás mocně rozpohybovala. No, co no. Zřejmě slušný oddíl! :-)

A jsme na konci. Večer k nám konečně beztrestně a natrvalo přisedl i Dušan a dočesná se nám protáhla znovu kamsi k půlnoci, kdy jsme cítili potřebu (nebo spíš ochranka:-) vyrazit z pevnůstky zpátky k domovům. A jakýže byl ten Beerfest 2013? Zbytečně megalomanský a vinou drahoty i méně obsazený pivy i lidmi. Nicméně "zasedačka," ve které se stále střídali nějací lidé, nám určitě ještě dlouho zůstane v paměti. Obvykle spinkající kamarádi přišli na to, že pakliže jsou ve správně rozpité chlastací partě, spinkat se u zasedacího stolu jednoduše nebude. Vlastně nedá:-)

      A tady už nemělo být vlastně nic. Ovšem i v neděli jsme ještě chvíli zůstali v Olomouci. Řešili jsme, kam zajít na obět, až mne napadlo, že Vendelín vlastně dr. Ápala dávno zná, ale ve Svatováclavském pivovaru ještě nikdy nebyl. A když už se v Olomouci objevil, bylo by škodou, aby Vašek Vaška nevychutnal. Dal si hned tupláka a oběma to moc slušelo. Malý Vašek s velkým Vaškem. Vůbec se mu odtud nechtělo. Řezi odtud ještě vyrážel na krákorovou dočesnou a my zbývající (Peťan, Roman a já) pak ještě do Black Stuffu a do dr. Ápala. Olomouc má jednoduše své neodolatelné kouzlo...

Díky moc všem za starost, opečovávaní (především všem zaměstnancům hotelu Řehák:-), zábavu i účast!
05.07.2013 medvěd:-)

letem červnem

Červen? Machna a její mopslík...

Červen 2013 snad nelze ani jinak začít. Dřela jako kůň, brala za to (pro nás normální) nepřiměřeně vysoké odměny a premiér se jí zastával, co to šlo. Přestože šlo o obyčejnou úřednici s extrémně přebujelým egem a (pro mne) minimální přitažlivostí. Machny fakt nerad:-) Dokázala svou hloupostí (vlastní sestra arogance, ne?) sestřelit dva generály z vojenské rozvědky (jejich blbost) a nakonec i samotného mopslíka, kterému sice rozklížila dokonale kariéru i rodinu, přesto s ní Nečas stále zůstává. Zřejmě na věky. Chápete to? Já ne. Ke cti machny Nagyové budiž řečeno, že podle mne skutečně neudělala nic trestného. Jasný případ blbosti tzv. profi vojáků a její neukojená drzost. Nic více. Přiznám se, že už začínám s obavami sledovat řádění státního zástupce a úřadu proti korupci, neboť padají politické hlavy jedna za druhou, většinou jdou bručet do vazby a ti, kterých se korupce týká především (poáč právě oni kradli a mnohdy stále kradou naše peníze) se z Chorvatska drze smějí. Já vím, jsou to ubožáci, většinou ex-veksláci bez úrovně, jenže začínám být hodně nervózní z toho "ničeho," čím nás státní zástupce krmí. Představa, že na kmotry nedojde a zavírat se bude pouze za politické trafiky, je pro mne neskousnutelná. Byla by to obrovská blamáž zralá na likvidaci stavu zastupitelského, neb by se sami stali mafiány. Státní zástupci by podle mne totiž padli na úroveň exekutorů. Toho se dožít nechci a pevně doufám, že datum 13. června 2013 si nebudeme pamatovat právě pro tohle. To by byl skutečný velmi hluboký zářez do pažby demokracie...

      Ale zpátky k sobě! Červen měl totiž kromě všeobecné naděje v lepší zítřky i mnoho dalších nadějných soukromých akciček. Počasí začátkem měsíce ještě mnoho nadějí nedával, ale v pátek sedmého už bylo všechno úplně jinak. Do České Třebové jsem vyrazil na Čaj o páté, což byl takový náš malý sraz/nesraz po pětadvaceti letech od prvního potkání se s/na SPŠŽ. Blbost říkáte? Asi i většina spolužáků uvažovala podobně. Ovšem výsledkem byl velmi příjemný komorní sraz v pivovaru u Faltuse. V pár lidech (pravda, Áčko nás jasně převálcovalo:-), ale s o to větší šanci k povykládání. Jasan, že byla.
      Už do Třebové jsem dojel na kole. Hlad po cyklistice u mne byl tou dobou mimořádný a "Čaj" se stal skvělou záminkou k jeho ukojení. A tak ze Zábřeha přes Moravskou Třebovou a Kozlov jsem se protáhl na sraz, abych z něj pro změnu vyrazil na Šumperk a o den později pak na Rabštejn, Rýmařov, Budišov a via Štramberk završil příjemné čtyřdenní cyklistické putování. Bike2Jeseníky. Počasí se střídalo, stejně jako má potřeba občas jezdit sám, občas v tandemu a především pořádně vyvětrat, protože, jak říkal Zipp: "...poáč je třeba!" Červnové dovolené jsem si moc oblíbil, byť tahle letošní byla vskutku miniaturní. Ale proč ne?
      Přitom všem jsem se docela rozjezdil! Počasí přálo cyklistice i jiným letním sportům, takže o víkend později jsem už znovu v horách, tentokrát Beskydských a drtím sebe, kolo, Lysou horu, Šance, Smrček (dokonce hned dvakrát) a snad všechny malé pivovary, které v okolí jsou. A že se letos okotily: Kohútka, Beskydský pivovárek, Beskyd, Letohrádek a již známé Kozlovice, Vojkovice či Vratimov. Hodžu nevyjímaje. Vždyť bylo pekelné vedro a v takovém případě pitný režim neradno podceňovat! A tak v půlce měsíce mám na kontě konečně 3000 kilometrů. Oproti loňsku příšerná slabota, ale díky za ty dary!
      O další víkend později už se přece jen malinko ochladilo, měl jsem emcy a přesto (nebo proto?) jsem jen tak vyrazil na silničku. Opět jsem se ji omluvil za všechna ta příkoří a ignoranci, poáč za necelé čtyři hodiny jsem měl stovku v nohou. A to jsem se protáhl znovu kusem Beskyd. Loňská forma se mi začala k mé velké radosti vracet. O dokonalém odpočinku z neustálého pracovního simulování nemluvě:-)
      A máme konec měsíce. Zeman oproti slibům společnost rozděluje a drtí silou, jmenuje vlastní vládu a poslanečtí bezradní mopslíci jsou úplně mimo. Za to my si soukromě užíváme v Olomouci dalšího z (h)řady Pivních festivalů. Opět proběhl na Korunní pevnůstce, leč lidí a pivovarů znatelně ubylo. I spiklenecká atmosféra, kterou jsem si tady vloni tolik vychvaloval, zmizela kamsi do zákulisí. Ba ne, tam byl přece Dušan, který nás jistil:-) Přesto jsme užili spousty zábavy u naší "zasedačky" či "zalehačky." Některé pivovary jsme si oblíbili (Morasvký Žižkov), na mnohé kapely zakřepčili a ve finále vše v neděli příslušně vyhodnotili. Díky všem jsem se v Olmíku znovu naprosto luxusně a kus téhle příjemné atmosféry s radostí ochutnal i Vendelín. Červen byl velmi povedený.

9.7.2013  medvěd:-)

A červen před deseti lety? Vypadal ve zkratce asi takto:-)