chat

Akce roku 2013

Náš diář

Editorial No. 179

Vítejte v Grünbachu! Jsou namydlení? Ano, jsou, sama jsem je mydlil!

      Každý článek se snažím uvést nějakým hezkým názvem a v případě posledních Thájmsů v roce 2013 mne napadl právě profláklý cimrmanův výtah. Proč? Nevím. Snad, že jsem se podíval, co všechno jsem dokázal napsat za poslední dva měsíce (od posledních Thájmsů) a co z toho by se dalo zveřejnit:-)
      Novinky? Mnoho! Nikoliv ke čtení, ale především jinde. Tak třeba skončil Badi.cz. První projekt s mým originálním designem (navíc povedeným a dodnes nezestárlým!) už neny. Osud. Koukal jsem jako blázen, když jsem viděl, co "krásného" jej nahradilo. Inu. Ale o to více si vážím těch projektů, které sviští dodnes (třeba Klenba.cz) a kde se drží původní xicht bez mého přičinění. Pýcha? Předchází iPad, ne? :-)
      Aha, design. Změna je i tady! Postupem volného času a nálady se (snad:-) jednotlivé akce zřejmě převléknou do nového hávu (a vyčištěného a jednoduššího scriptu). I když jde vlastně o starý barevný koncept posazený do stávajících (přesto upravených) rámců. Baví mne teď více oprašovat (ó, díky simulátore, učíš mne trpělivosti!) než psát a především dopisovat akce. Přizpůsobuju se mainstreamu a raději si akcí užívám než bych psal. Zřejmě časem nebude takový dokonalý přehled akcí. Nevadí mi to. Nečtete Thájmsy, tak není důvod se snažit více než kdokoliv jiný. Raději poklábosím a přes existenci sociálních sítí si nemyslím, že by facebook či google dokázali někdy Thájmsy nahradit.
      Vzorkem nového designu se stala akce ODS 1998 aneb Okolo demokratického Slovenska Holou hlavou vzhůru! Koukal jsem s nostalgií za těmi roky a štvala mne kvalita přiložených fotek. Pustil jsem se do remasteringu a s hrůzou zjistil, na co (a taky jak!) jsme tenkrát pořizovali obrázkové vzpomínky. Maximum možné jsem se pokusil z fotek vytáhnout. A posuďte sami, zda se snaha neminula účinkem. Akce samotná je pak dobrým vzorkem mého psaní. Od počáteční potřeby (nutnosti) po postupnou radost ze psaní. Docela se těším na další zaprášené kousky. Zippovi jsem ODS chtěl dát k vánocům, aby třeba taky zatlačil nostalgickou slzu dojetí:-)
      Končí rok 2013 a tak jsem si sentinelně bilancoval. Celý předchozí týden jsem pobýval (samozřejmě pracovně:-) v Olmíku a určitě by výsledek sentilnění vypadal zcela jinak, kdybych tam nebyl. Někdy holt stačí pokecat jednou, jindy ani týden (či roky) nestačí. Věřte, že mne celý rok bavil a všem, kteří se dočetli až sem přeji pohodový rok 2014. Třeba se někde i uvidíme. Uvědomte si, že freedland je opravdu unikátní dlouhodobý projekt. Takže na mne nezkoušejte příště kecy ve stylu, že: "medvěde, konečně funguješ!"

15.12.2013
A propos, možná zbytečně připomínám, ale: Thájmsy mají profil i na facebooku. Tam řadím všechny novinky a třeba i oldschool ihned po vydání.
medvěd:-)

Připravujeme?

Novinka

Vinné Popice
(především) pátek 20. září

Popice. Obec na deseti čtverečních kilometrech, kam se vměstná dneska tisícovka lidí. U hlavní železniční trati a přesto trochu mimo. Zvlněné okolí nedosahuje vysokohorského charakteru Modrých hor (jasan, vtip:-) a není tak malebné. Místné "Stodolní" je rozkopaná a nevlídná. Na starých betonových pražcích. Navíc krátká. Mnoho zarostlých a pustých sklepů je občas vystřídáno perníkovým vkusem jižní Moravy a jen málokde najdete to pravé ořechové. Vídrholec uprostřed jižní Moravy s nezaměnitelným výhledem na Pálavu. A pak zázrak přírody šetrně vybraný mistrnou rukou Jitule (už teď mne svrbí za krkem:-) Vinařství Málek. Vína (obvykle suchá) s přívlstkem a navíc místní klasika. S jednou nečekanou a fantastickou výjimkou: Ryzlink rýnský červený. Víno, které mi vážně vzalo dech...

      Nebydleli jsme však u Málků. Prý je smolař a chodí pro dotace pozdě. Takže ubytování nestojí. Škoda. Takhle bydlíme v podstatě v nádražce (však jsem psal, že tady mají pótrať, ne?:-) v ubytování, které funguje tak nějak napůl. Spolehlivostí i čistotou. Za tři kila už jsem bydlel jinde v luxusu. Inu, znovu jižní Morava. Ale vězte, že dneska haním vážně naposledy. Přítomnost nádraží a (naštěstí) uzavřené zahrádky nádražky je dobrým vtipem.
      Dojeli jsme sem ve dvou automobilových vozech. Celá cesta probíhala standardně a vlastně mne mrzelo, že jen Zuzka nevěřila, že v eMtrojce jsme byli pouze na oběd. Naopak Dusalce se od loňské Vrbice svěřím kdykoli do péče i kdyby zrovna přijel s žebřiňákem. Dávno přesvědčil a já uvěřil. Stejně tak ve stav našich dálnic, který už je spíše k smutku.
      Ubytovali jsme se, Peťan přelouskal všechny přítomné televizní programy, Květa rozdělila kompetence a prověřila stav všeho, abychom vyrazili na obchůzku. Jindy už čas totiž na Popice nebude. Jitulin program je totiž krutě nabit! :-)
      Popice? Už jsem je popsal na začátku. Takže jsme je obešli, nafotili Perníkový sklep i luxusní magický západ slunce, ustál jsem Dusalkovy keco o ženění, abychom vyrazili k mistru Málkovi. Počáteční kartáč u dveří a důrazná žádost o vyčeštění (jejich) bahna mne sice zchladilo, stejně jako pouťové osvětlení sklepa. Ale pak přišlo na to, co jsme tady všichni očekávali: VZORKY!

Dusalka už snad konečně pochopil, že pozdní sběr jako přívlastek neznamená, že víno bylo sbíráno po setmění, ale i tak nám do mistra Málka slušně šil, aby oba si dva sedli do noty. My ostatní degistátoři si užívali skvělých vín a každý si našel svého favorita. I poseděli jsme. Do dlouho. Vlastně mne jen mrzí, že Květa mne a Peťana podezírala, že jsme přišli ze sklepa později jen proto, že jsme zašli na pivo. Ošklivá pomluva! Zaprvé nebylo kam a zadruhé s mistrem Málkem jsme ještě dlouho vykládali při pohledu na Pálavu...

10. říjen 2013
medvěd:-)

final countdown

2013? workoholický nářez životem

Třináctky se nebojím. A nebál jsem se ani na jejím začátku. Byl jsem nabit pozitivem předchozího roku a povětšinou se na něm vezl i dále. Byť bylo třeba některé lidi vyměnit. Přirozený cyklus, který na mne občas přichází. Takové je holt mé defaultní nastavení:-) Třináctky jsem se nebál, i když jsem se během roku převlékl především do jedenáctky. Ale toho si asi všiml každý:-) Thájmsů mnoho nevyšlo, byť start byl famózní. Ale chuť psát byla vystřídána chutí zažít něco nového. Takže když už jsem začal psát, šlo především o psychoterapii. Změnil se design stránek (zpět k vemenům, jak by řekl Nadporučík:-) a hodně jsem fotil. Až moc. Ostatně lze posoudit všude kolem...

      ... Především! Naučit se správně simulovat byla výzva. A povedlo se. Jsem betatestér! Znalostně jsem se posunul o pořádný kuskus dále a zřejmě nikdo jiný neumí v naší továrně kvalitněji simulovat nežli já. Takže u mne vládne příjemná pracovní spokojenost. Občasné přirozené srážky s pitomcem mne už nerozháží. Rozhodně ne tak, jako v minulosti. Umím se bránit. V ostatním mocně pomáhá věk a zkušenost:-)
      Ano, táhne mi na čtyřicet. Ještě měsíc a čtvrtý křížek se pro mne stane samozřejmostí. Při letošním sčotu jsem se třeba zamyslel, zda bych vyměnil současný věk a palici (tedy s tím, co tam časem omylem naskákalo:-) za mládí. A? Ani náhodou! Jsem spokojen s tím, jak se cítím a jak konám. Mládí bylo fajn, ale dělal bych urkitě stejné chyby. Nic pro mne.
      Proč chyby? Protože jsem třeba výrazně obměnil skladbu lidí kolem sebe. Obrovsky se mi zvětšil časoprostor dopředu i dozadu. A když vezmu své cyklistické přátele, zjišťuji (třeba:-), že i v padesátce lze sportovat a zachovat si velmi dětskou svěží hlavu (pochvala!) se slušnou fyzičkou. Takže se rozhodně dalších let nebojím a naopak se do nich těším.
      Stejně tak, jako se těším společnosti lidí výrazně mladších. I tady nacházím spoustu životní inspirace. Učím se spolehlivosti (celkem v klidu), toleranci (tady je to se mnou horší) a zároveň si zachovávám mladý náhled na svět. Jasan, občas moralizuji, ale v téhle bandě se vždycky najde včas někdo, kdo řekne: Hovnajs! A taky je na co občas koukat:-)
      Sport? No jasan! Nové kolo MrX, 9200 kilometrů, snad několik stovek kilometrů na novém LISTÍ a opravdu výrazné zlepšení v obou disciplínách. Vždycky jsem říkal, že jsem jezdit uměl. Jen mi nějakým omylem chyběl ten správný sportovní hardware:-)
      Škola života 2013? Slušná. Čtyři přejetí psi, z toho polovina natvrdo, jedna smrt (detvan:-) live při práci pod vlakem. Nějaká ta pomoc (zcela skromně) a mnoho lidí, kteří mne motivují a kterým naslouchám. Slušná nálož, která mne tu více inspiruje, tu zoceluje. I když na svůj vkus (a předsevzetí) i já občas moc moralizuju. Snad to ve většině případů bylo k dobru:-)
      2013? Nejkratší rok mého života. Jedu naplno! V práci, ve sportu, setkávání, ve čtení, v psaní, v chlastání (ne, fakt mi to, Pony, nic nedělá...), ve skutcích a obvykle i ve spánku. Poslouchám podstatněji řeči svého těla. Držím se většinou jeho rad. Fičák, kterým jsem sjížděl celý rok, mne zároveň udržoval v dobré psychické kondici. Řekl bych jedné z nejlepších v historii. Bránil v mnohých srážkách s blbci a hnidopišení v sobě samotném:-)
      Předsevzetí? Svištět stejným tempem bez karamobolů. Vyhnout se pokud možno všem nehodám z vlastní blbosti. Fyzických i psychických. Být dobrým kamarádem a mít více pochopení (boj s minulostí je fakt blbej) pro jiné, i když si myslím, že chyba byla právě na druhé straně. A pak jet v roce 2015 konečně do Amíkova! Ne, to vážně není překlep! Do dubna/května 2015 mám už jasně naplánován pracovní program a tam se dva amíkovské týdny bohužel nevlezou. Budu potřebovat častější resety. Simulace je hodně náročná:-)

15.12.2013
medvěd:-)

(-: freedlandský oldschool :-)

O.D.S.98
aneb Okolo demokratického Slovenska (holou hlavou vzhůru!)

Čože?

Za zkratkou ODS 98 se skrývá naše poslední velká společná cyklistická dovolená se Zippem. Zkratka samotná parafrázuje naši volbu před (po akci) nadcházejícími parlamentními volbami v České republice. I když její doslovný překlad pro tuto příležitost je upraven: Okolo Demokratického Slovenska. (Jak asi všichni víte, tenkrát se držel u vesla slovenské vlády jistý boxer Vlado a tak s demokracií na Slovesnku tenkrát nebylo zrovna nejrůžovější.) Podtitul naší akce zněl: Holou hlavu vzhůru, což byla opět parafráze předvolebního hesla jedné (též) české politické strany. Přívlastek "Holou" jsme si dodali ovšem sami, poáč tak naše hlavy před odjezdem na Slovensko skutečně vypadaly. O všem s akcí spojeném a o mnohem dalším se dočtete v následující tabulce, která obsahuje itinerář trasy a také odkazy do jednotlivých dnů. Přejeme příjemné počtení... P.S.: Stránky byly poprvé nově přeuspořádány 4. srpna 2001 v Kunčicích, což byl velmi dusný den (co se týče počasí) a tak jediným místem, kde se dalo v takovém počasí přežít, je klimatizovaný sál SSZ - ETB. Druhá revize přišla patnáct let po akci samotné. Nikoli v práci, ale v zázemí blakánského Přístavu. U jeho krnbu a v příjemné atmosféře. V době, kdy ze vzpomínek zbývají pouhé střípky. Napadá mne, že jsme si tenkrát žili rychle a intenzivně. Tuším:-)

Kompletní itinerář trasy:

28.11.2013 (remastering)
medvěd:-)

letem listopadem

Lysá, Olomouc a drsný Sviňákov

D2 pod K1, jak by řekl Jennyk. Co to? Prodlouženě lze říci snad: Domov2 pod K1. K1 už však nelze nijak prodloužit. K1 je totiž nejvyšší vrchol rozsáhlého krmelínského masivu s betonovým "stonechenge" a přečerpávací nádrží pitné vody na vrcholu:-) Mimochodem, právě proto v Himalájích mají až K2. Jednoduše K1 byla už v době výběru názvu dávno zabrána. Přišli pozdě:-) Tak tedy D2 pod K1. Ideální místo. Syčák na stole, komp přede mnou a myšlenky v hlavě akorát setříděné akorát k hodnocení předposledního měsíce roku 2013. Jaký byl letošní listopad?

      Začnu od konce, poáč ten je na stránkách nejvíce vidět. Ano, nastala po nějaké době změna designu. Změnu původního neučesaného, divného a nemoderního xichtu jsem si vytrénoval (toužíc po návratech do minulosti:-) nejdříve na akci ODS98. Cyklistický trip "Holou hlavou vzhůru" Slovenskem ležel ladem před deset let na stále ještě původním medvědwebu a po patnácti letech se mi jednoduše chtělo v nastalých sychravých dnech (spíše večerech) nostalgicky zavzpomínat. A troštičku prověřit vlastní paměť. Taky to máte? A? Přesně podle hesla: Hodně zážitků, málo vzpomínek:-) Původní plán překopat dvě kapitoly za den jsem zdaleka překonal a za tři dny bylo všech patnáct kapitol (včetně nového komentáře) hotových. Mákl jsem si:-) Ale nejen vzpomínkami jsem žil. Také i úpravou javascriptů, kaskád a vizuálu stránky jako takové vůbec. Výsledek vidíte sami. Návrat původních diářových barviček snad oceníte. Jediné, co jsem neměnil, je navigace. Je prostě dokonalá:-) No jasně, pýcha předchází iPad. Jenže zatím mne nic lepšího nenapadá. Úpravy akcí vyvolané přišly do příslušného roku diáře a tak vlastně zůstává jen rok 1999 takový divný nedodělaný.
      A teď zpátky do kalendáře na začátek měsíce. Je totiž proč. Hned prvního listopadu jsem viděl na vlastní oči (fuj, to je profláklý pojem:-) reakci člověka, jehož identita na facebooku vznikla jako iniciativa někoho úplně jiného. Takže vlastně falešný profil, který si žil poměrně dlouho vlastním životem. Pravidelně doplňován, pravidelně aktualizován. A? Chytili jsme se snad úplně všichni. Po týdnech laškování došlo právě v pátek 1. listopadu při lahvi Horce a Tatrčaje72vol... k pokusu o předání předpokládanému majiteli, který vlastně dosud ani netušil, proč by facebook měl mít. Seznamovali jsme jej pomalu a opatrně s funkcemi. Během večera Dusalkovi postupně docházelo, čeho byl vlastně svědkem a jak jednoduché je vstoupit do Matrixu. Veselý večer. A protože autor vtípku se předání přihlašovacích údajů účastnit nemohl, předání přístupového hesla proběhlo velmi vtipným způsobem, kdy Aleš přecenil nám své síly a poněkud podcenil naše uvažování. Věru, maximálně povedená taškařice a jasný prásk těch, kteří četli Máchův Máj jen povinně:-)
      V následujícím pracovním týdnu jsem pochopil, že nebude již nikdy jindy šance (v tomhle roce, pochopitelně) dorazit kýženou cyklistickou devítitisícovku. Chybělo mi trapných necelých dvě stě kilometrů. S mírnou rezervou jsem ji skutečně dorazil. Byl čas! Samozřejmě jsem se už do žádných velkých akcí nepouštěl. Přeci jen, listopad byl klasicky pošmourný a tma je brzy. Takže zbylo jen ukecat Hodžu, že jednoduše zachová (musí!) otvíračku od čtvrté hodiny. Ve tmě mne tady totiž na kole jen těžko někdy dostane:-)
      O příchozím víkendu jsem měl jasný plán. Teda co já, především Pivko. Byť jsem nebyl dlouho přesvědčen (ani pár dní před akcí), že se mi chce vlakový výjezd vůbec podniknout, vyrazili jsme. Po tradiční trase Ostrava - (tentokrát paštikářem) - Pardubice - (klasika jýdelák) - Brnisko nad Svratkou - (R jako RETRO - supersity koženkové království) - Ostrava. Ano, klasický Tour de koridor. Jen jsme s radostí sobě vlastní vyměnili nevyzrálého Vendelína za (z úplně jiné kapitoly - viz Bamberg:-) Skoťáka. A to v brněnské menopauze:-) Celou akci jsme odjeli vlastně jen ve dvou. Bylo třeba, poáč věcí na vykládání bylo větší než malé množství... A jak to dopadlo? Klasicky. Vzali se:-)
      Na státní svátek mne kouslo (zbývající sportovní) svědomí a vyrazil jsem znovu do terénu. Tentokrát na Lysou horu. Pěšky, po svých, z freedlandu via (ještě zavřené, poáč velmi brzy) Veličky a Lukšinec. Počasí vynikající, výhledy nad inverzí přesně jak bylo třeba a výkonnost stále famózní. I když... Jak jsem viděl stovky šílenců běžících z Ostravice (kam už jsem naštěstí klesal) nahoru do už tak beznadějně přeplněného Šantánu, sklízeli můj obdiv. V poledne jsem si dal v Beskydském pivovárku sváteční 17° speciál a obdivoval dva husté bykery, kteří jich zvládli rovnou pět... No co, no. Zřejmě dobrej oddíl KoprDrtičů:-)
      Lysá byla příjemným bombónkem před fakt drsným týdnem. Zažil jsem nejhustší, nejdrsnější a nejnáročnější týden své dosavadní pracovní kariéry. Dvě noční obden, trocha pracovního stresu (první mne doslova točí, v druhém případě jsem ve svém živlu) a hromada odvedené práce na jejímž konci jsme s úspěchem překlopili Sviňákov do nové verze software (a také hardware). Takže celý týden utekl tak brutálně, že sobotu jsem si dal čistě pyžamkovou, abych nabral sil do neděle čistě deskové a Dr. Ápalí. Jsme sice jediní, kdo chodí hrát společenské hry do náleven, ale obsluha má pochopení a ví. Luxusní záležitost!
      Málem bych úplně zapomněl! Součástí deskových her tentokrát byla předvánoční Olomouc. Krásně osvětlené náměstí a k tomu koncertíky. Třeba: "Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veseló..." A bylo veselo! Moc fajn a příjemně. Malý skromný pán u piána s doprovodnou kapelou rozproudil celé olomoucké Horní náměstí. Moc moc fajn zážitek.

A jsme vlastně na konci měsíce. A na začátku jeho popisu. Počasí se podzimně vytunilo a chuť na sportování "outdoor" mne přešla. Tak aspoň občasný a pravidelný indoor. A nemyslím zrovna hospodskou kryglistiku...

4.12.2013  medvěd:-)

A konec roku před deseti lety? Jedna velká hlína:

      V říjnu pak nestíhám už vůbec nic. Zabývám se opět myšlenkou s ukončením vydávání Thájmsů i vzhledem k blížící se velké změně v zaměstnání. V paměti mi ještě dlouho zůstane návšteva Třemblatu, kam jsme vlastně ani nedojeli, poáč jsme s Ferencem měli slušný crashtík.
      A jako obvykle u mých plánů vše dopadá úplně jinak! Thájmsy sice skutečně nevyjdou plné dva měsíce, ale zřejmě i proto, že bylo třeba nabrat nějaký ten materiál. Tím se nakonec staly v listopadu dvě akce. Tou první byla návštěva Lukase na Kladně a Stodolní, kdy jeho oblíbený tým dostal od Medvědů pořádný klepec, s Lukasem jsme dokonce ještě stačili zajet do Žiliny, a tou druhou akcí byl Litvínov, Teplice, respektive naše hokejová návštěva a zároveň posezení s Roudničáky v Teplicích.
      To už tady máme prosinec, a v něm se uskutečnilo několik akcí. Jednak Dana se Zippem uspořádali Mikuláše u sebe doma, leč jak to tak bývá, o akci se nic nedovíte, poáč asi nikdo nic nenapíše. Těsně před Vánoci si naposledy zajedu volně do Rakouska a Švajcu (a taky jsem si zajel), no a pak už se budu těšit na Silvestrovskou Pecku! Konec roku se blíží! 25. jsme zašli se sestrou na Velký Javorník a do Štramberku (asi mi těch 25km ještě dlouho nezapomene) a následná túrka na Lysou horu 28.už pak byla vlastně jen příjemnou selankou. Jen Dana od té doby nemůže ani vidět Lysou horu - byla mlha;-)