FREE´D´LAND 99
15. až 17. října

Dostal se nám do rukou ohmataný deníček jednoho nejmenovaného účastníka freedlandu´99, ve kterém popisuje svou návštěvu akce poměrně podrobně. Přečetli jsme si příslušnou pasáž a zjistili, že ji lze bez jakýchkoliv úprav publikovat. Naše paměť je poměrně řidká a tak jsme velmi rádi za ty dary. Děkujeme Fünfovi za poskytnutí podkladů. Tedy mého deníku. -md- - část I. - (předakční, rodinná) Ostrava, páteční odpoledne:       Když je člověk časově stresován (a úplně zbytečně), je nejlepší si sednout, dát si kafe a třeba psát. A to se mi fšechno právě stalo.       Včera jsem přijel z práce domů ještě na kole. Pak už pro mne přijel tatínek a jeli jsme do Poruby. Tam jsem tatínka vyměnil za maminku a jedeme na zahradu. Tatínek už je týden zdravotně řidký a schudl nám o 6 kilo. Těžká síla! S maminkou jsme posbírali zbytky jablíček, zašli do Club for you na pstruha (abychom tatínkovi nedělali zbytečně chutě) a pak už fijá s jabkama do tatínkovy nové garáže v zátopové oblasti u chemičky, a domů (k našim) na majora Zemana. Po něm jdu spát (odpadávám). Vstávám vyspán po deseti hodinách, balím se. Tatínka odvážím do banky. Silniční ucpanina a chování řidičů mne lehce vytáčí. Připadá mi, že ve Městě neomezených možností je taky husto, ale lidi jsou ohleduplnější a doprava nestojí. Navštěvuji nový budvarový domček, který je od hlavy až k patě ve značkových barvách a tak to má být. Vevnitř příjemná slečna Monika. Dojednávám suda a pípu. K tomu dostávám tričko. Platím a odcházím totálně spokojen. Vlastně odjíždím do Kauflandu. Příprava na přípravu: soja, pes, ptáci atd. V poledne dojíždím domů a konečně ze mne padá stres. "V klidu, vždyť nemáš kam spěchat!" Jo to se lehce řekne, ale nejde to. Co už. Tak si dám ještě polévku a pofičím. Hlavně ppoommaalluu. - část II. - (páteční) tamtéž, ex-post, středa       Cestou do Frýdlantu jsem se stavil do práce pro nástupištní jízdní řády, poáč jsou to ideální plochy na společenské hry. Po té už po staré cestě přes Vratimov rovnou na opevněný areál ČD.       Dorazil jsem po druhé hodině. Vendelín mne opět pobavil. Kdyby zavolal o půl hoďky dříve, mohl jet autem. No nic. Hned po příjezdu se mi ale vůbec do ničeho nechce. Aspoň dávám vařit soju a rozkládám aparaturu. Vendelín je tu první. Posílám jej nakoupit a následně škrábat brambory. To už přijíždí Bobo. Ten dostává za úkol rozdělit povlečení (což nějak Kačenka nestihla). Jsem velice překvapen jeho výkonem. Bobovým.       Další sled příjezdů je asi zbytečné popisovat. To za prvé. A za druhé už jsem to přestal vnímat. (bez komentáře) Nemilým překvapením byl nepříjezd Lenči a Pepina. Naopak překvapila Monča.       U Volejníčků se projevila totální neschopnost zjistit si, co kam jede. Snad stačí jen popis trasy: Brno-Olomouc(!!!)-Šumperk-Olomouc-Valmez-freedland. Dobrý, ne?       Páteční zábava se vyvíjela naprosto spontánně. DJ Vlado hrál dobře, kvalitně a dlouho. Zklamalo jen pivo, které došlo kolem půlnoci. Spát se šlo i tak až nad ránem a to v tomto zasedacím pořádku: - zaspávací pořádek - Bouda č.2 Bouda č.3 Bouda č.4 Bouda č.5 Bouda č.7 "Chlumecká" no name nou nejm Slovenská ambasáda ČD+SPT+AK+Starmon Čárlí, Kačenka (naše), Konvísek, Dita, Dan, Mirka Sršeň, Pšenda, Ivanka Bobo, Zipp, Monča, LeV, Manťas Fünf, Skippy, -md- Ali, Vlado, Pafča, Jana, Lukas Vendelín, Skoumal, Kufberek, Marčella, Vaček - část III. - (sobotní)       Dopoledne bylo velmi krátké. Vstávání průběžné. Několika mála šťastlivcům se podařilo vyrazit za nákupy do centra města. Hlavně pivo bylo na večer velmi důležité!       Po poledni se nám osazenstvo rozdělilo do několika skupin:       - A: sekce prudce turistická (Ráztoka-Radhošť-Pustevny-Ráztoka), ve které byli: LeV, Dita, Kačenka (naše), Konvi, Dan, Míra, Pšenda, Čárlí a -md-, přičemž Dan a Míra vytvořili ještě podskupinu 2A, kterážto vynechala Pustevny,       - B: sekce houbařská (Podolánky), ve které byli: Vlado, Ali, Bláhovci a ???       - C: sekce lehce turistická (okolí Frýdlantu), ve které byli: Kufberek, Marčella, Skoumí a Vaček.       - D: hospodská sekce (průběžně buzený zbytek). - část IV. - (A+A2)       Už o půl jedné odpoledne vyhlašuji přípravu na přípravu a v jednu odjezd. Dva auta (Corsa+felicie blue) odjíždějí přes Čeladnou a Kunčice do Trojanovic k hospodě U Kociána, kde parkujeme. Počasí nám neslibuje nic příjemného. Kopce jsou v mracích. Občas prdolí. Ale to nás drsňáky přece nerozháže!       K výstupu na Radhošť volíme velmi volné tempo a to po zelené značce. Cesta stoupá slušně. Dojem nám kazí jen čtyři projíždějící motorky. Po značce? To je vrchol! Ani zdaleka. Do toho nám ještě něco málo chybí. Pod hřebenem začíná sněžit a to je něco pro Čárlího. Zvedá se mu nálada o tisíc procent.       Na hřebeni jsme se roztrhli na dvě skupiny. Je zima, sněží a nevidíme na krok. Dlouho se na vrcholu nezdržujeme a jdeme rovnou do hotelu. A v tom proti nám běží člověk. Dan je šťasten, že nás našel. Doběhne ke kapli a pak k nám na něco teplého.       Hotel je příjemné překvapení. Trochu dráž, ale kdo by tady v horách čekal lidovku, že? Za to mají slušný výběr. Na našich stolech vidím smažáky, kyselicu, bryndzového halušku. Samé dobroty. K tomu nějaké ty čaje a kafíčka. Přišli jsme později, ale jsou i tací, kteří neviděli kapli, tak někteří ještě můžeme posedět. LeV platí kartou a pak už vyrážíme. Dan s Mírou (sekce A2) jdou stejnou cestou dolů, kterou jsme přišli. Ostatní na Pustevny. S Lenkou nasazujeme tempo a máme čas poklábosit o samotě.       S ostatními se scházíme u Radegastu. Takřka všichni obcházíme sochu s třemi přáníčky. (pamatuje si je dnes ještě někdo?) Pak už jen ilustrační foto a padadáme k Pustevnám. Na Cyrilce ještě fšem ukazuji a popisuji fiktivní hory kolem. Co by bylo, kdyby bylo vidět.       Na Pustevnách marně sháníme turistické známky. Fšichni jsme nadšeni rekonstruovanou chatou Libušín. Dobře se v ní sedí a hodně špatně odchází, i když vidíme, že se začíná slušně stmívat. Dolů padáme kolem bývalé lanovky. To je po hlavní sjezdovce. Cesta byla mokrá, místy ještě mokřejší, ale přežili jsme bez úhony. Tedy skoro. LeV měl dvakrát problém. Dole pod lanovkou je už úplná tma. Po asfaltu docházíme k autům a okamžitě odjíždíme na základnu. - část V. - (A+B+C)       Opět fšichni a spolu. B+C sekci je třeba vyjádřit pochvalu, poáč neváhali a po brzkém příchodu pekli. A kuřata byla skvělá! Společně papáme a odpočíváme.       Přesně ve 21:30 zahajuji Člověče, nezlob se 16PRO. Cen je dost:       - "ČRo1-Radiožurnál trikot" pro vítěze,       - "Noční proud trikot" pro nejproduktivnějšího hráče,       - "Rozhlasový cup" pro nejvíce vyhazovaného hráče.       Zákulisním lobingem, úmluvami a pošpiňováním se podařilo, že vítězem se stal sponzor Skippy, který věnoval svou cenu poslednímu hráči, to je Marčelle. Nejproduktivnějším hráčem byla LeV, poáč Čárlí (jakožto první kandidát) brzy opustil hernu za výkřiku: "Seru vám na to! Tohle už NIKDY nebudu hrát!!!" Nejvyhazovanějším hráčem byl Kufberek, čímž rodinný klan fakticky posbíral ponejvíce cen. Konec hry nastal po osmi hodinách o půl šesté ráno. V ten okamžik vešel vítěz s první figurkou do chlívku! Na to jsme ještě hodinku vykládali a pak postupně upadali do svých pelíšků. - část VI. - (nedělní)       Jako vždy. Nemám odjezdové neděle rád. Postupně uklízíme, balíme a odjíždíme. Loučení je z toho fšeho snad nejhorší. Ve dvě zamykáme středisko a odjíždíme s Volejníčkama a Vendelínem do Ótravy. Škoda bylo sojového psa, který přes noc z pátku na sobotu zkvasil a půlku jsme vyhodili. Kuřecí nášup se vyhodil, poáč jej nikdo pro změnu nejedl. Škoda. Doma mi Volejníčci pomohli fše vynést a uklidit do sluje (díky!), dali jsme kafe, odvezl jsem je do Sviňákova na vlak.       ... a další víkend nám pěkně uběhl! Líbil se mi a doufám, že i ostatním. ***** Zpátky nahoru