<<< TRUTNOV 2000 >>> | |
---|---|
W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í chatAkce roku 2000Náš diář |
17. až 21. srpna
- čtvrtek -- Schůze v Lučicích -
Charlie se svým tatíkem zrovna dorazili domů z práce po mém příjezdu. Mezitím, co pášu hygienu, Charlie balí věci na zítřek, abychom se nemuseli zdržovat ráno. Chvíli po sedmé vyrážíme na schůzi do Lučic. Musíme zkratkou, poáč časově nestíháme. Aspoň si to Charlie myslí. Chlumečáci mají pěkný čtvrteční zvyk čekat na sebe na náměstí a společně na kolech dojet do hospody. Leč dnes holt nestíháme. I tak jsme s Charliem v Lučicích první. Postupem času se nás na jednu chvíli sejde dokonce patnáct! - pátek -- THC expres Chlumec / Trutnov -
Jo tak, přátelé, takovou atmošku ve vlaku pamatuju! Před šesti lety při jízdě na Pink Floydy do MNM. (Tenkrát vlastně ještě Praha) Jen jsem už skutečně nečekal, že by se mělo něco podobného někdy opakovat. Před devátou hodinou jsme se sešli v pěti lidech (Konvísek, Charlie, Vaničky a já) na nádraží v dychtivém očekávání vlaku. Charlie povídá: "Jsem zvědav, pojedeme-li po mém nebo mi České dráhy skrz tebe budou chtít dokázat, že umí." A po chvíli povídá dále: "Ááá, po mém! Máme dvacet minut hned na začátku!" - A teď už trochu jinak -
- Jaký festival byl? -
Všude kolem psali, že "Open air". Otevřený byl skutečně lidem všech možných vyznání, názorů, myšlenek, umění, aniž by docházelo k zbytečným třenicím. Otevřený byl i sluníčku, které nás vyjma jediné letní bouřky stále vypražovalo. Hlavní festivalové dění se odehrávalo v areálu letního kina "Na Bojišti", u kterého byly k dispozici ještě další dvě scény, z nichž ta taneční byla celkem nepříjemně nasměrována hned u nocležiště, takže to známé tuc-tuc, dum-dum bylo všudypřítomné. Nešťastným byl ještě monopol Krušovic, který naštěstí porušovali prodejci mimo areál. A tím výčet negativních věcí končí. Dál už jen samá pozitiva a životní jistoty. - Samotáři aneb Jak jsem je ne/viděl já -
Medvěd toho stihnul celkem dost. V rámci definitivního rozchodu (???) vztahu-nevztahu s LeV, což pro něj byla změna nemalá, nechal se odbarvit na blond. Jak říká Fünf: "Není to medvěd, je to ľadový medvedík." Může být. Užil si většinu popsaných koncertů, vypil 57 piv, koupil festivalové tričko na památku. Dobře pokecal v podstatě s každým, udobřil se se LVem. Příjemným překvapením byla chvilková sobotně-nedělní festivalová známost, kterou pak, blbec, vyměnil za hulení s Manťasem. Po zásahu vodním dělem utopil svůj báječný mobil a tím i svou víru v zázrak techniky. Rád po dlouhé době viděl Čepáka.
O Charliem velice rád napíšu. Ani se, chudák, nestačil pořádně rozkoukat v práci po masňácké dovolené v Chorvatsku a opět se urval pryč do volnosti. V pátek byl totálně nadržen na ženské a sbalil si údajně šestnáctiletou Evu. Kromě toho byl ale kouzelně vlezlý kdykoliv a na kteroukoliv, ve které viděl třeba jen potencionální roštěnku. Evička jej v pátek v noci obrala o sandále výměnou za lodičky, které Charliemu pochopitelně "padly." Jak byl rád, že se s nimi v sobotu opět sešel! Užíval si festivalu plnými doušky a kromě limitovaného žlutého festivalového trika přikoupil i kalhoty a košili. Jako správný solitér si i on užíval především ty své koncerty a nebý nedělněpodvečerního telefonátu s Kačenkou, byl by snad v pohodě dodnes.
Zipp byl zdánlivě v pohodě. Leč v pohodě nebyl. Jsa v pohotovosti, držel se od alkoholu dále. Stejně tak i od lidí. Snažil se i přesto festival užít a snad se mu to i povedlo. Zhodnotil bych jej: tajemný Zipp. Sice jsme spolu stačili hodit poměrně dlouhou řeč, leč většinou jsem hovořil já. Prý i on chtěl mluvit, jenže jsem byl pořád zhulenej nebo ožralej a nepustil jsem jej ke slovu. Zippe, promiň!
Konvísek je dnes už klasický pohodář. Ježíš, toho člověka fakt žeru! Byl, pravda, trošku nesvůj z přítomnosti Vaniček, leč ty stejně úspěšně splynuly s davem a ten je k nám jen občas vypustil v nějakém malém výjevu. Ač jsem znal důvody obou soutěžících stran, nechtěl bych být soudcem. Konvísek si koncertů taky užíval, jen mi přišlo, že byl hodně sám. Potkávali jsme se jen málo a když byla konečně příležitost k vykládání, vykládal jsem zase jenom já, což mne v případě Konvíska štve. A to jsme se ke všemu v neděli ani pořádně nerozloučili!
S Manťasem jsme se zprvu hodně míjeli, abychom se nakonec našli a pořádně poklábosili, popili a zahulili. Nebyl na festivalu zrovna "in" hlavně vinou vytíženosti v práci. Místy si připadal, že byl uměle vysazen na neznámé planetě, ale po půlnoci v sobotu byl už takový, jak jej všichni známe. Pražský Výběr jsme společně ignorovali v Gambrinusím stanu a dobře jsme udělali. Tři hodiny jsme se viděli a pak už vůbec.
LVíče přijela na festival zřejmě s tím, že mne bude ignorovat. Tomu říkám výzva! V sobotu jsme naše problémy nakousli jen zlehka, čímž se proti mě zatvrdila ještě více. Přes noc přemýšlela (Šikovná holka!) a v neděli tříhodinovým rozhovorem Nad Bojištěm jsme se konečně dořešili. Z těchto důvodů jsme se během prvních dvou dnů slušně míjeli a tak si snad Lenča festival užila: "Noc ze soboty na neděli? Nebyl jsi, Medvěde, se mnou. Lepší to být nemohlo!" ...
Fünf podle svých slov měl nejdříve přijet, pak zase ne, pak... Však známe jeho rozhodnost. Nakonec přijel v sobotu večer i s Čepákem na Pražský Výběr. Měli to, chudáci, ještě za plné vstupné a k tomu si vybrali takový debakl! Ale hádám, že atmosféru festivalu stačil užít. Stává se z něj konečně pohodář a to je jen a jen dobře. (md:-o)
Čepák byl milým překvapením. Viděl jsem jej po více než dvou letech. Podařilo se nám sednout a kvalitně poklábosit mimo areál, totiž přímo v centru. Neděle byla holt naše. Je stále stejný introvert - pohodář.
Vaničky tedy Monika a Petra s námi jely na festival, aby s námi nakonec byly a nebyly. Moniku jsem ani neznal a Petra je na nás prý slušně naštvaná. Naštěstí měly obě na festivalu spousty známých, takže o nudě nemůžou urkitě hovořit. Míjeli jsme se.
Teď mám neodbytný pocit, že jsem na někoho zapomněl. Kdyby snad jo, tak se omlouvám. Jinak patří můj dík všem přítomným pařmenům. Udělali jsme společně vynikající atmošku! |
Poslední aktualizace: |
|