Pecka 2005
od pátku 12. srpna

     Nazdarek lidi! Clovek mini, zivot meni a tak z technickych duvodu vse bude jinak. O obrazky a ani moje "kecy" neprijdete, prvni varka je tady.

Prvni dva dny

Na koupalisti v Chlumci nas cekal Šrumec2005, mistni odvar(z) letniho hudebniho festivalu, a slusna banda Chlumečáků. Skousli jsme jedno, slusnou kapelu teenageru a-la jukebox a odjizdime se zcivilizovat domu, abychom se vratili, uz pesky, zpatky na Vyhoukanou Sovu, jejimz vrcholem byla Zubata v mnohem lepsim podani nez od Vyberu. Koukat jsme meli taky na co, vykladalo se perfektne a nakonec jsme v posteli skoncili ve tri. Teda ja o neco drive, poáč Charlie mel jeste nejakou praci v mistnim baru. sobota itinerar: CHLUMEC NAD CIDLINOU - Kosíčky - Kosice - Babice - Nechanice - Popovice - Třesovice Střezetice - Hejcmanka - Rozběřice - Neděliště - Sendražice - Rodov - Holohlavy - Smiřice - Černožice - Vlkov - Rasožky - Josefov - Rychnovek - Zvole - Doubravice - Česká Skalice - Ratibořice - (udolí Úpy) - Bílý most - Červený most - Zelený most - Havlovice - vyborná Úpice - vytáčecíKončiny - Rtyně v Podkrkonoší - Batňovice - Velké Svatoňovice - MARKOUŠOVICE, 111km       A muzeme se pustit do popisu sobotniho dne. Ted uz je sice pondelni dopoledne, prijemne venku prsi a protoze treti den byvává krizovy, nehodlame nase oře dneska nijak honit. Jdeme dneska proste na pohodu... Ale zpatky k sobote: Vstáváme pomerne pozde a neni se cemu divit, poáč prichod nebyl nad ranem nijak casny. Dopoledne pomahame jeste kolem baraku a na zahrade. V poledne pak konecne vyjizdime. Mame vitr v zadech a pres Kosice prijizdime do Nechanic za 40 minut. Misty nam kola jela i padesat a to jsme jeli rovinatou krajinou. Charlie chtel na uvod casovku na vyhnani permoníků z hlavy tak ji dostal. Na namesti v Nechanicích nas lakaji destniky svou mocnou pritazlivosti G a my davame prvni dve zaslouzena pivka. Prset prestava akorat kdyz dopíjíme to druhe. Dalsi kilometry nam uz tak nejdou, míjíme misto bitvy u Chlumu a pred nami se oteviraji panoramata. Na jednu stranu Krkonose na druhou Orlicky, i Fe-hory jsou videt. K tomu na Hradec miri letka dvouplošníků a to jeste netusime, ze je nevidime naposledy. Mezi Sendražicemi a Rodovem dokonce opoustime asfalt a malebnou krajinu reze kdysi zrejme dulezita cesta k byvalemu nadrazi. Zaciname mit hlad, blizime se k Smiřicím, mapa nam ukazuje hned tri skřížené mece, tak uz si delame chute: "Jidlo? Tak to vam vazne nedoporucuji. Polivka? Taky ne. Tady to jidlo je fakt akorat pro mistni násosky..." Tak takhle hezky nas privitala trosku jednodussi mlada šenkýřka. "Tuhle holku bych chtel fakt zamestnat," povida Charlie a prinasi gecka. Ta jsou v pohode. A kde to jsme? Ve Smiřicích pod prejezdem - Kata Pilníkov. To jeste netusime, ze tuto znaku nevidime naposledy. V obci zkousime jeste Mestskou Dvoranu, jenze te pro zmenu chybi zahradka, tak jeste prohlížíme areal mistniho zamku a rozhodujeme se pro dalsi cestu. S Polabskou cyklotrasou, respektive jejim značením uz mame sve "dobre" zkusenosti, presto se na chvili nechavame svest v Černožicích na spatnou cestu a kousek se vracime. Projizdime uz tak trochu v agonii dalsi dve obce a na zacatku Josefova uz musime zastavit a dat pišingr. Po par stech metrech pak prichazi nase vysvobozeni: restaurace U sadu se zahrádkou a kompresorem (!!) tlačenou Plzničkou. Zaslouzeny rizek prinasi kuchar a ceka pochvalu - zaslouzenou. K jidlu dostavame kino - uz jednou viděný dvouplošník shazuje parasutisty - no parada! Jeste stačíme informovat Markoušovice o pozdnim prijezdu a pres pevnost v Josefove a Lockayovy prejezdy a kolem Úpy jedeme do Ceske Skalice. Cesta je trosku vlnitější nez jsme cekali, ale takove Doubravice byly fakt echt malebne. Pres Tezkou Skalici projizdime jak to jde jen nejrychleji a uz uz se tesime do Babiččina udoli. A to je paradni! Na nase pomery nezvykle cista Úpa (zde dokonce i raftová), mirne blativa, ale reku stale kopirujici cesta, obcas vodopad, studanky... A hlavne sada mostu: nejprve Bily, pak Cerveny - cyklisticky, u Havlovického mlyna Zeleny a nakonec i dreveny zastrešený. Pred Havlovicemi se udoli zase rozevrelo takrka behem chvilky. Fakt parada. Labožíme si. to Úpice nas prekvapila nemile. Takove divnomesto. Na namesti chcipnul pes, vinarnu s Litovlí radeji jakoze nevidime a u hlavni cesty najdeme jedinou hospodu - byvaly hotel Benes - a dnes nas oblibeny retezec Kata. O jidlu si muzeme nechat zdat. Tak Budvar nevalne chuti a jedeme dale - a spatne... Končiny. Tento nazev Charlie proklel. Jsou dvoji, obe stejne daleko od Úpice, pres obe jde stejna zluta znacka a ty nase spravne samozrejme na turisticke směrovce nebyly. Tak tedy jedeme spatne. Opacnym smerem smerem na Rtyni v Podkrkonoší. Coz o to, cesta to byla krasna, ale hodin uz spousta a sil minimalne. Charlie je vytocen, nadava a nam nezbyva nez pres Rtyni zpatky. V Batňovicích nas lakaly hned dve hospudky, v jedne si nas nevsimali, ve druhe byla svatba. Tak nakonec nas zachranuje hostinsky ve Velkych Svatoňovicích. Oproti vete o hotovkach jsou vsechny - za 42, polevka za 12, G10 za 14. Ochota, parada, posileni jedeme do posledniho kopce. Oproti predpokladu, ze kostel musime prece najit, bloudime po Markoušovicích, kopec nas nici a musime nakonec pouzit i mobil. Kostel, fara i Chlumecká chata jsou schovany ve tme a v kopci nad cestou. Nakonec dojizdime z poslednich sil ten neplánovaný 111kilometr. Na chate jsou vsichni i s rodinkami, ve spolecenske mistnosti vsichni sedi a koukaji na video ze svatby a nakonec i my usínáme az ve tri rano... sobota Markoušovice - Pecka itinerar MARKOUŠOVICE - Húra (621m) - Lhota - Poříčí u Trutnova - Voletiny - Zamecký vrch (634m) - Dolni Stare Mesto - Peklo - Vlčice - Třídomí - Pilníkov - Chotěvice - Mostek - Borovnička - Borovnice - PECKA (54km) neděle       Nedelni rano je skvele. Budi nas uz po osme hodine slunicko svitici primo do oken. I presto nam trva cele dopoledne nez vyrazime na cestu. Dekujeme hostitelum a smerujeme na nam uz od vcerejska znamy horni konec Markoušovic. Na jejich konci zacina prvni mile prekvapeni - panoramata na Krkonose a vyhled do udoli Markoušovic. I cervena znacka, ktera nas dovede do Poříčí nema chybu. Cesta je sice znacne krosová a po desti blativa, ale taky skvele adrenalinova, coz muzeme oba dva. Dole v Poříčí nas ceka dalsi dil mostniho festivalu. Tentokrat uz jde konecne o mosty zeleznicni a jeste dokonale překřížené. Fotíme si je a hned za nimi zastavujeme u dvouhospodí. Leva pulka je mexicka restaurace, prava je ceska hospoda. Na jeji zahradce uz sedime a sympaticka šenkýřka nam prinasi dnesni treti pivko a polevku. Obe super. Charliemu se nezamlouvaji mraky a tak radeji platime a jedeme dale. Pres Voletiny stoupáme stale prudčeji ke zřícenině Rechenburku a zjistujeme, ze nam to dnes moc nejede. Charlie jeste resi cestou telefony, ja funím i bez nich. Zřícenina je nakonec zricena natolik, ze neni, a my po kratke kochačce na Cernou horu pokracujeme na horni konec Trutnova pro zmenu krasnym sjezdem. Jen nam prijde prilis kratky a uz jsme dole. Cesta k Pilníkovu utika sama, projizdime kolem velke chatove oblasti a uz prijizdime k Letne - mistni cast Pilníkova. Kdysi evidentne luxusni letni vilky jiz davno ztratily svuj puvodni lesk. Zato velikost samotneho Pilníkova nam vzala dech. Ohromny kostel na namesti, domy s podloubimi, namesti v kopci... No podstatne lepsi zalezitost nez treba Úpice. Jen s hospodami je to horsi - vzdyt jsme v sidle naseho oblibeneho retezce a i zde jeho hospoda spis nefunguje nez funguje. Jedeme tedy dale do Chotěvic. Mistni "motorest" nam nabidnul jen Krákoru, za to Stepanka od Koloušků pridava ke Gecku i skvele utopence, kávičku s maxioplatkem a hlavne usmev. Tady odtud se nam veru chtit nebude. Jenze se zacina stale vice mracit a nam na Pecku chybi jeste tak 20kilometru. Jeste chvili nam cesta k Labi prijemne klesa, jenze od krizovatky hlavnich cest az nad Mostek cesta otravne stoupa. Kdo by rekl, ze je to tak vysoko. Kopec nas nici a radeji ve strachu pred destem pospichame do Borovnice. Cesta je sice stale mirne do kopce, ale nam se stale dari drzet tricitku. Hura, jsme na Mensine! Penzion nas laka, jidlo, pivko i zahradka jsou super. Jenze pocasi nam dovoli jen polevku. A protoze chceme prijet vyjimecne na Pecku susi, neriskujeme a jedeme. Konecne Pecka!       Po prijezdu na Pecku rychle spechame do Charlieho bazenu splachnout ze sebe sul a protoze voda je hodne studena, nevydržíme dlouho. Navecer jsme navstivili tabor, poklábosili s prateli, koukli na nestastneho Babu na MS, dali nejakeho Primatora a slivovičku a jeste pred pulnoci jsme usnuli unavou. flakaci pondeli       Nadpis kapitoly rika vsechno. Rosničky nam predpovedely spatne pocasi, tak jsme naplanovali oddechovy den. Rano jsme se vstavanim vubec nespechali. Dopoledne Charlie stiha zajet jen pro snidani. O vynikajici obed se nam postarali přijezjivší charlieho maminka a teta. My pak odpoledne zajeli na nakupy do Páky, po navratu zaservirovali kola a vecer zasli na budvarek do kempu. Az nejak moc rychle nam ten pohodovy den utekl moc rychle. Ale pohoda to byla... Zitra uz chceme zase vyrazit do terenu, tak snad nam to vyjde. Utery      Pratele, na Pecce je bajecne, koneckoncu jak to byvává a asi az po Trutnove se dostanu ke zbytku, poáč ted nestiham cist Reflex, natoz psat. Tak ted posilam aspon par fotek z poslednich dvou dni a itinerar naseho cyklistickeho putovani... itinerar Kumburk a Bradlec: PECKA - Stupná - Sýkornice - Nová Páka - Brdo - Kumburk - Klepanda - Bradlec - Újezdec - Tužín - Dřevěnice - Stav - U Kostelíčka - hradisko Mokřice - Hřídelec - Lány - Lázně Bělohrad - Prostřední Nová Ves - Horní Nová Ves - Bělá u Pecky - PECKA (56km) Peckovská osmička PECKA - Staňkov - Vidonice - Horní Brusnice - Zvičina - Horní Dechtov - Čertovy hrady - Bílá Třemešná - Dolní Brusnice - Horní Brusnice - Vidonice - PECKA (38km) -md-18.8.2005