Akce roku 2005

Náš diář

Letem rokem 2005

Pozitivní - byl to zvláštní rok. Především byl neskutečně rychlý. Jak stárneme, čím dál více se čas zrychluje. Poprvé (nejen já) zjišťujeme, že na fotkách z před několika let už snad nejsme ani my a vzpomínky se začínají mlžit. Já si však na rok 2005 stěžovat nemohu. Oproti předchozímu byl mnohem úspěšnější - vztahy počínaje, přes cyklistiku pokračujíc a akcema konče. I v práci jsme od letoška se Skoumalem dva a s počítačem jsem po roce opět ochoten pracovat i doma. A akce? Především hned čtyři Pecky, skvělý Trutnov, Roháče (ty beze mne), Bystřička coby krycí název pro Luhačovice, kde šlo především o bránici. Také Lukas se hecnul a hned dvakrát, aby uspořádal Třemblat. Nakonec tedy jen Svojanov (asi definitivně) a Freedland (opět) letos chybí.

Měsíc za měsícem...

      Máme před sebou pátý rok třetího tisícíletí. Jaký asi bude? Snad zase o něco lepší než ten minulý. Pro mne osobně byl ten uplynulý plný pracovních změn, čas se stal zase o něco vzácnější a z týdne se stala v podstatě neměřitelná jednotka. Zatímco většina z vás tráví čas na Silvestrovské Pecce, já si zápečničím pěkně v Ostravě. Pojďme se tedy podívat, co nám postupně rok 2005 přinese...

      Leden jsem začal netradičně - zajel jsem na hokej do Zlína a ani výhra 2:0 se Slávií nám ve finále playoff nakonec nepomohla. O týden později (přesně na 8.ledna) jsme s Nadporučíkem posunuli datum úvodní pivní zahrádky (ano, šlo to!) v DLh Pod kaštany a 11. ji pak potvrdili v Jistebníku U Matěje. Od pátku 14. se konala již tradiční lyžovačka na Roháčích, které jsem se nezúčastnil. Tuhle akci mám hrozně rád, ale také na ní slavím narozeniny. A stalo se, že na akci jezdí jeden človíček, který mne (jemně řečeno) nemusí. Byla by to jeho věc, kdyby jeho nenávist nekončila vyloženými výpady vůči mě. Proto to nešlo. Ale jak jsem dodatečně slyšel, frků bylo spousta, Charlieho historka z operace se stala legendární a konečně sněhu bylo také dost. Já raději zašel 22. s Pivkama a mou drahou sestrou na Utkání hvězd ve Vítkovicích na zápas Česko-Slovensko, abychom večer pak ukončili ve Stodolní.

      V únoru oslavil Medvěd své jednatřicáté narozeniny, píše Skoumal a to 4. na Stodolní. V pátek 12. nás navštěvuje Vendelín a jdeme do Klenby. Jiné zaznamenáníhodné aktivity jsme nevyvíjeli a snad jediné, co jsem stačil sledovat, byl hokej. Na našich stránkách se objevily po měsících nové Thájmsy. Na dlouhou dobu opět poslední. Únor byl tradičně na události chudý.

      Jestliže jsem o únoru prohlásil, že byl na akce chudý, tak o březnu bych musel napsat, že snad vůbec nebyl. Ale v mém soukromí toho proběhlo docela dost. Především mi ségra přijela představit budoucího švagra Bobbyho a na ten intenzivní skoro týdenní alkoholický dýchánek ještě dlouho nezapomenu. Samozřejmě před rodičema jsme se celkem krotili, ale když tatík zmérčil, že Bobby je ve spotřebě piv na Mexiku ještě o krok dále než já, nemusela ségra skrývat před rodiči téměř nic;-) V půli měsíce jsem si koupil kolo, pak tady do svého diáře koukám na nějaké to havarijní volno, nějaká akce v Kopru (26.) a máme tady už konec měsíce.

      Aprílovým žertíkem vytáčí vítězství Zlína uplakánka Kubinu natolik, že se nezdrží a o Bolinovi prohlásí několik ostrých vět, jejichž ostří zub času ještě dlouhé měsíce vyhlazuje. 11. končíme bez jediné výhry nad Pardubicemi jako vícemistři. Duben byl také ve znamení již tradiční návštěvy koncertu Vládi Mišíka v Parníku. Takové koncerty si vždy náležitě užijeme, vzpomněl si Skoumal. Já si konec měsíce znovu užil v Kopru na Tuc-tuc párty a už 24. se mi povedlo natočit tisící kilometr na kole. Po loňském chudém roce příjemné zjištění.

      Na prvního máje bylo moc hezky až letně a tak jsem neváhal natočit nejeden kilometr na kole. Jinak nám květen přinesl především Jarní Pecku, píše Skoumal. Především ji přinesl mě a Charliemu. Charlie se rozhodl potrápit nové koleno sportem a oblíbil si cyklistiku. Vznikl z toho nápad na cykloPecku, a tak jsme jej uskutečnili. Počasí nás samozřejmě nemohlo rozházet. Denně padaly v podstatě kroupy jen třikrát. Ale i Charlieho nervozita zapůsobila natolik, že jsme na kole byli všehovšudy dvakrát. Po zbytek týdne jsme se věnovali přípravě Pecky na víkendovou akci a jako mávnutím kouzelného proutku se skutečně i počasí vylepšilo zrovinka v pátek. Na chatě bylo připraveno skutečně všechno, dokonce i sledovací hokejový přístroj, sky-boxy pro VIP i "čtyřku" pro zbytek. Unikátní výčepní systém také nezradil a naši hokejisté celou akci korunovali zlatem. Co více si přát!? 20. jsem měl pyfaden, kdy jsem hned třikrát píchnul kolo a šel 8 km pěšky domů, náladu jsme vylepšili s Pivkem 23. na kolech - letos poprvé.

      Červen jsem začal návštěvou Tlumačova a 4. si na kole vychutnal první letošní stovku za den. Ano, 108km mi dalo pořádně zabrat a přes letní počasí jsem tentokrát rád spočnul v chladu Klenby. 6. jsem byl na znovupostaveném ostravském hradě na akci bývalého zaměstnavatele a dva dny na to se rozhodl Lukas svolat nás za účelem oslavy svých skoro kulatých narozenin na své chatě na Třemblatu. S Charliem jsme to pojali opět cyklisticky a vlastně přijeli na pařeniště vždy až večer. Vůbec koukám, že červen byl u mne hodně cyklistický. 29. jsme pak měli tradiční pracovní poradu na Hlubočkách - nikoli u Bruntálu, ale Olomouce;-)

     Červenec začínám 2. brutální 35 kilometrovou pěšárnou a o dva dny později už jedeme s Charliem z Prahy do Chlumce na kolech kolem Labe. Druhý den se nám už počasí bohužel kazí a tak jsme rádi, že výlet kolem D11 nás nestál zdraví. Chčije a chčije. Proto se 6. přemisťujeme do Vinoře oproti plánu autem. Den poté ještě naposledy pokouším okolí Brandejsa na kole, ale 8. už raději za hustého deště mizím zpátky do MNM na jeho festival COLOURS of OSTRAVA, který patří již neodmyslitelně k němu. Né tak my. Z původních plánů sešlo, ze slibů nic nebylo, a tak nezbylo než třetí ročník vynechat a zajít s ostatním do Vačkovy Klenby speciál. Zase až taková škoda to nebyla. Měli jsme prý původně v úmyslu dokonce zajet si U2 do nedalekých Katowic, ale z různých důvodů se nám to nepodařilo. Takže celkem povedený měsíc, nemyslíte? Jo, mám najeto 2992km;-)

      Srpen byl na akce poměrně bohatý. Nejprve se několik kvalifikantů rozhodlo od 4. zapařit na Bystřicce v Luhačovicích, kde nechyběla uvolněná nálada a my je v pátek přijeli s Kufberkem alespoň na chvíli podpořit. 11. jsem s Pivkem podnikl sentimentální výlet do Třebové a výlet po koridoru. Poté se Medvěd s Charliem vydal opět na cyklistickou dovolenou do Chlumce, Trutnova (tady jsem povýšil km rekord na 111km), na Pecku, Kumburk i Bradlec, do Čertových hradů i do NjůBí. Tato akce pak pozvolna přešla v již tradiční festival v Trutnově. Před ním samozřejmě proběhla kvalifikace v Lučicích pěkně u kolen. A my, co jsme pak na Trutnově zůstali až do pondělka víme, že jsme nezaváhali. Neděle byla úplně nejlepší! 24. přibyla Kateřina do Kufberkovic rodiny coby čtvrtý človíček. Gratulujeme!
Srpen ve Spolku? Opět dle Skoumala: došlo ke změně webhostingu našich stránek. Z důvodů finančních a také z důvodů praktických - získali jsme vlastní doménu WWW.FREEDLAND.CZ. A 24. srpna jsme přivítali do našich řad dalšího juniora - Kufberkům se narodila dcera Kateřina.

      ...a hned 2. září se konala Kačenka Klenba speciál, kde jsme její příchod na svět náležitě zapili, Skoumal přišel bez Krtka a odešel s Janou, Medvěd s Kufberkem pak odešli s opicí a ke Kufberkům přišli s chlebem. Na stránkách se pak začalo svítat na lepší časy, rozuměj: něco se na nich děje! Já sám jsem si užíval plnými doušky babího léta, snažil se maximálně jezdit na kole a velmi jsem si oblíbil Štramberk, o kterém jsem koneckonců nakonec i napsal článek do Thájmsů.

      Začátek října byl nezvykle bohatý na události. Hned prvního jsme pomohli Lukasovi na akci Třemblat 05-2 zlikvidovat několik desítek kilo mědi a k tomu švédský stůl, jehně a pivo. S Charliem jsem se následně (hned druhý den) přesunul na Pecku, na níž jsem s radostí prodloužil svůj pobyt až do středy. To už mi ovšem společnost dělal Skoumal a dalších pětatřicet kolegů z práce. Dal jsem panu řediteli návrh na akci systémem "Já bych věděl!" a nevšední, zato pracovní Pecka byla na světě. V následujících týdnech jsem se hned několikrát opakovaně objevoval ve Městě Neomezených Možností, kde jsme samozřejmě podnikli několikero akcí. Rána jsou ve Vinoři těžká...

      Jejda, to už je listopad? Dlouho nám babí léto nevydrželo, relativně přišlo Charlieho období a už 17. listopadu jsme využili s Pivkem svátku a vyrazili na Tour de Radhošť. První sníh, nádherné výhledy do okolí a na Radhošť relativně málo lidí se nám moc zamlouvalo. Přelom měsíce pak věnuji svým ex-kolegům z ČD, které tentokrát školím. jojo...

      A je tady prosinec. Vracím se z MNM, nestačím kroutit nad hlavou nad staronovým sviňákovským kolodvorem, který nám přijedou otevřít perndolínem honoráti. Potěmkin by se divil. Ale nám nastává časová akcelerace a rázem se ocitám kdesi před vánocemi. Dohrabu se k vydání 80. Thájmsů a přesně po měsíci opět s Pivkem vyrážíme pro změnu na Tour de Bílá hora a Štramberk. Ještě stačíme zajet kouknout na Trabant 007 alias poslední prndolíno do Velimi na zkušební okruh a už tady máme vánoce. Ty přeživám bez žlučníkového záchvatu, ale rozhodně s několika kily nahoru. A závěr roku? Samozřejmě Silvestrovská Pecka, kde jinde než na Pecce, kam jedu prndolínem. Takže vlastně rok 2005 končí prndolínovým měsícem...

      A co nás čeká po Silvestru? Tak především Nový rok, pak rok 2006, na jaro přijde po dlouhé době mnou slibovaný Freedland14, poáč tak mi třeba a především (doufám) spousta dalších zážitků s bezva lidičkama! Ano, myslím tím vás. Na konci roku 2005 nám vlastně končí první pětiletka Thájmsů a - abych ocitoval kus Bláhy - "Ty, vole, to je hustý!" První desetiletka evidence akcí na tomhle webu! Mějte se, doufám, že na konci toho roku příštího, budu stejně tak v pohodě, jako teď. Skutečně se mi 2005 vyvedl mnohem více než 2004!

md;-)))