Náš diář

FREE´D´LANDy

      Pro jiné projekty se dostávám k popisu května až vlastně v druhé polovině června. A těmi projekty bych mohl začít, protože jsou pro některé lidi docela důležité. Především vznikly Charlieho oficiální stránky www.bopak.cz, kterými jeho pneuservis vešel v patrnost nejen v Chlumci nad Cidlinou. Druhým projektem, který sice patří chronologicky do června, ale zavinil mou "nepsavost" byly Okounovy stránky okoun.unas.cz, což jsou stránky jedné velmi sympatické hospůdky na břehu řeky Opavy v Ostravě Třebovicích.

      Ale vrátím se ke květnu, jak jsem jej zaznamenal: 1. vznikl Bopakweb a zároveň běží mistrovství světa v hokeji, kdy obzvláště druhého jsme v zápase s Běloruskem utrpěli výhru 5:4. Čtvrtého vycházejí 101. Thájmsy a zároveň s Ruskem prohráváme 4:5. O dva dny později se otevírá D47, konkrétně úsek Bravantice - Ostrava a praažáci tak mohou pukat závistí, poáč mají svou D1 bez tunelu, o který mi jsme nyní lepší:-) Devátého slaví Batin své 29 přirozeniny a o den později vypadne jeden baníkovec cestou do MNM z vlaku, čímž se má cesta na Pepo Pecku 40 stává doslova utrpením, ze kterého mne naštěstí vysvobozuje Vendelín. Pecka sama o sobě však byla vynikající a jen těžko se mi z ní druhý den v neděli odjíždělo. To jsem mířil do Vraného za Zippovci. Poprvé jsem vlastně seděl u piva u Vltavy:-)
      14. května jsem konečně pokořil svou letošní první tisícovku na kole a jako dárek jsem dostal prohru našich se Švédskem a tím konec zlatého snu a zároveň logický (konečně) lojzův padák z repre. 18. se pak po vynikajícím finále s Kanadou stávají mistry světa Rusové. Bylo skutečně na co koukat. 23. jdeme slavit kolegovy přirozeniny do bowlingového klubu v Suchdole nad Odrou a já se vlastně tuto hru teprve učím hrát. 26. odjíždíme na velkou pracovní poradu do Pavlova pod Dívčími hrady, což ve mne evokuje vzpomínky na pubertu. Bereme i kola, takže dojde i na projížďku a zároveň si také po letech procházím Pálavu. Na samotném konci měsíce pak Charlie pořádá oslavu prvních přirozenin BOPAKu přímo na generálním ředitelství firmy ve VIP salónku a šlo o velmi povedenou akci...:-)

-md- 18.06.08

fotogalerie

Jedním z míst, kam jezdím pravidelně, nebo spíš kudy jezdím pravidelně, je cesta z Klimkovic na Jistebník. Vede tudy zelená turistická značka a při dobrém výhledu se před místní částí Fonovice otvírá malebný výhled na Beskydy. Když k tomu začne dozrávat obilí, je to paráda. Ale na to je teď ještě brzy:-)

Olbramický kostel při cestě ze Zbyslavic, je také jedno z míst, kde stojí za to přibrzdit, zastavit se, rozhlédnout a třeba i něco vyfotit...

... a nebo si to takhle večer šmárujete z Klenby domů a zastavíte nevinně u bankomatu. Klimkovice jsou už dávno proslavené nejen svými lázněmi na kopci, ale také třeba Malíkovou fontánou, ze které ještě nevytryskla ani kapka vody, stejně jako diskutabilním osvětlením náměstí. Až zbourají ohyzdné nákupní středisko, které zaplnilo svou brutalitou a komunistickým nevkusem celou jednu stranu náměstí, vznikne tady ještě odpornější kapitalistický skleněný a obludný autosalon, místo toho, aby náměstí vrátili půdní malebnou tvář s podloubími. Jenže to by asi musel sedět na radnici osvícený starosta a ne Malík. (ano, uhádli jste - kašna...) Ale dost kritiky, jsme u toho bankomatu a vznikly tyto fotky:

Ráno cestou do práce se někdy vyplatí nespěchat. Taky si říkám, jestli vůbec bydlím v té ošklivé Ostravě. Tak třeba tyhle obrázky vznikly cestou ze Zábřehu, kde bydlím, do Svinova, kde pracuji. Raní slast pro oko i objektiv...

O Olbramicích jsem už psal o kousek výše. Shodou osudu jsem byl na stejném místě i o den později. A vida, trochu se změnilo světlo a vše je jinak...

A na úplný závěr jsem si pro tento měsíc nechal pro mne něco mimořádného. Když jsem byl v Mikulově podruhé (poprvé to bylo na základce a to si opravdu nepamatuji), bylo to sice pěkné, ale pořád šedivé a neupravené město. Tenkrát jsme tam však byli za holkama, tedy za úplně jinou estetikou:-) O to větší překvapení pro mne byl Mikulov vloni, kdy jsem se tam po mnoha letech (mějte ohled a nechtějte po mně, abych to počítal) vrátil. Město výrazně prokouklo. Letos v květnu jsme měli nedaleko v Pavlově služební poradu a toho jsem využil ještě s kolegou Adamem a vyjeli jsme na kole mimojiné i do Mikulova. A z této cesty nezbyly jen super vzpomínky, ale i fotky:

Nadporučíkovy fotky

Po dlouhé době jsem konečně dostal fotky taky od někoho jiného. Nadporučík přidal svou část. Částečně jeho fotky najdete i v akci Tatry 2007 a pak tady. Jeho koníčkem je sběr turistických známek a je-li trochu pěkně, vyráží do terénu. Nejinak tomu bylo 9. května a díky tomu můžete mrknout, jak to vypadalo v květnu roku 2008 v Třebíči, Náměšti nad Oslavou, Bučovicích a také v Nesovicích...

chat

Akce roku 2008