Náš diář

FREE´D´LANDy

      Tak jsme se těšili na prázdniny! Mám je rád, rád je také pořád odlišuji od jiných měsíců v roce a zachovávám si aspoň nějakou vzpomínku na dětství. Jenže teď, když se konečně chystám psát o druhém prázdninovém měsíci, je přesně polovina září a před dvěma dny definitivně odešlo léto. Vraťme se ale o něco více než měsíc zpátky...

      Srpen začal totiž tradičním dýchánkem na Bystřičce v Luhačovicích a byť Mates psal, že po přečtení mého zápichu na této akci snad vlastně nebyl, já si za svým stále trvám...:-)) Opět se jen velmi špatně z Bystřičky odjíždělo a snad pomohlo i naše postupné rozprášení po Luhačovicích:-)
      Hnedle o týden později se konala další vtipná a nutno říct, že i povedená taškařice, kterou byla Bláhova svatba. Dělat svatbu na zahradě, oddat se u prostého "oltáře" a pak vše pořádně oslavit s kamarády (včetně pořádného ohňostroje!), to všechno byly naprosto vynikající nápady a já jsem rád, že mne Lukas pozval. O den dříve jsem navíc konečně podnikl návštěvu Teplic a Pana Romana, čímž jsem po létech vyhrožování splnil slib a zároveň se vyhnul cestování v den, kdy neslavně padl most na vlak ve Studénce...
      ... však si také toho cestování "užili" Klenbovníci, se kterými jsme se šťastně setkali na Smíchovském nádraží po strastiplné těžkodrážní cestě, kterou jsem shrnul do (dodnes nezodpovězeného) dopisu tiskové mluvce Českých drah, která dostála své funkci... A kamže jsme to s Klenbovníky jeli? Na Otavu! Po loňské Ohři šlo o mou druhou vodu a Nadporučíka, který vyměkl dva dny před odjezdem nahradil Vitold, čímž jsme se stali jednoznačně posádkou s největším ponorem. O co méně vody řeklo korytem Otavy, o to více teklo rumu. Na Bartičovo noční putování jen tak nezapomene. Ale ve finále vše dobře dopadlo, neb ztráty byly nevelké a šťastně jsme se všichni vrátili:-)
      Přesně v půlce srpna, patnáct dní poté, jsem se cestou z Klenby kochl pro změnu zatměním měsíce. To už běželo plným tempem zateplování našeho baráku a rekonstrukce jeho okolí, což nám na začátku září úspěšně dopadlo. O víkend později jsem pak již pořádně nadržený mířil na východ Čech, konkrétně do Trutnova a moc se těšil, která kapela pořádně nadzvedne Krakonošovy pokličky. Ano, tušíte správně, (nejen) hudební svátek na konci prázdnin - Open Air Music Festival Trutnov (nebo chcete-li třeba: Český Woodstock) měl své další pokračování a tentokrát jej pořadatelé věnovali nejen nám, ale vzpomínkám mrtvých v srpnu 2008. Dočkali jsme se tak symbolických 108 kapel (dle počtu obětí) a také spousty milých setkání a vůbec dalších laskomin. Zřejmě se také Trutnov naposledy konal Na Bojišti, což je velká škoda. Ale nekončeme tenhle odstavec smutně, bylo tam moc moc fajn!!!
      Jestliže jsem Trutnov Bobkem skončil a ještě cestou z Trutnova do NjůBí jsme si parádně v autě zpívali, o to větší očekávání jsem měl o týden později, kdy jsem s Jirkou Pivkem šel na Tatrafest. Absolutně jsem netušil, co od téhle akce čekat a tak jsem se především držel profláklých jmen. Už areál Tatry mne překvapil svou neskutečnou rozlehlostí, stejně jako její polygon, na kterém se vše odehrávalo. Na polygonu parkovalo větší než malé množství tatrovek všech typů a kubatur, v kombinaci s překrásným počasím mne pak dostávaly ty nablýskané káry do tranzu, stejně jako jsem si nadával zato, že jsem zapomněl foťák. Kromě toho pak překvapila Špinarka, Buty dozrály, Monkey Business to nerozjeli jen vinou studených čumáků pod pódiem. Ti už si drželi fleka na Kabát a tohle hudební zjevení naprosto nepochopili. My ano! A bavili jsme se stejně jako oběma ohňostroji. Následnou neděli s burčákem si pak nechám na zimu jako takový super ohříváček do nadcházejících podzimních dnů. Srpen se totiž nadmíru povedl!!!

md:-) 080915

fotogalerie

chat

Akce roku 2008