chat

Akce roku 2009

Náš diář

pátek 30. října až pondělí 2. listopadu 2009

      Stává se již tradicí, že Charlie, jsa totálně vytížen gumama, Pecky zásadně nevyhlašuje, poáč se jich jen velmi sporadicky zúčastňuje. Jenže Pecka nemůže čekat, až pan majitel bude mít konečně čas se jí věnovat a něco proti jejímu chátrání dělat. Pak se hodí ti "zbývající," jimž práce nečiní problém, kór v tak dokonalém prostředí. Jestliže na jaro bylo třeba zarovnat základy pro novou kůlnu, aby ta nakonec nějak samovolně vyrostla za tři dny k finále, tentokráte na podzim přichází na řadu Kalící místnost. Každý, kdo na Pecku kdy aspoň jednou zavítal, zřejmě tuší. I já byl po příjezdu mile překvapen, jak plány pánů Charlieho a Pepy k nevoli manželky a rodiny vůbec dostávají konkrétní podoby. Jak říká Delegace: "Kdyby ten můj raději konečně udělal tu slibovanou poličku doma. Ale to né! Domov zase musí počkat. Sakra!"

      Tupou ubíjející a odpoledním provozem ucpanou silnici od Olomouce na Hradec Králové, kde nemá žádný smysl předjíždět, tentokrát mile ozvlášťuje okolí. Podzim se dostavil se svou vrcholnou fází fantastického zabarvení veškeré flóry a co pozornost a kolona dovoluje, kochám se. Obzvláště les kolem zavřeného Hřebečského tunelu, který pozvolna zapadající slunce skvěle prosvítilo, mne dojal. Díky pomalu šinoucí koloně tiráků jsem si je mohl vychutnat včetně na mnoha místech pokroucených svodidel, jež přišla k újmě před týdnem při sněhové kalamitě a na jejichž opravu nezbyl čas. Stejně tak nemohu zastavit nad zšeřelou Peckou na silnici od Kalu, kde se v dáli tyčí zasněžené Krkonoše. Kdepak fotit! Zítra má být azúro a to se tady určitě vrátím! Jak jsem se mýlil...
      Na Peckovním náměstí je teplotní nula, u Karloj o dva více. Vida, teplota vody v bazéně ještě neklesla. Pecka je již zahalená ve tmě, za lesem se zatím skromně dere měsíc a já konečně s úlevou zamykám auto, které se dva dny naštěstí nemusí hnout z místa. V chalupě jsou jenom holki. Pepa? Prý za chvíli přijede. Svařák však rozhodně neodmítám. Naopak!Pepa přijíždí, moc se s námi nezdržuje a vplouvá do Kalící místnosti s příslibem, že se ještě dneska uvidíme.
      Příslib vyšel, byť poněkud později a já koukám, o co tady dneska jde. Petry v koutě, kde kdysi stál konec zbytečného regálu vydávají příjemné teplo a Pepa postupně natírá fošny, jež se v příštích dnech stanou dobře promyšleným obkladem Kalících stěn. V rámci omezené chutě po práci s Delegací pomáháme (spíše se snažíme nezavazet a raději Pepu morálně podporujeme...), abychom podlehli atmosféře a především neutuchajícím olejovým výparům, jehož nositel se úspěšně vpíjí do čekajících fošen. A těch keců (vinou toxických par), co z nás do popůlnočních hodin, kdy jsme se konečně odebrali na kutě, vylezlo. Páni!
      Miluju Pecku! Především pohodové spaní a ještě pohodovější vstávání s nezbytnou výtkou babi Laštovičkové ("Proboha, proč vstáváš tak brzy? Vždyť je teprve půl desáté!), která je v symbióze vynikající snídaně, vonící kávy a pohody vůbec. Pepa zmizel brzy ráno do "normální" práce a tak jsem vymyslel odpolední program pro nás zbývající. Je mi jasné, že z azůra nic nebude, nicméně na hrad bychom mohli, ne? "Na hrad, jo??? Uf...," povídá Delegace, aby přeci jen ještě s Alčou vyrazily společně. Příroda se skutečně bájo vybarvila, naše návštěva hřbitova odhalila neohlášenou hrobní dance-party. Každý hrob byl v jiném úhlu a jen těžce se jim dařilo držet řadu. Tanec jako sviňa! I na hrad nakonec došlo, byť Pepa se na něm (masňák jeden!) objevil první. Autem a přímo před bránu. Tomu říkáte turistika, pane kolego???
      Cestou zpátky z hradu na chatu stihneme Alčou vysněnou cukrárnu a už se blížíme zpátky do Kaliště. Není divu, že se nám chce pracovat a včera probrané (místy mlhavé) plány můžeme konečně začít uskutečňovat. Je pochopitelné, že nám práce šla je zčásti od ruky. Chyběl stavbyvedoucí, jehož přivezla až druhého dne Delegace, jež se nám sice spočátku snažila naznačit, že si ji absolutně nevšímáme, aby nakonec sama zmizela na koncert UDG, byť je třeba objektivně přiznat, že svůj záměr již mnohem dříve naznačovala. Nás s Pepou práce tak zabrala, že nás vlastně po obědě nikdo neviděl, za večeři jsme poněkud zapomněli a babi s Alčou nás vlastně už neměly šanci v sobotu vidět...
      Nedivte se. Říká se, že hlad je jen převlečená žízeň a plznička byla s námi přítomna. S přibývající tmou jsme navíc začali vést důležité promluvy a já chudáka Pepu navíc drtil mým "famózním" foťáckým umem. Vydrželi jsme dlouho a dokonce i dveře Kalící místnosti přivřeli v okamžiku, kdy ruce začaly mrznout a při chůzi po trávě zaznělo povážlivé křupání (minus pět). Ani námraza se nedala zahambit. Však jsem si krásně plánoval, jak si v azůru báječně pofotím, z čehož nebylo nic. Až večer přišel čas k vyjasnění a - kose. Jakým překvapením pak byla popůlnoční sprška vody ze stromů z postupně mizející námrazy. Nula.
      V neděli vstáváme opět do pohody a překvapivě ani Kaliště nás nijak neláká, byť práce ještě zdaleka není dokončena. Večer nás totiž úspěšně rozklížil Charlie, jenž nehodlal (pochopitelně:-)) manuálně dřít. Dneska vše vyřešila Delegace, když přivezla Stavbyvedoucího a my se po obědě s plnými pupky konečně pustili do práce. Před setměním jsou obklady hotové a my na ně s uspokojením pohlížíme. Jak by ne!
      K večeru nás komplet Honsáci opouštějí, stejně jako Charlie a zůstávám jen já se starými. Babi Laštovičková právě včas reklamuje, že s ní ještě o víkendu NIKDO nechtěl hrát karty, což se Stavbyvedoucím kvitujeme a rádi přisedáme. Autobus, tedy karty, víno a Československá Superstar je velká třaskavina, nicméně jsme silní a vydržíme. Dokonce i babi nakonec vyhraje a my můžeme jít spokojeně ulehnout. Kua, zase ta Pecka nějak rychle utekla...
      A propos, aby si snad někdo nemyslel, že jenom pánové něco dělali. Samozřejmě i dámy pracovaly, vyráběly krásné svícny a věnce (máme přece Dušičkové období...), živily nás, praly, uklízely, pudrovaly... Jen Delegace se neustále flákala kdesi po koncertech a když to ne, v Kalící místnosti se snažila vést chytré řeči...:-)))

Ze Staré Páky zdraví medvěd:-), 091104

Peckovská podzimní i Kalící galérka