chat

Akce roku 2009

Náš diář

úterý 27., středa 28. října 2009

      Když jsem nedávno procházel kolem smutného pustého a opuštěného Opevněného areálu Českých drah, napadlo mne uspořádat malý dýchánek na jeho počest. Konečně, téměř deset let je už dost dobrý důvod. 28. října se každý mohl svést pótrati za stopade, takže jediné, co bylo třeba, byla chuť a určit správné místo. Brnisko nad Svratkou je něco jako malý Řím a kam jinam by měly vést naše malé cesty než tam. Brňáckou čest zachraňoval Vendelín z Modřic, pražskou smetánku zastoupil Rudolf, z Kopru zavítal Pivko a moje maličkost samozřejmě z MOM. V Pegasu bylo veselo...:-)

      Vše začalo narvaným vlakem v Ostravě. Jak se ukázalo, nejvíce se chodí do Lidlu nakupovat v Ostravě, neboť mnozí lidé evidentně netušili, jak se na nádraží a ve vlaku chovat. Vše zachraňuje jídelák, byť v režii JLV jde o klondike v pravém slova smyslu. Načančané nic za mraky peněz s ofouklou obsluhou. S úlevou vysedáme s Pivkem v České Vepřové, místě mé alma mater. Vzhledem k počasí se však nepouštíme do žádných velkých akcí a raději se jdeme vzpamatovat z kulturního šoku do místní před časem zrekonstruované nádražky. Ale, jo.
      Dalším brutálně přetopeným vlakem míříme na jih k vysněným Letovicím. Gulášek za 32 v místním vyžieráku je teprvá kultura! Jenže nic. Vlak naštěstí odjel s námi a v mých dávných vzpomínkách se přesouváme do Rájce-Jestřebí s obrovskou chutí na borůvkovou Černou Horu. Leč ani zdejší nádražka nevypadá nadějně, takže nakonec nepohrdne ani Pivko ve Skalici nad Svitavou mým Trubačem. Malé překvapení ze včerejšího Štramberka.
      Krásným podzimním Svitavským údolím (až na to Blansko a Adamov...) už míříme neohroženě k Brnisku. Pivko sice chce pokračovat dále, ale já si svou ČD dávku již vyčerpal. Nějak jsem už asi vyměkl nebo co. Takže hledáme pod Zelňákem Černohorskou a nalézáme McDonalds. Tady? Kua, už ani v Brně není nuda! Pardon, jistota. Nezbývá než hledat na netu, později na Svobodárně a s úspěchem nalézt novou Černohorskou. Jupí! Do srazu zbývá kousek času a my navíc dlouho nepokecali, takže kromě jídla máme co dělat. Až jsou z nás poněkud nervózní Vendelín a Rudolf. První by mohl samodeci o své spolehlivosti psát romány:-)))
      Ale našli jsme se! S nezbytnými kecy, ale přece jen. Samozřejmě společnost nezklamala stejně jako Pegasí výběr a mohli jsme s Pivkem jen litovat, že šibeční a rozhodující hodinou pro nás byla devátá večerní. Čas posledního potulného expresu pótrati směrem domů. Pánové, bylo fájně! medvěd:-)

medvěd:-), 091120

Noční Štramberk

Den před malým Freedlandem jsme byli s Pivkem poladit plány, jak správně dobýt Špilas. Pevnost není nikdy žádná sranda a abychom byli schopni alespoň částečně vstřebat ty správné rozměry, vyrazili jsme na Valašský Betlém. Ano, Štramberk! Místo krásné, ba poetické, sevřené v kopcích a s Trůbou na vrchu. I lovci mamuti věděli, kam zajít. Strategii jsme vymysleli a s úlevou mohli vyrazit...