chat

Akce roku 2009

Náš diář

pátek 9. října 2009

      Sedím si takhle v jeden už chladnější úterní večer na Kolibě v Krnově, kde už trávím více jak dva služební měsíce a říkám si, jakpak asi vypadá zápas Zlína s Vítkovicemi? Ladím na netu online hokej a co nevidím na první záběru z Čajkovy plech arény? Havran s Jiříkem! Ano, pěkně z detailu, jak zrovinka přemýšlejí, jak chokej nakonec dopadne. Nebylo přesně tohle znamení? Asi ano, i proto koukám, kdy bude Zlín hrát doma, že bych zajel konečně do mého milého Zlína na návštěvu, a nestačím se divit. Hnedka v pátek a s Perníkama! Ani chvilku neváhám a ozývám se. A taky se pořádně těším!

      Zlín mám skutečně rád. Stoupat ulicemi Pod Rozhlednou a jí podobnými je pastvou pro oči. Zlín jako takový je postaven v úzkém údolí nad Dřevnicí a většina baťových domků, domečků či bytovek se nachází v kopcích. Mnohé tady stojí bezmála sto let a brilantně zapadají do okolí. Jsou malinké a vevnitř mnohdy prťavé. Na druhou stranu oku rozhodně lahodí a díky neomítnutým cihlám dodávají místu génia locky. Rád tudy chodím a užívám si jich. Obzvláště teď po Amíkově, protože právě ta jistá uniformita v zástavbě rodinných domků mi připomíná ségřin Provincetown. Snad už i tady ve Zlíně doufejme nelze bez povolení měnit jejich xicht.
      A právě v jednom z domečků (konkrétně půldomku) bydlí Kačenka s Jiříkem. Mí dobří kamarádi, na které se těším stejně jako o ni na svého brzy očekávaného potomka Kubíka. Vlastně už je akorát čas! Půjde Jiřík nakonec na chokej? U nich doma čekáme ještě na Míru a necelou půl hodinu před zápasem se vydáváme všichni tři vstříct zápasovým zážitkům s doporučením, ať se Kačenka moc nerozčiluje a doma ať si udělá pohodu.
      "Strýců, jezdi častěji, zvedáš nám pěkně návštěvnost," říká mi Jiřík a utěšeně se bavíme nejen hokejem, ale také velmi slušně zaplněnou halou (5431) stejně jako klasickou zlínskou atmosférou. Zlé jazyky tvrdí, že za vše může Hašek. Že by tolik lidí bylo zvědavo na jeho výkony? V jeho letech? Mohlo to s Pardubicemi dopadnout i hůře. Byly hrozné, nedisciplinované a tak příležitostí vsítit měly málo. Zato na Zlín jsem koukal s uspokojením. Hamrlík šel do sebe a zhubnul, Leška předváděl své neskutečné a drzé kousky, zatímco Balaštík se uklidnil a místo provokací raději střílel. A "zbytek" mančaftu? Vloni tady byl první útok a pak dlouho nic, letos je tým mnohem kompaktnější a vyzrává. Konečně od titulu uběhlo už spousta času...
      Jako bonus se hrálo v tréninkové hale valašské derby juniorů, přičemž Seno a vidle zpoza Sirákova neměli šance a prohráli 7:2. Povedený hokejový podvečer. V hale dokonce kolovala slivovice jako za starých časů a cestou domů jsme ještě dostali na cestu další od náhodných pocestných. Prý slivovici nafasovali na zítřejší oslavu. Nevím, moc jim nezbylo. A komu jsem fandil? To je snad jasné! Vzal jsem si přece Pivkův dres:-))
      Není divu, že ani Mírovi ani mně se nechtělo po vítězném Zlínu domů. Je fajn v pátek sem docestovat, kór když i po zbytek večera jsme se u Lutonských báječně bavili. Bože, jak se mi v sobotu dopoledne nechtělo domů. Zlíňáci, díky moc! Medvěd:-)