chat

Akce roku 2009

Náš diář

Den druhý - prý letní: Slavonice - Nové Hrady, 22. června

      Ráno vypadalo nadějně, nad Slavonickým náměstím vymalováno, azúro, jen nějak moc chladný - však severní! - vítr. Krutý to začalo být mnohem později. Než jsem vyrazil z hotelu a pořádně se za městem rozloučil s tímhle báječným místem, nad Moravou nebylo zrovna optimisticky. Slunce však vydrželo "až" do Starého Města. Ale to už jsem v mikině. Landštejn už se vyfotit nedá, a takm volím prostřední - necyklistickou - silnici. Za zvuku dechna a hlášení místního rozhlasu opouštím obec a mířím do Kanady. Náhorní planiny, nekonečné lesy, žádný signál, pasoucí se krávy, občasné luxusní nasvícení mokřin (než jsem vytáhl foťák, bylo po), jo! Tohle můžu. Že zrovna tady cyklisty nepošlou. Provoz minimální, cesta luxusní.

Itinerář: SLAVONICE - Staré Město pod Landštejnem - Dobrotín - Klášter - Albeř - Nová Bystřice - Peršlák - Staňkov - Chlum u Třeboně - Hamr - Klikov - Suchdol nad Lužnicí - Hrdlořezy - Jakule - Byňov - NOVÉ HRADY, 74km

      U Kláštera sjíždím na starou známou cestu, přes kopec už tuším Albeř. Jenže teď spíš koukám na rekreační středisko Karlovy univerzity. Hromada, uhm, bab! Jen ta kosa, nic odvážného, zima je všem:-)
      Starého dobrého Bobase v Albeři projíždím. Ještě má zavřeno, nostalgie se dneska konat nebude. Dole v Albeři však zastavuji v klasické hospodě. Provozní doba hlásá sice úplně něco jiného, Excellenta dostanu tak jako tak. Trojka cyklistů tady včera krutě zakufrovala a byli zrovna ve stavu procitajícím a vzpamatovávacím. Určitě tady bylo včera veselo. Tahle hospoda doslova čpí neřestí, levnou kořalkou a páchne levnými voňavkami padlých žen. Asi jim ten včerejšek malinko závidím.
      Novou Bystřici elegantně projíždím. Nemám důvod zastavit, navíc trošku stresuju z počasí. Ale nezastavit u Peršláku, to by bylo špatné. Nevím, jestli to Zipp tušil, ale jeho mail přišel právě tady. Teleblbie evidentně funguje i mezi kontinenty. Musím odpovědět, konečně wifi tady mají. Během chvilky je na zahrádce plno. Více než jedno však nedám a mizím. Kámen republiky je ve stejném stavu jako minule, ani nezastavuju a mířím do Chlumu. U Třeboně. Tuhle pasáž cesty mají medvídci rádi. Nekonečné lesy, cesta si lehce levituje a míjí mne generace mých rodičů. A nějaký ten létající dravec, překvapen, že tady někdo v téhle slotě otravuje.
      "Kua, tohle je léto!?" ... tiše láteřím sedíc ve Stankově na zahrádce místní putyky a klepu se zimou. K dokonalosti chybí už jenom déšť. Ten naštěstí nepřichází. O pár chvil později v Chlumské trafice kupuji deset prémiových turistických známek (tady asi Vendelajn nebyl:-)) a vyrážím na nejtupější část cesty. Přes Klikov a Suchdol nad Lužnicí. Třeboňská krajina mne moc nebere a těším se na krajinu plnou rašeliny za Hrdlořezy, byť se vítr stáčí proti mně a trpím. Dlouhý úsek bez zastávky přináší své "ovoce" a přichází krize. Zastavuju na nádraží v Nových Hradech. Nemylte se, do města je to ještě dobrých šest kilometrů, ale teď beru zavděk i Krušovicema. Fakt! Jako minule nechápu, že tady mají dvě nádražní budovy. Pěkně za sebou, jednu z nich za cestou. Aspoň tak tady ta nádražka vypadá.
      Dal jsem tři kru-kru a vydal se na poslední část cesty. Za deště. Už to tady přišlo a utěšuje mne, že je to jen kousek. Ale vytoužený bazén s mořskou vodou dám asi až zítra před snídaní. Tuhle místní laskominu si nenechám rozhodně ujít!

md:-)