chat

Akce roku 2011

Akce roku 2010

Náš diář

30. prosince až 2. ledna

      Tak šílený nápad, který mne napad, vlastně asi nikdo jiný nemohl dostat. Vrátit se z Amíkova akorát na Silvestra a přesunout se na Pecku, abych byl připraven na novoroční lyžbu, rozhodně nemohl vyjít. Kdepak, cesta přes velkou louži byla víc než v pohodě, rodnou hroudu jsem našel jen o kousek později než jak mělo být. Problémem se však ukázal časový posun. Jasně, že jsem byl po novoročním přípitku jednoznačně nejčilejší a spát se mi rozhodně nechtělo, jenže únava musela logicky přijít. Přišla. Dopoledne na sjezdovce...

      Jako cestu z MNM do Podkrkonoší jsem zvolil jednu ze dvou možných variant. Příjemnější mi přišla ta s malou pauzou na oběd a české pivko, na kterém jsem se tak těšil, v Pardubicích. Kdo však mohl tušit, že na Silvestra v podvečer se z krajského města stává město mrtvé. Což o to, lidí se po ulicích procházelo více, jenže stejně jako já všichni zírali na cedule zavírající hospody ještě odpoledne. Občasný pocit z temného Sincity nebyl tak úplně neoprávněný. Kua, kde tady perníci chtějí slavit? Že by všichni raději jeli ke konkurenci do Hradce? Jenže čím, když vlaků jezdí na Silvestra jako šafránu. Poslední pak v sedm...
      Sympatická mladá slečna "východniarka" zdržela náš vlak na odjezdu o pár minut a úplně šťastná se svěřila, že bude moc ráda, když docestuje kousek za Lomnici nad Popelkou za přáteli na chalupu. Sázet se zrovna dneska o to, kdo z nás dvou cestuje déle, mi přišlo docela mimo. Ale přišla s tím sama. Vyhrál jsem nejen časem (o noc více), ale taky počtem kilometrů. Trošku nechápala, ale byl jsem rád, že bylo s kým vykládat. Dopadla na mne krize a hlava ráda klesala ku spánku. Ve Staré Páce jsem ji svým neotřelým stylem: "Ahoj, tak tady ji předávám," předal evidentně zaskočenému příteli, kterého jsem samozřejmě nikdy neviděl:-)
      Do Staré Páky pro mne přijely hrdličky a já byl šťastný, že cestování konečně končí. Bylo kolem deváté večerní, kdy jsem vstoupil do rozpařené Pecky U Karloj. Je jasné, že zrovna probíhala jedna z mnohých taškařic a tak zatímco jsem rozdával pozornosti z Nového světa, poprvé jsem si zobnul cukroví, které se tam jaksi nevede. Nutno říct, že ke všeobecné spokojenosti, poáč aspoň zmizí. Jak říkali ostatní:-) Je jasné, že přípitek přišel před chalupou, ještě pár "chytrých slov," tajných či veřejných závazků a šli jsme zalehnout. Sjezdovka nepočká!
      Karty se řidičům na Nový rok rozdávaly ztěžka. Nakonec jsme byli moc rádi, že se Marťas obětoval. Na sjezdovce jsem chvíli uvažoval, zda lyžba mi nejde proto, že mám čerstvě nabroušeno nebo zda jsem unaven. Druhá varianta byla jistá. Horká čokoláda hned při prvním sjezdu mne vlastně dorazila a když jsem si při druhé (a zároveň poslední) jízdě troštičku ubrknul na sjezdovce, bylo rozhodnuto. Prý má nezdravá barva přesně odpovídala zubrovské bílé barvě zdí. Únava mne dohnala a já to oproti ostatním musel zabalit. Sakra, jak na Nový rok, tak...?
      Večer jsme zjistili, že Člověče, napij se aneb Soudruhu, nezlob se, nemusí pokaždé sednout. Kór, když necháme i bankéře překonávat překážky při cestě na ÚV. Jednoduše jsme pár lidí přesvědčili, že tuhle hru už nikdy hrát nechtějí. Naopak Aktivity slavily úspěch. A když jsem se opět nedokázal po půlnoci dostat do postele, bylo mi jasno, že Lenča s Michalem (alias Volejky) asi nebudou mít radost z mojí časovým posunem naprosto šílenou aktivitu. Taky jsem se dobrovolně rozhodl, že nebudu napodruhé pokoušet osud a raději budu hlídat teplo rodinného krbu.
      Dobře jsem udělal. Ještě Zvirovci se rozhodli nelyžbovat a raději se pořádně vyspat. Rozjezd byl krásně opatrný a já byl rád, že nemusím nikam jinam prudce a rychle chodit. Trošku údržby, trošku vaření a hlavně pomálu. Rozproudil jsem se až chvíli po příjezdu lyžníků (a odjezdu Zvirovců), kdy už se všichni jen najedli a započalo balení všech. Odjezd přišel navečer. Volejky mne vyhodily ve Vepřové na nádru a já se opět začal probouzet. Ten zatracený posun. Není divu, že ani o půlnoci, kdy jsem přijel domů z dovolené, jsem jen kulil oči do stropu a ne a ne zarvat.

20.2.2011 ... A bylo po Pecce. Díky moc všem za společnost!
medvěd:-)