Náš diář

<<< leden 2010 >>>

FREEDLAND.cz W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í chat <a href="http://www.weblight.cz/chatbox/?id=21809">Chatbox weblight.cz</a> Akce roku 2010 Náš diář	letem lednem Ladovská zima? Ale kdepak! To jen U Muzea napadlo sedmnáct centimetrů a všechny televize mají právě tento nešťastně známý prostor za pupek světa. My za pupek světa už dlouho považujeme Pecku a není divu, že právě tady začal první kulatý rok nového tisíciletí. Na dlouhé oslavy nebyl čas (a vlastně ani chuť:-)), takže jsme bouchli jedny rychlé špunty a v jednu se shlédnutou Českou sodou (pamatuje Škoda Henlein nebo prací prášek Árijec???) hybaj spinkat! Proč? Inu, lyže. Začátek roku, jak má být! No jasan, tušíte srávně, že jsme na začátku ledna na Pecka lyžáku ve Špindlu. Ve Špindlu v zimě jsem premiérově. Na Medvědíně. Chápete to? Zrovna já? A tak si užíváme jak panorámata, tak mlhu, sníh, břečku, ledovec, déšť, kosu jako z nosa a Charlie pak navíc zachytl drápkem uprostřed sjezdovky U Zubra. Jak tak všichni teď začátkem února kolem koukáme, podle všeho úspěšně a hlavně velmi spokojeně. A vo tom to je! Nedivte se, že poté, co jsem vyzkoušel Dýňašťáry a krátké Listí, absolutně se mi z Pecka lyžáku ve Špindlu nechtělo. Start do pracovního roku byl drsný a pohoda a klídek mne dobíjeli celý týden. Marně vzpomínám, kdy jsem byl i přes fatální situaci, do které jsem se logicky po návratu dostal, jsem byl tak superlativně disponován. Všechno bylo rázem mnohem lehčí. Po odkrouceném detox-emcy-týdnu jsem se pustil do běžkování. Ladovskou zimu přece jen úspěšně připomíná množství sněhu a hlavně jeho absolutní výdrž. Netuším, zda vydrží jako před čtyřmi (třemi?) lety až do dubna i před naším barákem, nicméně teď mi nebrání nasadit ski hned na prahu a vyrážet pohodlně směrem k lesu Bělskému. Tréninkový závar vrcholí exkluzivním pátečním výletem se Staroběláky (Kufberek a Tom) ke Staré Vsi nad Ondřejnicí. Přiznám se, že existují fantastická místa, o kterých jsem neměl ani tušení, přitom leží v polích a tím pádem se na ně jindy než právě teď za sněhu jednoduše nemáte šanci dostat. Paráda:-) Vida, najednou jsme v druhé půli ledna. To je medvědův čas a proto se scházíme v Hotelíku na konci světa, respektive na Zátiší. Co tam? Posilnit se na (pro některé dobré kamarády) dlouhou cestu do Königsbergu a vyrazit. Nejenže nás překvapil velký počet běžkařů zde se občerstvující se, ale také pohoda, která v téhle ratejně vládla. Nedivu, že časem předsevzetí mizí v opojení výborného Radíka12 (a pivko52akcelerátoru, to jen mimochodem...), takže posedíme do uzávěrky. Pivko nám sice uteče, poáč chce stíhat vlak, nakonec však zaspí a budí se v neděli ráno (karamba!) v práci. A kdy to bylo? V sobotu 16. To měla narozky má skvělá sestra! Nezapomněl jsem. Pár dnů emcy-detoxu a už v pátek večer očekávám Fünfův a Zvirův příjezd. Soráč, Diagano, stejně jsem si tě všiml až u Teska v Kadce. Promiň! Čas samodeci posunutý, stejně jako tradiční výmluvy (ještěže máme tu práci...) a tak se dostáváme na Krajinku až po jedenácté večerní. Začínají ski.Roháče.2010-1. Proč ta jednička? Inu, budou snad ještě jedny za pár chvil. A? Čtyři dny lyžovačky, pohody, dobrých frků (i těch Fünfových) a spokojenost maximální. Jen nechápu, proč až v úterý ráno, když stojím před tabulí a mám školit, přišel ten nával tlaku do hlavy, studený pot a pocit, že se nezadržitelně musím vyvrátit. Kua, jaktože se alkohol v té nadmořské výšce tak báječně vstřebává? Poslední týden už opět emcuju (zpomalovač ve formě třídenního školení v Olomouci malinko pomohl) a návrat do reality je opět doplněn spokojeností a vysmátým designem. Řeknu vám, ten leden se vážně povedl. 100203 Medvěd:-) fotky *(polo) Ladovská zima v Ostravě* *zimní Štramberk* *CHKO Poodří na území Ostravy. Jak vypadá v zimě? Třeba takto...*
Poslední aktualizace:

leden 2010

FREEDLAND.cz
W E B P R O T Y, K T E Ř Í V Í

chat

letem lednem

Ladovská zima? Ale kdepak! To jen U Muzea napadlo sedmnáct centimetrů a všechny televize mají právě tento nešťastně známý prostor za pupek světa. My za pupek světa už dlouho považujeme Pecku a není divu, že právě tady začal první kulatý rok nového tisíciletí. Na dlouhé oslavy nebyl čas (a vlastně ani chuť:-)), takže jsme bouchli jedny rychlé špunty a v jednu se shlédnutou Českou sodou (pamatuje Škoda Henlein nebo prací prášek Árijec???) hybaj spinkat! Proč? Inu, lyže. Začátek roku, jak má být!

      No jasan, tušíte srávně, že jsme na začátku ledna na Pecka lyžáku ve Špindlu. Ve Špindlu v zimě jsem premiérově. Na Medvědíně. Chápete to? Zrovna já? A tak si užíváme jak panorámata, tak mlhu, sníh, břečku, ledovec, déšť, kosu jako z nosa a Charlie pak navíc zachytl drápkem uprostřed sjezdovky U Zubra. Jak tak všichni teď začátkem února kolem koukáme, podle všeho úspěšně a hlavně velmi spokojeně. A vo tom to je!
      Nedivte se, že poté, co jsem vyzkoušel Dýňašťáry a krátké Listí, absolutně se mi z Pecka lyžáku ve Špindlu nechtělo. Start do pracovního roku byl drsný a pohoda a klídek mne dobíjeli celý týden. Marně vzpomínám, kdy jsem byl i přes fatální situaci, do které jsem se logicky po návratu dostal, jsem byl tak superlativně disponován. Všechno bylo rázem mnohem lehčí.
      Po odkrouceném detox-emcy-týdnu jsem se pustil do běžkování. Ladovskou zimu přece jen úspěšně připomíná množství sněhu a hlavně jeho absolutní výdrž. Netuším, zda vydrží jako před čtyřmi (třemi?) lety až do dubna i před naším barákem, nicméně teď mi nebrání nasadit ski hned na prahu a vyrážet pohodlně směrem k lesu Bělskému. Tréninkový závar vrcholí exkluzivním pátečním výletem se Staroběláky (Kufberek a Tom) ke Staré Vsi nad Ondřejnicí. Přiznám se, že existují fantastická místa, o kterých jsem neměl ani tušení, přitom leží v polích a tím pádem se na ně jindy než právě teď za sněhu jednoduše nemáte šanci dostat. Paráda:-)
      Vida, najednou jsme v druhé půli ledna. To je medvědův čas a proto se scházíme v Hotelíku na konci světa, respektive na Zátiší. Co tam? Posilnit se na (pro některé dobré kamarády) dlouhou cestu do Königsbergu a vyrazit. Nejenže nás překvapil velký počet běžkařů zde se občerstvující se, ale také pohoda, která v téhle ratejně vládla. Nedivu, že časem předsevzetí mizí v opojení výborného Radíka12 (a pivko52akcelerátoru, to jen mimochodem...), takže posedíme do uzávěrky. Pivko nám sice uteče, poáč chce stíhat vlak, nakonec však zaspí a budí se v neděli ráno (karamba!) v práci. A kdy to bylo? V sobotu 16. To měla narozky má skvělá sestra! Nezapomněl jsem.
      Pár dnů emcy-detoxu a už v pátek večer očekávám Fünfův a Zvirův příjezd. Soráč, Diagano, stejně jsem si tě všiml až u Teska v Kadce. Promiň! Čas samodeci posunutý, stejně jako tradiční výmluvy (ještěže máme tu práci...) a tak se dostáváme na Krajinku až po jedenácté večerní. Začínají ski.Roháče.2010-1. Proč ta jednička? Inu, budou snad ještě jedny za pár chvil. A? Čtyři dny lyžovačky, pohody, dobrých frků (i těch Fünfových) a spokojenost maximální. Jen nechápu, proč až v úterý ráno, když stojím před tabulí a mám školit, přišel ten nával tlaku do hlavy, studený pot a pocit, že se nezadržitelně musím vyvrátit. Kua, jaktože se alkohol v té nadmořské výšce tak báječně vstřebává?
      Poslední týden už opět emcuju (zpomalovač ve formě třídenního školení v Olomouci malinko pomohl) a návrat do reality je opět doplněn spokojeností a vysmátým designem. Řeknu vám, ten leden se vážně povedl.