chat

Akce roku 2011

Náš diář

sobota 17. prosince

Den před Silvestrem už si mohu dovolit napsat tuto větu: Výběh po Štědrém dni byl poslední Cestou z Města letošního roku. Je jasné, že po silné náloži kaprů a bramborového salátu v kombinaci se sladkým útokem vánočního cukroví mi dali jednoznačný příkaz: Vypadni na vzduch! Už od půlky listopadu jsem se těšil na příchod zimy a ani vánoce nenadělily žádný sníh. Běžky tedy stále odpočívají na skříni a protože jsem potřeboval i z jiných důvodů vyvětrat hlavu, neváhal jsem a využil příjemného jarního počasí. Ano, teď na vánoce...

Povánoční výběh: Zábřeh - Stará Bělá - Nová Bělá - Oprechtice - Důl Staříč - přehrada Brušperk - Stará Ves nad Ondřejnicí - Košatka - Jistebník - Hraničky - DP - Zábřeh, 42km

      Sakra, dalo to přemlouvání, ale když před polednem dokonce vysvitlo slunce, neměl jsem nadále nad čím hloubat. Do žádných velkých akcí jsem se pouštět nechtěl. Přece jen břuch byl vyvalen a na svém biku jsem seděl naposledy před měsícem. Což o to, zadek posez nějak zvládne. Ale co nohy? Kdepak! Dám si osvědčenou trasu do Brušperka a dál uvidím. Třeba skončím v místní hospůdce u přehrady, kde je u krbu tak fajn. Posílen vírou v blížící se hřejivé teplo plamínků ohně jsem ignoroval břečku ze zbytků sněhu, která zatím ještě vévodí Bělskému lesu. Jsem rád, že mne nic nenutí spěchat. Spíš se kochám a užívám paprsků tak slabého slunce. Stíny jsou o vánocích v poledne tak dlouhé...
      A skutečně jsem zastavil až u přehrady. Kecám! Fotopauz jsem cestou už přece jen pár měl. Totiž: Od nedalekého dolu Staříč (respektive od jeho odkalovací nádrže) vede skvělá silnička a výhledy na její okolí jednoduše berou dech. Fotím tady poměrně často. Z jejího začátku (u křížku) ještě není vidět za lesem schovaný Důl Staříč, ale stačí pár okamžiků (a metrů) a důl se objeví v plné své brutálnosti. Za dobrého počasí se dá zkombinovat jeho věž s lysohorským vysílačem.
      Vždy než zastavím v oblíbené hospůdce, mám takový svůj malý rituál, který se mi obvykle vyplácí: Nejprve objedu dokola přehradu a teprve pak fijá na pivo. Málokdy na okruhu nezastavím, protože přehrada a potažmo okolí nezřídka dokáže vykouzlit parádní fotoatmošku. A jak je vidět, ani dnes tomu není jinak. Díky za letos vyasfaltované břehy, jež lákají nejen cyklisty, ale i bruslaře.
      Beru za kliku, těším se na posezení jiné než na sedle a nic. Vše marno, dneska nepremávajú. Sakra! Zima leze docela za nehty. Nezbývá než jet kamkoli dál. Jenže kam? Napadá mne, že jistotou by dnes mohl být jistebnický Matěj. Neváhám ani chvilku a přehodnocuji plán.
      Vida, nebyl jsem sám, kdo potřeboval pohyb. Lépe řečeno: cyklistu jsem žádného nepotkal, ale tady U Matěje, kam jsem dojel už "jen co noha nohu mine" nebyl jsem jen sám sobě stínem. Turistů tady bylo více a když Bohdanka navíc překvapila Plzničkou, bylo mi jasno, že dokud se nezvetím, nikdo mne odsud jen tak nedostane:-)
      Až nebezpečně rychle se blížící tma mne nakonec vyhnala ven a na zpáteční cestu. V hospodě se mi totiž občas líbí taková ona příjemná atmosféra, kdy kolem sedí pár lidí, jen potichu, slyšet je tikot nedalekých hodin a "řev" vzdálenější pípy. Stav jakoby v hospodě po ránu. Jen nerad ji opouštím. Byl jsem dneska spokojen a vlastně už za tmy jsem přes Polanku dojel domů. Závěr cyklistické sezony se mi nadmíru povedl.

Pošetilé hry na první a poslední zahrádku či otevírání a zavírání letní plavecké sezóny, kdy jsme se s Kufberkem či Nadporučíkem snažili oba termíny posunout co nejblíže přelomu roků, již dávno nehrajeme. Ale když teď koukám na výsledné číslo své nadmíru povedené cyklistické sezóny jsem spokojen. Nadmíru spokojen. 8296km? Takový vysoký údaj u mne už pěkně dlouho nebyl. Příčin bylo několik: Počasí, Klenba, chuť, zdraví...

medvěd:-)

zbývající fotky z Brušperka

bez komentáře...