Selátko, Mirotínek
15. až 17.srpna
| Hlavní stránka | <<< | 1997 | >>> | Náš diář |
|---|
- úvod -
Opět se jedná o rekonstrukci. Ani se mi nechce věřit, že už uběhlo tolik času od chvíle, kdy jsme se seznámili se spoustou báječných lidiček v Norsku. Po příjezdu jsme si dali od sebe na pár dnů oddech, abychom jeli přes Brno opět zánovní Corsou, tentokráte do Prahy na koncert U2. Z něj jsme na chvíli jeli navštívit pana Romana. Tenkráte ještě do České Lípy a jeho bytečku na Komenského ulici.V pátek během dne jsme odjížděli se Zippem a Lenčou směrem na Mirotínek. Ve Vačkově jsme přibrali do auta Váčka a naopak kousek za Svitavami (to se nám jezdilo, když benzín stál pod dvacku) na výpadovce jsme nechali vystoupit Lenču. Jet s námi nemohla, poáč se jednalo o čistě pánskou jízdu. (Za chlapa jsme Lenču prohlásili až o něco později.) Další cesta byla už zcela jasná. Přes Mohelnici míříme na Mirotínek...
- místo konání -
V podvečer jsme konečně dorazili do cíle. Sešlo se nás tam tak akorát: organizátor Fünf, Vlado, Lockay, Bobo, Váček, Zipp, Kufberek a medvěd. (Doufám, že jsou tady sepsaní fšichni účastníci?) Rekreační chatka fünfových rodičů by asi větší účast nevydýchala. Fünf pojal Mirotínek jako oslavu svých narozenin. Nutno říct, že velkolepě! Už samotná lodna, ve které se následně připravovalo nejednu hodinu selátko na zelenině, dosahovala úctyhodných rozměrů. Voněla široko daleko a chuťové buňky se nemohly dočkat.
Bohužel s odstupem času se mi nedaří vylovit z mozku vzpomínku na denní program. Netuším, zda jsme někam jeli nebo šli, ale rozhodně bylo velmi příjemné počasí.A selátko? Dočkali jsme se a stálo za to. Bylo jej větší než malé množství a tak jsme k sobotní tabuli přizvali i Luďu. Vládla naprostá pohoda až na jeden noční zážitek...
,,Honzo vstávej, Zipp po tobě chčije!!!´´
Věta v titulku se skutečně o sobotněnedělní noci ozvala. Jejím autorem byl Kufberek a protože se časově stále ještě nacházíme v "období Zippových brutálních opocí," byla i pravdivá. Nevíme, zda okýnka v podkroví chajdy asociovala v Zippově ožralém mozku výhled z hospodských záchodků od pisoárů, či v tom byla jen pouhá "potřeba", ale je fakt, že jsem ze spacáku vystartoval velice rychle. Zipp nakonec "potřebu" v polospánku po okřiknutí přerušil a odvrávoral se z chatky ven...
Bejvávaly to skutečně povedené akce a oproti těm "čerstvým" mají právě tu výhodu, že jsou pokryty prachem času a my na ně s nostalgií rádi vzpomínáme. Že, Zippe?
-md-
Šup nahoru k odkazům!