EDITORIAL No.34
Poslední Stařinky
aneb
Konec návratů!
Naši milí surfaři,
5. květen se již dávno zapsal do našich kalendářů důležitou událostí, kterou bylo Květnové povstání v MNM, ovšem my k němu přidáme ještě jednu, tentokrát pro nás velmi důležitou událost: 5. května 2002 byla po více než ročním úsilí doplněna poslední Stařinka do Našeho diáře. Nadále už nemáme z čeho čerpat, protože veškeré fotografie i texty, které jsme měli k dispozici, a které popisují události od roku 1996 do současnosti, jsme již použili.
Také proto si dovolím malé ohlédnutí. Na vůbec první verzi našich stránek můžete nyní pro obveselení duše mrknout do Archivu. Tenkrát jsme zabírali něco přes 1MB prostoru na síti a web obsahoval 29 stránek (nepočítaje fotky, těch bylo celých šest). Dnes už (včetně Svojanova, Pecky, Roháčů, Norska a Medvěda) zabíráme něco přes 77MB, na čemž mají pochopitelně největší zásluhu fotky, které jsem nepočítal. V těch 77MB je 257 stránek z nichž drtivou většinu tvoří stránky jednotlivých akcí a to 222. Říká se, že nepochválíš-li se sám, nikdo to za tebe neudělá. Proto tak činím a přiznávám, že mám z toho radost.
Z výše uvedeného dále vyplývá, že ve 34. Thájmsech naposledy uvidíte rubriku Stařinky. Postupem času sice budu provádět úpravy jednotlivých akcí, ale ty už si musíte najít sami. Jako horkou Novinku tentokrát samozřejmě naleznete Myštěves 2002. Thájmsy jako takové se již za rok a půl vyprofilovaly a tak počtení zůstane i nadále větší než malé množství, na které budu mít nyní (snad) více času. Ačkoli, nevím, co by mne v letních měsících udrželo u počítače.
Medvěd
TAK JSME ZASE PROHRÁLI...
Tentokrát na MS ve Švédsku
"Můžeme slavit! Česko-slovenská nadvláda nad světovým hokejem pokračuje..."
Slováci...
Správná věta ve správný čas zazněla a my se mohli bez obav, že by nám něco dalšího zajímavého v televizi uteklo, odejít na zahradu, zasednout kolem Lukase a pustit se do békání. Co se asi ve stejný okamžik začalo odehrávat na Slovensku? Vzplály vatry? Těžko říct; každopádně slovenské mobilní sítě (obzvláště Pomaranč SK) klekly a nedovolily nám gratulovat našim přátelům. Stejně jako sítě zřejmě dopadli i mnozí Slováci po několika dalších hodinách. Konečně, když jsem došel v pondělí do práce a kouknul po obličejích slovenských spolupracovníků, byla na nich vidět únava po probdělých nocích.
Jistěže slavili zaslouženě; slovenští hokejisté předvedli velmi kvalitní výkon, který okořenili nervydrásajícím vývojem finále. Také zápas se Švédskem a zejména jeho prodloužení bude zajisté považován za nejkrásnější na celém mistrovství. Člověk nemohl přece jen mít radost i tady u nás na západě.
... versus Česi
A výkon našich? Mohu k němu dodat jen jediné dva komentáře: Tím prvním je fakt, že šikovní Japonci dokázali "nacvičit" a okopírovat náš herní styl natolik, že když jej proti nám použili, naše drahé primadony fakt nevěděly, co s tím. Stejně tak standartní výkon Rusů, který už mohli naši znát z Olympiády, stačil k tomu, abychom přisedli do letadla k Němcům a vyrazili domů.
Druhý komentář je hořčejší: My ze sprostého lidu, kua, nemáme zdaleka takový platový výměr a ještě nasazujeme vlastní nervy v rámci budování kapitalistické společnosti, přičemž při průseru jsme patřičně ohodnoceni; hokejistům to "Holt nějak nevyšlo", a nic. Prostě pohoda! Kdyby se dalo utéct před výrobky, které sponzorují tzv. vrcholový sport, hned bych věděl. O to víc mne hněte, že kontrast mezi sportem pro mládež a "podporou" zlatých hošanů je tak propastný...
Tak aspoň pro Slováky: Děkujeme!
-md-
|
NOVINKA
10. a hlavně 11. května
Je pátek, po čtvrté hodině odpolední a já po velmi vydatném obědě (svíčková na smetaně s maxiknedlíky) v hospodě U Rychtáře, mířím z Nového Města a Koles oklikou do Lučic. Přece jen, večer budou slíbená kolena a já jen stěží odfukuji. Za Chárovnou v zatáčce už loni před neplánovanou Peckou někdo odklidil z pořádného kusu pole ornici a dnes místo díry v zemi stojí na stejném místě první haly továrny na zámkovou dlažbu. Před jednou z hal právě upravuje plochu obrovský bagr, jehož řidič na mne po chvíli troubí. Koukám jako blázen - Konvísek! Vykládáme slušnou dobu a jsem tomu rád. Taky proto, že mne vlastně Konvísek zachránil před brzkým příjezdem do lučické hospody...
NOVÉ STAŘINKY
17. až 21. srpna 1999
... druhý den ale začíná zcela jinak. Nejprve jen s Bláhovcema odjíždíme do Jánošíkových Dolných a Stredných dier, které procházíme skrz naskrz (a nejsme zdaleka jediní, kdo tenhle nápad dostali...), abychom se následně rozhodli, že ještě vyjedeme nahoru výťahom na Veľký Kriváň. Během cesty nás s Lukasem napadá, že bychom si mohli vyšlápnout po hřebenu na Grůň a pak dolů. Jana se svištěm odcházejí jen na Veľký Kriváň a my si tedy razíme na druhou stranu. Počasí je oproti předvčerejšku neporovnatelné: Vysoké i Nízké Tatry na jednu stranu a Beskydy ze strany druhé. Nádhera! Jen kolem Kriváně se stále honí mraky...
7. až 9. srpna 1999
... zábavka začíná kolem osmé hodiny večerní, kdy narážíme soudky a jedééém! Jak jinak. Intenzivně až do neděle! S pohybem jsme na tom poměrně špatně; v pátek nic, v sobotu jak kdo. Někdo (Bobo, Zuzka a Zipp) jeli na Vodušky do Safari, ostatní na Novopacké pádovody a zbývající dva (Fünf s Ivankou) nejdou nikam, poáč očekávají hosty...
PERLIČKY
... na dně.
Jak jistě víte, buduje se u nás kvalitní železniční spojení sever-jih a východ-západ. Jednou ze staveb je i modernizace vlakového nádraží ve Sviňákově. Sami můžete posoudit, že tentokrát se stavební obnova vzala z gruntu a jedné vody, tak říkajíc načisto...
Mnohé stávající objekty jsou speciálně testovány...
... přičemž jediné, co se zachovalo je kryté nástupiště.
Místo, kde bude stát nová staniční budova.
Článek můžete brát třeba i jako odkaz k ostatním fotkám...
|
Dnes je .
Svátek slaví
.
NEJBLIŽŠÍ AKCE:
ROGER WATERS
Paegas Aréna, MNM,
10. června 2002
10 otázek
... pro Romanku.
Tož, když už se točíme kolem Myštěvse, máme i Deset otázek, které souvisejí s tímto tématem. Romanka slavila společně s Charliem narozeniny právě tam, tak proč bychom se ji nepodívali na zoubek? Vzpomínám ještě v souvislosti s fotkou o kousek výše na jednu věc: Na zahradním stole se stále válely fotky z Volejníčkovic archivu, občas je někdo vzal do rukou, přičemž v něm vyvolávaly příjemné vzpomínky a haluze. Jako například: "Vážně jsme takhle vypadali?", která patřila k těm z nejčastějších. Pojďme už ale na Romanku:
1. Z čeho máš teď největší radost?
Nesnáším otázky tohoto typu. Jinak že jsi tady, že si s tebou povídám, a že mě teď cibule strašně štípe do očí. (pozn. Vše řečeno za velmi, ale velmi intenzivního smíchu...)
2. Naopak, co Tě teď prudí?
Nic, já jsem v pohodě. (Smích už nebyl tak intenzivní, ale byl.)
3. Chystáš teď něco velkého?
Sbalit pořádnýho chlapa. (a opět ten smích, jako u otázky první)
4. Tvůj největší kůň?
Ještě ho nemám, protože jej budu teprve balit.
5. Práce? Baví? Nebaví? Proč?
Napiš, že jsem učitelka (zase smích), a že mě baví, protože mám ráda děti a máme furt nějaký prázdniny.
6. Tvůj velký sen?
Procestovat svět a pořídit si psa.
7. Jaká hudba a film Ti zrovna frčí hlavou?
Sexy Dancers a film Krakonoš a lyžníci, protože je venku zima.
8. Tvoje oblíbená hračka?
(opět smích) Ferda. Ať si to každý probere sám!
9. Jídlo a pití, po kterém se můžeš utlouct a co naopak zrovna nemusíš?
Já jím všechno a po všem se můžu utlouct. Pití: dobré bílé víno.
10. Co zrovna čteš?
Podivuhodný svět od Readest digestu Výběru. Jsou tam zajímavosti ze světa. Jo, a ještě Harryho Pottera.
11.
A jak se máš ty?
Já? Já su strašně v pohodě!
(zaznamenáno na Silvestra)
|
