Klimkovický jarmark Skoumalovým pohledem
Jarmark
Opět pracovní sobota. Naštěstí jenom od osmi do dvanácti. Celkem se dařilo, tak jsme to zabalili a zamířili domů. Něco k obědu a kolem jedné jsem s rodinou vyrazil do Klimkovic na kolotoče. Dopoledne probíhaly jakési atrakce, křtil se v kostele prapor města, mažoretky, historický šerm... Měl jsem původně v úmyslu zůstat až do půl páté v Klenbě, ale došel jsem ještě domů se aspoň převléct a psychicky nachystat na následující večer. Nesmím to přehánět, ráno v osm jdu do práce.
Klenba
Dorazil jsem kolem půl páté do Klenby, a jelikož bylo celkem teplo, seděli jsme se Zippem a Medvědem na zahrádce. Lidí ke stolu přibývalo, dojel Fünf s osazenstvem. Fünf posléze se Zippem jeli k Medvědovi uklidit auto. Původně snad měli záměr zkusit se vrátit ze Zábřeha do Klimkovic "sockou", ale taxík je přece jenom jistější (a taky rychlejší). Když začalo být venku zima, přesunuli jsme se dovnitř. U rohového stolu se nás sešlo tolik, že jsme museli přirážet (stůl). Pivo teklo proudem (i když při pohledu na účet se počet piv vydělený počtem účastníků nezdá až tak velký...) a někdo dostal nápad oživit naše žaludky slivovicí. S Mirkou jsme spořádali Juráše a pomalu se propíjeli do dalšího dne.
Kolem jedné ráno (snad) došlo k placení. Vznikl malý problém. Počet piv na lístku byl opět větší než ten, který jsme hodlali zaplatit. Nevím, jak to ten Čenda dělá, nejenom já musím někdy ke skutečnému stavu piv přidat ještě něco, aby na účtu nic nezbylo. Čenda nám ještě k tomu sdělil, že Medvěd ještě nezaplatil, tak jestli zaplatíme i za něho. Něco já, něco Kufberek a zbytek Petr s Fünfem. Aljoša s chotí vyrazili na myslivnu, a že můžeme dojít za nimi.
Bowling
Venku bylo celkem svěže a trochu mokro. Na myslivnu se nám nechtělo, kulturák byl blíž. Já, Fünf, Petr a Mirka jsme se jali okusit nový bowling v kulturáku. Hráli jsme necelou hodinu, pilo se portské (!) a Fünf z toho všeho usnul v boxu. Pěkně se pohodlně uložil. Nebudili jsme ho a seděli v družné zábavě na baru. Mám takový pocit, že jsme si snad i potykali s obsluhou, pak někdo koupil Metaxu, druhou jsme nedopitou vzali na cestu. Fünfa se nám podařilo vzbudit, po schodech jsme ho stáhli dolů před kulturák. Tam hodil Čuryho oblouk a vypadalo to, že už je vzhůru. Došlo na problém, jak se dostat co nejrychleji z Klimkovic do Zábřeha. Autobus v tuhle dobu nepřipadal v úvahu, tak jsme začali shánět taxíka. Musel to na nás být úchvatný pohled, jak se potácíme na cestě pod hasičskou zbrojnicí, vedeme neuvěřitelné diskuse, Fünf sedí na bobku u plotu...
Nakonec jsme taxíka sehnali. Zastavili jsme chlápka, co jel pro někoho na pumpu. Vzal si číslo, že se ozve, jestli tam ještě budem, ať nejede zbytečně. Asi za čtvrt hodiny volal (patrně poslední hovor na Petrův mobil...). Naložili jsme se a já mu vysvětlil, kam má jet. No a kolem půl páté jsem vysedl po cestě v Polance.
Počurky
Probuzení bylo v podstatě náhodné. Bylo osm a něco mi říkalo, že je nejvyšší čas sednout do auta (!) a vyrazit do práce. Snažil jsem se, co to dalo, aby to na mně nebylo poznat, sváděl jsem svůj pozdní příchod na střevní potíže. Na každý pád prý ze mně táhla Metaxa na sto honů. Kluci mi říkali, že to na mně je opravdu vidět (viz níže). A hlavně nedělat žádné prudké pohyby. K čemu všemu může dojít vlastní nedisciplinovaností!
-sKo-
Fünfova a Zippova Klenba Speciál (F&ZK´s)
(článek převzat z Frýdlantských Thájmsů)
Tak. Já jsem si měl připravit referát na téma Fünfova a Zippova Klenba speciál: On už vlastně ten samotný název měl původně jinou verzi a to Klenba 6000+3310. Jenže takový název by mohl ještě někoho dodatečně rozlítit a tak raději zůstaneme u "F&ZK´s". Onoho osudného víkendu se nám totiž z MNM do MOM přesunovali hned dva lidičkové. Především Zipp navštívil po drahné době rodiče a pak Fünf jel se dvěma dalšími lidičkami na Roháče. Tolik strohý začátek. Dále se budeme zcela jistě se Skoumalem v našem líčení lišit.
Se Zippem a Skoumalem jsme se v Klenbě sešli již o páté odpolední. Nebyl problém chytnout místo na zahrádce i přesto, že v Klimkovicích právě tuto první chladnou podzimní sobotu probíhal jarmark. Postupně se k nám přidal na chvíli Radim s Evou, Klenbíkem a ještě dvěma dalšími syny a někdy o sedmé hodině se objevilo i červené Punťo-vozidlo s fünfovic osádkou. Zatímco Fünf a Zipp podnikají riskantní jízdu ke mně domů (riskantní v tom, že se musí vrátit nazpět městskou hromadnou), my se s ostatními seznamujeme. Radim s ostatními již odešli, my se přesunuli ze zahrádky dovnitř a přidal se k nám Brekoun s chotí a Lukáš. To už je vlastně kompletní sestava, která během večera dozná ještě několika změn.
A právě ty změny udělaly v mé hlavě guláš. Ehm, tedy změny, spíš ti panáčci, kteří se začali na našem stole objevovat a o chvíli později také do nás padat. Brzy jsem ztratil přehled nejen nad ostatními, ale i sám nad sebou. A tak zatímco si celá Klenba začala mohutně pozpěvovat, já si šel natvrdo popovídat s kytičkama kolem pomníku Rudé armády; vězte, že hovor to byl dlouhý, intenzivní a nepříjemný. Když už se mi trochu ulevilo a po návratu do Klenby jsem shledal, že všichni ostatní již Klenbu opustili, opustil jsem ji také. Trojbojem 46-19-2 jsem pak někdy kolem třetí ráno docestoval domů a tvrdě usnul.
Dveře mého bytu se otevřely někdy po páté. Fünfovic parta přijela taxíkem a Petr (toho času při svém metráku a necelých dvou metrech zcela neovladatelný) měl velkou potřebu najít svůj mobil. Byla prý obrovská práce jej dostat do schodů nahoru a tak si to Fünf musel zopakovat ještě jednou. Pak už Petřík definitivně upadl v pokoji na zem a tvrdě usnul.
Napitá špongia a výborný oběd
Zatímco my tvrdě spali, Skoumal, který pařil také až do půl páté, měl pracovat od osmé hodiny ve Studénce. Práci se mu skutečně podařilo zahájit, leč o půlhodinu později. To už mezi svými kolegy plápolal po ústředním stavědle s cedulkou na zádech: "Pozor, je napitý jak hubka!" Dobrý vtip jeho manželky, který všichni přítomní velmi ocenili...
My vstáváme až o další dvě hodiny později, zjišťujeme, co se vlastně všechno událo a rozhodujeme se, co s tak báječně načatou nedělí. Petřík nám připravil báječný oběd, a protože jeho příprava trvala velmi dlouho, měli jsme spoustu času na Scrable. Na chvíli se za námi zastavil i Zipp, aby si nechal ostříhat hlavu a záhy nás, lehčí o nákup, opustil. Punťo sestava se pak vydala na cestu do Roháčů až kolem páté večerní a na místo činu dojeli až pozdě večer.
P.S.: Člověk, který nalezl v neděli 15. září nad ránem mobil někde v okolí klimkovického kulturáku se tímto žádá, aby si jej nechal a SIMkartu zaslal na adresu redakce. Petřík mu to nezapomene...
-md-