chat

Akce roku 2002

Náš diář

Tesilová verbež

16. až 18. srpna

První on-line zpravodajství z festivalu!

      Čtenáři našeho webu měli poprvé možnost sledovat on-line zpravodajství z dění kolem trutnovského festivalu, které zasílal z mobilu přes GPRS Medvěd od pátečního rána do nedělní noci, kdy odešla baterie v jeho mobilu. Příspěvky zachováváme v původní podobě.

Pátek:

      Po kvalitni parbe v Lucicich, odjezdu taxikem za 2.80 Kc do dalsi Chlumecke hospody, jsme dnes rano vstali a v devet hodin vyrazili oblibenym Trutnovskym THC expresem na festival. Ve Stare Pace jsme prikoupili rozjezdoveho Rybrcoula a predevsim jsme ziskali velmi prijemnou sedmiclennou skupinu spolucestujici z Hejnic. Holky take nevyrazily na festival poprve a tak bylo o cem povidat. Za vse snad: "Ty ses takova armada spasy, ze das snad uplne uplne kazdemu." Inu doufame, ze se s holkama jeste na festivalu potkame...

      Trutnov nas letos privital hned na nadrazi destem. Charlie s Fünfem i presto drzi predem zvolene image a nasazuji slunecni bryle. Obchazime bankomaty a posty ve meste a pritom se dovidame, ze organizatori letos nestihaji. Areal Na bojisti je v poledne stale uzavren - otevre pry snad v jednu. Sedime tedy v bufaci na namesti, sledujeme venku korzujici a mokvajici lidi, papame a Ilonka Csakova nam do toho zpiva neco o bajecnem lete... Co nas asi ceka dale?

      Dosli jsme do stanoveho mestecka posilneni jednim vybornym Samsonem. Kemp v patek ve dve odpoledne vypada jako minuly rok az v sobotu. Jsme holt jeste vetsi nez loni! Pry vic nez 15 tisic lidicek do arealu nepusti. Uvidime. Stavime stany a zcela mile a prekvapive k nam prichazi Mantas! Pobyva Na Bojisti uz od vcerejska a zrovna vstal. Jen o neco malo pozdeji jdeme stat frontu na obojkovani. Po tretim pivu jsme konecne vpusteni Na bojiste a hned delame kseft toi-toi. Ta fronta byla na nas fakt moc dlouha...

      Jsme vevnitr! V krusovickem stanu zrovinka hraje Nirvana, resp. jeji velmi slusna replika. Mantas odnekud vykouzlil ctyri Gambrinusy, coz je ve zdejsim krusnem monopolu zazrak! Nicmene musime priznat, ze nasledujici krusky uz chutnaji stejne... To uz ale stojime (konecne!) pod hlavnim podiem, na kterem zrovna (a ne spatne!) hraji nemecti Soulstrip. Hlediste se stava plnejsim a plnejsim a kapela se libi vic a vice. Jen si predstavuji, jak v tom rozbahnenem kotli zvladneme jeste DNES Tatabojs a Sepulturu!? Kua, zacina to byt ECHT!

      Za znejicich tonu GG Pump a zpevu Franty Sahuly odchazime z hlediste do festivaloveho shoping parku. Zatimco Funf resi, zda koupit ci nekoupit kalhoty a triko z jednoho nevsedniho materialu, my ostatni koukame po ostatnich "stanky" a prohlizime nabidku, abychom nakonec zjistili, ze ten Sahula stoji za poslech. O chvili pozdeji jsem ostatni opustil a sel pred hlavni branu. Cekame totiz kazdym okamzikem prijezd Zippa. Mimochodem: za tech par hodin nas poradne smazi slunicko, vysycha i bahno kolem a z Bojiste se stava opet festival tak, jak jej zname - suchy a pomalu smrdici.

      Tak jedeme dal: Se Zippem jsme se uspesne setkali, novymi stany jsme v kempu zlikvidovali nevyhovujici stare a male a se vsemi ostatnimi se sesli u Krusovice stage. O MCHband jsme sice takrka prisli, ale Kurtizany uz jsme meli doma. Sedime ted za zvukarema a cekame na nemecky Laibach - Blind Passengers. Uz ted vim, ze nezaziju tytez Tatabojs jako na Barvickach - ta aparatura na to fakt nema. Ale ted se omlouvam, jdu parit na Skorolaibach...

      Fuck off Krusovice!!! Panove organizatori, kua, kolik nas, prachsproste platici, bude stat zruseni toho bajecneho monopolu? Fakt uz neprijdu o Pasazery a mladeho Sovaka nekonecnym stanim v nekonecne fronte? TAK ZA TO SI PRIPLATIM PRISTE KLIDNE KILO NAVIC!!!

      Jirka Schmitzer predvedl opet bajecny vykon. Vsechny pobavil a hodne lidi si opet rado zabekalo s nim. My se vsak tesili (sorry, Jirko) na Tatabojs, kteri meli vytvorit ten spravny "naboj" pred Sepulturou. Vsak taky ladili jako o dusu, az jsme je pomalu vypiskali. Jenze, co naplat, kdo byl v kotli na ostravskych "Barvickach" (mimochodem tam Tatabojs "ladili" pet minut...), ten vrcholne nemuze byt spokojen se zdejsi aparaturou (Co s tim udelas, Suchaci?). Ta je uplne mimo, a dokonce i Zipp utekl z kotle drive nez pred koncem. A tak se znovu ptam: ma cenu cekat na Sepulturu? (Az kdyz jsem presel ke zvikarum nahoru, pochopil jsem, pro koho a kde se stavi zvuk...)

      Tak Tatabojs byly posledni kapelou, kterou jsem slysel. Pak uz jsem jen za zvuku kanadske particky Real McEnzee prosel festivalovy shoping park, povecerel pred hlavni branou vytecny Gambrinus a stehno z kachny a sel spat. Ostatni kamaradi mne po ranu informovali, ze jsem udelal pekne velkou chybu. Aparatura pry stihala a Sepultura predvedla vykon hodny Brazilcu. Ostatne i Zipp zpevakovi musel notne pomahat, nebot jeho hlas po ranu trpel slusnymi vypadky.

Sobota:

      Sobotni rano nas privitalo slunickem. Stanovym mesteckem se jiz ted nese tezky oder nedelniho vecera. Neni divu, nebot pristresku a provizornich obydli bylo znovu podstatne vice nez vloni. Tomu odpovidaly i fronty kolem mycich zlabu a z toho duvodu paseme hyenu u zaparkovaneho funfova Punti ve meste. Prochazejici mistni obyvatelka sice kroutila hlavou, ale ocenila nasi snahu o kulturizaci drzek a poprala nam prijemny pobyt. Pote jsme sli do Samsonky pohonit teroristy, dat ranni kavicku a hlavne trosku provetrat hlavy. Konecne je treba zajit do mesta dobit penezenky. Na bojisti totiz dopoledne nic zajimaveho nebezi. Aspon ne pro nas. Az ve tri odpoledne zacne maraton Ivou Bittovou a skoncime az nekdy ve ctyri rano. A to uz bude poradny zahul! Sousedi v kempu nam spanku nad ranem nedoprali. Nejprve terorizovali okoli zpevem tak dlouho, az si vyslouzili fakac z nejednoho stanu a pri vstavani nemeli na praci nic lepsiho, nez zjistovat podivne zustatky svych uctu v bance. Zipp: "Ty, vole, kdybych vsechna ta rodna cisla a PINy poslal Krejzovi, tak by se doma nestacili divit! Auto fuc, byt fuc, prachy zadny. Chybí mi snad už jen číslo karty!" (O chvíli pozdeji je taky dostal...)

      Je to primo skvele! Ve meste jsme ukojili veskere sve potreby, potkali se opet se Zippem, ktery chtel puvodne meditovat ve stanu, ale vedro jej vyhnalo, lehce prokorzovali mesto a v garazove hospode nad cernym ci svetlym Samsonem (kazdy dle sveho gusta) poseckali na Jeliho a Konviskuv prijezd na festival. A nesedi se nam tady veru zle, az zrovna nevime, jestli tu Bittovou Ivcu stihneme.

      Super! Dosli jsme akorat na madarske M.E.Z., kteri zahrali velmi prijemny a pocuvatelny folkrock. Za to Konvrzka "multiinstrumentalistu" jsme radeji vynechali. Nemame radi spatne kopie cehokoli a radeji jsme pokecali u jednoho z mala out-stanku u Gecka s dvema ceskolipskymi Trabanty. Mimochodem: od Mantase, ktereho jsme navecer konecne potkali, uz vime, ze jsme prisli o velmi slusny Traband. Ten ovsem hral uz rano.

      Ty sycaci! Petr Vasa opet predvedl, ze fyzicke basnictvi chce kus poradnyho chlapa, poac kdyz je maj, tak se lokomotivam toci kola a clovek se pta: Kde muj domov? Jen Ales s Alenou a jejich male Ale nebyli. Nicmene i tak to rozpumpovali. Ted cekame na Moniku a jestli jeste chvili neprijde s tim Nacevou, tak jdeme se Zippem na Gambace...

      Hare krisna, hare hare, krisna krisna, hare hare... Stale dokola atd. atd. atd. Uz uz jsme se Zippem tesili, ze tahle novinka ma konec, ale kuciii na podiu skutecne rozdychali i pomalu a temer beznadejne koncici skladbu. A tak jsme se konce malem nedockali. ALE UZ JE TO TADY! Fakt to ma konec! Kuciii si davaji zaslouzenou kratkou 180 minutovou pauzu a my u filmu o Tibetu konecne pokecame!

      Moniku nam zabila spatna dramaturgie festivalu. Nasadit totiz po kvalitnich, nicmene stale pohodovych Sycacich prijemne plouzivou a pohodovou Nacevu je fakt kravina. Stacilo treba Moniku prohodit s nasledujici Garazi a vse bylo mene ospale. Bozskeho Tonyho s mimochodem novym repertoarem (Tak, kua, jake stagnujici mrtvoly...) ted se Zippem poslouchame v Gambrinus stages, ktery je pochopitelne mimo area. Ale i tady Tony dobre ladi.

      Tak to byla fakt bomba! Skutecne prijel skutecny a zivy (byt toporny...) Walda s choti - to predevsim - a KTO. Je sileny pohled na spatnou karikaturu a jeste spatnejsi, kdyz nepochopi, ze ti mladi lide chteji slyset hlavne stare hity jako je Tereza a vubec je nezajima nejake KTO. Uz uz byli vsichni vykelimkovani a na last-minut nasadili starou paku. Nicmene, kde je ten starej znamej Walda s hlasem jako zvon? No, nicmene, s krecemi v brichu odchazime se Zippem pokecat do Gambrinus-stage.

Neděle:

      Dobre ranko z festaku! Walda nas vcera vsechny tak naladil, ze jsme po(s)tupne vsichni opustili Bojiste a premistili se tu ke stanum, tu k mocne pritazlivosti G. Vykladalo se pri kulise Krusovickeho stanu bajecne a az zima nas dohnala ke stanum. I tak vsak neslo o konecnou, nebot jsme se sesli tak zivi, ze jsme odesli zpet na Gecko. O to vetsi pak byl nas udiv, kdyz jsme za rozbresku pred patou prichazeli ke stanum. Tam jsme jeste jednou vyslechli Tesilove srace v podani Zippa. Museli se libit, poac nas nikdo neserval. Poezie nam na festaku kvete!

      Vstavame zcela usmazeni v deset hodin. Kam utect pred slunickem jinam nez k Samsonum. Jidel s nasimi objednavkami ubyva a my se prvnimi pivy vracime zpatky ke vcerejsimu konci. Nase dnesni tuzby: rybnik plny vody, stin a pivko. Festival? To se rozhodne v nekolika nasledujicich hodinach. Uprimne: sam tady nezustanu i presto, ze vecerni program je nabit hvezdami (Mnaga, Uz jsme doma, Stivin, Vltava, Misik, -123min...)

      Hlaseni od ujeteho medveda: Tak jsem opet tam, kde jsem vcera skoncil. Ctvrte pivo mne katapultovalo zpet. Jeli: "Hele, tam kam to zapichneme?" A nebo vcera sedime s jistym no-name nahodnym kamaradem, koukame na prochazejici kukiny a on rika: "Nazdar stavy, kam tecete? No a kdyby byla od nas, tak rekne: Do tebe, ty kanale!" A nebo o chvili pozdeji: "Cau koprivo, kam palis?" A treba nyni u Samsonu Charlie: "Ty vole, na to, jak se nam ten festival rozjidel, tak by me zajimalo, kdo to zastavi."

      A dost bolo chlastani! Vetsina mych dobrych pratel musi jet domu a tak tady zustavame s Benikem jedini. Ale nebojte se, poac my se neztratime. Stanove mestecko valem ridne, stanu, karimatek a spinavych bot ubyva... Nicmene dobry program stale bezi a my dnes konecne vchazime do arealu.

      Inu, to je tak: vetsina lidi z Trutnova uz odjela, nicmene i tak zustalo vetsi nez male mnozstvi lidicek. Bajecnych -123minut maji smulu na promotion, ale jejich vykon, kua, potesil. Stejne tak nasledny Misik a jeho ETC... Mam je rad, ale radeji na jejich koncerte samostatnym. U ETC. poprve vyuzivame sedacek v hledisti. Jsme jen kousek pod kotlem a nase posezeni ma jasny cil: Jdeme hulit. Travka byla hrozna, ale vykon misikuv bajecne vylepsila.

      Jsme na konci dne. Benysek potkal jakousi pseudo-fuj, vykladal o nesmrtelnosti brouka a uzival si. Stejne jako ja rozhovor s nim: Proste pohoda... Pri rhytmu hare krisna, odchazime na Vltavu a next Mnadu. Tak sorry, jsem lehce off, stejne jako slana baterie, ktera brzy ukonci nase onlajn zpravodajstvi...

Festival s odstupem času...

Lučice & kolena

      Na úplný začátek musíme doplnit, že naši třetí společnou návštěvu trutnovského festivalu začínáme ve čtvrtek v sedm večer v Lučicích, kde jsme se v místním hostinci sešli nad prohýbajícím se stolem plným dvou grilovaných kolen (upečeno a dovezeno Konvískem) s Charliem, Konvískem a Fünfem. Postupem času přibyla i slušná banda chlumečáků a s nimi jsme se postupně propíjeli někdy do půlnoci, kdy společně s Péťou Duškem hospodu opouštíme a taxíkem (Péťa: "To je zvláštní, že mě ten taxík stojí vždycky jen dvě osmdesát...") se přemísťujeme ještě na dvě pivka do Royal clubu, který byl sice oficiálně zavřen, ale v okamžiku, kdy se za mými a fünfovými zády objevily dvě známé chlumečácké tváře, sedáme ke stolu u baru sledujíc atmosféru jako vystřiženou z nějakého Tarantina. Tu i Fünf šel se sličnou Dianou, či jak se jmenovala, trsnout tak fantasticky, až se jí sukně otáčela. Inu, přímo nádherný konec večera!

Drž hubu a plav!

      Stala se prapodivná věc: V trutnovském bulletinu organizátoři oznámili všem svým návštěvníkům, že garantovaná cena piva (a jimi jediná respektovaná) v celém areálu je šestnáct korun. Dobrá tedy, řekl si každý návštěvník a něvěřícně zíral na každý krušovický stánek a hlavně na cenu o korunu vyšší. Stížností bylo víc a více a zřejmě jich začalo být tolik, že Sucháč Gibon byl nucen nastoupit na pódium a uklidnit rozladěné davy. Zvládl to způsobem více než brilantním, udělal z nás totální debílky a my mu to ještě odtleskali! Oznámil totiž, že už jednali s prodejcem piv (kterým překvapivě nejsou Krušovice, ale jakýsi nezávislý "podnikatel" - monopolista), jenž prý prohlásil, že všechny ty koruny pošle na povodně. Následoval onen zmíněný potlesk a z vykořisťovatele se stal rázem bůh. Vážně jsme tak blbí!? Hned jsem si vzpomněl na báječný film Bílá paní a citát, který je v nadpise tohoto článku...

Tesiloví sráči a Zipp

      Zipp byl tentokrát asi jediným člověkem z nás, který zkousnul celý letošní bulletin od přední až k zadní obálce. Nejdůležitějším textem celé brožury se pro něj stala báseň Míry Skaláka Tesilová verbež, která se stala rázem naší neoficiální hymnou. Zipp se totiž, pravda, neoplývajíc tak báječným fyzickým básnictvím jako Petr Váša, jal pro naše potěšení báseň pečlivě nastudovat. Jeho Sepulturou poničený lehce skřečivý hlas pak dával přednesu patřičný patos a naléhavost. Škoda jen, že zvukový záznam pořízený v Samson pubu se nám nedochoval.
      Jako perličku uvádím, že jedním z vystupujících v Krušovickém stanu se pak stal i Míra Skalák se svou skupinou Hever and vazelína (při čtení to s angličtinou nepřeháněj!) a nás může jen mrzet, že jsme Tesilovou verbež s originálem nestihli srovnat. Vedlejší jeviště se holt nemají podceňovat!

Antichátra

      Jak milým bylo pro mne počteníčkem článek o Antichartě, která tolik před léty vzbudila mezi naší socialistickou společností různé ohlasy. O tom jsem pochopitelně neměl tenkrát ani páru, ale na druhou stranu jsem víc než rád, že aspoň tady na festivalu měl někdo podobné materiály chuť a možnost zveřejnit. Naše socialistické popiny totiž nejenže opět začínají vystrkovat nebezpečně růžky, okupují éter primitivních rádií pro primitivní lidi, ale dokonce mají odvahu tvrdit, jak se měli za komoušů špatně. Někteří z těch "nejodvážnějších" dokonce začali rozdávat i svá moudra. Máte-li stejný názor, tak mrkněte na článek vedle v obrázku. Dobře jsem se u něj bavil!

Program festivalu

      Organizátoři s námi letos neměli vůbec soucit! Ještě loni byla v programu "hluchá místa", díky kterým jsme se stačili občerstvit, trochu poklábosit, odejít na chvíli za lepším pivem z areálu a podobně. Letos se však, pohunci jedni, rozhodli, že nás zničí. Program se dělil na dvě poloviny - dopolední + odpolední a večerní + noční. V první části dne jsme tak na sebe měli poměrně hodně času. Stačili jsme i dojít od Bojiště do města, zajít do Samson pubu povykládat a kolikrát ulevit i svým svěračům, a především pořádně poklábosit. V pozdním odpoledni jsme se pak vraceli nazpět do areálu a začal nabitý program. Ten většina lidiček dokázala vydržet, ale já se musím přiznat, že třeba takovou Sepulturu jsem "sledoval" již jen ze stanu. Hrála tak hlasitě (a taky překvapivě kvalitně), že mne vyrvala bez problémů ze spánkové pohotovosti. Marná však byla jejich snaha, protože když už se jednou člověk odhodlá k spánku, stane se nepřekecatelným.
      A tak jsem vlastně hlavní hřeb festivalu neviděl, což mi bylo v práci, Klenbě a na dalších místech řádně vytknutu. Museli být ti šikovní Brazilci hodně dobří, protože hlasivky kamarádů nevykazovaly obvyklé kvality. Cosi se proslýchalo, že Sepultura (mimochodem šlo o jediný letošní koncert v Evropě!) si dala jedinou podmínku své účasti na festivalu: Chtěli jej prožít a hlavně si jej užít celý od začátku do konce. Zdali jim bylo vyhověno, či vůbec taková podmínka padla, nevíme. Jen se domnívám, že na tom něco bude. Proč by jinak hlavní hvězda festivalu vystoupila už v pátek?
      O něco více než páteční večer, jsem vychytal sobotu a nedělní večer a pondělní ráno. Na Bojišti jsme v neděli zůstali už jenom ve dvou s Manťasem. V kapse bylo vymeteno a dokonce jsme jeden druhého před půlnocí ztratili a tak Vltavu s Mňágou jsme vnímali odděleně. Pěknou tečkou festivalu byl v Krušovickém stanu The Beatles Revival Band, který skutečně hrál až do našeho i jejich úplného zničení. Good luck!

Dobří skřítci

      Vloni jich byl plný Trutnov. Když jsem je nutně potřeboval, vždycky se objevili. I letos se nám něco podobného s Manťasem přihodilo. V neděli jsme totiž zůstali sami a jen s minimálními financemi. Měli jsme spočítáno, že máme dohromady na dvanáct piv. Jenže to bylo teprve odpoledne a hlad sílil. Navíc jsme se chtěli řídit radou MFDnes, kde uváděl jeden z trutnovských lékařů držící festivalovou pohotovost, že podmínkou dobrého konce našich těl je i dostatečný přísun jídel. Nejprve jsem zkusil vyhandlovat dva guláše v našem oblíbeném gambrinusím stánku za dvě stravenky, a když obsluhující maník, se kterým jsme klábosili už od sobotního večera, viděl, že jsme na tom špatně, tu přihodil hromadu párků v rohlíku, tu nějaké to pivo za bůra a někdy zcela zadarmo. Jasně, měl už za celý víkend vyděláno, ale my mu i přesto děkujeme!

A taky špatní skřítci

      ... skoro bych řekl, že zlí duchové festivalu. Dokonce jsme je viděli na vlastní oči! Byli to ti bezprizorní, věčně somrující smažáci před hlavní branou. Pohled na ně tristní, smrad a chudák jejich psi. Tak tihle broučci nad ránem obcházeli nechráněné stanové městečko a kradli co mohli: tu boty, tam jídlo, onde mobil, prachy a podobně. (I Manťas by mohl vykládat.) Asi bych o tom nepsal nebýt toho, že každé ráno se z okolních stanů ozývala nějaká hláška po nějakém nemilém zjištění. A to je od loňska nárůst víc než velký! Konečně i na pódiu byla ohlášení typu: "Našel se mobil (peněženka, doklady...)" zcela přehlušena prosbami "Hledám něco..." Asi bude lepší pro příště udělat stanové městečko v rámci festivalu za plotem, kam se smažky nedostanou.

Co říci závěrem?

      Trutnov 1987 - 2002 stál rozhodně za návštěvu. Drží si dobrou pověst, příjemnou cenu lístků i atmosféru. Jediné, na co lamentujeme stále, je monopol Krušovic a stále drzejší smažky před vchodem do areálu. Také to ozvučení by šlo snad příště vylepšit, což je ovšem jen můj názor, protože jsem letos slyšel v Ótravě, že lze hrát i líp. Prezident, náš stařičký mocnář, tentokrát festival nenavštívil jsa zaneprázdněn starostmi o svůj zatopený hrad nad Vltavou. Lidí bylo opět podle našeho posudku více, stejně jako stanů a aut ve festivalovém kempu. MFDnes sice tvrdila, že nás bylo jen "něco málo přes deset lidí," ale taky tvrdila, že vrcholem festivalu bylo vystoupení Waldemara Matušky (???), kterému úspěšně sekundovalo publikum (to je pravda, sic jen při hitech) a jihlo nejedno srdce mladého diváka. Krom toho, že vystoupila řada českých rockerů, folkařů a fyzických básníků objevilo se jakési brazilské překvapení. Zřejmě Sepultura. Inu, bavili jsme se při čtení tohoto novinového plátku s Manťasem velmi dobře. To už jsme byli čerstvě vymydlení v bezchybné lázni řeky Labe před trutnovským nádražím a seděli jsme ve vlaku, který uháněl zpátky na Chlumec nad Cidlinou. V něm proti nám seděli titéž lidičkové, co v THC expresu při cestě na festival, což byla taková pěkná tečka za tím naším letošním Trutnovem. Opakuji, byla to taková pěkná tečka za tím naším případem.

-md- 24.08.2002