Hlavní stránka | <<< | 2002 | >>> | Náš diář |
---|
Poučen z předchozích nezdarů, sestrojil elektrickou kytaru...takhle nějak by to mohlo znít. Loni to byla premiéra, až na to počasí to bylo super. Počasí mě tedy určitě nemohlo překvapit a tak nějak jsem věděl, do čeho jdu. Sice jsem měl drobné problémy se sháněním stanu, ale nakonec jsem vydobyl hrad z loňska...
A taky pěkně začla. Vyjel jsem v pátek něco před desátou panťáčkem ze Svinova do Čadce. Po pěti minutách jízdy jsme zůstali trčet před vjezdem na hlavák. Panťák se tvářil, že už nemůže dál a necelou půlhodinu jsme čekali na mašinu, která nás dotáhla do Bohumína. Tam na nás čekala jiná souprava. Vzhledem ke zpoždění mi v Čadci rychlík přímo do Trenčína ujel, a tak jsem to vzal osobákem s přestupem v Žilině. Cesta byla suchá, místy mokrá a před třetí odpolední jsem byl v Trenčíně.
Loňského roku jsem tušil tak akorát z mapy, kam mám vlastně jít a řídil jsem se davem. Letos tento problém odpadl. Organizátoři se patrně poučili z loňské tlačenice před vchodem na výstaviště. Na příjezdové cestě ke stanovému městečku byly stánky, kde účastník výměnou za lístek dostal slušivý náramek na ruku, v mém případě zelený. Tím pádem už při vstupu do stanového městečka byl každý kontrolován a oproti loňsku bylo městečko ohrazeno. Na pokoseném kukuřičném poli bylo už bohužel vidět, že zde ještě nedávno pršelo (a já si vzpomněl na loňské blátíčko...). Napadlo mě, jak to tu bude vypadat v neděli ráno, až budu balit. I když, pokud už nebude pršet, bylo to na dobré cestě k uschnutí. Tak jsem se přebrodil a našel slušné místo. A hlavně: pevný orientační bod pro noční hledání stanu.
Chtěl jsem vidět Mňágu a opravdu se mi to povedlo. Fiala s vyholenou hlavou, nový saxofonista (ale na klávesy hrál poněkud nesměle) a nový bubeník. Udělali takový průřez tvorbou, lidi se na páteční odpoledne nebavili špatně. Na konec, mám takový pocit, hodili Nejlíp jim bylo a jako přídavek snad Hodinový hotel. Zkousnul jsem ještě J.A.R., ale byla to celkem nuda. Po přesunu na Kofola stage jsem užil rumunské dechovky Savale fanfare, takové příjemné oživení (jedna skladba se mi zdála povědomá - jasně, Buty a Pod Temelínem!). A ještě trochu "etna" - Ida Kelarová, kterou moderátor uvedl jako kapelu (a doprovodná zpěvačka byla fakt kost). A přesun nazpět na stadión. Po zjištění, že na Lucii mám ještě dost času, dávám konečně kafe. Leč ouha, okolí stadiónu je bez elektriky, takže opět přesun na výstaviště. Ve stánku s Goffry byla milá obsluha, leč kafe bylo pěkně hnusné (že by Popradská káva?).
A zase zpátky. Pro Lucii to byl jediný koncert letos na Slovensku. Jako jedni z hlavních hvězd festivalu to rozpálili "do běla". Oheň, oheň a oheň. Kodym mírně zarostlý (a třeba Panice zpívalo nejdříve publikum samotné...poměrně slušný výkon), Koller občas mírně mimo (hlasem). Ale lidi se dobře bavili, na závěr zazněl Sen a jako přídavek na Slovensku snad ještě neznámá Daniela. Chvilku jsem ještě počkal na Shane MacGowana, což byl dá se říct takový ožralecký punk...a zpět na jinou scénu. Na Tatabojs jsem se po neúčasti na Colours celkem těšil. A celkem nezklamali. Došlo i na Ramínka s Klárkou. A koncert skončil poměrně brutálním koncem (ale jiným, než před rokem). Ještě jsem spíš v polospánku užil kus Neuropy a hurá do stanu.
Noc byla poměrně studená, neboť nad ránem jsem zaregistroval potřebu se obléct a vím, že nad ránem trochu sprchlo. I tak jsem spal až do jedenácti. Ranní hyena, lehká snídaně a nezbytné (tentokrát už lepší) kafe. Tráva na stadióně už byla celkem slušně rozšlapána a lidé se při Ska prašupině pomaličku rozehřívali. Dal jsem si poté nějaký oběd a vrátil se na Polemic. Na to vedro, které panovalo, hráli velice slušně a lidé křepčili, mávali rukama a chvílemi jsme povzbuzovali nesmělé skokany na laně. Velice slušný koncert (saxofonistka poté odešla na druhou mateřskou). Další přesun na Kofola stage. Garage jsem si prohlédl úplně zblízka zpod pódia a konstatoval jsem, že druhý kytarista poněkud přibral. A dále na střídačku kousek Slobodné Európy, kousek Vidieku (tentokrát jenom kousek, neboť jsem je viděl letos již na majálesu), nějaký Karel z Nikaraguy i s rodinou (taková směs reaggae), Chiki liki tu-a (i s křestem prvního dvojcédéčka)...
Hlavní hvězdy sobotního večera, Stereo MC´s, jsem ignoroval, protože se mi nabízelo něco mnohem vtipnějšího: v kině Smysl života od Monty Pythonů. Vřele doporučuju, protože jsem přišel opravdu na jiné myšlenky (ale smysl života jsem ehm nestihl najít). A po kině přesun na výstaviště. Tady to hučí jako v úle. Davy lidí chodí tam a zpět, lidi se na tebe usmívají, tu se něco smaží, tam je cítit tráva, všude plno světla a kouře a do toho ještě Buty. Tahle kapela si z Pohody nebere respekt. Stejně jak před rokem hráli to, co chtěli oni sami a mám takový pocit, že je lidi vůbec nezajímali (anebo třeba netušili, které jejich skladby na Slovensku letí...). Takže na konci koncertu opět hurá do stanu...
Slunko peklo od brzkého rána. Šel jsem se umýt, nasnídat (kapustnica...), a když jsem se vrátil do stanu, myslel jsem, že mě cip střelí (horkem). Tentokrát nebyl problém sbalit stan a vydat se před jedenáctou k nádraží. Vlaky stokrát jinak, takže osobáček, který jezdil loni až do Žiliny, končí v Púchově a musí se přestupovat. Ze Žiliny Olza do Těšína a ujetý osobák domů. Dal jsem dva radky v nádražce a hurá domů. Tak zase za rok...
Ale abych nezapomněl. Důležitou součástí festivalu je také péče o hladné a žíznivé návštěvníky. I mně se tenhle problém nevyhnul. Pivo Bažant 10% v cenách 15-20 Sk (10-13,40 Kč), čepovaná česká Kofola za 15 (10). Piv bylo neúrekom, dokonce nebylo příliš sycené, ale v sobotu večer už jsem raději pocucával kofolu. K jídlu byla k dostání snad všude cigánská pečienka za 40-50 (26,80-33,50), musím vypíchnout tabassco za 55 (36,90), jedl jsem skvělého langoše (sýr-smetana-česnek) za 25 (16,80), kapustnice za 25 (16,80), smažák bez tatarky za 70 (46,90), nějaké bagety, hamburgery, párky v rožku atd. No hladem jsem určitě nebyl:-)))
-sKo-24.07.2002