Photos from Colours
pátek
Pátek, pro nás spíš už sobota
| -md-´s Playlist of pátek | ||
|---|---|---|
| pátek 21. července | ||
| 18:00 - 18:30 | Gypsy CZ | Barvy stage |
| 18:40 - 20:00 | The Frames | Colours music stage |
| 20:30 - 21:30 | Skyline | Global station |
| 21:30 - 22:45 | Michal Prokop a Framus five | Barvy stage |
| 22:45 - 23:45 | Support Lesbiens | Colours music stage |
| 00:00 - 01:00 | Moimir Papalescu & The Nih... | Stan stage |
Jak je tak člověk zvyklý pařit už od čtvrtka, trošku se mu ten festivalový matrix posune v čase kamsi jinam a tak se to stalo i nám. V pátek vyrážíme do centra dění později než jsme předpokládali a to před šestou hodinou. Důvod byl nasnadě: nabitý program. Proč?
Vstáváme před desátou hodinou ranní. Po noční Charlieho anabázi a jeho šťastném návratu po rozbřesku (od výstřelu z tramvaje v oblasti Dolních Vítkovic to vzal asi domů pěšky...) jsem zapomněl vypnout mobil a ten se mi patřičně odvděčil. Nejenže mne častoval neustálým vyzváněním z práce (Kde vzali moje soukromé číslo???), ale spoustou esemesek a hlavně důležitým sdělením od Konviho Lenky: Kačka nemá mobil, takže buďte ve smluvený čas na smluveném místě.
To jsme taky splnili a tak zatímco jsem ráno doplňoval na web nové fotky, Charlie ofáfrně a nenásilně vstával. Pravým peklem se nám následně stala enormně pomalá a "vyklimatizovaná" - tady se tomu říká demoverze krematoria... - tramvaj, která nás odvezla do Sviňákova, tedy na smluvené místo. Kačku přivezl úplně stejný Košičan, jako včera Charlieho, jen vypadal úplně jinak a s klimatizací že prý to taky nebylo valné. Stejně jako včera jsme se na uvítanou dostavili do nádražky, šoupli do sebe pár plzniček a Kačku přesvědčili, že dodržování pitného režimu je prostě nutnost.
Na nádraží jsme se překvapivě docela zdrželi, neboť na opavském nástupišti zastavila Galerie ve vlaku s výstavou fotek Antonina Kratochvila, Káji Saudka, týdeníku Euro a taky sbírka mobilních Motorol. Kačka nám sice říkala, že je to poměrně rychlá výstava, my se však ve vagónech docela zdrželi, poáč koukat bylo skutečně na co a Charlie si našel i svého mazlika, jak vidíte na fotkách. Až teprve po druhé hodině (a po nezbytném svlažení nohou v přednádražním rybníku s vodotrysky) odcházíme plouživým tempem do tramvajové demoverze a míříme na oběd. Také se vám dere do hlavy otázka, kde jsme nechali Pivka? Vaří doma gulage!
Na oběd jsem nemohl vybrat výhodnější prostor. Klimatizovaná Alexandrie přinesla kýženou úlevu našim přepáleným tělům, ale také famózní obídek, u kterého si skutečně v nejtemnějším místě "lodi" chrochtáme blahem. To už nás nahání Pivko, takže kolem čtvrté hodiny se můžeme svorně přivítat a konstatovat, že jsme naplnili očekávané počty.
Jak jsem se zmínil, po šesté hodině se konečně ocitáme ve víru festivalových událostí, překvapuje nás ne-fronta u obojkovávání účastníků a první, koho nacházíme na pódiu, je kapela "... slušných a hodných romů..." Gypsy.cz. Měli jsme je v plánu a po přivyknutí na netradiční komunikaci frontmana (i když mne pořád sral s neustálým připomínáním svých kořenů...) kapely jsme se s ostatními roztančili v rytmu kouzel jejich hudby. Závěrečný Michael Jackson nás pak utvrdil, že Gypsy.cz se jen tak neztratí - zaujali.
Po Gypsy.cz nastal ten správný čas pro první přesun přes lávku Unie na druhý břeh do areálu hradu a předhradí, kde na hlavním pódiu vystoupili irští The Frames. Kvalitní hudba, neuvěřitelný zpěv, prostě zážitek, který se nezapomíná. Druhá hudební koupel a zase úspěch. The Frames jsme však nedokoukali všichni, poáč se s Pivkem rychle přesunujeme zpátky na Černou louku za Macháčkem a jeho Mig21. A stejně, jako si Chinaski můžou hrát na hvězdnou kapelu a přitom nepředvedou nic než studený odvar, Macháček a spol. si během chvíle publikum získali na svou stranu a perfektní práci v jejich případě navíc odvedli zvukaři. Nějak se námm dneska daří!
Jenže za chvíli už stojíme ve vedlejší L&M stagei, kde čekáme na Skyline. Většinu předehrávaných skladeb neznáme, poáč jde o nové kusy z posledního alba, ale i u starých fláků došlo k příjemným změnám. Je vidět, že kapela jde nahoru, jen se bojíme brzkých komerčních konců, snad tam neskončí. Co však nepochválím určitě, byla snaha zvukařů zlikvidovat naše bubínky. Chápu, že ozvučit stan je docela problém, ale co předvedli tady na Skyline a později stejně na chvíli (dali jsme si kousek ještě jednou) u Dubiozy & kolektiv mne přesvědčilo, že zvukaře tady asi může dělat kdekdo. Škoda.
Po Skyline se opět dělíme. Charlie s Kačkou mizí do Boomerangu, Pivkovi se z Černé louky nechce a tak s ním zůstávám. A dobře jsem udělal, poáč při nákupu pivek slyším známou Kolej Yesterday: "Hrome, já bych úplně zapomněl na Prokopa a Framus 5!" Jestliže jsem se chtěl podívat na staříky, kteří se z nostalgie u oslintaného piva v hospůdce páté cenové skupiny rozhodli, že opráší nástroje a projedou pár fesťáků, tak jsem se šeredně mýlil. Na profláklých flácích se pánové pouze rozcvičili a pak vytáhli trumf nejtrumfovatější - skladby z nové desky První poslední a začala pravá hudební koupel. I Prokop si byl jistější a přesvědčivější, Honza Hrubý (tato Vanessa Mae českého bigbítu...) vyloudil ze svých houslí opět famózní tóny, přišlo na řadu sólíček a my se koupali ve fantastických hudebních vodách. Pro mne šlo rozhodně o vrchol večera!
Ke konci Prokopovců jsme už zase pohromadě, došel i Vendelajn a s mírným přičichnutím k Dubioze míříme opět k hradu, kde na hlavním pódiu hrají neuvěřitelně tiše (pro mne navíc nezajímavě) Support Lesbiens. Trochu posloucháme, ale hlavně jdeme na chvíli sednout do Radegast stage, poáč nohy už nás moc nenesou. Odpočinku je třeba! Po půlnoci se značným zpožděním začíná kosmický trip Moimira Papalescu and company, který si Charlie užívá naplno. Vendelajn mezitím mizí kdovíkam, Pivko potkal kamarádky (a s nimy pak trávíme další čas v Radegast stagei) a já se procházím po hradním areálu. Jsem totiž hudebně naplněn a tak se spíš snažím trochu odpočinout.
Tak tuhle tramvaj musel dopravní podnik skládat hodně dlouho! Už jsme si zvykli, že v noci jezdí tramvaje, jejich stav svědčí o tom, že nyní vozíme dobytek, tak co, ale famózní bylo, že byla poskládána ze tří článků, z nichž ani jeden nebyl stejné barvy! Prostě směska. Tohohle jsme si však všimli až při výstupu. První bojofka nastala totiž jejím příjezdem k Elektře. Do plné tramvaje se pokusilo narvat další stejné množství lidí. Docela z úspěchem. Jenže vzadu se cosi stalo (zřejmě nešly zavřít dveře), řidič po chvilkách marného mačkání páčky znovu otevřel, vzal výhybkovou tyč a odešel. Zprvu do vypadalo, že se snad urazil a šel domů, pak vzadu přece jen něco poladil a po čtvrthodinovém pobytu se za mohutného aplauzu a výkřiku štěstí tramvaj rozjela. Těch hlášek cestou jsme si skutečně užívali, poáč bylo evidentní, že v pátek se lidé na Colours chtěli bavit;-)
Tak jako každý den máme více fotek, než kolik se vešlo do textu takže z pátečního odpoledne a večera zbývá toto:
Minuta po minutě
21.7. 9:27
Definitivně podléhám neustálému vyzvánění mobilu a vstávám. Zatímco dopisuji tyhle stránky, Charlie neví proč vstává, ale vstává. Zjišťujeme, že dnes bude zajímavý den, poáč Kačka nastoupila, ale bez mobilu, takže musíme být "... na smluveném místě ve smluvený čas..." Po půl jedenácté odcházíme na tramvaj a užíváme si demoverzi krematoria plnými doušky. Leč ani výstup ve Sviňákově pod rozpálené mosty nic nezachrání...
21.7. 11:23
S drobným zpožděním, ale přece jen právě dorazil páteční Košičan i s Kačkou na smluvené místo. Nezbytná přivítačka s Plzničkou v ruce v místní nádražce a pak se jdeme s Charliem mrknout na Galerii ve vlaku. Moc zajímavé a příjemné spestření festivalu.
21.7. 17:38
Linkou 13 míříme do centra dění. Předtím jsme ještě stihli oběd ve famózně vyklimatizované Alexandrii a Pivko stačil připravit suroviny na zítřejší gulage, mňam!
21.7. 19:15
První milé překvapení festivalu m´áme za sebou: Gypsy.cz. Přesouváme se do hradního areálu, kde to za chvíli rozpaří The Frames na hlavním pódiu. Drsně nás rozlaďuje RedBull stage nesmyslně otočená přímo k hlavní tribuně. Za co, soudruzi???
21.7. 23:12
Super! Mig21 s Macháčkem v čele nezklamali a předvedli (spolu se zvukaři) famózní výkon! Charlie s Kačkou šli na koncertík do Stodolní, přivedli Vendelajna a my s Pivkem ulítli na famózních Framus 5 s Michalem Prokopem v čele. Pro mne šlo o vrchol dnešního festivalového dne. Na hlavním pódiu se teď perou s tichem Supporti. Střídavě posloucháme a hlavně se snažíme dát trochu odpočinout nohám, které nás celý den nosí.
22.7. 2:35
Končíme! Charlie si užil Moimira s company naplno, já tak střídavě procházel (jsa již pln hudby) hradní areál, Pivko potkal kamarádky, se kterými se teď loučíme a odcházíme k domovu. Plánovaný Fabric dnes už (k Pivkově neradosti) vynecháváme. Nejde to...
22.7. 3:40
KT5D8 se myslím správně jmenuje tohle vozítko. Jenže tohle noční - festivalové - museli dopraváci hodně dlouho skládat než ho poskládali. Ke cti slouží tramvajákovi, že nereagoval unáhleně, nedusil nás ani vozítko, ale zábavka v přeplněné tramvaji plné neskutečných hlášek byla logickým završením příjemného festivalového dne. P.S. Děkujeme řidiči, že výhybkovou tyč nakonec nepoužil na nás, ale na zprovoznění beznadějně uvízlého trojčlánkového vozítka;-))