chat

Akce roku 2009

Náš diář

7. května

      Jestli si ještě za několik let vzpomenu, co významného bylo na Klenbě v sedmém květnovém dni, pak to byl výkon našich hokejových borců ve Švýcarsku. O dva dny později totiž neslavně Kanada s Ruskem odehrála zápas, kde se jasně ukázalo, že Češi ani zdaleka nepatří do světové extratřídy. Snad druhá liga by nám slušela. Slovensko je pak se svou divizní účastí jen trapnou útěchou. Mnohem důležitější však je, že v Klenbě se sešli lidé, kteří tady ještě v sedmokvětnové sestavě nebyli...

      O kom je řeč? Především o Rudolfovi, který se konečně včas před přesunem z MNM do MOM ozval a následně konstatoval: "Tak tohle je ta hospoda, o které jsem už mnohé četl?" Ano, v Klenbě ještě nikdy nebyl a s Kufberkem se ještě také nikdy neviděl. Do čtyřky nám pak chybí ještě Zipp, který zde sice několikrát byl, ale Maroko visitor vždycky potěší. Jediný, jehož síly jsem opět přecenil, byl Vendelajn, kterého jsem sice informoval celých dvacet minut po "upečení" celé akce, ale jak všichni zkušení potvrdili, kurz 1:10 byl stejně hodně nadsazený. Měli pravdu:-)
      "Stojím na parkovišti a koukám na nějaký kůůlní vodotrysk," volá Rudolf a odpovídám, že by mohl ještě deset sekund vydržet. Vydržel a už se vidíme: "Ty vole, tohle v Prazé nemáme!" ... skládá Malíkovu vodoplivu poklonu Rudolf. Inu, ještě nebyl v Ostravě na náměstí, kde se Malík evidentně nechal inspirovat. Raději vcházíme dovnitř, kde je na nás připravena Věrka. Nezvykle dlouho čekáme na pivo, což omlouvám zrovna došlým sudem. A to jsem tentokrát nic nesliboval. Medvěd má své drsné předchozí zkušenosti:-) Dojem napravil následný pižwův steak.
      Před hokejem ještě dorazil Kufberek se Salátem a společně s Rudolfem mne nechali v údivu, že se neznají. Inu, člověk některé věci bere až příliš samozřejmě. Zipp dorazil v průběhu (ještě) nadějné první přestávky a seč to šlo, snažili jsme se dozvědět, co nového v Africe. Rudolf nakonec vymizel po neslavném konci chokeje, poáč Míša přistavila taxíka, my ostatní se přece jen ještě chvíli zdrželi. Nechat si ujet tramvaj ve Sviňákově se pak ukázalo jako velmi neprozíravá blbost stejně, jako zajít na ostrAVAR do Šimka. Panebože, jak tady ještě může pořád chodit na pivo. Karamba!
      Na další tramvaj jsem nespěchal. Jako už několikrát se ukázalo, že zařídit si pracovní útočiště pod sviňákovskými mosty bylo před lety prozíravé. Vyspinkán do růžova jsem se vypravil druhého dne fotit. Stejnou činnost jsem chtěl vykonávat již včera, ale počasí řeklo jasné NE! Zato ve sváteční den bylo vše jinak. Výsledek si můžete prohlédnout o kousek níže. Uchodil jsem se báječně a zároveň snad získal pár úlovků. A co otazník v názvu? Klenba by byla jenom hořká, kdybychom zůstali jen u chokeje. Ale! Pánům dodatečně děkuji za návštěvu v MOM. Díky.

medvěd:-)

galérka