chat

Akce roku 2010

Náš diář

30. března

      Udělalo se dobře! Už týden máme jaro a počasí přeje. Skoro se mi chce říct, že kousek toho Golfáku přivezla ségra s sebou ze Zálouží. Bohužel zrovinka dneska dopoledne jsem ji naposledy zamával na mošnovském letišti (samozřejmě jenom na nějakou tu dobu!) a se smíšenými pocity se vrátil do Ostravy. Jak odstranit smíšené pocity? Mám přece kolo a je třeba sportovat. Počasí je více než příznivé, byť hlásí blížící se fukejř. Ale třeba se mi podaří dojet do cíle - na jih do Kozlovic, dříve než ten jižák přijde. Předpoklad nevyšel. Zato první sedmdesátka v sezoně rozhodně. Proč?

Ostrava - Bělský les - Stará Bělá - Palések - Krmelín - Březiny - kóta 312mnm - Brušperk - Fryčovice - Dolní Sklenov - Hukvaldy - obora - Měrkovice - Kozlovice - Kozlomlýn - Dolní Sklenov - Brušperk - Stará Veš - Košatka - Jistebník - DP - Pádlo (Oderský splav) - Ostrava, 70km

      Protože to byl jednoduše mazec! Už start byl famózní. Jen tak nalehko v letním dresu, lísteček se nehnul a naopak cesty přes Bělský les i Palések (ten mezi Starou Bělou a Krmelínem, co má Kufberek pro své pohospodské zkratky tam moc rád...:-)) oschly dostatečně nato, aby bláto zmizelo. Co se naopak k mému překvapení nad Krmelínem objevilo byla solární baterie na bývalých polích. Kolikátá za poslední týden mého cestování? Zelení se svou zelenou politikou mne vážně začínají srát. Tady to dotáhli minimálně na zkažený výhled na Beskydy. Zbytek "výhod" solárních panelů prý teprve poznáme. Pan Roman z ČEZ se prý stará...
      Cyklocestu, spíš tankodrom, z Krmelína do Staré Vši nám ani letos neopravili. Takže se stává zážitkem všelijakým. I Stará Veš kolem Ondřejnice vypadá jako po válce. Řeka je násilně regulována a nejvíc mne mrzí alej stromů stojících ještě nedávno kolem. Fakty to bylo nutné?
      Spravit si chuť cestou přes kopec do Krmelína není vůbec žádný problém. Sice je to opičárna, pořád z kopce do kopce, ale odměna je dneska skvělá. Ten fukejř od jihu, co měl přijít navečer, přišel o pár hodin dříve a kromě drsnějšího postupu k vysněné metě vyfoukal vše kolem. Výsledkem bylo famózní panoráma nad Brušperkem.
      Abych to upřesnil: Brušperk má panorámata dvě: jedno z východu od Božích muk nad Staříčem, odkud je jeden z nejkrásnějších výhledů na Beskydy, který znám. A druhé muka má pak ze západu, odkud je i Brušperk jako na dlani. Že mám pravdu, o tom svědčí přiložené fotky. Staříč poznáte podle těžní věže, vysoký komín patří Biocelu Paskov. Smrdící, ale vždy odevšad viditelný hrdina kraje. Labožím si i přes fukejř a vzpomínám na Homolky: "Táto, to jsou panorámata, co?"
      Další má cesta přes Brušperk (po slastném sjezdu do něj) až k Dolnímu Sklenovu je doslova utrpením. Přece jen, půlrok necyklování a chabý týden od začátku je znát a myšlenky na mne šly různé. Vytrval jsem. Odměnou je Hukvaldský pivovar a jeho dvanáctka. Netradičně uvnitř mezi místními xichty. Ne, že by bylo už teď narváno, v podstatě kromě výčepáka je tady jenom jeden strýc, kterého mohu s klidem prohlásit za místní inventář, ale tolik xichtů v tak malé místnosti jinde vážně nenajdete. Všichni místní štamgasti tady totiž mají svůj "portrét," stejně jako kdejaký prezident ve škole a věřte, že za ty roky jich jsou tady mraky!
      Jsem na sebe tvrdý a stejně tvrdě vážím cestu: Žádná flákačka kolem Kozlomlýna! Pěkně na Hukvaldy a oborou dále podle plánu. Věřte, nevěřte, i tahle časnějarní příroda má své kouzlo. O centru Hukvald netřeba pochybovat, protože i bývalý hotel Hukvaldy se dnes pyšní ve své nové kráse (že by Šmíra?). Taková Červená Lhota na kopci. Jasně, přeháním, ale kostelní věž mne rozhodně zaujala a asi tady jsem poprvé pochopil, že není ultrazoom jako zrcadlovka. Jsem maximálně spokojen a jdu si pohladit lišku Bystroušku.
      Chytrou lišku jsem si nakonec nevyfotil. Chvíli přede mnou tady byl jiný cyklista a oproti mně si společné foto nenechal ujít. A byl na hradě, byť mne ve Sklenově předjel! Ten jsem však vynechal a raději pokračoval dále oborou. Tak pokřivené stromy jako tady snad vážně nikde jinde nenajdete. Navíc jsou teď na jaro "průhledné" a rybník dole u rybárny šlo kdykoli v létě maximálně jenom tušit. Teď je viditelný a já těm místním muflonům závidím. Výhledy, přírodu, klid. Paráda! Ještě pár zbytečných fotek, poáč mohutnost zážitku i krajiny samotné stejně nelze kloudně pojmout a šlapu ven z obory na Měrkovice.
      Vida, jaký kousek je to na sjezdovky na Pustevnách. Tady by se jich člověk vážně mohl lehce dotknout a Radhošťskou věžičku kaple jen tak pošimrat. Hodina navíc a výhled stejný, jen nějak více zazoomovaný. Jo, to beru. Jen mraky se začaly více mračit a tak beru nohy na pedály a sjíždím Měrkovice. Řeknu vám, sladká odměna za tu dřinu přes oboru a to netuším, co mne čeká o chvíli později kousek od kozlovického kostela.
      Já vím, jsem už s tou propagací trapný, ale zajímalo by mne, zda to někde funguje aspoň podobně jako tady na valaLašsku. Místní fojtství totiž opět oživil pan Šmíra, kromě muzea v budově samotné adaptoval vedlejší zemědělskou budovu na pivovar a protože to vše je uprostřed jinak nekonečných Kozlovic, dal místu přirozený střed. Ano, centrum. Fojt i Vojvoda, kteří tady tradičně v sudech zrají, se povedli. Škoda jen, že mohu jen jeden vzorek od každého. Ale příště! Až tady náhodou pojedete, dejte si vývar a guláš. Obojí je v podstatě za láci a servis je natolik originální, že byste za něj klidně dali i dvojnásobek.
      Normálně bych se té cesty bál. 36 kilometrů už mám a necelá půlka mne čeká. Jenže ten fukejř, který mne drtil, zůstal a dolů "TO" jelo! Pane jo, 20 kilometrů za 34 minut a už jsem zase ve Staré Vši. Domů necelých deset, tak se přece jen rozhoduju pro zajížďku na Košatku a Jistebník. Obojí mne nakonec zklamalo. Vichr nebyl tak nekompromisní, ale zážitků a fotek už bylo dneska tolik, že nějaké ty rybníky, nad kterými bych normálně plesal, mne dneska absolutně neuspokojily. Takže šupinky šupinky přes DP domů. Sedmdesátka jako vyšitá a spokojenost maximální. První pořádný trip mám za sebou!

8.4.2010 medvěd:-)

co se tradičně nevešlo do článku...