chat

Akce roku 2012

Náš diář

účastníci zájezdu

v noci od pátku 22. do neděle 24. června. Ostatně, skoro jako vždy:-)

Napadá mne, že vlastně není vůbec od věci začít psát zápich o MEGAakci nedaleko (cca 100 metrů přes vody řeky Tiché Orlice) místa, kde vznikl Labyrint světa a ráj srdce. Ne, nedělám si srandu, ani nejsem ožralej. Jsem na dovolené a jsem velmi rád, když dovolenou nemusím plánovat. Ostatně první půlku mi celou předělal Charlie a rozhodně jsem si nemohl stěžovat. Pak byla Norská Pecka, kam někteří nepřijeli s vidinou stupidně levné Barcelony a jiní s vidinou, že by měli "šaškovat" pro ostatní třeba na raftu. Našli se dokonce i tací, kteří nepřijeli jen proto, že jim velkým Veličenstvům jaksi nikdo neposlal pozvánku. První dva jmenovaní případi jsou tragičtí, třetí připadá na tolik chrapůňů, kteří ani po patnácti letech nepochopili, že na Pecku se jednoduše nezve. Pecka vzniká spontánně a obvykle dojde k dokonalému Labyrintu lidí, až srdce všech přítomných plesají. Ano, našel jsem si parádní oslí můstek. Když už jsem neplánovaně dojel až sem - hopsa hejsa do Brandejsa. Nad Orlicí. Co tady dělám? Jedu z Pecky domů. A vlastně ještě netuším, kde dneska skončím...:-)

      Aha, tak Pecka. Dokonalé místo k mimořádné relaxaci se nachází na cestě od centra městysu kolem nového i starého kempu směrem na Borovnici. Větší než malé množství lidí správné souřadnice dávno zná pod názvem "Pecka - U Karloj," ale místních se moc neptejte, poáč jim označení (raději?) nic neříká. U Karloj je chatrč alias bouda či chalupa, jejíž součástí je i obrovský bazén s fantastickým potenciálem k paření. Takže už si asi všichni vzpomínáte, ne? Už jsem psal, že pozvánky neexistují (pokud je tedy tady nenapíše medvěd) a program obvykle vzniká na základech dokonalých (totiž našich:-) úvah. Zásadně spontánně. Obrovským nepřítelem na Peckách U Karloj bývává čas, který jde v zásadě proti nám (Kua, proč to dělá???) a přesně tady platí ono okřídlené Génius-Locky tvrzení "...v noci z pátku na neděli." U šťastných jedinců pak do pondělí, ale to sem ani tak moc nepatří...:-)
      Naopak tady patří stěžejní myšlenka. Ta vznikla vlastně už před pěti lety, ale konstalace hvězd a erupce na slunci zabránili zcela fatálně uskutečnění kulatého výročí objevení nových přátel. Čas pak sice brutálně zrychlil (To asi víte všichni, ne?), přesto nám čekání do dalších kulatin přišlo nepřiměřené (a navíc kruté), tudíž jsme se spokojili s patnáctkou. Ta už má občanku a je třeba zjistit, zda dostatečně dozrála.
      Máte-li stále pocit, že píšu naprosto mimoň, tak se obávám, že vliv nebude mít ani tak nedaleký Jan Amos Komenský (aha, už jsem to provalil dokonale...), ale zážitky, které rozpumpovávají mou mysl do obrátek, které bych rozhodně po ujetých 110km vážně nečekal. Jenže vzpomínka na patnáctiletou Pecku se vrývá dál a dál do mé hlavy včetně refrénu "Tak jsme piče no a cóóó." Refrén proto, když jsem tupě šlapal po rovince do Třebechovic pod Orebem (aha, tady si zadělávám na průser...:-), stejně jako... A teď jsem to v labyrintu zapomněl. Třeba to ještě dám:-)
      Už vím. Borohrádek:-) Takže jak vypadala Norská Pecka? Odemykal jsem v pátek jako první a zamykal v pondělí jako poslední pařící Garage. I přes neutuchající snahu všech přítomných (nebo právě proto?) zůstala překvapivě ve stejném stavu. Chatrč přežila také a tak zbývá jen kroutit hlavou nad tím, co všechno se zvládlo k dokonalé spokojenosti všech přítomných během jediné osmačtyřicetihodinovky.
      Takže: rafty byly! Dokonce tři (dva nízkokapacitní a jeden na vyblbnutí) a musím pochválit nasazení všech přítomných. Věřím, že i Fünf by se nakonec přidal:-)

      Lyže byly také! I přes nezpochybnitelný fakt, že ledovec na Strynu už dávno není, došlo k jedné dokonalé štafetové jízdě, kde snad jen Beneš zbytečně zdržoval, poáč jinak by mančaft jednoznačně zvítězil a na srazu starých Škodáren v novém kempu sklidil zasloužený aplauz stejně jako dvě (!!!) tréninkové štafety o dva týdny dříve.
      Vodopádů bylo na Pecce snad ještě více než v Norsku! Nebo si snad nevzpomínáte, co se dělo v rybníku? Pád za pádem pěkně do hlubin našeho dokonalého bazénu:-)
      A tak vlastně jediné, co se nepovedlo, byl výšlap na nejvyšší horu Skandinávie, kterou nám blokovaly výkony k metám mnohem vyšším. A to překvapivě i s parazity, které Královna Lenka I. tak svědomitě likvidovala. Díky!
      Nejvyšší metou celé akce pak bylo zdolání chatrče. Zní to celkem neuvěřitelně, ale skutečně se nám nikdy v předchozí historii chatrč nepodařilo chalupu dokonale zbavit veškerého tam přítomného alkoholu. Tentokrát ano, přátelé. A já se jen obávám, do jakých extrémních výšin lze ještě posunouti naše výkony...

Co říci závěrem? Poděkovat! Poděkovat všem, kteří přijeli. Poděkoval Léně, že její plán s Benešem vyšel! Pak také její vytržení diáků z promítání se slovy: "Marťuldo, tohle není to správné Norsko...," si budu pamatovat. Oproti Léně, která o svém chování nemá páru. Všem samozřejmě děkuji za účast v taškařicích. A pak musím poděkovat i organizérům za dokonalý plán jak zabavit a naladit Správně rozpitou chlastací partu. Chytili se naprosto všichni k naprosté spokojenosti a pocitu zadostiučinění, že všichni, kteří měli akci povinnou a nepřijeli, mohou jen a jen litovat!

P.S. Je tady třeba taky napsat, že Královna Delegace I. nasadila neuvěřitelnou (skutečně neuvěřitelnou!) dietu, kdy se ponížila o 17 kilo špeků na úkor lepší nálady, pocitu a chutě do života. Tady věřím tomu, že jde o výkon setrvalý, poáč pro všechny okolo mimořádně inspirativní.
P.S.2: Díky za dodání všech fotek a diáků. Že se dokážeme rozsentinelnět tak brzy (po patnácti...:-) jsem vážně nečekal. Další bomba, která dodala akci koule, které tam patřily.
P.S.3: Když jsem u těch koulí, tak netuším, zda poděkovat i Zvirymu za přívoz koulí na kroket. Ale asi jo, protože nebylo zase tak od věci jej jednou zmasakrovat a podruhé postavit do týmu s ním právě mne.
25.6.2012
medvěd:-)

tzv. "Zvadlo"

Napadá mne: Co nebude? Určitě ledovec, poáč ten i na Strynu roztál. Tím pádem sorry, ale nehodláme falšovat historii! Naopak hodláme vystoupit na nejvyšší místo Skandinávie - totiž Zvičinu! Styl a způsob bude jasně veden jako překvapení (stejně jako v povodňovém roce 1997:-)). O skandinávské pádovody nebude nikdo z účastníků ochuzen. Pecka je vynikající místo pro pořádání "výročí" i proto, že jen nedaleko se permanentně sypou přes balvany. Ano, Novopacké pádovody! Jenže nesmíme prozradit všechny věci, poáč jinak byste nepochopili, že neúčastí se degradujete maximálně k ačních spodkům. A to rozhodně nechceme!

medvěd:-)

zbývající fotky z akce