| Hlavní stránka | <<< | >>> | Archiv |
|---|
| Lockay | Medvěd | Norsko | Pecka | Roháče | pan Roman | Svojanov | Vaček (Alík) |
|---|
| Občasník všech, kteří ví | 15. srpen 2002 | ročník 3/2002 číslo 40. |
| Archiv | Náš diář | O nás | Vzkazník |
|---|
EDITORIAL No. 40
Je úterý 13. srpna 2002. Zcela vyjímečně nesedím s ostatními na pivku v Klenbě, ale naopak doma u televize a koukám na to, jak nám přílivová vlna pustoší Město Neomezených možností. Jenže není jenom MNM, nýbrž existují také jižní Čechy, odkud tato velká voda přišla. Jak mnozí, naši poctiví čtenáři, víte, minulý víkend proběhla akce Soběslav 2002 a v rámci ní jsme se do jižních Čech podívali. První setkání s větší vodou bylo hned u Dačic, kde Moravská Dyje zaplavila okolní pole, přičemž se obcí nijak citelně nedotkla. Alespoň jsme tak soudili při jejich průjezdu. Větší část vody již evidentně opadla a Dyje se vrátila do svého koryta. Jen v lesích, ve kterých jsme občas zastavili, abchom nasbírali nějaký ten hřib (a že jich nebylo zrovna málo!), jsme cítili, že půda pod nohama je pořádně nacucaná; jako houba. Říkali jsme si tenkrát, že přijít další kolo dešťů, poletí voda hned z koryt ven."Veseleji" bylo o den později. Hluboké hvozdy před Třeboní, kterými protéká slavná krčínova Zlatá stoka, byly vodou zásobeny ještě podstatně více a na dvou místech jsme dokonce v okamžiku, kdy se panelová cesta ocitla pod vodou, okusili brod po kolena. Třeboň samotná pak sice působila jako ostrov uprostřed zatopených polí, ale rybník Svět nevypadal rozhodně na to, že by chtěl přetéct. Do plna mu chyběly čtyři metry. Nejvíce ze všeho jsme žasli ještě o pár hodin později, kdy jsme se přiblížili Soběslavi. Tady už Lužnice tekla hodně do široka, zaplavila i kemp, ve kterém jsme loni pobývali a motorest Lada, do kterého jsme mířili za nejlepším Budvarem, měl její vlny jen půl metru ode zdí, na kterých nebylo rozhodně vidět, že by voda byla výše. To znamená, že ani po dvou slunečných dnech Lužnice ze svého kulminačního bodu neopadla!!! Když jsme pak o den později odjížděli z Kardašovy Řečice domů za prvních kapek deště, měli jsme nepříjemné tušení. A to se vyplnilo hned o den později, kdy tradičně vodohospodáři nestíhali a Lipno bylo plné. To už šly zprávy o zatopení Krumlova, Budějic, Písku a dalších měst, aby o den později nepřišlo zkrátka ani MNM. Prý šlo o mnohem větší povodeň než jakou jsme zažili před deseti lety. Nevím, ale zase mi něco smrdí pragocentrismem. Možné je taky to, že jsme přece jen o trochu chytřejší a pak nezbývá než poděkovat všem záchranářům, kteří se na pracích podíleli. A tak vlastně povodně částečně způsobily, že zápis z akce v jižních Čechách není dosud hotov. Budete si na něj muset počkat až do příštích Thájmsů, ve kterých tím pádem budou novinky hned dvě. Tou druhou je samozřejmě Open air festival v Trutnově, kde se někteří uvidíme. A teď už mě omluvte, jdu se na něj připravit. SKOUMALŮV PŘÍBOR
Původně měl být tento článek o možnostech kuchařů a kuchařek v naší oblíbené Klenbě, k čemuž by se hodila i fotka. Jenže mě napadá něco trochu jiného. Při své práci v okolí MOM jsem občas nucen někde pojíst. Za těch několik let jsem vystřídal spousty restaurací, bufetů či hospod a i kvalita byla různá. Takže bych se s vámi podělil o několik zážitků.V současné době dokončujeme jednu z X etap v železniční stanici Studénka. Času není moc, ale když to jde, máme jedno oblíbené místo. Říkáme mu "McLareny". Oficiálně je to Bistro U Šopíků. Najdete ho ve Studénce u autobusáku vedle vjezdu do vagónky. Je to takový světle modrý baráček, dobře viditelný z nadjezdu nad kolejemi. Když pojedete od Příbora, zahnete před Mošnovem na Studénku, přejedete nadjezd a pak hned dvakrát doprava. Jak název napovídá, není to klasická hospoda. I když název Bistro je také poněkud zavádějící, míst k sezení je 16 a někdy kolem poledne bývá plno. Otevírací doba je (mám takový pocit) od půl deváté do pěti. Na čepu mají Radegast 10% za 11,50 a na můj vkus není nejhorší. Denní lístek nabízí 3 až 4 polévky v ceně kolem 12 korun a několik hotovek za 40. Stálý lístek je poměrně slušný a nabízí jídla ve váze 100 nebo 150 gramů. Ochutnejte třeba česnekový řízek a chtějte velký a hrubý (obsluha už bude vědět). A ještě pár slov k personálu. V kuchyni panuje takové rodinné prostředí, takže když si objednáte třeba smažák nebo smažený květák, dveřmi klidně vidíte, jak ho kuchařka vytahuje z lednice, sype do misky mouku, kvedlá vajca, obaluje a smaží. Kuchařka je jen jedna, takže v případě většího počtu strávníků se na jídlo musí trochu počkat (a to platí někdy i pro hotovky). Místním inventářem je trafikantka od vedle, která zde sedává přes polední pauzu. Někdy to vypadá, že víc utratí než vydělá. A abych nezapomněl na servírku. Je poměrně mladá (vzhledem k nám skorotřicátníkům), dá se říct štíhlá a občas nosí takové zvláštní trička, že byste z toho zešíleli. K hostům je velice milá, když ji o něco požádáte, usměje se a řekne HMMM. Nechám to na vás, třeba poznáte, proč k "McLarenům" tak rádi chodíme. -Sko- |
ŽHAVÁ NOVINKAOpen air Trutnov16. až 18. srpnaPod tímto odkazem najdete medvědovo zpravodajství z proběhlého festivalu v Trutnově.NOVINKAbikeKRKONOŠE I.2. až 5. srpence CESTY DO KLENBY II.Dodatek k článku z 15. červenceProklikáte-li se v Archivu na 38. Thájmsy, můžete si přečíst skoumalův článek o tom, jak se dostat do Klenby. Ač navrhnul hned několik možností, na čtyři zapomněl a já si je s dovolením dovolím doplnit.Například takovým metrem je přeprava poněkud komplikovanější, protože ač se v MNM snažili sebevíc, stále se jim směrem na východ nepodařilo metro dobudovat dále než na Černý Most. Tam se dostanete, když sednete třeba u koně na červeného krtka, přesunete se na stanici Florenc, kde podniknete pěší přesun přes několik tubusů a jezdících schodů, přičemž sledujete cedulky ukazující směr ke žlutému krtku (tedy trase B), prostřednictvím něhož již dojedete na konečnou stanici, výše zmiňovaný Černý Most. Tak by tomu mohlo skutečně být, pokud nebudete mít pech na povodně. Raději proto nepočítejte dopředu, ve které stanici vystoupit a počkejte, až vás plechová huba vyzve sama. Od lidojemů na Černém Mostě již vám pak nezbývá nic jednoduššího, než při průměrných třiceti pěti kilometrech za den, urazit zbývající část cesty pěšky, nebo se pokusíte o zrychlení v prostoru i čase autostopem (pochopitelně vtipně využijtete místečka, které někomu zůstane na zadním sedadle vedle nákupu - příště aspoň bude nakupovat přesněji!), kdy by jste se na křižovatce v Klimkovicích mohli ocitnout během několika hodin. V tom případě doporučujeme vyrazit na Černý Most nad ránem, kdy máte jistotu, že narazíte na otevřenou Klenbu. V případě, že podniknete celou cestu pěšky, tak na hodině odchodu od metra nezáleží, protože budete-li se dožadovat ve tři čtyři hodiny ráno bušením na zamknuté dveře Klenby piva, s největší pravděpodobností bude Chocholouškovi stačit už samotný fakt, že z MNM jdete pěšky... Na kole se dostanete do Klenby ze všech různých směrů. Zůstaneme-li u toho, že jedete z MNM, pak máte před sebou nějakou čtyř až pětidenní tůrku. Opět doporučuji začít od Černého Mostu nebo lépe ještě o něco dále a po silnici I/11 se do Ostravy časem dotočíte přes Jeseníky. Na začátku Města Omezených Možností neuhnete doleva směrem na Český Těšín a Žilinu, kde silnice I/11 končí, ale pojedete rovně a po pěti kilometrech jste opět na křižovatce v Klimkovicích. Dovolím si jen malou technickou: Pokud vážně pojedete z MNM do Hradce po silnici I/11, pomlčte o tomto faktu stejně jako v předchozím případě o tom, že jdete pěšky. Chocholoušek je přece jen Chocholoušek... Jako další dopravní prostředek k přepravě z MNM do Klimkovic se nabízí paroblavba. V tomto případě budete sice ještě pomalejší než pěšky, ale pro změnu můžete nasát báječnou atmosféru při plavbě lodí po Labi, Baltickým mořem a po Odře. Nejenže poznáte nudu rovinatého Polska, mrknete na nádhernou Portu Bohemicu, ale nasajete atmosféru Hamburku nebo třeba Štětína. Z Polska se už asi budete muset přepravit po svých, neboť můj velmi oblíbený Bohumín viděl ve svém přístavu loď poprvé a naposledy v roce 1974, kdy ještě poroučeli komunisti větru a dešti, nicméně o nic nepřijdete. Tohle město s klidem vynechejte. Sám jsem se těšil, že jej v devadesátém sedmém Odra konečně zalije a smete z povrchu zemského (nebo přinejmenším najde své nové koryto z opačné strany a tím Bohumín přidělí Polsku), ale bohužel se tak nestalo. Vezmete-li to tedy z Ratiboře na vlastní Pálavě dále proti proudu až k nám, zakotvěte až v Polance u sypaného jezu a odtud se přesuňte autobusem číslo 59 na konečnou v Polance a z ní 53 až na místo činu. Nejsem totiž tak pošetilý, abych totálně vyčerpaného jedince hnal do Klimkovic proti proudu Polančice... Jako poslední způsob dopravy nám zbývají inlajny. Sám jsem teď tento druh dopravy do Klenby vyzkoušel a bojácně přiznávám, že přes počáteční obavy z kopce od kostela v Polance ke kinu, stejně jako v opačném směru z kopce na Dolní Polanku a Starých Výškovic, jsem cestu absolvoval. Kdo má najete na bruslích stejně nebo více než já (a věřím, že takových běhá po světě spousta, při mých najetých asi 100 kilometrech), nemusí se bát stejný výlet podniknout. Doufám, že tímto jsme výčet možností dopravy do Klenby vyčerpali úplně a vám při rozhodování, která varianta je nejlepší, pomohli. -md- |
Svátek slaví . Srdečně gratulujeme! NEJBLIŽŠÍ AKCE:AFRIKA ANEB ČEŠI MEZI LIDOŽRAVCI 23. září 2002 20:00 DK Vítkovice SILVESTR 2002 od 28. prosince Opevněný areál České dráhy Frýdlant nad Ostravicí bikeCESTA Z MĚSTA (9)KRKONOŠETak pozor! Jedeme do nejvyšších českých hor! Jsou známé, oblíbené a taky drahé. Bohužel i číšníci v leckterém lokále či boudě tě přesvědčí, že tady za ty boule moc hýbat zadkem nebude. Ale kvůli nim tady nejsme. Jedeme se především bavit, zničit své tělo pohybem, vyplavit litry adrenalinu a taky se kolem sebe koukat, protože je jednoduše na co koukat!Krkonošské cesty pro šílence na kolech Ze Šišáku přes Přední Planinu do Vrchlabí -md- |
| Archiv | Náš diář | O nás | Vzkazník |
|---|