Manťas v Ótravě
noc z 26. na 27. dubna
(zápis z Medvědova Nojtbúku No.3)
Doma jsem se rozkuchařil a upekl jsem kuře. Večer čekám návštěvu. Přijede Manťas. Odpoledne se začala roztrhávat oblačnost a já mohl v pohodě vyjet do práce.
Manťas přibyl ke mně do práce po osmé večer. Museli jsme se zdržet skoro do deváté hodiny než mne vystřídal mistr. Naložili jsme sebe a kolo a jeli ke mně domů.
Manťas neměl večer potřebu zdržovat jídlem a tak jsme rovnou vyrazili do Dostavníku, což je hospoda ve Výškovicích pod mostem. Získává si stále více mou oblibu. Čepují v ní Kelta (****, 22 Kč), Velveta (***1/2, 22 Kč), Staropramen (**) a Otravar (?).
Sedli jsme venku na zahrádce. Tam se sice neobsluhuje, čemuž se nedivíme vzhledem k tomu, že vevnitř je jen jedna mužatka asi tak našeho věku. Pomalu se rozpovídáváme a přecházíme k čím dál intimnějším věcem. Rádi s Manťasem zjišťujeme, že máme o čem spolu hovořit. A to je skvělé!
Hospodu jsme s úspěchem po pátém pivu a v jednu hodinu po půlnoci uzavřeli. Na výškovickém mostě cestou domů jsme se stačili ještě zhulit špekem. Výborný! Doma jsme ještě sósli nějaký ten fernet a spát jsme šli totálně zhulení a ožralí ve tři ráno.
Druhého dne chtěl Manťas vstávat v sedm, což se nám oběma jevilo velmi nereálně. Půl desáté to už byl lepší nápad, ale pořád nic moc. Což, vstáváme! „Upekli" jsme si ranní kávičku, Manťas se sbalil a pomalu odjel za prací. V jakém stavu? Nekomentuju.
Ouplně nahoru!
|