Akce roku 2000

Náš diář

Letem rokem...

2000 Y2K, bohatý - především na akce. Tou škaredou zkratkou jsme si jej zvykli označovat, ale kde jsou ty časy. Bohatý byl pak na akce. Pravda, proti roku 2001 to sice ještě nebylo "ono", ale rozhodně akcí bylo větší než malé množství a byl slušnou přípravou na rok nadcházející. Z akcí nesmíme zapomenout především na velikou Tour de Slovakia, Roháče, několik Pecek a dva Freedlandy a nezbytný Trutnov. Z vyjímečných akcí misím vzpomenout Velikonoční Rýmařov, brutální Buchlov, Ádr a Boskovice. Závěr roku nás zastihl v přípravách na spuštění webu a 22. listopadu k němu také došlo. Mne osobně navíc zastihl konec století v nejlepší cyklistické formě, kterou už jen těžko mohu překonat. Byl to rok příjemný.

Měsíc za měsícem...

      Poslední rok starého tisíciletí. Všichni jsme čekali co přinese a hlavně co odnese. Přinesl spoustu akcí, dá se říct, že jsme na vrcholu. Proběhla nezapomenutelná Tour de Slovakia a tak tak na konci roku stíháme ještě založit naše stránky. Tak pojďme podrobněji na jednotlivé měsíce.

      Rok 99 se nám zlomil nezvykle na 00, svět očekával kolaps počítačů, vlády investovaly miliardy, které protekly přes firmy zlatých hošíků a my úplně bez problémů a zpoždění vlaků netradičně vyjíždíme s Vendelínem na Silvestrovskou Pecku, kde s ostatními oslavíme Silvestra. Skutečně se potvrzuje, že Silvestr na Nový rok bývává mnohem lepší. Druhý den, to už máme 3. ledna, míříme už zpátky k domovům. 21. odjíždíme na další ročník lyžáku do Roháčů a cesta je víc než strastiplná - zatímco v Čechách je sněhu minimálně, na Slovensku sněží už druhým dnem a v pátek odpoledne už celá země stojí, stejně jako my a hned několikrát mezi Žilinou a Kraľovanami. Na lyžáku si sněhu patřičně užíváme a jedinou skvrnou na celé akci byla dostupnost, respektive nedostupnost termálu v Oravicích.

      Jak tak člověk jde stále více zpátky do minulosti, zjišťuje, že i z pár slov se dá udělat pář řádků při vzpomínkách. Tak třeba zrovna únor. V něm došlo pouze ke dvěma zaznamenáníhodným událostem. Tou první byl narozeninový Freedland 25+1, který začal 11. V sobotu někteří z nás vyrážejí lyžovat. Už nevím jestli na Bílou nebo Pustevny, ale to už je jedno. Skupina "B" mezitím vyšlápne na Solárku a večer zase paříme v opevněném areálu. V neděli pak končíme Freedland netradičně v Rabace, odkud se postupně rozjíždíme k domovům až navečer. O týden později, v pátek 18. se opět setkáváme. Tentokrát na Sport Prágu, který se koná na Strahově a večer jdeme sednout do Broučka. Den na to odjíždíme nach Chlumec a z něj pak večer k Barasovi do hospody, odkud se vracíme až nadránem. Dospáváme u Konviho a odpoledne už míříme zase do Práglu.

      Hned na začátku března, konkrétně v sobotu 4. jsem zamířil za Bláhou do Srbína. Podle všeho jsme dobře poklábosili, takže se vracím v neděli v pohodě zpátky domů. Jen tak pro zajímavost jedna pracovní: 10. začínáme bourat v Kunčicích starou réleovku a 11. práce ukončujeme v hospodě U kocoura, odkud se však odchází za asistence policie. Docela veselo tenkrát bylo;-) 25. se scházíme na virtuální akci v Deštném, ráno je pak krušné a odjíždíme do MNM. Proč? O den později totiž odjíždí Zipp na školení do Mnichova a my s Charliem coby vtěrky s ním. Příjemný a pohodový pobyt to byl, i pivo na bierfestu jsme vyzkoušeli.

      A jsme na začátku dubna, jehož začátek věnuji dvoudennímu tripu po Nízkém Jeseníku, během nějž jsem našel dohromady drsných 80 kiláků. V pátek 7. si zajíždíme na jednodenní výlet do Žiliny za Mäkkou a Tvrdou Silvou a Sylvou a o týden později pro změnu přijíždí na víkend ke mně do MOM Lukas s Janou a svištěm. Sobota byla nádherná a koukli jsme třeba i do Hradce nad Moravicí, zatímco neděle je horší, ale to už si užívám nových beden. Za týden pak přichází skvělá akce Velikonoční Jeseníky, které trávíme v Rýmařově a sobotu prožíváme každý jinak. Někdo si na lyžích užívá (doslova) trenkového sněhu, já zase kola. 26. navštěvuje Ótravu pracovně Manťas a skvěle pokecáme v nedaleké hospodě Dostavník. O dva dny později mi začíná dovolená a 29. už se zase vidíme na akci v Malých Svatoňovicích. Bylo nádherné a teplé jarní počasí...

      ... jenže to už jsme se nenápadně přehoupli do května. Jak jsem psal, mám dovolenou, takže z Adršpachu mířím za Charliem do Chlumce, den na to do Železných hor, kde si částečně užívám hor a částečně kurýruju vymknutý kotník. 5. je opět už vše o.k., a já vyrážím zpátky do NjůBí za Mončou a o den později zpátky do Orlických hor na cykloDeštnou, které projíždíme a 8. kolem Pastvin mířím na Třebovou a domů, poáč dovolená už končí. 20. odjíždím za sestrou do Třebíče a vzniká nám velmi spontánní THC Párty. O pět dnů později mířím do MNM. Tou dobou bydlel Zipp s Fünfem na levém břehu Vltavy, zapaříme v hospodě Na Vinici, druhý den si Fünf kupuje kolo a já mířím dodomů.

      Červen, tedy víkend po Praze opět nejsem doma a mířím s Vendelínem za ostatními na Jarní Pecku, která se mu stává na dlouhé měsíce os(t)udnou, nám ostatním ovšem velmi příjemnou. Další víkend si opět Ostravy mnoho neužiju, protože mířím do Vyškova a z něj na akci Elektrobrno, v rámci níž s Lenčou a Manťasem stihneme cyklovýlet na Rájecko a Blanensko, který si patřičně užijeme a je nám zároveň přípravou na největší akci tohoto roku. A tou je Tour de Slovakia, která začíná 26. povedeným Městským prologem. Druhý den se počasí však umoudřilo a my s Lenčou a Vačkem (zatím) vyrážíme přes Pustevny , Soláň a Kasárna na Slovensko. Tam začínáme Vačkovou osmičkou, přes Bytču jedeme kolem Sůľovských skal a posledního přijíždíme do Žiliny.

      Žilinou končil sice červen, ale ne akce. Prvního července sice vyrážíme pouze na Strečno, druhého pak sám dobývám Krížavu na Martinkách a užívám si neskutečnou cestu borůvčím k Rajci. Třetího se již do akce vracíme navíc s Manťasem a jedeme do Vrátnej, kterou začíná kolotoč neskutečných náhod a nových přátelství. Čtvrtého potkáváme v obrovké bouři, kdy prší vodorovně, i létací vrata a krávy na Malatiné a spíme v nádherné Sestrčské dolině. Pátého očekáváme v Liptovském Mikuláši nejprve Lockaye - spíme pak vlastně na náměstí - a pak ráno Charlieho, abychom vyrazili dále pod Roháče, které jen podjíždíme a míříme k Oravě a dále na Kysuce, abychom s úlevou 8. celou akci ukončili v Mostech u Jablunkova. 19. míjím na kole Svojanov při cestě z Třebové do Brna, abych (a teď pozor), druhý den jel už s Volejkama na akci do Žiliny, kde se domlováme se Sylvií na návštěvě pionýrského tábora, kam míříme o týden později. Návštěva proslula jako Buchlovské Brutální Mejdlo a jí jsme ukončili první půlku prázdnin.

      Do Chřibů se pak vracím v srpnu hned dvakrát. Poprvé osmého, kdy si užívám jejich hřebene a znovu 12. se Smejkym, kdy opět navštěvujeme Sylvii a druhý den se pak vracíme kolem Baťova kanálu domů. Máme už ale najednou půlku měsíce, je čtvrtek 17. a jsem opět na cestách. Ano, blíží se Trutnov a je třeba se kvalifikovat den předem u kolena v Lučicích. Po Trutnově pak ještě vyrážím hopsa hejsa do Brandejsa - ale toho nad Orlicí, a tím vlastně pomalu končí prázdniny, v jejichž závěru už se sám věnuji Beskydám, Štramberku a tak.

      První zářijovou akcí jsou Boskovice00, kam jedu opět kolmo a to z Olomouce kolem Javoříčka. Pobydeme celou sobotu, opláčeme Lenino úmrtí a v neděli večer už jsem zase doma, abychom zašli na Cimrmana - konkrétně na Lijavec a druhý den se dorážíme Poslem z Liptákova. Četnost akcí se ke konci roku docela menší a tak vlastně zaznamenáváme společnou akci v Praze, kde 20. vyrážíme na Samotáře do Ořechovky. O víkendu, konkrétně v sobotu 23. přijíždí božský Tony s Garage do Parníku a po něm se nám vrací léto ve své babské formě, aby vydrželo i první týden dalšího měsíce.

      Tím měsícem je říjen a jak jsem psal, je hezky a já vybírám dovolenou, v rámci které vyrážím na kole "jen" na Gorolsko - to je tam, kde se Charlie česky nedomluví - a Lysou horu a ve stejný den (5.) se stává Tábyn otcem. 17. října končím prvních deset tisíc kilometrů na kole a ty oslavím společně s ostatními hned 20. na Pecce, na které je na podzim neskutečně krásné počasí a standartně dobrá zábava.

      "Dlouhých" dvacet dnů se nic velkého neděje, přišel nám listopad a tak 4. jen vyrážíme se Zippem do Opičích hor na pěškovýlet, abychom skončili nečekaně v Jistebníku na rybích hodech. 10. začíná Velký šestý Svojanov, na který s Kufberkem vyrážíme od Bystřice nad Pernštejnem příjemnou podzimní přírodou. Na hradě jsme až za hluboké tmy, kdy už běží klasifikace na zítřejší Svojburzu. 22. pak zakládáme to, co trvá kupodivu dodnes - ano, v síti sítí se objevuje adresa freedland.kvalitne.cz! A protože se bereme příliš vážně, zabýváme se myšlenkou založení Spolku za kvalitnější Freedland. To si však ještě počkáte;-) Konec listopadu mezitím rychle utíká, poáč se jen učím HaťMaTilku a dáváme s Vendelínem do kupy dřevní Thájmsy.

      V prosinci ještě kupodivu jedu na kole do Beskyd. Konkrétně šestého a na Velkém Javorníku je příjemně. O tři dny později mířím pro změnu do Krkonoš, abych naposledy v tomto tisíciletí (a také poprvé;-)) stihnul vyšplhat na Sněžku. To při příležitosti akce Chlumecká Pec, kde Kačka Řehajda a další slaví narozeniny. 13. už zase v Ostravě navštěvujeme Mišíka v Parníku, abychom o dva dny začali v Opevněném areálu Český drah Poslední Freedland (v tomto tisíciletí), který je netradičně nesportovní a vlastně stíháme jen malý výlet na Borovou, kam jsme se snažili uspořádat bojofku. Na Svojanov holt nemáme;-) 27. probíhá ještě Poslední (a velká!) Klenba speciál a po ní už jen tradiční Silvestr na Pecce, kam ovšem nejedu, poáč na mne přišel divnostav a jedu raději na akci na Ostravici;-)