chat

Akce roku 2014

Náš diář

letem měsícem

Leden? Především Medvěd třicet the deset? Ne, především Vy!;-)

Odcházím s ostatními na fakt pozdní novoroční snídani. Nespěcháme stejně jako majitelé objektu Na lúkách. Ostatně i jukebox v podobě kompu připojeného na internet zaklapl své víko kdesi před šestou ranní a společně s majitelem došel do prvních letošních hajan. Čímž ovšem vznikl drobný logistický problém našeho novoročního odjezdu. Alkotest byl neúprosný, cysta zbyla tedy na mně. Musela. Řidič měl v krvi stále větší než malé množství. Na špeka (jak jsem celou cestu pevně doufal) se stále u nás ještě moc nehledí...

      Takže vítejte! V dalším roce, tentokráte s číslovkou 2014. Čtrnáctku jako číslo mám osobně velmi rád. Logicky:-) Hned po jeho začátku přišel nezbytný půlnoční šampus, rachejtle, přání, předsevzetí, objetí, dojetí a bugr všude kolem nás... A taky upřímná přání, dokonce i hovor s tatínkem lze zvládnout. Jojo, občas dělám věci, kterých by mělo být třeba. Pak už (už o odstavec dříve) zmíněný epesní špek, hajání a první novoroční probuzení. Sbírka zvadlej růží, zpíval Mišík, ne? Nebo tak nějak;-) Nakonec vše do aut posbíráno a s ůspěchem naloženo. Dle odvahy řidičů následně i odvezeno k domovům. Poslední auto? Hádejte. Klasika. Nový rok končí jen za pár hodin poté, kdy dospávám předchozí dluh. Už doma. Luxusní!
      A co pak? Drsná simulace! Co stíhám, já, workoholik, v životě? Jedině simulování:-) Asi jsem nechtěl zrovna v simulování najít své pracovní naplnění. Ale co zmůže slabý medvěd, že? Navíc, když platí dobře. To mohu říct:-) Jednoduše jsem v tom a hustím. Ke spokojenosti lidí dobrých a vytočenosti těch pomálu zbývajících. Už umím odpovídat správně oběma stranám a těší mne to. K nelibosti těch... no však víte kde...
      Medvěd třicet the desed. Šukyn snad odpustí a odsouhlasí převzetí jeho dnes již klasické decentně mnou pozměněné hlášky:-) Akce samotná? Uprostřed ledna. Jak se na medvěda sluší. Hotelík jsme nahradili Hodžou (všímáte si pietního zachování počátečního písmena?), poáč třicet plus the desed je fakt jenom jednou za život. Snažil jsem se spojit hned několik na první pohled nespojitelných věcí dohromady. Výsledek? První culatiny, jejichž průběh si budete muset nechat vykládat odjinud. Nefotil jsem (poáč zapomněl), neřešil jsem (nezapomněl:-), postaral se a především královsky (kulatě, že?) bavil! Maximálně spokojen obklopen vybranou společností. Luxus! Snad i "zbytek" společnosti se bavil a přežil mou potřebu malého soukromého OAMF Trutnova 14-40...
      Ano. I "zbytek" víkendu se pak nesl ve znamení ( také bohužel na páteční fesťák částečně nedorazivších) známých THE MhM modezirátorů. Dusalkova škoda:-) A pak taky třeba malého vědeckého muzea v Dolních Vítkovicích, kde jsme se chovali jako malé děti na písečku, kterým jsem se rád, MOM-hrdobec, pochlubil. A co ještě? Deskové MhM (Olomouc) na neděli. Zábava, která mi vzhledem k ostatním událostem asi vážně nemohla v Ostravě vyjít. Olomoučtí vytušili. A medvěda unesli. V !!! třeba příště. Doufám. Ne, užil jsem si oslavenecký víkend maximálně a vstoupil do časů, kde někteří míní, že bych měl už konečně dostat rozum. Je to marný, je to marný. Je to marný:-)
      A propos, přestalo mne asi bavit focení. Většina slušně zahlcených čtenářů Thájmsů či facebooků urkitě zařve: "Hurá!!!" Fotek bylo dosud vskutku přehršel. Snad;-) Ale počkejte, časem vám všem bude líto, že v Thájmsech není shit. Vlastně THE nic. Říkejte si, co chcete, ale facebook má vážně blbou paměť. Aspoň na budoucí dohledání. To v Thájmsech je vše úplně jinak, poáč menu je jednoduché ba přímo triviální. A neměnné. Stále jste předchozí větě nepřišli na chuť? Já nejsem komerční. Dolejte Železnému! Na BarandovTV:-)))
      Škoda, že jen málo lidiček pochopí předchozí vtip. Ale je mou vlastností posouvat se v životě dál. Mám pár vět v uchu. Třeba jednu předsilvestrovskou: "Ale, Honziku, ty už jsi přece dávno náš!" Vysvětluje (alespoň pro mne) všechno předchozí, ne? Luxusní! Děkuji za každý takový dar. Kua, kde je to Carcassonne? Hned bych zahrál!
      Aha, takže jsem zase nedospěl. Za poslední měsíc (nikolivě kalendářní) jsem vyšustil na kole 700 kilometrů. Kdybych nevyměkl (příště už se tak určitě nestane!:-), dojel bych možná i na zimu jinak magický litr. Poáč bych na Horní Bečvu na kole dorazil úplně bez problémů. Bez zmíněných jinak fakt zcela zbytečného LUSTI. Inu, stane se. Jsem spokojen a s optimismem hledím dopsat (časem) i lednový zápich. A třeba i pozdější závazek, že Měšický skorocykloamatér nebude mít více než mou čtvrtinu. A to už je, kua, výzva! Sorry, asi vážně nedospěju:-)
      Užívám si pohody, kterou mi přináší The copok. Ne, nehledej v tom žádnou moudrost. Hláška, o které informovaní ví a pobaví:-) COPOK? To jen tuším, že se přeci jen něco malinko mění. Jojo, něco tady zase smrdím:-)

4.2.2014  medvěd:-)

lednový instagram

simulátorovna

S příchodem Nového roku přišla další radost - zkoušení Bohumína. Ten je složen ze dvou stavědel (bohumínského a vrbenského) a před výměnou software jej bylo kompletně přezkoušet. A to jde jedině, když obě stavědla propojíme. Takže do Ostravy doputoval druhý simulátor. A začaly se dít věci. Centrální mozek lidstva se nám nastěhoval do továrny. A funguje to! :-)

bikepark v Běláku, 26. ledna

Vyměkl jsem a nevyrazil k Hodžovi na kolo. Byla na mne zima. A tak jsem se do Krmelína vydal pěšky. A na kraji Bělského lesa objevil bikepark. Nic oficiálního. Chuť bykerů vytvořit si pro sebe kus svého místa. Musel jsem smeknout, nechali tady spoustu práce:-)

zima u Korýtka, 27. ledna