chat

Akce roku 2014

Náš diář

letem měsícem

Retro ski.Roháče, Lojza a třeba... Žijeme Sochi!

Je mi fajn. Sedím u Hodže, popíjím Syčáka a zrovna před chvílí jsem vymyslel a vyplnil tabulku svých vlastních cyklistických kilometrických výkonů. Proč? Jen tak. Pro přehled. Ano, typický chocholouškův pacient:-) Samozřejmě, že tabulková myšlenka uzrávala už cestou, kterou jsem nezvykle ke spokojenosti vlastní drtil na kole. Výkony za únor možná přepíšou dějiny, jak by řekl Bobo Záruba. Vlastně i carovi Putinovi se navzdory všem narychlo přijatým homofobním zákonům podařilo vyrobit suverénně nejteplejší zimní olympiádu v dějinách. Inu, žili jsme v únoru i Sochi, zatímco na Majdanu se stále přikládalo pod kotlem, aby Janukovyč nevydržel do konce audiniády a svého rudého bratra střelbou do vlastních lidí kurevsky nasral...

      Při zahajovacím ceremoniálu, který jsem mimochodem vůbec neviděl, poáč nevím, co by mi chtělo Rusko ze svých dějin nového přinést, se prý nějak náhodou neotevřel poslední pátý kruh. Vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen o totální zparchantělosti vedení nejmenované pětikruhé firmy, beru tohle tzv. faux-pass jako předem dobře promyšlené PR. Her Audi určitě rád zaplatil a ani propagátoři "průseru" (Putin viděl všech pět kruhů správně:-) nakonec na Sibiř nemuseli:-) Ze všech reakcí na Sochi jsem si vybral tu pro mne nejpozitivnější: Putinovi navzdory byli pěšáci (crew) vstřícní a převážně (drtivě?) mimořádně usměvaví. Naděje pro Rusko? Spíš provokace. Sám zpravodajec Českého rozhlasu doufá i do budoucna, že se tato v Rusku nevídaná nemoc stane epidemií. Kdyby tomu tak bylo přece jen bylo. Věřím, že sportovcům tam mohlo být fajn a my fandící Češi musíme být spokojeni se žní bedajlí, které borkyně a borci z černomořského pobřeží přivezli:-)
      Ano, přichází, vlastně odchází: Lojza. Primitiv (sic s inteligencí), ale bez špetky empatie (nikdo jej to neučil), se nám neudržel. A naštěstí pro hokej vypadl z repre. Budeme se časem možná divit, ale nic se vlastně nestalo. Kravařské vidle těží velmi slušně v byznysu, ale jeho klasické "jak jsme se MY domluvili," které jej agenti snažili naučit, jsem vždy bral jako spojku MY-JÁ a pranic mu nevěřil. Nešlo to. Mám pár zcela anonymních setkání s Lojzou. Dovedu si představit, jakou práci muselo dát Hadamczyka přesvědčit, aby "MY" začal vůbec používat. A jak MY fakt těžce kousal. Úspěšný (kolem Opavy) starý muž. Jeho agresivní reakce na konci Sochi mne jen usvědčila. Pro něj přesně platí to anglické "my". Holt mu na PR to blbé slovíčko jen nevysvětlili:-) Tolik Lojza.
      Co ještě k Sochi? Nechtěl jsem hry vůbec sledovat. Nemám rád rusáky. Ale nakonec jsem olymp atmošce rád propadl. Naopak jsem šílel z neuvěřitelných technických "vymožeností." Třeba skokanských můstků, které se sněhem nemají fakt absolutně nic společného. Štvali mne také rusáci svou potřebou mít všechno CO NEJVĚTŠÍ A NEJDRSNĚJŠÍ. Takže všechny tratě byly na hraně firmou povolených parametrů. Žeby zrovna tohle vyhovovalo našim sportovcům? Evidentně muselo. Jim tleskám, Putinovi nikoli. Zkuste mi někdo, prosím, říct nějaké pozitivní věci, které rusáci (to není překlep, to je můj postoj k této entitě) přinesli za posledních sto let? Auroru? Stalina? Lenina? Putina? Tý vole, závěrečný ceremoniál jsem se snažil sledovat, ale nešlo to. V půlce jsem se odlogoval, poáč budoucnost rusáci nemají. Doufám.

Přiznám se, že pětikružní firmu nemohu především pro její postoj. Chápu, že byznys má slušně nastartovaný a dementi ve vedení se na oko snaží ignorovat politiku. Nevadí jim car Putin ani Čajna. Chápu. Zakázat však sportovcům černou pásku za uctění památky ať už mrtvého příbuzného či národa beru za vrchol pokrytectví. Vlastně mne mrzí, že neumím naplnit slovo nenávidět. To tu nemam...

      Nevím, proč, ale napadá mne pokračovat hnedka Roháčema. Po čtyřech letech byly! Vykřičník dávám za setkání s kamarády. A za jejich perfektní snahu sejít se. Tam klidně dám i tři !!! A zároveň děkuji za potřebu organizovat a potkávat se. Bomba! Vážně jsem Vás všechny rád viděl!! Ovšem jinak u mne převládá oravská (nebo tak nějak) pachuť nejPOMAlejší lanovky na celém světě s její nepřekonatelnou potřebou mne jebnout zhusta pod kolena při nástupu na stále stejnou umělohmotnou pryčnu. Stejně jako "ochota" lidí kolem. Vyhodit snowboardelistu za snahu naučit se nastoupit na vyřechtanou POMU? To je i na mne silné kafe. Za ty peníze (a teď prosím slovenské kamarády o shovívost) nehodlám lyžovat pod Tatrami. Srovnání ojra rakouského (Alpáče) a slovenského (Roháče) mne jasně staví do pozice, že LUSTIt sjezdovky budu příště jedině v Alpáčích. Sorry, na tohle vážně nemám;-)

Přiznám se, mám dilema. Kritizovat někoho takhle ze zálohy a ještě veřejně není úplně ideální. Jenže je lépe, když si příslušní můj názor přečtou. Jestli mne odsoudí, či nikoli, je jejich věc. Měli by mne po těch mnoha letech už znát a vědět, jak své názory myslím. A nebýt vztahovační. Vím, těžký úkol, ale taky jsem vztahovačnost odboural. Je mi fajn:-)

      Dostal jsem se v únoru i do Vraný, Vraný, Vraný. A připadal jsem si při odjezdu jako nechutný trotl. Přiznávám, děti mne vždy dokážou pořádně rozebrat. Koneckonců mne drobotina dostala i na Roháčích. Do Vranýho jsem přijel bez ničeho a fakt jsem si o den později připadal jako necitlivý kokot. Dělovka, kterou jsem dostal od jiných a která mi konečně povrchní (jednoduchý?) přístup k životu (snad) konečně zakáže. Vraný bylo pro mne poučné i z jiných stran a za to děkuji. A zároveň se omlouvám za svou. Však víte co;-)
      Jo, a taky bylo v únpru mimořádnéb teplo! Nejen v Sochi, kde se na černomořském pobřeží přece jen dalo předpokládat- Ale taky u nás. Vzpomínka na silvestrovskou rozteklou lyžovačku na "Býlí" vystřídal fakt drsný leden a teď v obavách všech vlekařů i únor. Zima už jednoduše letos byla. Sice vloni před vánoci, ale kdo by se zabýval detaily, že? Takže jsem si mohl jezdit spokojeně na kole. V lednu jistých pět set, v únoru ještě o kilo k tomu více. Nepamatuji placený detox (pohotovost), kdy bych s klidem jezdil dobrovolně na kole domů s tím, že když bude třeba výjezd, vyjedu do továrny sklidem pro auto na kole. To tady v únoru ještě vážně nebylo!
      Co ještě přinesl únor? Kancl plný simulantů. The osm je moc i na medvěda;-) A taky spoustu práce. Tolik lidí snad u nás v továrně ještě nebylo:-) Ještě? Taky třeba deskovou Olomouc, kdy jsem se snažil proniknout "do psychológie hry" Hra o trůny, abych zjistil, že být hajzlem a kostit ostatní není vůbec můj šálek kávy. Nedělá mi dobře někoho kostit. Třenba jen tak. Taky jsem napsal skoro celé Thájmsy, které stejně na začátku roku nevyšly a "jen tak" rychle zřejmě nevyjdou. Až budu mít chuť, dorazím je. Ale vzhledem k tomuto způsobu zimy, který kolem nás panuje, spíš vše odložím na později. Dočasnost dostane nový rozměr...

28.2.2014  medvěd:-)

Další hromada fotek.

Delší dobu uvažuji, zda fotit. Chápu, že nemám talent:-) A když člověk nemá talent, nefotí. A když fotí, nechá fotky tak, jak přichází. Instagram je vlastně skvělá služba, která eliminuje špatné fotky a nechává ty lepší. Nebo tak nějak, ne;-)