EDITORIAL No.83

Zdarec!
      Vida, olympijský únor utekl jako voda. Ani bych neřekl, že za to může jeho již tradiční nejmenší počet dní, ale tím, že prostě žijeme v hodně rychlém matrixu. Celý měsíc se nám udržel sníh, přišla vlastně jen nepatrná obleva - aspoň tady u nás v MOM - která nějak se sněhem nezahýbala. Ke konci měsíce na nás dokonce opakovaně juklo slunce a nenápadně naznačovalo, že přeci jen sílu už nabírá. Ostatně a ranní vstávání je příjemnější.

      Jak jsem se zmínil, v Turíně proběhla XX. zimní olympiáda, z níž my Češi máme smíšené pocity. Tedy hlavně z našich hokejistů. Marnost nad marnost - je třeba střídání generací. Staříci už nemají motivaci a tak po nepřesvědčivých výkonech je vlastně bronzová medaile překvapením. Zlatá Kačka si snad ani lépe závěr své olympijské kariéry naplánovat nemohla. Jako extrémně účinným na podváděče a pohunky se jeví italské postavení dopingu za mez zákona. Splašený úprk rakouských bobulářů jim dal za pravdu.
      Co jinak? U nás jen pár novinek a jedna slušná (byť neúplná stařinka). Díky Matesovu HDDúklidu máme o lyžácích kompletní zprávy, neboť vznikla i poslední stránka věnující se roku 2001. Spíš kosmetickým změnám se pak věnujeme v Diáři a já si vybírám zaslouženou psací dovolenou po slušně plodném začátku roku. Mějte se!

md;-)

Akce roku 2006

AKCE

Ski.Vrátna.2006

24. až 26. března proběhne akce s pracovním názvem Ski.Vrátna.2006. O co jde? Charlie vychytal skvělou příležitost, jak si ve Vrátné zalyžovat dva dny zcela zdarma. V časopise Skimagazín vychází každé číslo poukazy na slevy permanentek v různých střediscích. Areál ve Vrátné se k tomu postavil čelem a nabídl rovnou dvoudenní permici zdarma. Jedinou podmínkou je, že platí jen v březnu. Že to funguje, jsme minulý víkend vyzkoušeli s Charliem na Pustevnách. Podrobnosti, ve kterém Skimagazínu najít poukaz na Vrátnou, směřujte k Charliemu. Já zajistil ubytování v chatě Vrátna, respektive její turistické ubytovně. Máme rezervaci na 6 míst a jsem ochoten ještě rezervaci rozšířit. Ozvat se však musíte nejpozději do 15. března. Cena za polopenzi je 420 skorokorun. Vzhledem k ceně permanentky je to skvělá nabídka, nemyslíte?

09.03.06 md;-)

NOVINKA

Ski.Pustevny 2006
v noci z 3. na 5. března

      Už na lyžáku jsme se s Charliem domlouvali na lyžovačku na Pustevnách. Konečně nebyli jsme tam už spoustu let. Během telefonátů v rámci olympiády slovo dalo slovo a v první březnový pátek přijíždí Charlie dokonce o minutu dříve než měl do Sviňákova. Virtuální víkend může začít...

08.03.06

STAŘINKA

Pohodové ski Roháče 2001
od pátku dvanáctého do pátku dvacátého

      Lyžák v roce 2001 dlouho neměl svou vlastní stránku. Vlastně trvalo plných pět let než vznikla. A za její vznik může téměř neuvěřitelná náhoda: Mates se pustil po letech do upratovaní harddisku a zničeho nic se objevil fragment popisu lyžáku v tomto roce. Jak už to bývá (a jak se to často stává i mně;-)), nezbylo nakonec moc sil k dokončení článku. Jsem však rád i za to málo. A kdybyste ještě někdo také ještě šáhli do svých sejfů a případně vytáhli nějakou tu fotku, tak to bych snad už byl v úplné extázi...;-))
      ... po značných peripetiách a nepríjemnostiach (hlavne pre organizátorov) sa nakoniec Roháče ´01 predsa len konali. Aj ked oproti minulým rokom v obmedzenom počte deväť, napriek tomu si dovolím tvrdiť, že jedny z najkvalitnejších. Ešte týždeň pred akciou sa hovorilo o rekordnej účasti cca. 25 v samom závere zahraničný účastníci vymäkli (až na Boba) a podľahli dlhodobo nepriaznivým snehovým predpovediam, ktoré však (ako tradične) o5 raz sklamali a na Roháčoch bolo ako tradične kooooopec snehu a sqelé počasie...

VESELÁ HISTORKA Z NATÁČENÍ

Splašená kobyla

      Život občas přináší poměrně neuvěřitelné historky a tu, kterou se vám v následujících řádcích pokusím popsat, se stala začátkem února a byl jsem vlastně jen svědkem jejích důsledků...

Pendolíno nejelo - naštěstí...
      Byl krásný, sice mrazivý, ale slunečný zimní den. Mladá majitelka kobyly se rozhodla protáhnout svou svěřenkyni na výlet a aby z toho také něco měla, zapřáhla za kobylu takovou malou dvojkolovou bryčku - takovou tu, s kterými se závodí, jen neměla, jak bych to jen řekl, takovou sofistikovanou konstrukci. Spíš kovanou... Sotva však popojely pár metrů od stájí, milá kobyla se splašila. To, že v takový okamžik jde o život, pochopila majitelka hned záhy.
      S pocitem, že kobylu ještě ukočíruje, nevyskočila mladá dáma s kozlíku. Kobyla s ní nejprve udělala jedno dvacetimetrové kolo v mírném kvapíku na poli u cesty, následně (zřejmě aby vyzkoušela, co všechno dáma vydrží), vykroužila kolečko nepoměrně menší v tempu o poznání větším a vidíc, že dáma se drží, vystřelila směrem k přejezdu. Jak tušíte správně, v době, kdy naše milá splašená přibíhala k přejezdu, byly závory dole. ,,Nějaké tenké břevno mě přece nezastaví!" Povídá si zřejmě kobyla a s přehledem první břevno tříští. Dáma se stále (teď už spíš křečovitě) drží a kobyla neochvějně míří k břevnu druhému. Toho už se však zalekla a těsně před ním mění směr své "jízdy" tak prudce, že konečně madam sestřelí z kozlíku a ta nebohá letí vzduchem. Naštěstí pro ní parakotoulem přes břevno až mimo koleje. Kobylu však nic nezastaví a ve své splašenosti zaměňuje jistotu silnice za nejistotu kolejí. Ještě než definitivně a neochvějně zamíří vstříct nejbližšímu vlaku, sejme bryčkou kabelový objekt v rygólu pod tratí. Pak však neomylně běží dál pěkně v kolejích. Přebíhá o kilometr dále další přejezd a směr nemění. Teprve po dalších dvou kilometrech ji síly přece jen docházejí. To už je ve stanici - opět u přejezdu - a protože jde o přejezd poměrně vytížený, dokážu si představit údiv řidičů stojících aut, že dráhy z koridoru opět udělali koněspřežku. Kobyla z posledních sil vbíhá do stanice a na závěr ještě bryčkou očeše trpajzlíka o všechny jeho kšilty. Pak definitivně umírá vyčerpáním na skladišti (už pěkně spořádaně) vedle kolejí...
      Zdá se vám taková historka neuvěřitelná? No, já tomu taky původně věřit nechtěl, ale stopy v hlubokém sněhu byly zcela jednoznačné. Fírové z prndolín si mohou také gratulovat, že zrovna nejeli proti kobyle, protože vzhledem ke křehké konstrukci trabantoidního čumáku by měli šanci tak padesát na padesát. Nebohá kobyla pak vlastně také měla štěstí v neštěstí. Nepotkat během takové čtyřkilometrové jízdy vlak - tomu se nedá přece říci jinak...

md;-))

ZKUŠENOST

Digitální televize

      Jak všichni víte, byla olympiáda. V rámci ní jsem chtěl jako každý jiný strávit hokejová utkání ve společnosti. Je sice fajn mít doma chlazené pivo a koukat na bednu ze svého sofá, ale asi mi dáte za pravdu, že hospoda je hospoda.
      A tak jsme se s Kufberkem rozhodli prozkoumat kraje nám blízké. Byli jsme totiž docela rozladěni nevýrazným obrazem v Klenbě a tak jsme se po jednom z nevydařených utkání ještě rozhodli zajet do Staré Bělé. Na jejím dolním konci stojí u křižovatky hospoda U Matěje a tam už Kufberek byl nedávno a s potěšením zjistil, že tam mají funglový projektor, navíc připojený na digitální televizi. Proč to tedy nevyzkoušet, že?
      Vcházíme dovnitř a první zádrhel vidíme hned: neskutečně kostkovaný obraz, jehož kvalita je odvozená od bůhvíčeho. Stačí, když třeba jen někdo prochází vstupní chodbou a kostičky se zvětšují a zvětšují. I Kufberek je zklamán a ujišťuje mne, že takhle to tady skutečně minule nevypadalo. Samotné rozlišení obrazu také není úchvatné a tak se ptáme, kde asi soudruzi z NDR udělali chybu?

Věc první: signál
      První věc, kterou uslyšíte je, že digitál odstraňuje duchy, obraz je stabilnější. To první je pravda. To druhé už nikoli. Signál zásadně ovlivňuje ono kostičkování. Signál za to většinou může jen v okamžiku, kdy je kostičkování globální a nikoli lokální. Nedělejte si iluze, že jste přece relativně blízko. V našem případě ČRa nepochopitelně nevyužívají vysílač v Hošťálkovicích, ale ten na Bazaly. Pokrytí je znatelně horší a protože všechny antény míří jinam, musíte přikoupit buď novou, nebo se rozloučit s Primou - ta v digitálu není...

Věc druhá: pokusy na lidech
      Asi jako většina z nás jsem se domníval, že po třech letech experimentování už je technologie vyladěná a že když slavná Česká televize chce lidi přesvědčit o kvalitě digitálu, pohlídá si, co s tím signálem Radiokomunikace vyvádějí. A opravdu vyvádějí! V rámci sloganu "Testováno na lidech" vecpali ke čtyřem programům ČT ještě Novu. Tím se nejen zůžilo pásmo pro každý program, ale především nejsou jasně stanovené hranice mezi nimi. Z toho pak vyplývá další problém:

Není set top box jako set top box
      Kvalita přijímače totiž také značně ovlivňuje výslednou kvalitu. Jestliže totiž jeden program jen minimálně překresluje nějakou scénu, nepotřebuje vysoký tok a tak jej klidně půjčí nějakému vedlejšímu programu - třeba hokeji na ČT2. Kdyžpak ovšem potřebuje tok zpátky zvýšit, vzniknou (a to je právě o kvalitě dekodéru) pro diváka přímo neuvěřitelné obrosvké lokální čtverce. To už pak začnete vážně uvažovat o zpětném návratu k analogu.

Třešnička na závěr: Zpoždění
      A jde o třešničku dosti velkou. Vrátím se tímto zpátky do hospody U Matěje. Kromě digitálu na plátně měli hned ve vedlejší místnosti klasický analog. Na vedlejší fandy jsme viděli a můžu vám říct, že není nad vzájemné údivné pohledy z místnosti do místnosti. Zatímco kolegové analogové už řvali Góóól! a koukali na nás jak na puky, my byli teprve u vznikající akce u modré čáry! A koukali jsme stejně, protože už jsme těm našim hochům holt po těch výkonech nevěřili. Zpoždění činilo celé tři sekundy. Zpoždění také ovlivňuje kvalita přijímače...
      A bude hůř! Zatím se totiž tok dat kóduje do MPEG2, zatímco v Evropě hokusopokusují už z MPEG4 a tam může docházet ke zpoždění až na 15 sekund! Dovedete si představit takové fandění v paneláku, kde každý byt nesynchronizovaně řve úplně jinak? Ne, digitál mne v této formě nepřesvědčil!

md:-o

Dnes je .
Svátek slaví .
Teplota u nás:

FREE´D´LANDy

KLENBA

Menu podáváme od 12. do 14. hodin (nebo do vyprodání)!
Cena: 53,- Kč

meddblok

1.3.   Začíná nám březen a s ním přichází nové Thájmsy (budou ještě doplňovány). Venku je však tak hezky, že nevím nevím, co mne udrží u počítaše. Snad jen ty fotky, které teď přináší ranní a večerní počasí...

5.3.   S Charliem jsme se užili sice mlhavou, ale jinak naprosto vynikající lyžovačku na Pustevnách. Z tohohle areálu by se dalo NĚCO udělat. Jeho zanedbanost 15 let po revoluci je zarážející. Večer jsme pak ještě zajeli na večeři a tmavého TroobaCze do i jinak vynikajícího Městského pivovaru ve Štramberku. Článek přinesu později, snad ještě v tomhle čísle Thájmsů;-)

8.3.   Máme dnes MDŽ. Povinnostě jsme si asi všichni splnili. Kromě toho tady najdete i slibovaný článek o ski.Pustevnách. Kromě toho se začíná rýsovat i akce ski.Vrátna. Nocleh zajištěn, zbytek u Charlieho;-)

md;-)