EDITORIAL No.88
Zdarec všem!
Cesta Pendolínem asi dělá dobře mým psacím potřebám. Ano, opět stejný let a příjemná změna navíc: Už i tady pochopili, že tolik oblíbená kru-kru značka moc netáhne a tak nyní mne přitahuje do sedadla mocná přitažlivost G nejen tak nějak přirozeně, ale i s kelímku. Nešť, o tři koruny dražší. Hlavně, že je.
Máme konec května a volby se nám přiblížily na dosah. Nedělní výkon páně Paroubka, který se skutečně chová jako Mussolini, mne natolik vyzvedl z křesla, že jsem neváhal ani den a doběhl jsem si na úřad pro volební "passport". Stejně jako mnoho z vás budu v době voleb rád pobývat v příjemném prostředí penzionu "U Karloj", takže si spestřím Pecku něčím novým - zajdu si odvolit. Né, že by mi tak záleželo na občanské povinnosti, ale takové brutální hovado se fakt nesmí stát nejvyšším pohunkem tohoto státu...
Tentokrát nečekejte v Thájmsech žádné novinky. Není na ně teď nějak čas a ani žádná akce vlastně pořádně neproběhla. Kromě práce a výletů na kole mi moc času nezbývá. Ale proč taky něco takhle rozjíždět týden před Peckou, že? Jediné, čeho si asi všímáte, je taková "plovoucí" tendence Thájmsů. Propříště už budu měnit číslo vydání po změně Editorialu. Sice se tím zásadně vzdaluji původní koncepci, ale už nezvládám časově vytvořiť celé Thájmsy.
Chtěl bych taky připomenout, že se blíží čas letního festivalování a s ním přicházející slasti nejen do našich uší. O Trutnovu snad nemá cenu ani pochybovat, ale musím tady přihřát ostravskou polívčičku, neboť Colours of Ostrava se nezadržitelně blíží a jejich program se zpřesňuje a zpřesňuje. Už teď jsem našel deset koncertů, o které bych nerad přišel. Teď to ještě poladíme s Pivkem a od vás ostatních očekávám přihlášky. Neváhejte moc, poáč 650 stojí lístek už jen měsíc...
A propós, zdraví vás (teď už skutečný) stréc medvěd;-)
Akce roku 2006
Hledáte starší akce? Pak už jen tady:
05
04
03
02
01
00
99
98
97
96
|
Cesta k urně
aneb Plnou Parouback?
Už jsem o tom psal v Editorialu: Měl jsem minulou neděli pohotovost, počasí bylo pod psa, tak proč by člověk neskouknul předvolební duel dvou potencionálních premiérů téhle pidizemě. Prvního, co si musel všimnout každý, že nám pidiParoubek dorostl Topolánka. Nemyslím ani hulvátství ani jeho ego - v obojím je dávno před nedělním sokem, ale opravdu fyzicky. Myslím, že Topolánek měl protestovat a požadovat v rámci vyvážení, na které tak ráda ČT odkazuje, alespoň dočasné vycpání svého břicha. Potkat totiž něco tak velkoobjemového, v co Paroubka přeměnili, nešlo by rozhodně o setkání příjemné. Jako špunt v přecpané socce by však fungoval skvěle.
Co jsme se dozvěděli?
Tak především fakt, že máme za sebou osm let báječné existence plné ideálů. Na byrokracii se nějak sice přitom zapomnělo, ale nutno podotknout, že v mnohém si za ní můžeme sami - EU je skutečně zbytečná instituce. Pak jsme se dozvěděli, že k největšímu rozkrádání od Bílé hory došlo v letech 1991 až 1997, přičemž se nějak pozapomnělo na desetiletí po roce 1945, kdy to tak nějak vlastně komunisti nerozkradli, ale dali všem. Tak dalece v souvislosti svých mladých socialistických výroků Paroubek nevidí - byla asi taková doba. Konečně - Paroubek uznal za vhodné na otázku své mladické nerozvážnosti jednoznačně dát najevo, kdo je tady pánem a kdo pouhým (taknějak) hostem. To mne zamrazilo už poněkolikáté.
Topolánek měl protiargumentů spousta, ale než se k nim dostal, byl vesměs vypoklonkován buď moderátorem nebo protivníkem. Asi by skutečně ODS neměla mít v tak "prudké" době tak slabého náčelníka. Vždyť nedokázal ani využít několik vhozených rukavic. Jediné, v čem si připsal u mne kladné body, byly fundované odpovědi v oblasti školství oproti paroukovým naprostým blábolům.
Koho volit?
Otázka by spíš měla asi znít naopak. Sám Paroubek mi svým závěrečným prohlášením, kdy si asi spletl TV duel se sjezdem ČSSD: "Buďto si zvolíte MĚ nebo pana Topolánka!" vlastně hodně pomohl v rozhodování. A co by člověk od takového primitiva vlastně chtěl víc? Jen je škoda, že slabá a nevýrazná pravice tak dostane hlasy poměrně za nic. Ale volba je jasná: Dosť bolo lůzy!
P.S. Aby si snad někdo nemyslel, že na Paroubka jenom nadávám, tak je tady jedna obrovsky pozitivní věc, kterou svým buranstvím (asi nechtíc) zapříčinil: Nepamatuji žádné předchozí volby, před kterými by se v naší pivní pospolitosti tolik rozebírala situace. Účast na volbávh se pro mnohé z mých přátel stala víc než nutností. A to je dobře.
md;-)
Cesta z Města
Pivní putování pod beskydskými kopci
2. května 2006 14:40 | Marek Pietoň | Kam jen oko dohlédne, převzato z blog.truba.cz
Kdo by řekl, že náš kraj je pro pravověrného pivaře zemí zaslíbenou? Ne, teď nehovoříme o souboji pivních gigantů. Hovoříme o tom, že v tomto kraji pod beskydskými horami, z ničeho nic vyrostly malé nezávislé minipivovary, které svou nabídkou příjemně oživují náš region. Ale vezměme to hezky popořadě.
V Dolním Sklenově, v hostinci "U zastávky", na dohled hukvaldské obory, navázal majitel pan Lanča na dlouholetou tradici původního hukvaldského pivovaru. Odkoupil zařízení z Žabně u Frýdku-Místku a vaří své pivo už nějaký ten pátek. Místní štamgasti si brzy zvykli na Hukvaldské pivo a pan Lanča nově zařadil do své produkce výčepní světlou desítku, to aby svou žízeň zahnali také cyklisté.
Budeme sledovat jejich cestu přes vršky, která vede směrem k Příboru. Zde, v rodišti světoznámého psychoanalytika Sigmunda Freuda, kousek od náměstí, čaruje s ječným sladem, chmelem a pivovarskými kvasnicemi pan Lichtenberg. Už sám název - Freudovo pivo - napovídá, že k podrobnějšímu poznání pivařské duše postačí pěkně orosený půllitr jeho světlého ležáku. Ti zdatnější mohou vychutnat i silnější 13% zlatavý mok. Čas od času, při troše štěstí, převážně dámy, nepohrdnou i nabídkou černého piva.
Leč, naše cesta pokračuje dále, do Kopřivnice. Zde majitel a sládek v jedné osobě, pan Vaněk, vaří výtečný nefiltrovaný ležák s hrdým názvem Lašský vulkán. Pivo se pravidelně čepuje např. v kopřivnické restauraci "U žáby". A ač měl majitel nedávno dilema, zda vařit či nevařit dále, rozhodl se pro zachování této značky a podle posledních informací se spojil s dalším investorem. Nyní pracuje na rozšíření kapacity varny.
Poslední zastávkou na naší trase je půvabné městečko Štramberk, kde byl v loňském roce otevřen stylový restaurační minipivovar. Místní občané nazvali v anketě své pivo TRUBAČ. Po náročném výstupu zajisté přijde vhod laskavé chmelové pohlazení kvasnicového ležáku, který se v letošní degustační soutěži Pivní pečeť v Táboře umístil v kategorii minipivovarů na 6. místě. V příjemném prostředí si zde můžete kdykoli vychutnat také tmavé pivo TROOBACZ, s jehož recepturou vypomáhal radami i český, nejdéle sloužící sládek ze známe pražské pivnice "U Fleků".
A proč je právě teď nejlepší doba na ochutnávku piva? Tak, jako je na podzim netrpělivě očekáván svátek sv. Martina, kdy se poprvé ochutnává nový ročník mladého vína, stejně tak svůj svátek zažívají každé přicházející jaro i pivaři. Snad jste někdy už slyšeli slovo "březňák" nebo též "marcové pivo". Původně se jednalo o název prvního piva vařeného z nové úrody ječného sladu. A stejně jako u vína, i o ochutnávce prvního doušku piva se obvykle vědělo, zda nás čeká rok s dobrým nebo špatným pivem.
Že je vaření piva tvrdá řehole a spousta práce, snad ani nemusíme příliš zdůrazňovat. Vždyť ode dne, kdy sládek udělá svou várku, musí i déle než měsíc čekat, než pivo uzraje tak, aby neurazilo. A v čem se vlastně piva jednotlivých minipivovarů liší? Na tuto otázku si budete muset odpovědět sami. Pokud by se ale pro někoho zdála námi vytyčená trasa příliš dlouhá, máme pro Vás ještě jeden tip. Přijeďte na konci srpna na štramberské Pivní slavnosti a můžete všechny uvedené značky ochutnat najednou. Tak ať chutná!
ZAJÍMAVOST
index Charlieho Pivní Metodiky
Na našich společných cyklistických cestách jsme nejednou s Charliem "řešili" problém správného dávkování jonto-pivních nápojů nezbytně nutných ke zdolání našich jinak pěkných kopců a rovin. Jak to tak obvykle bývává, více lidí má více názorů. Charlie si stál na svém jednom pivu za každých dvacet kilometrů, mně stačí kilometrů polovic. Samozřejmě se bavíme o desítkách - pivech. Myšlenku jsme rozvíjeli ještě dále a tak vznikla vášnivá diskuze, zda lze ujet například 60km a posléze jontový deficit dohnat třemi či šesti kousky, což jsme zavrhli, poáč pak se z výletu stává standartní tour de bier a nelze až tak úplně mluvit o kondičním sportu. Z toho všeho jsme zavedli index ChPM, který vše vysvětluje. Jeho hodnotu získáte jednoduchým zlomkem vypitých piv a ujetých kilometrů. Ještě pak musím zdůraznit, že existuje takzvaný čistý index (který můžeme nazvat taky hodně alibistickým), kdy započítáváme počet vypitých piv od startu do cíle a "špinavý" index, kdy započteme všechna piva před startem i za cílem. Z toho všeho nám pak elegantně vzniklo několik mezních hodnot, se kterými vás seznámím dále.
Index ChPM = 0 - proč vlastně jezdíš na kole? Nějaké to doplňování tekutin je přece třeba a navíc při této hodnotě ohrožuješ své zdraví. Jako ve škole je to dnes za pět;-))
Index ChPM do 0,05 včetně. Dle Charlieho jde o naprosto vyváženou konstalaci dobrého tripu a zároveň chuti na pivo. Lze takový výlet považovat za kondiční a navíc budeš i se svými sportovními výkony nadmíru spokojen. Vejdeš-li se do limitu, můžeš ohodnotit takový výlet známkou 1.
Index ChPM do 0,1 včetně. Po bouřlivé diskuzi, jsme se s Charliem dohodli, že i tento výkon lze považovat za téměř ideální. Hrozí zde sice celkem rychlé a nenápadné nebezpečí z přesunutí do kategorií nižších, ale stále nazýváme takový výlet ideálním a turistickým a hodnotíme jej známkou 2. Ani deset piv za 100km totiž ještě neleze do hlavy;-))
Index ChPM do 0,2 včetně. Tak tady už je třeba dávat velký pozor. Při chladnějším počasí se i dobrý trip může lehce zvrtnout v obyčejné tour de bier a daleko nedojedeš. Proto dáváme průměrnou známku 3. Po vášnivých diskuzích jsme připustili i známku 2 minus, ale jen v případě, že teplota na slunci přestoupí hodnotu 36 stupňů. Pak je ještě pořád poměrně velká naděje, že někam dojedeš...
Index ChPM do 0,3 včetně. Jéjda, tak takhle ne! Nepočítej s nějakými velkými výkony (bavíme-li se o kole;-)), naplánuj si jen takovou decentní vyjížďku do 20 kilometrů neboť cokoli jiného už zavání ranní kocovinou. Přesto ještě dáváme známku 4.
Index ChPM nad 0,3. Tak tady se už o výletu bavit vůbec nebudeme. Jde vlastně jen o prostý přesun do oblíbené hospůdky případně zahrádky. Trhači rekordů se zajisté rádi budou chlubit výkony blížícími se Indexu ChPM ve dvouciferných hodnotách, ale přiznejme si, tady už o sport nejde vůbec...
md;-))
|
Dnes je . Svátek slaví
.
Teplota u nás:
FREE´D´LANDy
KLENBA
Menu podáváme od 12. do 14. hodin (nebo do vyprodání)! Cena: 53,- Kč
meddblok
27.5.
Nějak se tady poslední dobou zmiňují porody. Jeden se teď udál i u nás v rodině (i když až za velkou louží) a tak mohu říct, že jsem se stal konečně pravým strejdou. Ségře i Madlence se daří skvěle a to je skvělé. Jako strejda jim přeji hodně štěstí a zdraví!
1.5.
Kamarádovi Pavlu Smejkalovi se narodila před týdnem Maruška. Byla celé tři dny přenošená a po porodu vážila neskutečných 5.25kg. To se muselo samozřejmě patřičně zapít a tak z nás v příznačně vybrané hospodě U Bumbaly měli velkou radost! Netradičně dobrý Radegast tekl prodem a tak jsme snad na zdraví pili obstojně. Tak hodně štěstí do života, Maruško!
md;-)
|