chat

Akce roku 2010

Náš diář

8. až 17. června 2010

NjůBí - Šerlich
pondělí 14. června, den sedmý

      Ranní vstávání se mi ale vůbec, ale vůbec nelíbilo. Slyšel jsem kapky deště, které nás začaly zvlažovat už včera při návratové sekvenci z hospody, jenže v tu chvíli šlo spíše o příjemné občerstvení než prudu. Teď ráno mne však jakákoli představa přesunu děsí. Až po desáté ranní občas dokonce vykoukne slunce a v jedenáct osychá i asfalt, lze - li vůbec onu cestu kolem nemocnice v NjůBí vinit nějakým zásahem asfaltu:-) Vyrážím!

NjůBí - Prasek - Kobylice - Staré Nechanice - Nechanice - Lubno - Popovice - Třesovice - Střezetice - Všestary - Světí - Předměřice nad Labem - Lochenice - Skalička - Skalice - Číbuz - Hubíles - Smržov - Libřice - Králova Lhota - České Meziříčí - Opočno - Dobruška - Provoz - Bačetín - Kounov - Plasnice - Deštné v Orlických horách - ŠERLICH, Masarykova chata, 1000m.n.m., 88km

      Včera mne vítr těšil, dneska hodlal tížit. Navíc studený protifukejř testoval mou odolnost fyzickou i psychickou. Mažu a těším se, až v Nechanicích opustím hustou cestu a známými zkratkami posvištím kamsi k Opočnu. Říkám si, že asi nemám moc šancí dojet až tam, jenže zavřené občerstvovny jinou naději stejně nedávaly. Chápete to? V podstatě 55 kiláků bez zastavení a jen na obyčejné vodě. Nohy báječně drží.
      Opočno je profláklé a tím pádem aspoň tady (byť máme pondělí - den zavřených zámků) je šance na pauzu. A už je vážně třeba. Vítr násobí ujetých 55km aspoň o polovic a žádný záživný sjezd cestou nebyl. Spíše hustá dupárna. Tady na náměstí se chystá nějaká akce. Paroubek už je naštěstí pryč, takže koukám na hřbitovní průvod s asistencí mnoha sestřiček a několika sanitek. Zlatý google! Vše se točí kolem místní čerstvě zrušené nemocnice. V tomhle lidem asi fandím a sympatické sestřičky blokující provoz a nabízející letáky mají mou podporu. Taková společenská aktivita určitě smysl má.
      Alofok dneska nezabírá, až turek vzbudí mé chutě opustit restauraci a pokračovat dále. Ještě Dobruška je celkem o.k., chvíli dokonce i z kopce, ale později přijde více než dvacetikilometrový opruz. Můžu si za něj sám, tak si nestěžuji. Z Dobrušky začínám drtit kilometry a nohy opět drží. Kua, takhle vážně jezdit celé léto, bylo by vše v pohodě. S přibývajícími kopci si navíc labožím nad staveními kolem. Evidentně se staly rekreačními chalupami a mezi kopci to vkusně zrenovovaným roubenkám sedí. Až nad Kounovem začínám chápat proč. Blesková povodeň v roce 1998 většinu stavení nehezky pochuchala. Dnes si tady připadám velmi příjemně.
      Hospoda Na staré cestě v Deštném byla první, která mne napadla, jako dnešní poslední. Smolka, dneska zavírají, prý až zase v pátek. Troštičku mne vyhodili z pohody, poáč jsem nic takového právě tady nečekal. Doporučení? Tady asi nic, všichni vybírají dovolenou. Ajtakrajta, kde jsi Javorníku či Adršpachu? Druhý alofoK zabírá a majinko zviklán mířím dále. Vážně většina penzionů evidentně nefunguje, zbytek mne nijak neoslovil (vypadaly prostě divně:-)) a drápu se dál na Šerlich. Že vám to něco říká? Mně taky. Po jedenácti letech vše promlčeno, mohu s klidem vstoupit:-)
      Nic není zadarmo, natož Šerlich. Poprvé přestal díky masivu hor foukat ten hnusný fukejř a navíc skoro celou cestu až do sedla svítilo slunce! Nahoře však chata jen hodně nesměle vykukovala z mlhy. Pan domácí je mi zatraceně povědomý, jedenáct let stará navigace však totálně selhává. Buď jsem bydlel jinde, nebo jsem nebyl ani v hlavním pařeništi, nebo jsem byl přepnut do zhola jiné dimenze. Znovu tedy koukám po chatě a vychutnávám si vůni všudypřítomného dřeva. Schody do druhého patra mne už malinko trkly a říkal jsem si, že jsem už tady vážně někdy byl. Hurá, paměť se vrací aspoň v záblescích:-)

14.6.2010 medvěd:-)
P.S. Fotky? Nechtělo se mi téměř fotit. Snad zítra v Orlickém Záhoří, Králíkách nebo Hanušovicích. Dneska jsem spokojen, mám najeto a vlastně potřebuji už jen dva dny. Uvidíme:-)